Slovotvorba Nauka o tvoření slov

Stavba slova 1) PŘEDPONA část slova stojící před kořenem, obměňuje jeho význam (ale ne slovní druh) 2) KOŘEN část společná všem slovům příbuzným, vyjadřuje věcný význam 3) PŘÍPONA část slova stojící za kořenem, nemůže stát samostatně, mění význam a často i slovní druh, u ohebných slov zahrnuje i koncovku 4) KONCOVKA stojí na samém konci slova, mění se při ohýbání, nese mluvnický význam slova, může být i nulová (např. vod – ník – 0)

Stavba slova podvodníkům Předpona POD Kořen VOD Přípona NÍK Koncovka ŮM CVIČENÍ 1 - PAPÍR neznalost Předpona NE Kořen ZNAL Přípona OST Koncovka 0 (nulová)

Tvoření slov – základní pojmy SLOVO ZÁKLADOVÉ (např. lesník) Slouží jako základ pro tvoření nového slova SLOVO UTVOŘENÉ (např. lesnický) Vzniká ze slova základového SLOVO NEUTVOŘENÉ = PRVOTNÍ (např. les) Slovo z jádra slovní zásoby, které nebylo utvořeno z jiného slova SLOVOTVORNÝ ZÁKLAD (např. les → lesní) část slova, která je společná slovu základovému a utvořenému SLOVOTVORNÝ PROSTŘEDEK (např. les → lesní) Část slova, která odlišuje slovo utvořené od slova základového a slouží ke vzniku nového slova

Tvoření slov - rozbor dělník Základové slovo – dělat Slovotvorný základ – děl Slovotvorný prostředek – ník (přípona) PRACOVNÍ SEŠIT, s. 32/2 přijít Základové slovo – jít Slovotvorný základ – jít Slovotvorný prostředek - při (předpona)

Tvoření slov v češtině 1) ODVOZOVÁNÍ Nové slovo vzniká z jednoho slovotvorného základu (např. les → lesní) Nejčastější způsob tvoření slov v češtině 2) SKLÁDÁNÍ Nové slovo vzniká ze dvou, příp. více slovotvorných základů (např. les + step → lesostep) 3) ZKRACOVÁNÍ Nové slovo vzniká zkrácením základového slova či více slov (např. Evropská unie → EU)

1) Odvozování – slovotvorné postupy a) PŘEDPONOVÝ b) PŘÍPONOVÝ c) PŘEDPONOVĚ-PŘÍPONOVÝ d) KONCOVKOVÝ e) PŘEDPONOVĚ-KONCOVKOVÝ CVIČENÍ 1 (druhá část) - PAPÍR učit → na-učit učit → uči-tel hora → pa-hor-ek trn → trn-í město → ná-měst-í

1) Odvozování Rekonstrukce procesu odvozování: vydavatelský přípona –ský vydavatel přípona –tel vydávat předpona vy- dávat přípona –va- dát CVIČENÍ 2 - PAPÍR

2) Skládání Složeniny – vznikají ze dvou a více slovotvorných základů, jako celek mají nový význam (maloměsto / malé město) SLOŽENINY VLASTNÍ – častější, nelze je rozdělit na samostatná slova, jsou spojena samohláskou: -o- (horolezec) -i- (pětiletý) -e- / -ě- (dějepis) -0- (knihtisk) SLOŽENINY NEVLASTNÍ = SPŘEŽKY – méně časté, lze je rozdělit na samostatná slova v opačném pořadí (okamžik, zemětřesení, chvályhodný) Ze složenin lze odvozovat nová slova (horolezecký, dějepisný) – již nejde o složeniny!

2) Skládání – speciální případy HYBRIDNÍ SLOŽENINY – jedna složka je česká a jedna je cizí, typické pro současnou češtinu Např. biopotraviny, videohra, fotokniha VZÁJEMNOSTNÍ SLOŽENINY – obě části jsou rovnocenné, píší se se spojovníkem Např. česko-anglický slovník, literárně-hudební večer („jak literární, tak hudební“) Podmínka – první část musí končit příponou -sko, -cko, -ně, -ově; pokud ne, spojovník se nepíše (např. hluchoněmý, sladkokyselý) SLOŽENINY ODVOZENÉ ZE SOUSLOVÍ – píší se dohromady Např. literární věda →literárněvědná přednáška Latinská Amerika → latinskoamerický stát Blízký východ → blízkovýchodní konflikt CVIČENÍ 3 - PAPÍR; PRACOVNÍ SEŠIT, s. 34/10

