Možnosti spolupráce s „nespolupracujícími klienty“ – přístup zaměřený na řešení Harry Korman, M.D. Olomouc 12. - 13. 4. 2010 „Pokud se nějaká myšlenka zpočátku nejeví absurdně, pak nemá naději.“ (Albert Einstein)

Co dává životu jeho hodnotu Přemýšlejte o něčem, co se vám dnes od chvíle kdy jste vstali stalo – jakýkoli malý zážitek, možná něco, v čem je zapojený další člověk – jde o nějakou drobnou událost či zážitek které ukazují, že život stojí za to.

Dokážu si představit, že jste ten typ člověka, který je dobrý v …(2 - 3 komplimenty)

Důvěrnost Klienti dali souhlas s prezentací videonahrávek s tím, že každý, kdo nahrávky uvidí souhlasí s tím, že bude chránit jejich důvěrnost a nebude s nikým hovořit o tom, co viděl, způsobem, který by mohl vést k odhalení totožnosti klienta. Může se stát, že někdo z účastníků někoho z klientů pozná – měli by mě o tom neprodleně informovat.

Steve de Shazer a Insoo Kim Berg

Nic nového pod sluncem „Snažil jsem se zapomenout všechno, co jsem se naučil od Freuda a Adlera a raději jsem prostě poslouchal, co všechno mi říkali moji klienti. A občas jsem našel nějaké sebeuzdravujicí mechanismy, které pro ně byly dostupné. Například bych se mohl zeptat: „Jak je možné, že jste během pouhého týdne překonal váš intenzivní strach z pobytu venku a na veřejných místech?“ Viktor Frankl o svých zkušenostech začínajícího psychoterapeuta v roce 1932

Lidé přicházejí Protože si sami myslí, že mají problém nebo proto, že někdo v jejich okolí – s dostatečným vlivem - si myslí, že mají problém; a zároveň… Oni (nebo ti druzí) chtějí, aby se něco zlepšilo: Buď aby začali dělat něco, o čem si myslí, že to nedokážou udělat Anebo aby přestali dělat něco, co dělají

Řečeno jinými slovy… Pro jakoukoli terapii je ústřední myšlenka, že věci mohou být lepší.

Zaměření

Vysvětlivky k předchozímu obrázku Expert knowledge – vědění experta (odborníka) Cause – příčina (skrytá, v principu není známa ani klientovi) Action – akce (intervence), klíčové jsou dovednosti terapeuta (therapist skills) Local and private knowledge – místní a soukromé vědění Goal – cíl What and how? – Co a jak? Klíčové jsou dovednosti klienta (client skills)

Ústřední filosofie Pravidlo první: Když něco funguje → dělejte toho víc Pravidlo druhé: Když něco nefunguje → dělejte něco jiného Pravidlo třetí: Když něco není rozbité → nespravujte to Ten kdo rozhoduje, zda něco funguje, je klient Ten, kdo rozhoduje, jestli něco je nebo není rozbité (porouchané, pokažené) je klient.

Čtvrté pravidlo Když se věci posunují pomalu, pak zpomalte.

Základní předpoklady o klientech Klienti dělají to nejlepší co umějí, aby spolupracovali Terapeuti mívají potíže při spolupráci s lidmi, kteří přišli pro pomoc, a proto… …potřebujeme tvrdě pracovat na tom, abychom porozuměli tomu, co nám klienti říkají o svých cílech a řešeních „Známkou vzdělané mysli je schopnost vzít v úvahu nějakou myšlenku, aniž by s ní souhlasila.“ (Aristoteles)

Klienti a jejich rodiny dělají spoustu věcí, které jsou pro ně dobré Změna je nevyhnutelná Změny lze snáze dosáhnout rozvíjením zdrojů než nápravou nedostatků Krok od vyprávěného (očekávaného) příběhu o životě po zmizení problému ke skutečnému životu je většinou mnohem menší, než se obvykle předpokládá „Každý pacient si sám v sobě nese svého lékaře. Pacienti k nám přicházejí a nevědí o tom. Nejlepší, co můžeme udělat, je dát tomu lékaři, který v nich přebývá, příležitost, aby se ujal své práce. (Albert Schweitzer)

