Počátky osídlení našeho území

území Českého státu osídleno před více než 750 tisíci lety svědčí o tom četné archeologické nálezy kultury kultura s lineární keramikou kultura s moravskou malovanou keramikou kultura s vypichovanou keramikou

Keltové Kmeny Keltů sídlily původně na území sahajícím od dnešní východní Francie po západní Čechy. Odtud v důsledku přelidnění začaly kolem roku 500 př.n.l. pronikat do ostatních částí Evropy.

v Čechách se usadil keltských kmen Bójů, podle nichž vznikl latinský název našeho území Bohemia

Keltové budovali opevněná hradiště latinsky zvaná oppida na našem území byly objeveny zbytky několika oppid např. na vrchu Závist u Prahy, u obce Stradonice (na řece Berounce), Staré Hradisko u Prostějova.

Germáni v posledním století př.n.l. velká část Keltů naše území opustila vystřídali je dva germánské kmeny - Markomani a Kvádové Germáni původně sídlili na území dnešního Dánska a severního Německa postupně se usadili v celé střední Evropě Germáni byly hospodářsky i kulturně méně vyspělí než Keltové, ale postupně i díky vlivu římské říše u nich docházelo k rychlému pokroku

Slované po první vlně stěhování národů ve 4.- 5. století nastal relativní klid 5.- 6. století se dali do pohybu Slované začala tzv. druhá vlna stěhování národů příchodem Slovanů do střední a jižní Evropy, jejich postupem směrem na východ a vznikem prvních slovanských států skončilo stěhování národů

Expanze slovanských kmenů třemi směry: na západ - do střední Evropy na jih - na Balkánský poloostrov na východ - do východní Evropy za řeku Dněpr

6. století – slovanské kmeny pronikají na území dnešní Moravy smísení slovanských kmenů se zbytky germánského obyvatelstva o životě Slovanů vypovídají pouze hmotné prameny a legendy ústně předávané legendy daly na přelomu 11 a 12 století vzniknout Koskově kronice

osídlení území Slované se nejdříve usazovali na nezalesněných místech kolem moravských řek, teprve později zamířili do Čech - hlavně k Labi osídlení bylo zprvu velmi řídké, takže tehdejší vesnice se svými polnostmi tvořily jen ostrůvky uprostřed rozsáhlých lesů

hradiště v případě nebezpečí se uchylovali na hrady - hradiska ohrazená sypanými valy, které zpevňovala kůlová palisáda. Na hradištích sídlili slovanští náčelníci

obydlí od Germánů převzali Slované například typ obydlí, tzv. polozemnice

zemědělství Slované se živili především zemědělstvím a chovem dobytka pole obdělávali tak, že oseli pouze jeden díl půdy, druhý ležel ladem, rostla na něm tráva, kterou spásal dobytek takový způsob hospodářství nazýváme dvojpolní

rodiny byly zprvu soběstačné, vše si vypěstovali i vyráběli sami časem však někteří zemědělci přestali pracovat na poli a věnovali se pouze řemeslu tak došlo i k rozvoji obchodu

náboženství před přijetím křesťanství byli Slované pohany uctívali bůžky, kteří představovali různé přírodní síly. Měli podobu kamenů, stromů, nebo pramenů... lidé je žádali o věci pro ně důležité, například déšť, dobrou úrodu, zdraví....

jazyk slovanské kmeny zřejmě hovořili společným jazykem, kterému se říká praslovanština v písemných pramenech není doložen, jazykovědci jej pouze rekonstruovali tento jazyk měl různé nářeční podoby velmi blízký byl o něco mladší staroslověnštině