PLANETA ZEMĚ POHYBY ZEMĚ A JEJÍ DŮSLEDKY Vypracovaly: Natálie Kubešová PLANETA ZEMĚ POHYBY ZEMĚ A JEJÍ DŮSLEDKY Vypracovaly: Natálie Kubešová Lucie Mužíková

PLANETA ZEMĚ

PLANETA ZEMĚ Země je v pořadí třetí nejbližší planetou ke Slunci. Kolem Slunce obíhá celkem osm planet. Nejbližší čtyři: Merkur Venuše, Země a Mars mají pevný povrch. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun mají povrch plynný.

PLANETA ZEMĚ Země je stará 4,6 miliard let. Obvod Země na rovníku: 40 000 km. Povrch Země: 510 000 000 km2. Poloměr Země: 6 378 km. Vzdálenost Země od Slunce je přibližně 150 000 000 km.

TVARY ZEMĚ Země nemá pravidelný kulatý tvar. Je místy zploštělá a skutečný tvar je o něco složitější. Tvar je označován jako geoid. Zakulacení Země je dáno i gravitační sílou, která působí centrálně.

POHYBY PLANETY ZEMĚ Země vykonává 2 základní pohyby: 1. otáčení Země kolem vlastní osy 2. oběh Země kolem Slunce (rotační pohyb) (oběžný pohyb)

ROTACE ZEMĚ KOLEM VLASTNÍ OSY Země se otáčí kolem své osy od západu k východu (proti směru hodinových ručiček). Zemská osa je pomyslná přímka, která prochází středem Země a oběma póly a je skloněna o 23,5° vzhledem ke kolmici k oběžné dráze. Jedno otočení kolem osy trvá cca 24 h (23 h 54 min 4,09 s) = 1 DEN je to tzv. HVĚZDNÝ DEN (SIDERICKÝ DEN). V běžném životě se užívá SLUNEČNÍ ČAS - doba mezi dvěma po sobě následujícími vrcholeními Slunce nad místním poledníkem. Tato doba se mění (v přísluní je den delší než v odsluní). Proto byl zaveden střední sluneční čas, který trvá 24 hodin. Celá Země je rozdělena na 24 časových pásem. Čas mezi různými pásmy se liší, ale uvnitř jednoho pásma je stejný čas. Při přechodu časových pásem musíme posunout hodinky zpět, když jdeme na západ, dopředu, když jdeme na východ. Při překročení datové hranice se mění datum.

ČASOVÁ PÁSMA Časový rozdíl mezi jednotlivými poledníky činí 4 minuty. Mezi 15 poledníky pak jednu hodinu, což při 360 polednících znamená 1440 minut, neboli 24 hodin.

DŮSLEDKY ROTACE ZEMĚ KOLEM VLASTNÍ OSY Střídání dne a noci. Zdánlivý pohyb vesmírných těles po obloze. Zploštění Země. Úhlová rychlost: rotace je stálá = 15° za hodinu, tj. 360° za 24 hodin. Obvodová rychlost: mění se v závislosti na zeměpisné šířce (na rovníku největší, na pólech nulová), rotaci nevnímáme a dokazujeme nepřímo.

DŮKAZY ROTACE ZEMĚ Padající tělesa se odchylují od svislice k východu ve směru pohybu Země. Působení Coriolisovy síly. Coriolisova síla = tělesa na zemském povrchu pohybující se v poledníkovém směru se na severní polokouli stáčejí doprava a na jižní doleva – mění původní směr vzdušných a vodních mas tzn. pasátů, oceánských proudů, koryta řek.

STŘÍDÁNÍ DNE A NOCI Den a noc se střídají proto, že se Země otáčí kolem své osy a je osvětlována Sluncem. Polovina Země, která je Sluncem osvětlená má den, na neosvětlené polovině je noc. Slunečný den trvá 24 hodin.

