Evropská odpověď na rozbouřený svět

Motto Plán obnovy: „V krizové situaci musí Evropská unie prokázat představivost, odhodlání a flexibilitu. Evropa, která bude připravena přijmout rychlá, odvážná, ambiciózní a dobře cílená opatření, bude schopna hospodářský pokles zastavit a zvrátit. Všichni jsme na jedné lodi.“

Struktura prezentace Daniel Sachs: stabilizace finančního sektoru Martin Janíčko: plnění Plánu obnovy státy EU Petr Maleček: Plán obnovy a veřejné rozpočty Ivana Dostálová: Plán obnovy a přistupující země

Stabilizace finančního sektoru Daniel Sachs

Finanční „balíček“ – princip •Co ospravedlňuje stát, aby pomáhal vybranému sektoru privátní ekonomiky? •→ finanční sektor má pro ekonomiku systémovou důležitost •→ snaha nepomáhat jiným sektorům ekonomik × USA •Problém s fungování jednotného vnitřního trhu × USA

Finanční „balíček“ – rovná soutěž •Pro EK jde o pohyb na „tenkém ledě“ •Je hlavním ochráncem rovné hospodářské soutěže •→ stanovila pravidla pro poskytování státní pomoci finančnímu sektoru •→ rámce pro jednotlivá opatření schvaluje individuálně

Finanční „balíček“ – krytí vkladů •První a rychlá reakce byla spíše spontánní než nějak koordinovaná → všechny ČS upravily systém pojištění vkladů •15.10.: EK přijímá návrh směrnice, do mají horní hranice krytí vkladů vzrůst na minimálně euro, do konce roku 2010 pak minimálně na euro •Výše není jednotná, ale je v průměru výrazně vyšší než byla před krizí, přispěla ke zklidnění nervozity v oblasti klientských vkladů

Finanční „balíček“ – krytí vkladů

Finanční „balíček“ – opatření •Rekapitalizace – 15 ČS, 3 ČS ji plánují •Garanční schémata – velká část států EU, mimo jen skupina 8 nových ČS (CZ, CY, MA, SK, LT, EE, BG, RO) – což svědčí o dostatku likvidity v daných bankovních sektorech, malé expozici v toxických aktivech a dodržování kapitálové přiměřenosti

Finanční „balíček“ – efektivita •V únoru rada ECOFIN pověřila výbor EFC k vytvoření pracovní skupiny, která sleduje účinnost opatření ve finančním sektoru •Krátká doba na směrodatné hodnocení •Celkově lze konstatovat, že opatření byla důležitá pro zabránění rozkladu finančního sektoru, což ale samo o sobě nevede k obnovení úvěrové schopnosti bank

Finanční „balíček“ – cena •Dopad na veřejné finance – rozlišujeme přímý dopad (kapitálové injekce) a nepřímý dopad (garance) •Garance – Irsko – 257 % HDP •Vládní financování předem (kapitálové injekce, nákupy aktiv a úvěry ze státního rozpočtu, podpora CB) – UK – 20,2 % HDP

Finanční „balíček“ – cena •Dopad na veřejné finance – rozlišujeme přímý dopad (kapitálové injekce) a nepřímý dopad (garance) •Garance – Irsko – 257 % HDP •Vládní financování předem (kapitálové injekce, nákupy aktiv a úvěry ze státního rozpočtu, podpora CB) – UK – 20,2 % HDP

Plnění Plánu obnovy členskými státy EU Martin Janíčko

EERP (i.) •Přijat ER v prosinci 2008 •Členské státy se vyzývají k urychlenému přijetí stimulu směřujícího k: 1)Podpoře krátkodobé ekn. aktivity (přdvš. AD, a zejména pak C a I) 2)Rychlejší implementaci strukturálních reforem v kontextu Lisabonské strategie

EERP (ii.) •Opatření by měla splňovat tzv. 3T (Timely, Targeted, Temporary) •Musí být navíc kompatibilní s dlouhodobými opatřeními a cíli •Mají zejména zabránit… 1) …tržním selháním a 2) „přestřelování“ v průběhu krize…

EERP (iii.) …a z tohoto plynoucí: 1) „otupování“ pracovní síly 2) ztrátě znalostí a dovedností 3) destrukci za „normálních okolností“ životaschopných firem 4) snížení produkční kapacity mimo běžný cyklický vývoj

Krize (i.) Zhodnocení EK pro státy EU: „Nejhlubší recese od konce 2. sv. v.“ ΔHDP: -4 % (2009) a -0,1 % (2010) ΔZaměst.: -2,5 % (2009) a -1,5 % (2010) Nezam.: až 10 % (2010)

Krize (ii.) Nejvíce postiženy jsou: 1) státy s rozsáhlým finančním sektorem (Irsko, VB, Španělsko) 2) malé otevřené ekonomiky s velkým podílem zpracovatelského průmyslu (ČR, Maďarsko, Bulharsko) 3) velké (relativně) otevřené ekonomiky (Německo, VB) 4) státy s prvotními makroekonomickými nerovnováhami (Lotyšsko, Litva, Estonsko, Maďarsko, Rumunsko)

Reakce na krizi (i.) •„Coordinated but not common manner.“ •Malé otevřené ekonomiky spíše sázejí na konkurenceschopnost (závislost na zahraniční poptávce; leakages přes mezní sklon k importům v případě stimulace domácí poptávky) •Velké ekonomiky uplatňují stimulaci AD (přdvš. C a I)

Reakce na krizi (ii.) Krátkodobý dopad: 1)stabilizace finančního sektoru 2)fiskální stimul (včetně automatických stabilizátorů; celkově 5 % HDP EU); +1 % HDP v roce 2009

