Orientace v realitě Edukační technika napomáhající zvládat kognitivní a behaviorální změny při demenci
Klient se nedokáže orientovat, porozumět a pochopit smysl stále se měnícího světa, který jej obklopuje … V důsledku toho může reagovat nepřiměřeně, mít poruchy chování, být agresivní… Terapeutický postup vznikl v USA v 50-tých letech, u nás se rozšířil v 80-tých letech. Orientace v realitě se snaží zlepšit celkovou orientaci, snížit zmatenost, maximalizovat nezávislost a sociální interakci klienta. Není účinná v každém případě a vždy je součástí celkového přístupu.
Orientace časem, místem, osobou Kontinuální orientace realitou Je zvláště důležitá pro klienty s demencí a smyslovou vadou – kompenzace. Má být doplněna skupinovou prací. Vytvoření prostředí, které usnadní orientaci. Přístup, jednání, pokyny musejí být klidné, jednoduché a jednoznačné. Speciální pozornost věnovat orientaci v noci. Behaviorální metody musejí být individualizované.
Metodika orientace v realitě Individuálně i skupinově (3-6 lidí, 5x týdně, 30 min) Začátek mapování stupně orientovanosti, cvičení kognitivních funkcí, zapojení všech smyslů, předměty a obrázky, v diskusi se upřesňuje význam, tvar, velikost hmotnost… Názorná a barevná značení prostor, ročnímu období odpovídající výzdoba prostor, velký kalendář, teploměr…„nápovědy“…