OBĚH ZEMĚ KOLEM SLUNCE Země obíhá Slunce po eliptické dráze, která je dlouhá 939,2 mil. km. Doba za kterou oběhne Země kolem Slunce, se nazývá rok. Během jednoho oběhu kolem Slunce se Země 365krát otočí kolem své osy. Proto má rok 365 dní. Přesněji 365 dní 5 h 48 min 46 s. Přebývajících 5 h 48 min 46 s je přibližně čtvrtina dne. Za čtyři roky tvoří tento čas celý den. Proto je každý čtvrtý rok o jeden den delší. Je to PŘESTUPNÝ ROK. Ten jeden den je 29. únor. Přestupný rok musí být dělitelný čtyřmi.

STŘÍDÁNÍ ROČNÍCH OBDOBÍ Způsobeno sklonem zemské osy (23,5 °), který je stále stejný a směřuje k Polárce a oběhem Země kolem Slunce.

STŘÍDÁNÍ ROČNÍCH OBDOBÍ 21.3. JARNÍ ROVNODENNOST Na severní polokouli začíná jaro, na jižní podzim. Na severním pólu začíná polární den a na jižním pólu polární noc. Sluneční paprsky dopadají rovnoměrně na severní i jižní polokouli. Den i noc jsou stejně dlouhé, 12 hodin.

STŘÍDÁNÍ ROČNÍCH OBDOBÍ 21. 6. LETNÍ SLUNOVRAT Na severní polokouli začíná léto, na jižní zima. Na severní polokouli je nejdelší den a nejkratší noc, na jižní naopak. Severní polokoule je nejblíže ke Slunci. Sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Raka.

STŘÍDÁNÍ ROČNÍCH OBDOBÍ 23.9. PODZIMNÍ ROVNODENNOST Na severní polokouli začíná podzim, na jižní jaro. Na severním pólu začíná polární noc, na jižním polární den. Den i noc jsou stejně dlouhé. Sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník.

STŘÍDÁNÍ ROČNÍCH OBDOBÍ 21.12. ZIMNÍ SLUNOVRAT Na severní polokouli začíná zima, na jižní léto. Na severní polokouli je nejdelší noc a nejkratší den, na jižní naopak. Severní polokoule je nejdále od Slunce. Sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Kozoroha.

SLUNEČNÍ ČAS SLUNEČNÍ HODINY Určovaný otáčením Země vůči Slunci. Sluneční den - jedno otočení tělesa (24 h). Pravý sluneční den – odvozen od pohybu Slunce na obloze. Lze ho měřit pomocí slunečních hodin (pravý sluneční čas). Střední sluneční čas = průměrná hodnota pravých slunečních dnů za rok. SLUNEČNÍ HODINY Pražská ulice v Plzni

HVĚZDNÝ ČAS = SIDERCKÝ ČAS Hvězdný čas Θ je hodinový úhel jarního bodu. Hvězdný čas Θ je roven rektascenzi (hvězdy), která právě prochází místním poledníkem. Platí Θ = α + t . Hvězdný čas plyne trochu jiným tempem než střední sluneční čas (rozdílná délka hvězdného a středního slunečního dne o 3m 56s). 1 střední sluneční den = 1,00273791 hvězdného dne. 1 sekunda = 1,00273791 sekundy hvězdného času. Jeho hodnota závisí na zeměpisné délce pozorovatele.

JARNÍ BOD Průsečík ekliptiky a rovníku. Místo, kde se Slunce nachází o jarní rovnodennosti (21. března). Od jarního bodu odečítáme rektascenzi, měří se směrem na východ. Rovníkové souřadnice jarního bodu tedy jsou: α = 0 h δ = 0°

EKLIPTIKA Ekliptika je myšlená čára na obloze, která ukazuje roční cestu Slunce. Má tvar kružnice procházející zodiakálními/zvířetníkovými souhvězdími (tedy Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Hadonoš, Střelec, Kozoroh, Vodář, Ryby). Průměrná rychlost Slunce po ekliptice je neclý 1° za den. Vzájemná poloha nebeského rovníku a ekliptiky.

ROZDÍL MEZI SLUNEČNÍM A HVĚZDNÝM ČASEM ccc

Děkujeme za pozornost!