KARDIORESPIRAČNÍ ADAPTACE NA TRÉNINK FTK UP OLOMOUC

Kardiorespirační vytrvalost Schopnost vydržet prolongovanou rytmickou zátěž - vyvíjí se paralelně s aerobní kapacitou. Nejlepší indikátor kardiorespirační vytrvalosti je VO2 max. Kardiální výkon (Q = SV . SF) - kolik krve vypudí srdce za minutu a-v diference kyslíku - kolik kyslíku se extrahuje z krve do tkání: VO2 = SV . SF . a-vO2 diff

Kardiorespirační vytrvalost K největším změnám dochází v levé komoře. Vnitřní rozměry levé komory se zvětšují (odpověď na zvýšené plnění). Tloušťka a síla levé komory se zvyšuje.

Rozdíl ve velikosti srdce a relativních hodnotách v absolutních a relativních hodnotách

Systolický volum Při vytrvalostním tréninku se systolický objem zvětšuje v klidu, při submaximální práci i při maximálním úsilí. Hlavním faktorem ,který způsobuje zvětšení systolického objemu je zvětšený end-diastolický objem (zvětšený PV?).

Rozdíl v EDV při zvyšující se IZ před a po tréninku Rozdíl v EDV při zvyšující se IZ před a po tréninku

Systolický volum Dalším ovlivňujícím faktorem jsou zvýšená kontraktilita levé komory, vyvolaná hypertrofií myokardu, zvýšená elasticita stěny, vyvolaná zvýšeným napětím uvnitř komory v důsledku zvětšeného diastolického plnění.

Srdeční frekvence SF v klidu (SFk) s vytrvalostním tréninkem výrazně klesá. U hypokinetických osob se snižuje asi o 1 tep za první týdny tréninku. SF během submaximální práce se také snižuje (o 20 - 40 tepů za 6 měsíců tréninku) v závislosti na tréninkovém objemu.

Změny v submaximální SF při vytrvalostním tréninku.

Srdeční frekvence SF max zůstává nezměněná nebo klesá jen nepatrně. SF v průběhu zotavení klesá rychleji i v průběhu zotavení.

Změny SR v průběhu zotavení po 6-týdenním tréninku. 25% zrychlení zotavení

Silový trénink snižuje SF výrazně méně než trénink vytrvalostní. Srdeční frekvence Silový trénink snižuje SF výrazně méně než trénink vytrvalostní.

Srdeční výkon Q v klidu a během submaximální práce zůstává po tréninku nezměněný nebo mírně klesá. Q se významně zvyšuje při maximální práci (důsledek podstatného zvýšení maximálního systolického objemu).

Po tréninku Před tréninkem 30 Po tréninku 20 Srdeční výkon (l/min) 10 Před tréninkem 20 40 60 80 100 % VO2 max

Průtok krve Průtok krve svaly se v důsledku tréninku zvětšuje v důsledku zvětšení kapilarizace rozšířením a větším otevřením už existujících kapilár efektivnější redistribuce krve TK v klidu je vytrvalostním tréninkem celkově redukovaný u osob s hraniční nebo mírnou hypertenzí

Objem krve Objem krve se po vytrvalostním tréninku zvětšuje - důsledek zvýšeného PV (jeden z největších tréninkových efektů). Množství erytrocytů se může zvyšovat, ale nárůst PV je větší. Proto klesá viskozita krve (zlepšuje se cirkulace). Vzestup PV koreluje s SV a VO2 max.

Zvýšení celkového objemu krve a PV po vytrvalostním tréninku. I když se hematokrit snížil, objem erytrocytů se mírně zvýšil.

Plicní parametry Plicní objem zůstává po vytrvalostním tréninku nezměněný. Dechový objem zůstává nezměněný v klidu a při submaximální práci, při maximální práci se zvyšuje. Frekvence dýchání se v klidu nemění, při submaximální práci se mírně snižuje, při maximální práci se významně zvyšuje.

Plicní parametry Kombinovaný vliv zvýšeného dechového objemu a frekvence dýchání se projevuje zvětšením plicní ventilace při maximální práci. Plicní difuse se při maximální práci zvyšuje (důsledek zvýšené ventilace a zvýšeného prokrvení plic). a-v diference po vytrvalostním tréninku významně stoupá (zejména při maximální práci) - důsledek zvýšené extrakce kyslíku a efektivnější distribuce krve.

Mírně stoupá maximální hladina krevního laktátu. Laktátový práh po vytrvalostním tréninku stoupá - větší intenzita zatížení při aerobním metabolismu (bez vzestupu laktátu nad klidovou hladinu). Mírně stoupá maximální hladina krevního laktátu.

Laktátový práh a rychlost plavání před a po 5 měsíčním tréninku 0,95 m/s 1,19 m/s Na úrovni LP zrychlení o 25%!

Větší utilizace volných mastných kyselin. VO2 mírně stoupá v klidu a mírně klesá nebo se nemění během submaximální práce. VO2 max stoupá významně - tento vzestup je individuálně rozdílný (genetika). Hlavním limitujícím faktorem je dodávka kyslíku aktivním svalům.

I když dosahuje VO2 max dosahuje individuálního maxima, může vytrvalostní výkonnost při kvalitním vytrvalostním tréninku kontinuálně stoupat několik roků.

25-letý muž začal trénovat při VO2/kg = 52 ml/kg Za 2 roky dosáhl geneticky determinovaného maxima 71 ml/kg Byl schopen běhat na 75% VO2 max a rychlosti 9,4 mil/hod Dále nebyl schopen VO2 max zvýšit i při intenzivnějším tréninku

Po dalších dvou létech intenzivního tréninku však byl schopen běhat závody na úrovni 88% VO2 max! Běžecká rychlost se zvýšila o 15%!

Individuální geneticky předurčená hodnota VO2 max se pohybuje v rozsahu 10% až 50% variací hodnot VO2 max. Dědičnost vysvětluje individuální variace při odpovědi různých osob na identický tréninkový program.

Aerobní kapacita s věkem klesá - příčinou může být redukovaná pohybová aktivita. Ženy mají hodnoty VO2 max asi o 10% nižší než muži. Jestliže je trénink specifický a odpovídá typu závodní aktivity, je nárůst kardiorespirační kapacity největší.

Hodnoty VO2 max dosažené na běhátku versus dosažené při specifické sportovní aktivitě. Většina hodnot dosažených při specifické aktivitě byla větší než hodnoty dosažené na běhátku! !!!

Silový trénink kombinovaný s vytrvalostním tréninkem neredukuje zlepšení aerobní kapacity a může pomoci zvyšovat krátkodobou vytrvalost. Všichni sportovci uplatní zlepšení aerobní kapacity.

 auza