Reakce na krizi (iii.) Dlouhodobý dopad: 1) zvýšená inovační aktivita 2) investice do infrastruktury 3) „zelené“ investice

Plán obnovy a veřejné rozpočty Petr Maleček

Fiskální opatření v Plánu obnovy •Požadavek na rozpočtový impuls ve výši 1,5 % HDP EU •Jarní predikce Komise: –celková rozpočtová podpora 5 % HDP EU ( ) •Rozpočtová podpora –diskreční opatření –automatické stabilizátory –opatření na straně dluhu –mimorozpočtová opatření

Důsledky hospodářské krize a Plánu obnovy •Zvýšení vládních deficitů v EU 2,3 % HDP (2008) → 6,0 % HDP (2009) → 7,3 % HDP (2010) •Zvýšení výše vládního dluhu v EU 61 % HDP (2008) → 72 % HDP (2009) → 79 % HDP (2010)

Hodnocení adekvátnosti výše opatření •Plán obnovy: „Rozpočtový stimul musí respektovat počáteční rozpočtové pozice každého členského státu EU“ •Indikátor Evropské komise: 6 proměnných •Hodnocené parametry (ECOFIN): –vládní deficit –vládní dluh –spready vládních dluhopisů

Závislost rozpočtové podpory na fiskálním prostoru •Proměnné: –celková fiskální podpora v roce 2009 FPodpora = diskreční opatření + automatické stabilizátory –index fiskálního prostoru FProstor = deficit 2008 – dluh 2008 – spready 01/2009 •Zjišťujeme, zda existuje závislost FPodpora =  0 +  1 FProstor

Závislost rozpočtové podpory na fiskálním prostoru FPodpora = 1, ,297 FProstor R 2 = 0,17

Závislost rozpočtové podpory na fiskálním prostoru FPodpora = 2, ,421 FProstor R 2 = 0,225

„Přestřelení“ rozpočtové podpory jednotky: [% HDP EU]

Co po Plánu obnovy? •Obnova rozpočtů: Pakt stability a růstu •Procedura při nadměrném schodku (EDP) –v současnosti 7 zemí –připravuje se pro 4 země –měla by být zahájena se 7 dalšími (včetně ČR)

Plán obnovy a přistupující země Ivana Dostálová

Osnova 1)Co přináší Plán obnovy přistupujícím zemím 2) Společné charakteristiky přistupujících zemí 3) Dopad krize na region a reakce vlád 4) Doporučení EU

Plán obnovy a přistupující země •Primárně se netýká přistupujících zemí •Oslovuje je ve své globální dimenzi – udržení otevřených trhů a stability •Komise jejich vývoj a záměry hodnotí v souladu s Plánem obnovy

Plán obnovy a přistupující země •Dne zveřejnila Komise v Plánu obnovy, že ustanovila pro přistupující země protikrizový balíček ve výši 120 mil. euro (dodatečný stimul) •Koncem roku 2008 Komise potvrdila, že přistupujícím zemím dá protikrizový balíček 150 mil. euro z prostředků IPA

Plán obnovy a přistupující země •V březnu 2009 Komise potvrdila, že na rok 2009 dá v rámci protikrizového balíčku z nástroje IPA 158,6 milionů euro: •75,8 mil. euro na mikropůjčky, zvyšování energetické efektivnosti, bankovní dohled, podporu konkurenceschopnosti) a •82,8 mil. euro potenciálním kandidátským státům

Plán obnovy a přistupující země •Výši přídělu v rámci IPA Komise potvrdila již na rok 2009 •v celkové výši 1,52 mld. euro •na budování institucí, rozvoj venkova, rozvoj lidských zdrojů, přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj

Společné charakteristiky přistupujích zemí •několikaletá silná konjunktura podporovaná úvěrovou expanzí a růstem mezd •expanzivní fiskální politika •vzhledem k použití kurzu jako nominální kotvy ve většině regionu a vysoké euroizaci nemá měnová politika velký efekt (80% úvěrů domácností v eurech, Černá Hora a Kosovo euro) •vysoká nezaměstnanost •velký rozměr neformální ekonomiky •vysoká vnější nerovnováha

Společné charakteristiky přistupujích zemí •nižší hospodářská výkonnost •postupné přijímání evropského institucionálního rámce •rychlost přistupování záleží na dosaženém pokroku •integrace do globální ekonomiky je nižší

Dopad krize a reakce vlád •až od druhé poloviny roku 2008 •nejsilnější na nejvíce integrované (kandidátské země, Srbsko, Černá Hora) – odliv zahraničního kapitálu, tlak na oslabení měny, run na banky •pokles exportní poptávky, zhoršená dostupnost zahraničních úvěrů, pokles remitancí •země vyvážející komodity postižené poklesem cen •pomoc MMF při potížích s platební bilancí: Srbsko (01/2009 – 4/2011) leden 2009 – 400 mil. euro, květen 2009 – zvýšení na 3 mld. euro v jednání Bosna a Hercegovina

Dopad krize a reakce vlád •stabilizovaly bankovní sektor, zavedly pojištění vkladů, dostatečný kapitál •postupně snižovaly růstové prognózy a upravovaly fiskální plán (stále optimističtější pohled než mezinárodních organizací kvůli zlepšení podnikatelského prostředí) •probíhá korekce na trhu nemovitostí a ve vnější bilanci

Doporučení EU •zlepšovat institucionální rámec, snižovat rozměr vlády •v období silného růstu se chovaly fiskálně procyklicky, nyní nemají velký prostor pro fiskální stimuly •očekává se propad daňových příjmů,v případě nutnosti mohou provést restrukturalizaci výdajů

Doporučení EU •pokračovat ve strukturálních reformách •omezovat rozměr neformální ekonomiky • stabilizovat bankovní sektor •omezovat rozsah korupce

Děkujeme Vám za pozornost