Karl Heinrich Marx 5.5.1818-14.3.1883

Život Narozen do původně židovské rodiny v tehdy pruském Trevíru v Porýní Gymnázium v Trevíru 1836 zásnuby s Jenny von Westphalen. Studoval práva v Bonnu, v Berlíně 1841 promoval na univerzitě v Jeně 1842 vychází v Kolíně nad Rýnem noviny Rheinische Zeitung, Marx později šéfredaktorem. Silně proti pruské politice cenzura 1842 se poprvé setkává se svým pozdějším spolupracovníkem Friedrichem Engelsem 1843 se oženil  sedm dětí, z nichž přežily tři dcery: Jenny, Laura a Eleanor

Historický materialismus Učení o vývoji společnosti člověk se jako jakožto bytost produkující materiální statky aktivně podílí na objektivním dějinném pohybu, podléhajícím v konečných důsledcích základním dialektickým zákonům Bezprostředním podnětem k vlastním historickým proměnám jednotlivých typů společností (společensko-ekonomických formací) jsou postupné změny v oblasti materiální produkce (výrobních sil), které se dostávají do rozporu s původně jim přiměřenými výrobními vztahy a vlastnickými poměry, mocensky hájenými vládnoucí třídou. Tento rozpor je řešen revolucí, v níž nová společenská třída, v jejímž zájmu je prosazení nových výrobních sil a odpovídajících vlastnických poměrů, násilím likviduje třídu vládnoucí. Tzn. vnímání třídního boje jako hybné dějinné síly. historický materialismus považuje materiální poměry za primární, ty posléze ovlivňují poměry společenské (změna materiální → změna myšlení)

Život 1845 do Bruselu, cesta do Anglie pronásledován pruskými úřady  vzdává se pruského občanství zakládá s Engelsem v Bruselu Komunistický korespondenční výbor 1847 Svaz spravedlivých (později přejmenována na Komunistický svaz)  1848 Manifest komunistické strany 1850 vyloučeni 1848 vyhoštěn z Belgie  v únoru do Paříže  v březnu do Kolína květen 1849 vyhoštěn z Pruska v Londýně vznikla Marxova hlavní ekonomická díla 1864 u zrodu První internacionály, kde až do roku 1872 zastával vedoucí pozici. První internacionála byla nadnárodní organizací socialistických stran a dělnických svazů, založena marxisty a anarchisty. Členové se aktivně zúčastnili povstání Pařížské komuny. Činnost ukončena kvůli neshodám 1876. 1881 Jenny umírá vleklá kožní choroba pochován na londýnském hřbitově Highgate

Dialektický materialismus Pojednává základní filozofické otázky: vztah bytí a vědomí, otázka pohybu, problém hmoty. (idealismus – prvotní je idea x materialismus – prvotní je hmota). Marxismus chápe hmotu za prvotní: Teprve na určitém vyspělém stupni organizace hmoty může dojít ke vzniku ideje (a vědomí vůbec) – totiž lidský mozek. A tak všechno duchovno lze zredukovat (převést) na materiálno. To je původní. Odmítá agnosticismus, tvrdí, že svět je poznatelný proto, že bytí i vědomí jsou stejné substance (materie, hmota). Svět je poznatelný proto, že bytí i vědomí jsou stejné substance (materie, hmota). Proto není problém poznatelnosti světa. Otázka – protože se jedná o dějinný proces – kolik je toho už poznaného a kolik je ještě třeba poznat. Bylo by však mylné si představovat, že před námi je hotový svět a naše vědomí má jej pouze poznat v jeho neměnnosti. Naopak svět je neustálá změna, neboť člověk je ve světě jako činný subjekt. Praxe je ústředním pojmem marxismu. Svět je sice řízen přírodními zákonitostmi, ale člověk jako společenská bytost je svobodný, tudíž v rámci oněch zákonitostí je schopen realitu měnit. Pravda se nenachází hotová, ale musí se vydobývat praxí (prací). Praxe (otázka “K čemu?”) je jediným kritériem pro otázku pravdivosti. Pravdivé je to, co slouží společenskému růstu a rozvoji. Spojením bytí a vědomí (vzájemné působení hmoty na vědomí a obráceně), které jsou v podstatě tímtéž, se překonává Kantovo dělení na svět jevů a svět o sobě, protože skutečný svět v dialektickém marxismu je zde pro vědomí. (Mluví-li se o dialektice, myslí se právě na onen vztah mezi bytím a vědomím, kdy dochází k neustálému vzájemnému střetávání a působení.)

