JIHOVÝCHODNÍ EVROPA Gabriela Ryšavá, Jan- Pavel Cajzl, Klára Buchtová, Ondřej Smékal, Julie Charousová, Oliver Mynář

Hornatý (největšími pohořími jsou Karpaty, Dinárské hory a Stará planina a Pindos) a nížinatý (Velká nížina uherská, Rumunská nížina a Hornotrácká nížina) Nejúrodnější je Vojvodina a severní Srbsko, kde nížinatý kraj zavlažuje Dunaj s dalšími řekami POVRCH

KARPATY

RUMUNSKÁ NÍŽINA

Jihovýchodní Evropa má mírné kontinentální podnebí, střídají se zde čtyři roční období a jsou zde rovnoměrně rozloženy srážky. Průměrná roční teplota je 11, 7 °C, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 22, 1 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí zhruba 700 milimetrů. Nejslunnější měsíce jsou červenec a srpen. PODNEBÍ

RUMUNSKÝ ZÁPAD

https://www.email.cz/web-office/5uxMs8DcJVeIOCHJawXgVMUlq_HmvW2A4eFiNVc482UFCGuQNlms-3CnOil8M0a1ub9SQYU/Zem%C3%A1k.doc HL. ŘEKY A JEZERA

ŘEKY V RUMUNSKU

Je to všechno živé – řadíme sem rostliny a živočichy. Dělíme ji na: * Zoogeografii – fauna – jsou to všichni živočichové včetně člověka * Fytogeografii – flura – jsou to veškeré rostliny ZVÍŘENA * LES – např. medvědi, vlci, lišky, rysi, jeleni, prasata divoká * POLE – např. zajíci, tetřevi, koroptve, bažanti, polní hlodavci * STEPI – např. sysli a křečci BIOSFÉRA

ZVÍŘENA

V Jihovýchodní Evropě převažují hlavně lesy – ve vyšších polohách jehličnaté (tajga) (smrk, modřín, borovice, jedle), o trochu níž smíšené a v nížinách listnaté lesy (bříza, dub, buk, lípa…). Působením člověka se ale pěstuje stále více smrků pro jejich rychle rostoucí dřevo. Pochopitelně můžeme mezi lesy najít louky s lučními květinami a pole (brambory, kukuřice, zelenina, řepka olejka…) Dále můžeme v Jihovýchodní Evropě více na jihu najít lesostepi. Tam lesy přechází v travnaté porosty. ROSTLINSTVO

SOUVISLOST MEZI NADMOŘSKOU VÝŠKOU ROSTLINNÝM POROSTEM * Nížinný stupeň (do 200 m n. m.) - původně se v něm nacházely listnaté, převážně dubové lesy. Dnes však jsou kvůli zemědělství z většiny vykáceny. * Stupeň pahorkatin (200 - 500 m n. m.) - původní vegetaci v tomto stupni dříve tvořily dubové a habrové lesy. Ty jsou ale dnes převážně vykáceny a jejich místo je využíváno k zemědělství nebo jsou nahrazeny smrkovými lesy pěstovanými na dřevo. * Podhorský stupeň vrchovin (500 - 1000 m n. m.) - dříve v něm rostly bukové a jedlové lesy i ty však byly vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami. * Horský stupeň (1000 - 1300 m n. m.) - přirozený vegetační porost tvoří smrkové lesy. * Subalpinský stupeň (1300 - 1900 m n. m.) - je to stupeň, ve kterém se vyskytují borovice, modříny, břízy a vrby. Mnohdy byly původní porosty vypáleny a na jejich místě jsou dnes pastviny. * Alpinský stupeň (1900 - 2200 m n. m.) - tato přírodní krajina je úplně bez stromů a větších keřů. Vegetaci tvoří jen bylinný porost. SOUVISLOST MEZI NADMOŘSKOU VÝŠKOU ROSTLINNÝM POROSTEM

ÚZEMNÍ ROZDĚLENÍ Albánie Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá Hora Chorvatsko Itálie (pouze Provincie Terst) Kypr Maďarsko Řecko Makedonie Moldavsko Rumunsko Slovinsko Srbsko Turecko (pouze evropská část - tzn. východní Thrákie) Území se sporným statutem: Kosovo, Podněstří, Severní Kypr Jedny z největších měst: Athény, Bělehrad, Budapešť, Bukurešť, Sarajevo, Sofie ÚZEMNÍ ROZDĚLENÍ

VELMI ZNÁMÉ REKREAČNÍ MÍSTO CHORVATSKO

Převažují slovanské jazyky mezi které nepatří albánština, maďarština, rumunština. Mezi slovanské národy patří Bulhaři, Srbové, Chorvati. Obyvatelstvo tvoří Slovinci 88%, menšiny Chorvatů, Srbů, Bosňanů a Italů. OBYVATELSTVO

Mimo Chorvatska a Řecka se jedná o méně hospodářsky rozvinuté státy Jihovýchodní Evropy. Chorvatská a Řecká ekonomika je závislá zejména na turistickém ruchu. Jadranské a Středozemní moře.V případě Bulharska je to Černé moře. HOSPODÁŘSTVÍ

Tuto oblast Evropy můžeme označit jako méně průmyslově rozvinutou s nízkým podílem nerostných surovin. Jednotlivé státy jsou proto převážně závislé na dovozu surovin a můžeme říci, že dovoz surovin převyšuje vývoz. V případě těžby nerostných surovin můžeme zmínit např. Rumunsko, kde se těží ropa a černé uhlí. V Albánii se těží polymetalické rudy. PRŮMYSL

ZEMĚDĚLSTVÍ - Řecko a Chorvatsko Na kamenité půdě se pěstuje vinná réva, olivy, citrusy a tropické ovoce. Za dobytek se chovají ovce a kozy. - Bulharsko, Rumunsko Zde jsou již nížiny, kde už není půda tak kamenitá, takže se pěstuje kukuřice, pšenice, slunečnice. Za dobytek se chovají prasata. Albanie, Kosovo, Makedonie Za dobytek se zde chovají rovněž kozy a skot. V Bosně a Hercegovině se pěstují brambory. ZEMĚDĚLSTVÍ

Tato část Evropy nepatří mezi oblasti s rozvinutou dopravní infrastrukturou. Chorvatsko např. investovalo v posledních deseti letech do výstavby dálnice podél pobřeží Jadransého moře a jedná se pro české turisty o nejvyhledávanější oblast na letní dovolenou. Dalším důležitým dopravním prostředkem je lodní doprava z důvody řady ostrovů v Jadranském a Středozemním moři. DOPRAVA

Z ČEHO JSME ČERPALI??? Wikipedie http://www.ucseonline.cz/zemepis/geograficky-prehled-jihovychodni-evropy/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihov%C3%BDchodn%C3%AD_Evropa Z ČEHO JSME ČERPALI???

KONEC