Typy otázek v dotazníku

Z hlediska formy odpovědi: Otázky uzavřené Dotázaný vybírá z předepsaných variant odpovědí Otázky otevřené Dotázaný odpovídá vlastními slovy

Uzavřené otázky Standardizované odpovědi Kritéria pro tvorbu uzavřených otázek: Musí představovat soubor vyčerpávající všechny možné alternativy odpovědí Všechny kategorie odpovědí se musí vzájemně vylučovat

Rizika široce vymezených kategorií odpovědí - překrývání, nemožnost podrobnější analýzy Vhodné podrobnější členění – lze následně seskupovat do hrubších kategorií U hodnotící otázky – varianty kladných a záporných odpovědí musí být vyvážené

Uzavřené otázky jednoduché Alternativní (dichotomické) - odpovědi (ano/ne, muž/žena) Širší škála odpovědí Rozhodnutí o středové kategorie (tak napůl) Rozhodnutí o odpovědi „nevím“ (čte se dotázanému, je pouze v dotazníku nebo není povolena)

Uzavřené otázky – možnost více výběrů Více výběrů bez určení pořadí Více výběru s uvedením pořadí (na 1., 2. atd. místě) Pozitivní a negativní výběr („nejvíce“ – „nejméně“)

Uzavřené otázky složené (baterie) – skupina dílčích otázek uvedená společným vstupním textem se shodnými variantami odpovědí Příklad: „Jak hodnotíte současnou vládu, pokud jde o: a) b) c) Škála odpovědí: „velmi dobře -------- velmi špatně“

Otevřené otázky Dotázaný formuluje odpověď zcela sám Tazatel pouze zapíše odpověď – stručně a výstižně Další zpracování otevřených odpovědí: kódují se při zpracování dotazníků podle tzv. kódového klíče Kódový klíč se vytváří na základě získaných odpovědí – analýza části (cca 100 dotazníků)

Jiný způsob zápisu otevřené odpovědi Dotázaný formuluje odpověď zcela sám Tazatel má v dotazníku seznam možných odpovědí a přiřadí příslušný kód Ý é

Polouzavřené otázky Ve variantách odpovědí i možnost: „jiná odpověď“ Lépe: „jiná odpověď, uveďte:“ .……………..… Vyžaduje dodatečnou analýzu odpovědí a popř. kódování

Filtrované (filtrační) otázky Kladou se pouze části dotázaných Nutno vědět, co je 100 % - riziko zkreslení informací při interpretaci, zejména v časových řadách

Vícenásobné filtrační otázky Systémem otázek se postupně zužuje skupina dotázaných. Příklad: 1. Všichni dotázaní, kteří čtou časopisy 3. Z nich všichni, kdo čtou časopisy se sportovní tématikou 4. Z nich všichni, kdo čtou cyklistické časopisy 5. Z nich všichni, kdo čtou konkrétní titul

Nepřímé (projektivní) otázky Projektivní otázky – identifikace s osobou, se skupinou, většinou Test nedokončených vět – doplňování dialogů Používání obrázků - bublinkový test (riziko individuálních charakteristik kresby)

Obecné principy formulace otázek Stručnost – krátká slova, krátké věty, krátké odstavce Používání obecného jazyka – každodenní mluvy běžných lidí Vyhýbat se odborným termínům a cizím slovům Vyhýbat se nejednoznačným výrazům

Problémové otázky Sugestivní Prestižní Požadující informaci Zaměřené do budoucnosti Hypotetické „Kdyby.., Představte si, že…“ Obsahující stereotypy Obsahující příklady

Nepřiměřené nároky na paměť respondenta Zjišťující průměrné údaje Odvolávající se k autoritě S nejasným vymezením posuzovaného období „v poslední době“ Dvouhlavňové otázky Formulace s dvojím záporem

Rozhodnutí o otázce v dotazníku Je otázka opravdu nezbytná? Měří to, co chceme měřit ? Bude každému srozumitelná? Je respondent s to poskytnout žádanou informaci? Neptá se otázka na dvě věci najednou ? Uzavřená otázka – je výčet kategorií úplný? Není otázka sugestivní?

Otevřená otázka – je její použití opravdu nezbytné? Nevyžaduje otázka příliš zobecněné údaje? (kolik v průměru měsíčně apod., lépe poslední čtyři týdny) Problém otázky „Proč“ – patří spíš do kvalitativního výzkumu Není otázka nepříjemná, znepokojující, může se respondent cítit pravdivou odpovědí ohrožen?

Formulace otázek u citlivých témat Neutrální Vymezující kladný i záporný pól hodnocení Spíše eufemistické