Smích osvobozuje a efektivní terapie je často zábavná Smích láká ven zdroje „Pokud se tomu nemůžete smát – nemůžete to ani vzít vážně.“ (Anonym)

Klienti jsou vždy částí nějakého sociálního systému Změny se v sociálních systémech odehrávají neustále Změny se dějí stále a vždy jsou zaznamenány v interakcích s ostatními lidmi

Rozvíjení spolupráce Klienti jsou více než jen souhrn jejich problémů Problém je problém – a ne klient

Zjistěte, co klient chce Vezměte v úvahu možnost, že klient chce něco co nemá nic společného s tím, proč za vámi přišel Jasně rozlišujte mezi cíli klienta a cíli své organizace – nesměšujte je!

Držte se přesvědčení, že vždy existují výjimky, které lze nalézt Sledujte pozorně i malé změny Pracujte raději s částečnou schopností než s částečnou neschopností Je mnohem důležitější dávat pozor na to, co už klient vyzkoušel než na to, v čem uspěl Dávejte konstruktivní zpětnou vazbu

Uznejte omezení Uznejte trápení a nespravedlivé zacházení Sledujte, jak se lidé vypořádali nebo jak odolali nespravedlivému zacházení Naslouchejte zdrojům a schopnostem, které využili, aby přežili

Pracujte tak blízko jak je jen možné klientovu vidění světa a jeho pozici Pracujte zevnitř klientova jazyka a vzorce komunikace Používejte raději „ano a…“ než „ano, ale…“

Pokud to, co děláte, nefunguje – dělejte něco jiného Pokud to, co děláte, nefunguje – dělejte něco jiného. Neobviňujte klienta. Pohlížejte na motivaci jako na součást vašeho vztahu (a vaší organizace) s klientem, nikoli jako na něco, co je uvnitř klienta „Odpor je klientův jedinečný způsob spolupráce.“ (Steve de Shazer)

Naslouchání Nejužitečnější aspekt terapie je podle klientů pocit, že jim terapeut naslouchá a snaží se jim porozumět. (podle Hubble, Miller, Duncan – kniha Tle heart and soul of change, 1999)

Naslouchání a teorie Nasloucháme skrze filtry naší teorie. Teorie nám pomáhá vybrat, co je důležité. Odlišné teorie → odlišná témata: Psychodynamické teorie – nasloucháme ranným zážitkům a zkušenostem a přenosovým záležitostem. Kognitivní teorie – nasloucháme kognitivním procesům Systemické teorie – zaměřujeme se na vztahy Apod.

„Cokoli terapeut udělá a řekne a co neudělá a neřekne je intevencí, která může být terapeutická, neterapeutická nebo protiterapeutická.“ (Karl Tomm)

Naslouchání a zaměření na řešení Naslouchat, co klient chce Naslouchat vodítkům, že je možné pro klienta se tam dostat: Naslouchat výjimkám (kdy se to, co klient chce, již stalo) Naslouchat známkám síly Naslouchat zdrojům Naslouchat schopnostem Naslouchat úspěchům

Základní oblasti prvního sezení

Společný projekt „Co by se po dnešním sezení pro vás muselo změnit – i něco malého – abyste mohl/a říci, že vám to povídání se mnou pomohlo?“ (lze doplnit: „…navzdory skutečnosti, že to nebyl váš nápad sem přijít“) Alternativní otázka: „Co nejlepšího pro vás by se v tomto sezení mohlo stát?“

Tato otázka připravuje půdu pro zázračnou otázku (nebo jinou otázku, která pracuje s preferovanou budoucností) Minimální požadavek pro zázračnou otázku je, že klient řekne, že věří, že věci se mohou změnit. Klient může říci, že nevěří, že by se věci mohly nějak zlepšit; to znamená, že je to teď nejlepší jak to lze (za daných okolností) mít, a pak je nesmyslné klást zázračnou otázku nebo nějaké otázky zaměřené na cíle a terapie ani nemůže začít…

Společný projekt Významný a důležitý pro klienta Možný v klientově současné životní situaci Etický

Komentář k předchozímu obrázku Feelings – pocity, thoughts – myšlenky Behavior – chování Other people – jiní lidé Friends – přátelé Drugs and alcohol – drogy a alkohol Tennis – tenis School – škola (teachers – učitelé, schoolmates – spolužáci) Family – rodina (children – děti)