Marx, jeho myšlení a dílo Syntéza tří směru: německé klasické filosofie, francouzského utopického socialismu a anglické klasické ekonomie Postupně formulované pojetí dějin. Vychází z Hegelovy dialektiky (teze a antiteze vyúsťují v syntezi. Princip věčného konfliktu.) Základní vlastnost společenského řádu je konflikt různých společenských tříd. „Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů. — Svobodný a otrok, patricij a plebejec, baron a nevolník, cechovní mistr a tovaryš, vedli nepřetržitý boj, tu skrytý, tu otevřený, boj, který pokaždé skončil revolučním přetvořením celé společnosti nebo společným zánikem bojujících tříd.“ Poslední stupeň třídního boje je konflikt proletariátu a buržoazie  komunistická společnost.

Marx, jeho myšlení a dílo Zprvu ovlivněn Hegelem - mladohegelovci, kritika jiných filozofů K židovské otázce (1843) Ke kritice Hegelovy filozofie práva (1843-1844) Ekonomicko - filozofické rukopisy (1844) Svatá rodina (1844) Německá ideologie (1845) Teze o Feuerbachovi (1845) Bída filozofie (1847) Komunistický manifest (1848) 18.brumaire Ludvíka Bonaparta (1852) Základy kritiky politické ekonomie (1857-1857) Ke kritice politické ekonomie (1859) Kapitál (1867-1883) Kritika gothajského programu (1875)

Ekonomicko-filosofické rukopisy Zveřejněny teprve 1932 národní ekonomie předpokládá soukromé vlastnictví, nevysvětluje jej kapitola Odcizená práce - hegelovská dialektika, pojem odcizení „Tím, že dělník nepracuje pro sebe, ale pro kapitalistu, je produkt jeho práce čímsi cizím, odcizeným neboli “zvnějšněným”. z toho jsou pak odvozeny čtyři stupně odcizení, které znemožňují dělníkovi důstojný život“ 1. Odcizení od produktu vlastní práce 2. Odcizení od produkující činnosti samé (a tedy od sebe sama) 3. Odcizení od rodové podstaty člověka 4. Odcizení od druhých jednotlivců

Kapitál 4 díly (1 během Marxova života, 2 posmrtně Engels, 4. (sporný) - 1905-1910) analýza a kritika kapitalistické společnosti a zejména kapitalistického způsobu výroby a distribuce statků Díl I: Výrobní proces kapitálu (nejstudovanější) analýzy hodnoty zboží a peněžního oběhu; užitná a směnná hodnota; přeměna práce v peníze; pojem „nadpráce“, kterou si přivlastní kapitalista a pak s ní dělníka vykořisťuje; problémy přelidnění, dělba práce a strojová výroba Díl II: Proces oběhu kapitálu po fázi produkce v prvním dílu se Marx zaměřuje na různé formy oběhu kapitálu Díl III: Celkový proces kapitalistické výroby přeměna nadhodnoty v zisk, „zákon tendence míry zisku klesat“ marxismem-leninismem vykládán dogmaticky

Marxův význam Na marxistické ideologii je založen komunismus Revizionismus/reformismus marxismu (Eduard Bernstein - pracovní teorie hodnoty je pasé.), základem dnešních socialistických (sociálně-demokratických) stran Centrismus - Karl Kautsky a Frich Wolfgang Adler zakládají internacionály, jejichž spojením vzniká Socialistická dělnická internacionála (předchůdkyně dnešní Socialistické internacionály) Radikalismus - Rosa Luxemburgová a Karl Liebknecht prosazovali revoluci, zachovat demokracii, proti nacionalismu, válce, parlamentarismu alternativní radikalismus - leninismus (marxismus-leninismus-stalinismus), trockismus Antonio Gramsci, Ernesto „Che“ Guevara

Zdroje Www.wikipedia.cz Průvodce dějinami evropského myšlení Zadní schodiště filozofie (Wilhelm Weischedel) zpracovala Marie Bauerová