Starověká Kréta

Pověst o Minotaurovi Krétský král Mínos. Jeho syn Mínotauros se moc nepovedl. Příšera s hlavou býka. Mínotaura král zavřel do bludiště – labyrintu, které postavil řecký koumák Daidalos. Řecké město Théby muselo Mínotaurovi pravidelně dodávat k snídani 7 kluků a 7 dívek. Až mu jednou poslali hrdinu Thésea. Ten příšeru zabil a díky klubíčku nitě od princezny Ariadny trefil z labyrintu ven. Daidalovi se stýskalo po Řecku. Když mu Mínos zakázal vrátit se tam, vyrobil se synem Ikarem křídla z peří a z vosku a z Kréty uletěli. Jenže Ikaros neposlechl tátu, letěl blízko k slunci: vosk se roztavil a Ikaros se zřítil do moře.

Mínojská civilizace 1900 – 1300 př. n. l. Palácová kultura Knóssos Námořní obchod Býčí tance Mír, bez armády a hradeb Lineární písmo (nerozluštěné) Zkáza Kréty: výbuch sopky Théra útoky Mykéňanů

Kréťané byli především obchodníci a skvělí mořeplavci Kréťané byli především obchodníci a skvělí mořeplavci. Poznáš, která loď je obchodní a která je válečná?

Býčí tance a malby na stěnách paláce v Knóssu.

Ohromný komplex paláce Knóssos se rozkládá na pobřeží Ohromný komplex paláce Knóssos se rozkládá na pobřeží. Součástí paláce byly příbytky obchodníků a řemeslníků, na nádvoří se pořádaly hry a náboženské slavnosti. Odtud pojem „palácová kultura“.

Ukázky linárního písma typu A a B. Rozluštíš některé symboly?

Posvátné sekery (zřejmě obětní) nazývané „labrys“ a hlava býka sloužící jako nádoba na obětiny. Dva symboly krétských náboženských obřadů.

Krétské ženy. Kněžka s hady a krásky s perlami ve vlasech Krétské ženy. Kněžka s hady a krásky s perlami ve vlasech. Té se špičatým nosem se říká „Pařížanka“.

Hlavní obchodní artikl: keramika Hlavní obchodní artikl: keramika. Pokud možno plná vína nebo olivového oleje. Malby na nádobách s motivy moře: chobotnice, šneci. Pěvci s lyrami.

Sopka na ostrově Théra (Santorini) zasypala Egejské ostrovy popelem a pobřeží smetla vlna tsunami. Strašné zemětřesení zničilo také paláce na Krétě. Oslabená mínojská civilizace nedokázala odolat útokům bojovných Mykéňanů. Zkáza Théry mohla dát vzniknout pověsti o Atlantidě. Někteří badatelé umisťují bájnou Atlantidu právě tam. Platón však mluvil o ostrově „za Héraklovými sloupy“, tedy v Atlantském oceánu .