Rusko za vlády Petra Velikého a Kateřiny Veliké

Ruská říše kolem r. 1700

Situace v Rusku v 17. století 1613 nástup dynastie Romanovců Samoděržaví – 2 významy: Neomezená krutovláda cara Ruské nevolnictví / otroctví (dokdy?) Hospodářská zaostalost Negramotnost obyvatel Izolace od Západu (proč?) Války s Polskem – 1654 připojení Ukrajiny

Petr I. Veliký (1672-1725, vládl od r. 1689)

Petr Veliký - mládí Narozen r. 1672 jako syn cara Alexeje V 10 letech se stal carem, ale moc uchvátila jeho sestra Sofie s pomocí tzv. strelců Vyrůstal v ústraní a nebyl připravován na vládu R. 1689 dospěl, poslal Sofii do kláštera a zahájil vládu Osobnost - viz TEXT Hlavní cíle: Získat přístup k Baltskému a Černému moři Učinit z Ruska velmoc a přiblížit je Evropě

Petr Veliký - mládí 1697-98 poselstvo do západní Evropy – Petr cestoval inkognito jako řadový úředník Navštívil Nizozemí (práce v loděnici), Anglii i habsburskou monarchii Význam – zkušenosti, inspirace pro reformy, 1000 cizích odborníků přijelo do Ruska 1698 se Petr dozvěděl o povstání strelců s cílem dosadit na trůn Sofii – rychle se vrátil a povstání brutálně potlačil (1500 poprav) – vládu zahájil jako krutý car, ne jako osvícený vládce

Petr Veliký – reformy Zavádění západní módy, stříhání vousů Založeno cca 200 manufaktur – rozdíl oproti západním? Správní rozdělení na gubernie Zakládání odborných škol Posílení nezávislosti soudů Objevné plavby (Vitus Bering) První sčítání lidu 1703 založeno nové hlavní město Petrohrad

Petrohrad (Sankt-Petěrburg)

Petrodvorec (Petěrgof)

Severní válka (1700-1721)

Severní válka (1700-1721) Snaha proniknout k Baltskému moři – střet se zájmy Švédska (Karel XII.) Rusko na válku nepřipraveno – r. 1700 u Narvy Petrova armáda rozprášena Petr dal postavit novou moderní armádu – r. 1704 dobyla Narvu Mezník – 1709 bitva u Poltavy (Ukrajina) – švédská armáda rozprášena

Bitva u Poltavy (1709)

Severní válka - výsledky Karel XII. padl v boji – symbol švédské porážky 1721 uzavřen mír – Rusko ovládlo východní Pobaltí a stalo se hlavní velmocí na severu Evropy Zisk Pobaltí otevřel Rusku „okno do Evropy“ Válka přiměla Petra Velikého k prohloubení reforem Petr získal titul „imperátor a Otec vlasti“ a začal být nazýván Veliký Petr oslaben válčením a vypětím – umírá r. 1725 ve věku 52 let; problémy s nástupnictvím – Petr zbavil trůnu syna Alexeje a zřejmě jej dal zabít ve vězení

Kateřina II. (1729 – 1796, vládla od r. 1762)

Kateřina Veliká - mládí Narozena r. 1729 jako bezvýznamná německá kněžna Sofie von Zerbst Osvícenské vzdělání a kontakty s Voltairem V 15 letech pozvána k carskému dvoru a provdána za následníka trůnu Petra III. Přijala pravoslaví a jméno Kateřina, naučila se rusky Osobnosti Kateřiny a Petra?

Kateřina Veliká – nástup na trůn (1762) R. 1762 se Petr III. stal carem, ale znepřátelil si armádu i církev (mj. uzavřením míru s Pruskem) Kateřina získala podporu k převratu – „dámská revoluce“ – Petr zatčen a přinucen k abdikaci, záhy zabit ve vězení (reakce Kateřiny?) Kateřina se r. 1762 stává vládnoucí carevnou Postupně měla 21 oficiálních milenců, ale do vlády je obvykle nenechala zasahovat Výjimka – Grigorij Potěmkin

Kateřina a kníže Potěmkin Chudý šlechtic Účast na svržení Petra III. Kariéra v armádě Milenec a spoluvládce Kateřiny (tajný manžel?) Reforma gubernií a modernizace armády Připojení Krymu a následná inspekce Kateřiny – viz „Potěmkinovy vesnice“ (TEXT)

Zimní palác v Petrohradu

Kateřina – domácí politika Založena galerie Ermitáž v Zimním paláci (Petrohrad) – dnes druhé největší muzeum světa Založeno cca 300 škol, podpora vědy (akademie věd) Stálé cesty po Rusku a zájem o poddané – Kateřina oslavována jako „dobrá matička“ Realita – nevolnictví a trojí hladomor, řada lidových bouří – největší bylo povstání kozáka Jemeljana Pugačova – prohlásil se za Petra III. a zahájil lidovou válku – poražen a popraven Hodnocení – Kateřina jako osvícená panovnice? Reakce na VFR?

Kateřina – zahraniční politika

Kateřina – zahraniční politika 1) VÁLKY S TURECKEM – zisk Krymu a přístupu k Černému moři, založení přístavů Oděsa a Sevastopol 2) ZISK A KOLONIZACE ALJAŠKY (prozkoumal Vitus Bering) – později prodána USA (1867) 3) ÚČAST NA DĚLENÍ POLSKO-LITEVSKÉ UNIE Po vymření Jagellonců r. 1572 se Polsko stalo šlechtickou „republikou“ – slabá moc krále, právo veta v sejmu Cílem Kateřiny využít slabosti Polska a ovládnout je –vnutila Polsku za krále svou loutku Stanislava Poniatowského a poté se dohodla s Pruskem a Rakouskem na trojím rozdělení země (1772-1793-1795)

Dělení Polska zleva Kateřina, Stanislav Poniatowski, Josef II Dělení Polska zleva Kateřina, Stanislav Poniatowski, Josef II. a Fridrich II.

Dělení Polska (1772-1793-1795) RUSKO (Kateřina II. Veliká) Zisk částí Ukrajiny, Litvy a Běloruska PRUSKO (Fridrich II. Veliký) Zisk Varšavy, Gdaňsku a většiny dnešního Polska RAKOUSKO (Marie Terezie a Josef II.) Zisk Haliče a Krakova Reakce Poláků – vydání ústavy (1791) a národní povstání (Tadeusz Kosciuszko)

Doporučené zdroje M. Švankmajer a kol., Dějiny Ruska, Praha 1996. M. Švankmajer, Petr I. Zrození impéria, Praha 1999. M. Švankmajer, Kateřina II. Lesk a bída impéria, Praha 2001. P. Englund, Nepřemožitelný. Historie první severní války, Praha 2003.