Projekce veřejných příjmů a výdajů v oblasti zdravotnictví červen 2019 Národní rozpočtová rada Prezentace pro iniciativu HK ČR „Kdo zaplatí zdravotní péči v roce 2030“

Úvod a struktura Předmětem Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí v 50letém horizontu za předpokladu současného nastavení daňových a výdajových politik Nejedná se proto o klasickou prognózu, spíše o test současnosti pohledem do budoucna Struktura: Dlouhodobá makroekonomická projekce Projekce příjmové strany veřejného zdravotního pojištění Projekce výdajové strany Sociálně zdravotní pomezí

Makroekonomický vývoj Základem je demografická projekce ČSÚ (3 varianty) – význačná je změna struktury obyvatelstva, počet osob 65+ vzroste o 57 % , prodlouží se i naděje dožití - o 8,7 let u mužů a 6,9 let u žen Česká ekonomika se bude nadále přibližovat vyspělým zemím, v simulaci počítáme s konvergencí k Rakousku Předpokládáme, že konvergovat bude i podíl mezd na HDP – růst reálných mezd proto bude dlouhodobě vyšší než růst HDP na pracovníka – důsledky pro příjmovou i výdajovou stranu zdravotnictví Veličina Průměrné tempo růstu 2019 - 2069 HDP na obyvatele 1,8 % HDP celkem Průměrná reálná mzda 2,1 % Zdroj: Výpočty NRR

Příjmová strana zdravotního pojištění Separátně projektovány příjmy od ekonomicky aktivních a příjmy placené rozpočtem za „státní“ pojištěnce Růst podílu náhrad pracovníkům i při stálé sazbě pojistného zvýší inkaso od ekonomicky aktivních (0,4 p.b. HDP na horizontu, tj. ze 4,5 % na cca 5,0 % HDP) Platby za státní pojištěnce by do systému měly přinést také cca o 0,5 p.b. HDP více jak díky růstu počtu, tak i pojistného placeného státem (to je modelováno ve vztahu ke mzdám, ve skutečnosti diskrece) – přímý náklad pro rozpočet (růst z 1,4 % HDP na 1,9 % HDP, tj. růst asi o 1/3 ve vyjádření v % HDP) Zdroj: Výpočty NRR

Výdajová strana (pouze výdaje hrazené veř. zdravotním pojištěním) Projekce se primárně soustředí na dopad změny demografické struktury – projekce podle nákladového profilu Růst výdajů z demografických důvodů z 5,4 % HDP na 6,6 % HDP (resp. 6,8 % HDP pro vysokou variantu), systém jako celek v udržitelné rovnováze, ale nutně dojde k nárůstu zaměstnanosti a … Nákladový profil předpokládán jako konstantní – změny v nákladové křivce jsou klíčovou nejistotou Hypotéza zdravého stárnutí, „death related costs“, změna technologií může změnit tvar křivek Zdravotní náklady podle věkových skupin (v % HDP na obyvatele) Zdroj: ČSÚ, ročenky ÚZIS a výpočty NRR

Výdajová strana II Nákladový profil může být ovlivněn elasticitou poptávky po zdravotnických službách Baumolův-Bowenův efekt – růst nákladovosti v důsledku nemožnosti zvyšování produktivity, ve zdravotnictví zvýrazněn vysokým podílem náhrad pracovníkům na produkci i přidané hodnotě Konvergenční efekty – zvyšování podílu náhrad pracovníkům (včetně těch ve zdravotnictví) může dále zvyšovat nákladovost, naopak by mohlo dojít k poklesu relativní ceny léčiv a zařízení Zdroj: ČSÚ, ročenky ÚZIS a výpočty NRR

Sociálně zdravotní pomezí Invalidita - hrazená důchodovým systémem, který bude muset jako celek projít reformou Příspěvek na péči – projektován podle podílu osob ve věkových kategoriích a podle průměrné mzdy – potenciální nárůst na více než dvojnásobek Dlouhodobá péče mimo systém veřejného zdravotního pojištění Zdroj: ČSÚ a výpočty NRR

Děkujeme Vám za pozornost