Popis „skvělé budoucnosti“ (bez problému) by měl být přinejmenším stejně podrobný a barvitý jako popis problému. „Pokud nevíte, kam jdete, pak pravděpodobně skončíte někde jinde.“ (Anonym) „Pokud je váš vlak na špatné trati, pak každá stanice, na níž dorazíte, bude špatná stanice.“ (Bernard Malmud) „Pokud chcete žít šťastný život, upněte jej na nějaký cíl. Ne na lidi nebo na věci.“ (Albert Einstein) „Musíte vědět, co chcete najít dříve, než se to vydáte hledat.“ (Kniha moudrosti medvídka Pú)

Užitečné cíle Významné pro klienta Malé raději než velké Něco, co klient prožívá jako výzvu (bude to dřina) Realistické a dosažitelné v kontextu klientovy aktuální životní situace Popsané jako konkrétní chování v běžných denních aktivitách Popisují začátek něčeho spíše než konec něčeho Popisují přítomnost něčeho spíše než to, co nebude

Zázračná otázka „Mohu se zeptat na trochu zvláštní otázku? Bude to vyžadovat představivost…“ Přesuňte rozhovor z terapeutické místnosti do klientova světa tím, že řeknete: „Po našem rozhovoru bude váš den pokračovat tak, jak obvykle pokračuje…přijdete domů, najíte se, budete se dívat na televizi… (pokračujte, dokud klient přikyvuje) potom budete unavený, půjdete spát a usnete… (pauza) pak během noci, zatímco spíte, se stane zázrak (pauza) a není to ledajaký zázrak, ten zázrak způsobí, že problém, který vás přivedl do terapie je pryč…takto (luskne prsty), ale protože jste spal, nevíte, že se zázrak stal…“

Rozvíjející otázky Podle čeho poznáte, že se něco změnilo? Co bude první věc, které si po probuzení všimnete? Co jiného pro vás bude znamením, že se ten zázrak stal? Co ještě budete dělat, co jste předtím nedělal? Co ještě? A co ještě?...

Jak váš nejbližší přítel pozná, že se ten zázrak stal, aniž byste mu to řekl? Jak si toho všimne vaše manželka /manžel /dcera /matka…? Jak na nich poznáte, že si všimli té změny u vás? Co dalšího bude jiné v různých oblastech vašeho života v tom dni po zázraku? A co ještě? A co ještě?...

Bohatý popis Čím bohatší a podrobnější, tím lepší, tím snazší je pak zjistit, jak se tam dostat Odolejte pokušení říct klientovi, co by měl udělat pro to, aby se zázrak uskutečnil!!! Odolejte pokušení zeptat se klienta na to, co by měl udělat pro to, aby se zázrak uskutečnil!!! Pokud nedokážete odolat jednomu nebo druhému, zeptejte se ho, co by mu poradila jeho matka…

Rozvíjení zázračné otázky „Co budete cítit/ dělat, když nebudete cítit/ dělat X?“ Klienti často hovoří příliš o pocitech a vnitřních stavech; může být užitečné se zeptat: „Když budete cítit …, co pak budete dělat?“ a/nebo: „Jak N pozná, že se cítíte …?“ „Kdybych byl muška na stěně – jakého rozdílu bych si mohl všimnout?“ Nejdůležitější: „Co ještě?“ a „Jak na to budou druzí reagovat?“ „Jak se pak změní?“

Zázračná škála „Stávají se občas části toho zázraku – třeba jen malé kousíčky – alespoň na krátkou chvíli?“ „Pokud 10 znamená situaci ve dni po zázraku a 0 znamená situaci, kdy jste se rozhodl vyhledat pomoc – kde na škále jste dnes?“ Poté se vyptávejte na podrobnosti co přimělo klienta umístit se někam jinam než na 0:

„Co děláte nyní na X a co jste nedělal na 0 „Co děláte nyní na X a co jste nedělal na 0?“ Dotazujte se na podrobnosti a pak se ptejte: Kam by významní blízcí umístili na škále klienta a co na klientovi pozorují, že ho nedávají na 0?

