Střední škola obchodně technická s. r. o. Číslo projektu Název školy Střední škola obchodně technická s. r. o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0624 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_15_Obohacování slovní zásoby Šablona číslo: XVII Sada číslo: 1 Pořadové číslo DUM: 15 Autor: Mgr. Milena Uhrovičová

Se zbývající způsoby jsou žáci podrobně seznámeni v dalších hodinách. Anotace Materiál seznamuje žáky se způsoby obohacování slovní zásoby. Podrobněji především s tvořením sousloví, s pojmy univerbizace, multiverbizace a s přejímáním slov z cizích jazyků. Procvičení – viz DUM Se zbývající způsoby jsou žáci podrobně seznámeni v dalších hodinách. Autor Mgr. Milena Uhrovičová Klíčová slova Odvozování, skládání, zkratka, zkratkové slovo, sousloví, univerbizace, multiverbizace, slovo přejaté, internacionální Druh učebního materiálu Prezentace Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Střední odborné vzdělávání Tematická oblast Všeobecné vzdělávání - český jazyk a literatura

OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY LEXIKOLOGIE - OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY

ZPŮSOBY OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY I. Tvoření slov (slovotvorba)  II. Tvoření sousloví III. Přejímání slov mezinárodních a slov z cizích jazyků  IV. Změny slovního významu V. Napodobování cizích slov (kalkování)

TVOŘENÍ SLOV (SLOVOTVORBA) a) odvozování příponami, předponami, popř. koncovkami: líst-ek, pa-list, list-í b) skládání: list-o-noš, list-o-pad, zeměkoule c) tvoření zkratek a zkratkových slov: ČR, Čedok

TVOŘENÍ SOUSLOVÍ SOUSLOVÍ ustálená víceslovná pojmenování mající význam jednoho slova náhrada synonymem není možná (minerální voda – nelze nahradit *nerostná voda) mají ustálený pořádek slov (skok vysoký X vysoký skok) často mají pozměněný nebo obrazný význam (vysoká škola – škola poskytující nejvyšší vzdělání, nikoli vysoká školní budova) častá v odborné terminologii (většina českých termínů je několikaslovná)  

UNIVERBIZACE Nevýhodou užívání sousloví - zpomalení dorozumívání – z důvodů úspornosti nahrazována kratšími, jednoslovnými (univerbizovanými) výrazy = proces univerbizace; univerbizované výrazy užívány hlavně v běžné řeči, časté ve slangu: základní škola – základka, pololetní prázdniny – pololetky minerální voda – minerálka, maturitní zkouška – maturita = pokládaná za spisovná

MULTIVERBIZACE opakem univerbizace výraz tvořený jedním slovem je nahrazován souslovím zkontrolovat – provést kontrolu významně – významným způsobem časté v publicistickém stylu, používá se i v odborném stylu

Rozlište pojmenování univerbizovaná a multiverbizovaná, uveďte výchozí pojmenování: Pasák Asociální živly Rázným způsobem Tryskáč Vysoká Magneťák Svižným krokem Spotřebitelská veřejnost

PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ Přejatá slova podle původu z latiny – doktor, termín, kvalita, inteligent z řečtiny – demokracie, tyran, bibliotéka, atlet z němčiny (popř. jejím prostřednictvím z jiných jazyků) – clo, helma, pytel, šunka, taška z francouzštiny – kostým, toaleta, parfém, hotel z angličtiny – film, džez, fotbal, trénink, computer z italštiny – duet, soprán, festival, kasino, pláž ze španělštiny - armáda, barák, kanibal, kokos

PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ Přejatá slova podle původu– slovanské jazyky z polštiny – okres, báje, vzor, věda, půvab z ruštiny – vzduch, příroda, lyže, vesmír ze slovenštiny- zbojník, namyšlený, zástava ze srbochorvatštiny – junák, snacha

PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKů Přejatá slova podle původu – exotické jazyky z arabštiny – algebra, alkohol, káva, trafika z turečtiny – jogurt, klobouk, tasemnice z hindštiny – džungle, jóga z čínštiny – přes ruš. čaj, přes ang. kečup z indiánských jazyků – kanoe, potlach z hebrejštiny – amen, rámus, rabín, sobota z perštiny – bazar, kabát, sandál

PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ Mezinárodní (internacionální) slova společná většině kulturních národů(především z řeč. a lat.) kultura, literatura, filozofie, univerzita, geografie, muzeum, politika, ministr, televize, stadion, kino

PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ Přejímky z češtiny do rakouské němčiny – klobása, koláč, křen, povidla, slivovice, švestka do polštiny – spravedlivý, svoboda, žák do ruštiny přes polštinu – škola, zámek mezinárodní - robot

ZMĚNY SLOVNÍHO VÝZNAMU Rozšiřování významu Zápas – původně druh střetnutí s chytáním za pasy, nyní utkání všeobecně Myš - hlodavec X zařízení u počítače Čočka - luštěnina x oční / kontaktní čočka Žena – označení pohlaví x manželka Zužování významu Pivo – původně veškeré pití, dnes jen určitý alkoholický nápoj Palec – prst vůbec x jeden prst Játra – veškeré vnitřnosti x jeden vnitřní orgán Pověst – vše, co se povídá x vybájené vyprávění z historie

ZMĚNY SLOVNÍHO VÝZNAMU Přenášení pojmenování Typy přenesených pojmenování: Metafora – na základě podobnosti (moře problémů) Metonymie – na základě věcné souvislosti (čtu Hrabala) Synekdocha – na základě věcné souvislosti kvantitativní (nebyla tam ani noha)

U slov s přeneseným významem určete, zda jde o posun metaforický, či metonymický: Hlava válce Jízdní hlídka Ručičky hodinek Poštovní psaní Delta Dunaje Soutok řek Zub kola Kočičí jazýčky Domek na samotě

U slov s přeneseným významem určete, zda jde o posun metaforický, či metonymický: Věc původní představě podobná – METAFORA: hlava válce, ručičky hodinek, delta Dunaje, zub kola, kočičí jazýčky Věc s původní představou nějak související – METONYMIE: jízdní hlídka, poštovní psaní, soutok řek, domek na samotě

ZMĚNY SLOVNÍHO VÝZNAMU Posun slovního významu Apelativizace proprií – z vlastního jména se stává obecné: manšestr, donchuán, jidáš Konkretizace abstrakt – z abstrakta se stává konkrétum: lidská hloupost - kupovat hlouposti Abstraktizace konkrét – konkrétum získá abstraktní význam: jádro (ořechu) x jádro problému

ZMĚNY SLOVNÍHO VÝZNAMU Oslabování a zesilování významu Eufemismus x dysfemismus (odešel navždy X zaklepal bačkorama) Litotes (nemohu se neradovat) Hyperbola (ani za milion let) Ironie (ty jsi ale šikovný) Kakofemismus (ty můj darebáku)

Zdroje: KAMIŠ, K.; KUBA, L.; MÜLLEROVÁ, E. Mluvnická, pravopisná a lexikální cvičení k Mluvnici češtiny pro střední školy. 1.vyd. Praha: Fortuna, 1993, ISBN 80-7168-009-5. Kol. autorů, Příruční mluvnice češtiny. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003, ISBN 80-7106-134-4. Kostečka, J. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. Dotisk 1. vyd. Praha: SPN, 2005. 243 s. Mašková, D.: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Dotisk 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006. 175 s. (edice Maturita) Novotný, J. a kol. Mluvnice češtiny pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1992. 181 s. Petráčková, V.; Kraus, J. a kol. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, 2001. 835 s. Sochrová, M. Cvičení z českého jazyka v kostce pro SŠ. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. 196 s. Sochrová, M. Český jazyk v kostce pro SŠ. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. 224 s. HLAVSA, Zdeněk; ČECHOVÁ, Marie; DANEŠ, František. Český jazyk pro I. - IV. ročník středních škol. Praha: Scientia, 1993, ISBN 80-04-25993-6. http://prirucka.ujc.cas.cz/ http://ssjc.ujc.cas.cz/