Zikmund Lucemburský poslední Lucemburk na českém trůně narodil se 14.února 1368 v Norimberku zemřel 9.prosince 1437 ve Znojmě byl přezdíván ,,Liška ryšavá“ uherský král od roku 1387 římský král od roku 1410 český král od roku 1419 římský císař od roku 1433 syn Karla IV. a Alžběty Pomořanské bratr Václava IV. a Jana Zhořeleckého manžel Marie Uherské a Barbory Celské otec Alžběty Lucemburské

Rodiče Narodil se jako první syn ze čtvrtého manželství Karla IV. s Eliškou Pomořanskou a byl pojmenován po novém zemském patronovi, kterého uvedl jeho otec do Čech. Od dětských let se Karel snažil zajistit svým dětem budoucí mocenské postavení. Zikmundovi udělil braniborskou marku roku 1373. Zikmund byl ženatý celkem dvakrát.

Manželky Poprvé byl svým otcem Karlem IV zaslíben Marii Uherské - dcera Ludvíka I, který byl král uherský a polský. Zikmund se ženil když byl ještě dítě (12 letech). Marií byla předurčenou dědičkou Polska. Po Ludvíkově smrti (1382) se situace velmi zkomplikovala. Poláci odmítli další spojení s Uhrami a za královnu přijali Mariinu mladší sestru Hedviku. Ale také v Uhrách šla proti Zikmundovi silná opozice v čele s královnou-vdovou Alžbětou, ta korunovala za královnu Marii, která se ihned po Zikmundově odchodu z Uher, kde žil 1379-82, zasnoubila s Ludvíkem Orleánským. Roku 1385 vtrhl Zikmund do Uher s vojskem a vynutil si sňatek s Marií. Neměli žádného potomka. Marie zemřela v době těhotenství. Druhá manželka byla Barbora Celská. S ní měl Zikmund dceru Alžbětu.Alžběta byla posledním potomkem Lucemburků, byla provdána za Albrechta II. Habsburského (český král v letech 1438 – 1439).

Uherský a český král Zikmund se nemohl ujmout vlády nad českým královstvím dokud byl jeho bratr naživu. Namísto toho vpadl roku 1385 do Uher a získal korunu. Jako uherský král zorganizoval neúspěšnou křížovou výpravu proti Turkům, kteří útočili na Středozemí. Během jeho vlády v Uhrách se několikrát podílel na spiknutí proti Václavovi a dokonce ho na rok uvěznil ve Vídni. Václav zemřel roku 1419 a Zikmund byl korunován českým králem na Pražském hradě. Česká šlechta, která byla na straně husitů, s tímto nesouhlasila. Václav IV. víceméně toleroval novou náboženskou vlnu, ale Zikmundův katolicismus byl velmi dobře známý. V Uhrách podporoval církev a autorita jednotlivých hodnostářů převyšoval politickou moc šlechty i krále.

Zikmund a husité Nový král toužil po veřejné podpoře. Nejprve se tedy pokusil porazit husity a s papežovou podporou proti nim zorganizoval pět křížových výprav. Jeho vojáci ale bojovali za žold a nemohli se srovnávat s politicky a nábožensky přesvědčenými českými bojovníky. Proto také křižáci prohráli s chabě ozbrojenými, ale dobře vycvičenými a radikálními husity. Zlom přišel, když se husité rozdělili na dvě křídla. Ti méně radikální zformovali koalici se Zikmundem a zasloužili se tak o konec povstání.

Zemřel roku 1437 Basilejský koncil i Zikmund uznali roku tzv. kompaktáta, legalizující náboženské vyznání kališníků a Zikmund mohl konečně v zklidněných poměrech nastoupit na český trůn. Platnost jeho korunovace český sněm mlčky potvrdil Roku 1436 byl Zikmund konečně uznán českým králem. Jeho sen se splnil, ale dlouho to netrvalo. Jen rok poté, roku 1437, zemřel ve Znojmě – městě poblíž hranic s dnešním Slovenskem, kde se rozhodl usadit. Zikmund si nikdy příliš neoblíbil Prahu, považoval ji za hnízdo zla. Po válce byla Praha unikátem v celoevropském kontextu, jelikož kontinent byl tehdy nábožensky jednotný. Po další staletí bylo na české království pohlíženo jako na zemi kacířů.

ZDROJE ZE KTERÝCH JSEM ČERPALA http://zivotopisyonline.cz/zikmund-lucembursky.php http://www.edejiny.cz http://cs.wikipedia.org http://osobnosti.profitux.cz