Přidejte další otázky ohledně: Co a jak klient udělal, aby se tyto věci mohly stát? Potom si ujasněte, co by bylo pro klienta známkou, že se posunul o malý krůček výš na škále: „Podle čeho byste poznal, že jste se posunul na…?“

Pamatujte na propojení myšlení, cítění, chování a interakcí Obecná teorie systémů v každodenním životě

Čtyři důvody, proč klást zázračnou otázku Vědět, kdy skončit terapii Žít zázrak Připravit se na výjimky Vytvořit pocit, že věci se již uvedly do pohybu

Výjimky Výjimky se dějí, když se stanou věci, které jsou spíš spojené s cílem než se stížností klienta

Zaměření na výjimky Výjimky vytvářejí naději Výjimky zmenšují problém Díky zaměření se na to, co je možné Výjimky zmenšují problém Vytvářením jemných rozdílů Výjimky předpokládají a ukazují schopnosti a možnosti klienta Pokud už klient něco udělal, může to udělat znovu

Výjimky Vždycky existují výjimky I malé výjimky jsou užitečné Každá výjimka obsahuje klíč k řešení Příběhy založené na výjimkách mají výhodu, že jsou založené na něčem, co klient již skutečně udělal Když se to skutečně stalo, musí to být bráno vážně

Dva druhy výjimek Záměrné výjimky Spontánní výjimky Klient je může udělat, kdykoli bude chtít Spontánní výjimky Dějí se nenadále… záhady? Nejsou pod vědomou kontrolou klienta.

Jak to poznáte, když máte dobrý den? Jak druzí lidé poznají, že je to dobrý den? Co vy a druzí lidé děláte v dobrých dnech jinak než ve špatných dnech?

Ptejte se na podrobnosti Co? Kde? Kdy? S kým? Kdo si toho všimnul? Jak? A co ještě? (detaily…) Jak se vám podařilo, že jste to udělal? Jak se to stalo? Kde se vzal ten nápad udělat to právě takto? Kdo vám nejvíc pomohl? Čím vám pomohl? Co ještě vám pomohlo? A co ještě?

Využití škál/ stupnic Škály jsou nástroje, které nám umožňují podrobněji hovořit o: Preferované budoucnosti/ cílech Výjimkách Zvládání

Škály ujasňují vágní a nejasné věci. Škály ještě víc ujasňují to, co je jasné. Škály vedou ke zdrojům.

Mohou být užitečné pro klienty, kteří: Použijí škály k rozhodnutí, zda to co dělají, dělají dobře Použijí škály k rozhodnutí, zda jsou jim sezení užitečná

Škály mohou být užitečné pro terapeuty, kteří: Chtějí pomoci s rozhodnutí, zda jsou klientům užiteční Chtějí pomoci s rozhodnutím, zda je klienti ještě stále potřebují Užitečné otázky: Jak dobré to je? Nakolik klient věří, že může pokračovat v tom, co funguje?

Škály – přání a odhodlání Na škále od 0 do 10, kde 10 znamená … a 0 znamená …, kde se nacházíte teď? Jaká je šance, že … se stane? Jak velké úsilí jste ochoten vynaložit na…? Na škále 0 znamená, že budete sedět na zadku a čekat až se stane zázrak a 10 znamená, že uděláte co je ve vašich silách.

Škály – sebedůvěra a sebevědomí Na škále 10 znamená, že máte sebedůvěru jako každý druhý, 0 je opak. Kde se na této škále nacházíte? Čím to, že jste dal X a ne 0? A co ještě?

Často užitečné další škály Jak důležitý je tento vztah? Jakou šanci tomuto vztahu dáváte? Jak velké úsilí jste připraven vynaložit, aby tento vztah fungoval?

Škály pro situace, kdy je to velmi těžké 10 znamená, že jste tu situaci (událost) zvládnul tak, jak by to mohl zvládnout kdokoli jiný a 0 je opak. Kde se nacházíte na této škále?

Škály, když se situace zlepšila 10 znamená, že věříte, že se udržíte na X (nebo se vrátíte na X) a 0 je opak. Kde jste na této škále dnes? Co se musí stát nebo co musíte být schopen udělat, abyste cítil, že tomu věříte o jeden stupeň víc?

Škály 1 Pokud 0 znamená situaci, kdy jste se rozhodl vyhledat pomoc a 10 den po zázraku (kdy už nepotřebujete terapii), kam byste se dnes umístil mezi 0 a 10?

