filosofický proud, který navazuje na učení Karla Marxe Marxismus filosofický proud, který navazuje na učení Karla Marxe

Karel Marx (1818-1883) německý filosof a sociolog, profesí novinář po neúspěšné revoluci r. 1848 exil v Londýně, chudoba, hodně dětí, začne ho finančně podporovat Friedrich Engels, syn textilního továrníka. Hlavní díla: Kapitál I.-III. 1867, 1885, 1894 ( teorie nadhodnoty) Ekonomicko-filosofické rukopisy. 30. léta 20. století. (materialistické pojetí dějin) s B. Engelsem: Komunistický manifest Marx vychází z Hegelovy dialektiky, Feuerbachova antropologismu, francouzské sociální teorie a z anglických ekonomů. Používá Hegelovu dialektickou metodu, ale zcela mění její obsah. Marxův význam spočívá 1/ v tom, že obrátil pozornost k ekonomii, která byla dosud podceňována - teorie nadhodnoty  

K.Marx materialismus (materialistické pojetí dějin)  2/ s B. Engelsem vytvořili důsledně materialistickou filosofii - historický materialismus (materialistické pojetí dějin) Podstatou světa = materiální skutečnost, ideje jsou jen odraz v lidském vědomí Práce tvoří podstatu člověka, v procesu práce se však člověk odcizil své podstatě, svému produktu, ostatním lidem. Vše je poměřováno tržní hodnotou, což znamená, že vše (i lidská práce) se stává zbožím. Člověk je zapojen do systému zbožně-peněžních vztahů a musí se podřizovat diktátu vnějších sil. V kapitalistické společnosti, která je založena na tržních vztazích, podle Marxe dochází k tomu, že je každému, kdo pracuje za mzdu, nadhodnota jeho práce zaměstnavatelem odcizena. Proto je nutné provést revoluci, která povede k vytvoření takového systému společnosti, v němž nebude nikomu zcizována hodnota jeho práce (odstranění soukromého vlastnictví).

K. Marx, marxismus hybnou silou vývoje společnosti jsou ekonomické vztahy a  ekonomicky motivované konflikty – třídní boj Protiklady vedou k sociálním revolucím. Každý výrobní způsob (odvozený od způsobu vlastnění výrobních prostředků) v sobě obsahuje předpoklady ke svému zrušení. Je tomu tak i v kapitalismu:  Třídní společnost tvoří: a) proletáři – jsou nuceni prodávat svou pracovní sílu b) kapitalisté – kupují pracovní sílu, vlastní výrob. prostředky, přisvojují si nadhodnotu vytvořenou proletáři c) inteligence – jejich vlastnictvím jsou informace, musí se ale nechat najímat. Revolučním zrušením soukromého vlastnictví ruší proletariát odcizení - jde o dialektickou negaci buržoazní společnosti. Vývoj vede k proletářské revoluci, zrušení protikladů a vzniku beztřídní společnosti.

marxismus Marxismus je označení filosofického směru, který se hlásí k učení Karla Marxe. Rozlišujeme dva proudy: 1) Marxismus-leninismus – oficiální státní ideologie v komunistických zemích ve 20. století; marxismus proměněn na systém jednoduchých pouček a pravd, tj. dogmat. 2) Neomarxismus – nedogmatické, filosofické rozvíjení Marxova učení; zejména v západních demokraciích (Frankfurtská škola – Adorno, Habermas), ale i u nás, zejména v období politického uvolnění v 60. letech 20. století (Karel Kosík aj.)