3) Zkracování www.zkratky.cz – online slovník Nejméně častý způsob tvoření nových slov Na rozdíl od složenin se význam slova nemění Typy zkratek: GRAFICKÉ – ustálené zkratky v psaných textech, na konci se píše tečka, čtou se nezkráceně Např. atd., apod., tzv., V. Havel, 19. stol. INICIÁLOVÉ – vznikají z prvních písmen víceslovného názvu, píší se s velkými písmeny bez teček, čtou se hláskováním Např. EU, USA, ČR, GJVJ

3) Zkracování Další typy zkratek: ZKRATKOVÁ SLOVA – vznikají z počátečních písmen či slabik víceslovného názvu, skloňují se jako podstatná jména, vyslovují se jako slovo, první písmeno je velké Např. Čedok (Česká dopravní kancelář), Sazka (Sázková kancelář), Semafor (Sedm malých forem) ZKRÁCENÁ SLOVA – vznikají zkrácením jednoho slova Např. auto, kilo, foto, Magda, Tom ZNAČKY – ustálená označení fyzikálních jednotek, chemických prvků, měn ad., nepíší se s tečkou Např. Kč, Fe, km, kWh, VI CVIČENÍ 4 – PAPÍR; PRACOVNÍ SEŠIT – s. 22/30

Zkratky akademických titulů TITULY PŘED JMÉNEM: Bc. Ing. Mgr. MUDr. MVDr. JUDr. RNDr. PhDr. PaedDr. PharmDr. ThDr. doc. (malé písmeno!) prof. (malé písmeno!) TITULY ZA JMÉNEM: DiS. (čárka z obou stran!) Ph.D. Th.D. (čárka z obou stran!) CSc. DrSc. (již se neudělují)

Zkratky akademických titulů PRŮBĚH STUDIA - PŘÍKLAD: Jan Nový Bc. Jan Nový Mgr. Jan Nový JUDr. Jan Nový JUDr. Jan Nový, Ph.D. doc. JUDr. Jan Nový, Ph.D. prof. JUDr. Jan Nový, Ph.D.

Pravopisný dodatek - spojovník Spojovník = interpunkční znaménko, které spojuje slova tvořící celek, neodděluje se mezerami Pomlčka – spojuje věty či části vět, je oddělena mezerami z obou stran KDY SE UŽÍVÁ SPOJOVNÍK: 1) u podstatných jmen, jejichž části jsou v souřadném vztahu: Místní jména (Frýdek-Místek, okres Brno-venkov) Názvy oborů (kuchař-číšník) Sousloví, jehož součástí je značka (Rh-faktor) Cizí názvy (ping-pong, play-off)

Pravopisný dodatek - spojovník KDY SE UŽÍVÁ SPOJOVNÍK: 2) u složených přídavných jmen, jejichž první část je zakončena příponou –sko, -cko, -ně, -ově (česko-ruský, politicko-společenský) 3) u některých cizích příjmení (Saint-Exupéry, Curie-Sklodowská) 4) u spojky –li ve slovesném tvaru (nebude-li pršet, nezmoknem) ALE pokud je –li součástí spojky, píše se dohromady (neboli, čili, zdali) 5) při dělení slov na konci řádku – řídí se stavbou slova (do-psat, kamen-ný)

Pravopisný dodatek – příslovečné spřežky Příslovečná spřežka = spojení předložky s jiným slovním druhem Funguje jako příslovce a píše se dohromady PŘÍKLADY: Předložka + podstatné jméno (například, zpravidla) Předložka + zpodstatnělé přídavné jméno (doleva, ztuha) Předložka + zájmeno (potom, zatím) Předložka + příslovce (odjinud)

Pravopisný dodatek – příslovečné spřežky SPECIFICKÉ PŘÍPADY: Pokud tvar není ustálen, pravopis kolísá: Např. bezpochyby i bez pochyby, zpočátku i z počátku, zaprvé i za prvé Psaní zvlášť může mít odlišný význam: Např. na to (dej na to pozor), nato (5 minut nato) po tom (po tom maléru), potom (uvidíme se potom) na hoře / nahoře, do konce / dokonce Spojení na + zpodstatnělé přídavné jméno v 4. pádě se píše zvlášť na shledanou, čas na rozmyšlenou, přišel jako na zavolanou Spojení na rozdíl od se píše zvlášť (není spřežkou!) CVIČENÍ 5 - PAPÍR; PRAC. SEŠIT – s. 22/31; s. 23/32, 33, 34