Biologie

Biologie Názory na vznik života - kreační teorie - samoplození - panspermismus - evoluční teorie Obecné vlastnosti organismů (živých systémů) - chemické složení – proteiny a nukleové kyseliny - vysoce organizované struktury hierarchicky uspořádané – dráždivost - dědičnost - rozmnožování - metabolismus – soustavy otevřené - vývoj - růst

Buňka - základní stavební a funkční jednotka organismů buněčná teorie – 19. století Jan Evangelista Purkyně (1787 – 1869) Cytologie 2 hlavní typy buněk – eukaryotní prokaryotní A. Eukaryotní typ buňky 1.cytoplasmatická membrána – na povrchu všech typů buněk složení – lipoproteinová dvojitá vrstva fosfolipidů – měkká, polotekutá u živočišných buněk molekuly cholesterolu proteiny – povrchové (periferní) nebo prostupující (integrální)

fosfolipidová vrstva cytoplasmatické membrány selektivně polopropustná (semipermeabilní) propustná pro malé molekuly bez náboje nebo polární nepropustná pro velké molekuly pro ionty →v membráně přenašeče kanály regulace přenosu látek přes membránu

funkce proteinů v membráně význam – oddělení buňky od okolí příjem informací z okolí rozpoznávání buněk a komunikace mezi buňkami umožnění a regulace transportu látek ochrana buňky

2.buněčná stěna u rostlinných buněk – hlavně z celulosy pevná, zcela propustná ochrana buňky, udržení tvaru

3.cytoplasma koloidní prostředí uvnitř buňky neustálý pohyb , proměnlivé složení složení – voda, proteiny, RNA, zásobní látky , ionty….. důležitá pro činnost a existenci organel, transport látek, metabolická činnost (přítomnost enzymů) 4.cytoskelet - soustava vláknitých proteinů mnoho funkcí - opěrná a pohybová funkce význam při dělení jádra poloha i pohyb organel…… mikrotubuly, aktinová vlákna a střední vlákna

5.jádro (nucleus) - nejdůležitější organela obvykle v centru, obvykle jen jedno jádro jaderná membrána na povrchu - lipoproteinová dvojitá, pórovitá uvnitř chromatin – DNA + proteiny chromatin  chromozomy

jadérko – místo syntézy RNA vznik ribosomů význam jádra řídící organela obsah informací pro buňku metabolické děje replikace DNA syntéza RNA tvorba ribosomů…

endoplasmatické retikulum - membránová organela místo syntézy nových membrán drsné ER – přisedlé ribosomy, syntéza proteinů - hladké ER – bez ribosomů, metabolismus lipidů, steroidů doprava látek pomocí transportních měchýřků po buňce

Golgiho aparát - membránová organela všech buněk 4-8 samostatných cisteren + transportní měchýřky komunikace s organelami a povrchem buňky dokončení chemické úpravy látek, jejich třídění sekrece látek do mezibuněčného prostoru  exocytosa

mitochondrie – nejčastější organely v buňce vnější a vnitřní membrána vnitřní membrána  záhyby = kristy uvnitř hmota matrix – v ní mnoho enzymů  metabolické pochody hlavně štěpení látek a vznik energie  tvorba ATP buněčné dýchání využití O2

centrosom – ze 2 centriol kolmých k sobě centrioly z mikrotubulů význam při dělení buňky

plastidy – pouze u rostlinných buněk, několik typů chloroplasty – dvojitá membrána na povrchu uvnitř hmota stroma a zploštělé váčky = thylakoidy s barvivy hlavně chlorofyly centrum fotosyntézy chromoplasty – červenožlutá barviva=karotenoidy leukoplasty – bezbarvé , bez barviv uložení různých produktů amyloplasty – obsahují škrobová zrna

vakuoly – váčky s jednou membránou uvnitř buněčná šťáva v buňkách rostlin obsah – látky rozpuštěné ve vodě – zásobní látky, enzymy + barviva

ŽIVOČIŠNÁ BUŃKA

ROSTLINNÁ BUŃKA

PROKARYOTICKÝ TYP BUŃKY typické pro bakterie a sinice menší velikost na povrchu nejen cytoplasmatická membrána, ale i buněčná stěna - z různého materiálu i pouzdro i bičíky nebo fimbrie uvnitř v cytoplasmě pouze prstenec DNA není jaderná membrána  nukleoid mohou být přítomny i další kratší úseky DNA  plasmidy přídatné informace uvnitř cytoplasmy – pouze ribosomy pro syntézu proteinů jiné organely nejsou schopna samostatné existence, velmi rychlý metabolismus

https://www.youtube.com/watch?v=URUJD5NEXC8