Škály 2 Co děláte na X a nedělal jste na 0? A co ještě děláte? Kam by vás umístil váš nejlepší přítel? Co vidí? A co ještě? Co jste dělal, že vám to pomohlo dostat se z 0 na X? A co ještě? A co dělali jiní lidé? Co bude známkou, že jste se posunul o ½ stupně výš? Jak to pozná váš nejlepší přítel? Čeho ještě si všimne?

Škály – čeho je třeba se vyvarovat Nesnažte se nikoho posouvat (tlačit) na škále Akceptujte odpověď klienta Snažte se jí porozumět Nesnažte se vytvářet popisy „zlepšení“ příliš rychle Většinou je konstruktivnější pracovat s měřením „důvěry v to, že se udrží na X“

Další příklady škálovacích otázek Pokud 100 je váš ideál dokonalého člověka, jak blízko jste tomu dnes? Pokud 0 znamená situaci, kdy to bylo nejhorší ve vašem životě a 10 den po zázraku, kde jste na škále dnes? Pokud 0 znamená, že jste na tom tak špatně jako když jste se rozhodl vyhledat terapii a 10 znamená, že jste úspěšně ukončil terapii, kde se nacházíte teď? Počet možných variant otázek je omezen jen představivostí terapeuta

Možnosti pro navazující otázky Když bych se zeptal vaší manželky (rodičů, dětí…) kde jste na této škále, co by mi řekli? Co myslíte, že vidí a vy nevidíte? (pokud klient hodnotí sám sebe níž než oni) Co vidíte a oni nevidí? (pokud klient hodnotí sám sebe výše než oni) Podle čeho vaše manželka (rodiče, děti…) pozná, že jste o stupínek výš na škále? Kdo si toho všimne první? Co pak udělá nebo řekne?

Škálovací otázky pro ujasnění přání a odhodlání Jak důležitý je pro vás tento vztah na škále 0 – 10? Když 10 znamená, že jste připraven udělat cokoli, abyste ten problém vyřešil a 0 znamená opak, kde jste teď? Pokud 100% znamená, že jste si jistý, že dokážete vyřešit i zbytek toho problému a 0 je opak, kde jste dnes? Co byste potřeboval cítit (myslet), abyste věřil, že se zvládnete posunout o půlstupeň výš na škále? Máte nějaký nápad co by vám mohlo pomoci se posunout o půlstupeň nahoru na škále?

Nejasnost a škály Vágní stížnosti, problémy, cíle… Škály jsou jediný (?) způsob, jak můžete dělat krátkou terapii

Škály a zpomalení Pamatujte, že než se budete pídit po tom, co znamená posun výše na škále, měli byste strávit spoustu času zjišťováním, co klienta přimělo, že se umístil na X a ne na 0 a nezapomeňte se zeptat, jak se dostal tam, kam se dostal Takto se dostanete ke všem užitečným zdrojům a schopnostem

Otázky na zvládání Když pracujete s chronickými situacemi, například s chronickým onemocněním, nebo s akutní a vážnou kritickou situací, pak se otázky na cíle a výjimky většinou nehodí. Existují situace, kdy nelze použít slovo „zlepšení“. Někteří rodiče jsou extrémně zaujatí sebedestruktivním chováním svých dětí (drogy, anorexie atd.) a trápením, které jim to způsobuje. Takoví rodiče mohou mít – přinejmenším zpočátku - potíže přemýšlet dopředu. V takových situacích otázky zaměřené na budoucnost a na změnu nebudou vhodné a mohou narušit spolupráci.

Otázky na zvládání Akutní krize, terminální stádium apod. Zaměřují rozhovor na konstruktivní a užitečné věci, které klienti dělají bez zlehčování Zjišťují zdroje a schopnosti Jak jste se vyrovnal s tou situací? Jak jste tu situaci zvládnul? Jak se vám podařilo vstát z postele? Co jste dělal, abyste to přežil? Kde jste našel sílu?

Jak vytvářet intervence Souhlasit s klientem Klient má vždycky pravdu! Souhlasit s klientovým cílem Zopakujte část dobře zformulovaného cíle Používejte jazyk klienta Dávejte pozor na zvláštnosti Používejte jazyk klienta a zakomponujte do „poselství“ jeho pohled na svět Jak předávat „poselství“ klientovi Zpomalte! Přizpůsobte se klientovým reakcím Vytvořte nastavení klienta na souhlas (yes-set)

Dejte ocenění Vysvětlete úkol Co klient dělá pro sebe dobrého? Co klient dělá takového, že mu to pomáhá posunovat se směrem ke svým cílům? Vysvětlete úkol Klient by měl rozumět tomu, proč chcete aby něco udělal Například: „shodneme se, že…“ „protože…“ „část týmu si myslí, že…“

Když zvažujete, jaký úkol zadat: Vezměte v úvahu jaký typ vztahu s klientem máte Zdůrazněte, že to bude vyžadovat „tvrdou práci“ Aplikujte klíčové zásady: Pokud je velmi dobře popsaný zázrak: Požádejte klienta, aby se pokusil jej uskutečnit nebo aby předstíral, že se zázrak stal; pokud si klient příliš nevěří, že to dokáže, nechte jej hodit korunou a na základě toho se rozhodnout, zda ten den to zkusí nebo ne. Obvykle stačí hodinu ráno a sledovat, jaké rozdíly to způsobuje ve zbytku dne. Pokud jsou výjimky záměrné: požádejte klienta, aby je udělal a pozoroval rozdíly, které to udělá. Pokud výjimky jsou spontánní a typ vztahu je stížnost: požádejte klienta, aby dával pozor, když se přihodí a zjistil, jak se dějí Pokuj výjimky jsou spontánní a typ vztahu je zakázka: požádejte klienta, by se pokusil předvídat, zda se stanou a přemýšlel o rozdílech Pokud cíl je vágní nebo nejasný: úkol prvního sezení Pokud je typ vztahu návštěva: pouze ocenit Všechna pravidla lze najít v knize Steva de Shazera „Clues“

Tři užitečné úkoly (vycházející z tradice krátké terapie) Úkol prvního sezení (first session formula task): Myslím, že by pro vás mohlo být užitečné se do příštího setkání zaměřit na cokoli, co se ve vašem životě přihodí a co byste chtěl, aby pokračovalo nadále, až bude problém vyřešený Úkol na překonávání nutkání Myslím, že by pro vás mohlo být užitečné se do příštího setkání zaměřit na situace, kdy se vám podařilo překonat nutkání pít (vzít drogu, týrat se atd). Udělejte si poznámky takovým způsobem, jaký vám vyhovuje, abyste mi to pak na příštím sezení mohl popsat.

Úkol na psaní, čtení a pálení Udělejte si na sebe 10 – 15 minut času každý den, nastavte si budík a nachystejte si papír a tužku. Liché dny – napište všechny myšlenky, které vás trápí a kterými se budete po tu stanovenou dobu zaobírat Sudé dny – ve stejnou dobu a po stejný čas se zabývejte vašimi poznámkami z předchozího dne. Podívejte se na všechny vaše myšlenky a rozdělte je do dvou skupin – v jedné skupině budou myšlenky, o kterých si myslíte, že byste si je ještě rád promyslel a ve druhé myšlenky, o kterých byste chtěl přestat přemýšlet. Až zazvoní budík, vezměte seznam myšlenek, o kterých chcete přestat přemýšlet a spalte ho. A velmi důležitá věc – kdykoli vás přes den napadne nějaká myšlenka, řekněte si: „Teď ne, budu o tom přemýšlet až ve vyhrazeném čase.“

Pamatujte, že rozdíl mezi dobrovolným a nedobrovolným klientem je často velmi malý. Většinou je to jednoduše v tom, že lidé nemají rádi, když se jim říká, co mají dělat. Pomyslete na adolescenta, kterého když nutíte aby něco udělal, udělá tak málo, jak je jen možné… ale když dělá něco, co si sám zvolil, dělá maximum, co může.

Dojednávání cílů s nedobrovolným klientem Čí nápad to byl, že byste sem měl dnes přijít? Co si myslíte, že X očekává, že se změní v důsledku toho, že ho sem poslal? Co by se muselo změnit po tomto sezení – možná něco malého – aby si X řekl, že to byl dobrý nápad vás sem dnes poslat? Co by se muselo změnit po tomto sezení – možná něco malého – abyste si řekl, že to byl dobrý nápad sem přijít navzdory tomu, že to nebyl váš nápad (navzdory tomu, že jste byl přinucen přijít)? Co přimělo X k tomu, že si myslí, že sem potřebujete chodit?

Jaký je podle X důvod, že máte problém? Co předpokládáte, že by X řekl že je ta nejmenší věc, kterou musíte změnit? Co by muselo být jinak aby si X řekl, že už sem nepotřebujete chodit? Kdy naposledy jste to udělal? Co se tehdy ve vašem životě změnilo? Jak jste to dokázal? Co myslíte, že by X řekl že se tehdy u vás změnilo? Co vám pomohlo s tím začít?

Co by pro vás byla první malá známka toho, že jste už začal? Jaký by byl první krok? Nakolik věříte tomu, že byste to, pokud byste chtěl, dokázal? (škála) Co by se muselo stát, abyste tomu věřil o stupeň víc? Jak by vás na této škále hodnotil X? (pokud hodnotí níže než klient, je možné navázat: Co to o sobě víte a X neví, co vám dává takovou důvěru? Jaká je šance, že to uděláte? (škála) Jak by vás hodnotil X?

Čeho si X všimne, až to uděláte? Když byste to udělal, mělo by to vliv i na další oblasti vašeho života (škola, práce, rodina, přátelé, tenis, sex…)? Pokud ano: Co? A co ještě? Jak byste poznal, že jste udělal už dost? Kdo si toho všimne první? Jak se dotyčný změní ve vztahu k vám? Co ještě bude jinak? Jak špatně to chcete udělat?

Druhé sezení

Udržování a sledování cílů Pamatujte na rozdíl mezi: Co se zlepšilo? Jak jste to dokázal? Proč jste to udělal? Co ostatní lidé udělali takového, že vám to pomohlo? A pamatujte: Nikdy nevíte, na co jste se vlastně zeptali, dokud neslyšíte odpověď!

Nějaké otázky Co se zlepšilo? Co jste od našeho posledního setkání dělal pro sebe dobrého? Udělal v poslední době něco, čím vás překvapil? Co se od našeho posledního setkání dařilo dobře? Čím se minulý týden lišil od předchozích týdnů? Čím to, že předchozí týden byl lepší než ty dřívější?

Je to něco, co jste dělal i dřív. -Ne Je to něco, co jste dělal i dřív? -Ne?!! Kde se vzal ten nápad, zkusit to dělat právě takto? Kolik dobrých dní jste měl od našeho posledního setkání? – Říkáte, že jen jeden. – Co jste ten den dělal pro vás dobrého? nebo Jak se vám podařilo mít jeden dobrý den? Co ještě se zlepšilo?

Jaký rozdíl to způsobilo? Jak jste to dokázal? Jak se vám podařilo přestat (dělat, zůstat v klidu, myslet nejprve na…)? Jak jste věděl, že toto je ta správná věc, kterou máte udělat? Co myslíte, že by manžel (kamarád, šéf…) řekl, že jste dělal jinak a pomohlo vám to? Jaký rozdíl to způsobilo? Čím se tento relaps lišil od těch předchozích? Co nyní o sobě víte a předtím jste nevěděl?

Co byste potřeboval vědět nebo umět? Co by váš manžel (kamarád, šéf…) řekl, že potřebujte vědět nebo umět, abyste tuto změnu udržel? Co by to změnilo ve vašem životě? Nakolik věříte tomu, že to dokážete udržet? Co o sobě víte, že vám to umožňuje se takto na škále důvěry ohodnotit? Co ještě? Co jste se díky tomu o sobě nového naučil?

Vztah Zákaznický vztah Stížnost Návštěva Je zde stížnost nebo problém A ZÁROVEŇ s tím klient chce něco DĚLAT Stížnost Existuje stížnost Návštěva Klient si na nic nestěžuje Někdy s výjimkou toho, že byl přinucen přijít (v takovém případě se ale již nejedná o návštěvu, ale o stížnost)

Ockahmova břitva „Entia non sunt multiplicanta praeter necessitatem.“ Neměli bychom předpokládat existenci více věcí, než je nezbytně nutné.

Citát: „Jednou z pouček historie je, že NIC je často dobrá věc, kterou lze udělat a vždycky chytrá věc, kterou lze říci.“ (Will Durant, 1885 – 1981, americký historik)