SAVANY A STEPI 35.

„Kopytníci savan a stepí“ příště Referát „Kopytníci savan a stepí“

Jsou blíže k rovníku než stepi! Rozšíření savan Jsou blíže k rovníku než stepi!

Rozšíření stepí (prérie, pampy, buše)

savana Travnatá krajina s roztroušenými stromy a keři. Typické je střídání teplejších a chladnějších období (také rozdíly v teplotě mezi dnem a nocí). savana Bývají zde nerovnoměrné srážky – střídají se období sucha s obdobím dešťů.

Rostliny běžné v savanách:

typické rostliny savan jsou TRAVINY

a další byliny a roztroušené keře

Dřeviny běžné v savanách:

Akácie rostou v tropech a subtropech téměř celého světa  Akácie rostou v tropech a subtropech téměř celého světa. Vyskytuje se asi 1200 druhů akácií. Nejvíce druhů roste v Austrálii. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné dřeviny a lze se s nimi setkat např. ve Středomoří. akácie

Blahovičník – eukalyptus Původní v Austrálii, kde tvoří až 95% lesů. Dnes uměle vysazen v tropech a subtropech mnoha míst světa. Stálezelený strom, mladé rostliny mají ovální listy, starší podlouhlé listy . Některé stromy mohou dosahovat výšky až 90 m a řadí se tak k nejvyšším stromům na Zemi.

Baobab Baobaby se vyskytují na Madagaskaru, v Africe a v severozápadní  Austrálii. Pro většinu baobabů jsou charakteristické lahvicovitě ztlustlé kmeny.

Živočichové typičtí v savanách:

Termitiště Vysoké kupy z hlíny, které vévodí krajině. Jsou to obydlí drobných tvorečků, jejichž společenství má velice přísnou organizaci, podobnou systému v úlech či mraveništích. Najdeme je v savanách a stepích tropů a subtropů po celém světě.

voják dělník královna Termiti až 11 cm

Obratlovci savan a stepí PLAZI

CHAMELEON OBECNÝ Kde nejčastěji žije chameleon? Jak je k tomu přizpůsobený? Čím je chameleon pověstný? Čím se chameleon živí? Jak svou potravu chytá?

Zásadní fámou týkající se chameleonů je, že dokáží měnit barvu podle prostředí. To není pravda, svou barvu mění podle nálady. Samotná změna barvy netrvá dlouho, stačí na to 3 sekundy. Chameleon K výjimečným schopnostem chameleona patří schopnost pohybovat každým okem nezávisle na sobě a obrazy se neslučují dohromady v jeden, ale mozek je vyhodnocuje každý zvlášť. Navíc oko a víčko jsou srostlé a to spolu se silnými očními svaly způsobuje výjimečnou pohyblivost oka. Ocas je chápavý a při šplhání slouží jako pátá končetina. Když je ocas utrhnut nebo useknut, není schopen regenerace. V klidu nebo ve spánku je spirálovitě stočený.

Jazyk chameleona je také zajímavý Jazyk chameleona je také zajímavý. V klidu je dutý, v okamžiku, kdy spatří kořist, se naplní tekutinou. Jazyk chameleon vystřeluje na kořist. Na svém konci je rozšířený a lepkavý, to pomáhá při uchopení kořisti. Jazyk často přesahuje délku celého těla chameleona, někdy je dokonce dvakrát delší než jeho tělo. Končetiny jsou uzpůsobeny životu na větvích a keřích - mají prsty srostlé v jakési kleštičky.

http://www.youtube.com/watch?v=0takxvNlSsE

PTÁCI podtřída BĚŽCI

Pštros dvouprstý

samec noha samice s mláďaty Pštrosi jsou největšími žijícími ptáky světa a jsou chováni po celém světě. Typický je jejich dlouhý krk a nohy schopné dosáhnout při běhu rychlosti až 70 km/h. Pštrosi obvykle váží mezi 90 a 130 kg, i když byli zaznamenáni i samci o váze až 155 kg. samice s mláďaty

Pštrosí vejce je největší z vajec všech žijících ptáků, i když vzhledem k velikosti pštrosa je naopak jedním z nejmenších. Má hmotnost 750 - 1600 gramů (může tedy vážit až jako 30 slepičích vajec), obvyklé rozměry 16 × 13 cm.

Příbuzní pštrosa Emu hnědý Austrálie Nandu pampový J. Amerika

podtřída LETCI řád DRAVCI

Sup bělohlavý Sup krahujový Sup africký

Supi jsou mrchožraví ptáci, kteří dokážou sníst i zbytky zvířat pro ostatní nestravitelné. Někdy sežerou tolik potravy, že nedokážou vzlétnout. Hlavu a krk mají holé nebo porostlé speciálním jemným bílým peřím. Vyskytují se v jižní Evropě, v Asii a v Africe. V Americe je nahrazují kondoři.

SAVCI

a) Vejcorodí = ptakořitní savci

Ježura australská Ježury jsou téměř půl metru velké, mají zavalité tělo s nápadným až 8 cm dlouhým čenichem. Tělo ježury je s výjimkou spodní strany, obličejové části a končetin pokryto až 5 cm dlouhými ostny, mezi nimiž jsou normální chlupy. Končetiny ježury jsou přizpůsobeny rychlému hrabání, jsou krátké a mají silné drápy. Jazyk může ježura vysunout ven z ústního otvoru až na délku 18 cm.  Pomocí jazyku tak ježura chytá mravence a termity, kteří se na něj lepí.  V divočině se ježura australská dožívá věku až 45 let.

Březost trvá 2 až 3 týdny, během této doby samice vyhrabává noru pro mládě, která je asi 1 metr dlouhá, s rozšířeným hnízdním prostorem, který samice vyplní trávou a listím. Následně samice vloží jedno hladké kožnaté vejce o průměru 15 mm přímo do malého vaku na svém břiše. Deset dní po snesení se uvnitř vaku mládě vylíhne. K proražení skořápky mu slouží vaječný zub, který mizí brzy po vylíhnutí. Díky mléčnému zoubku dokáže sát mateřské mléko. Po vypadnutí těchto zoubků už ježuře žádné zuby nenarostou. Mláďata jsou dlouhá kolem 1,5 cm. Mladé ježury bývají nakonec ve věku dvou až tří měsíců vypuzeni z vaku, vzhledem k růstu jejich ostnů. Březí samice s vakem

http://www.youtube.com/watch?v=3QncZqiSoEE&feature=related

b) Vačnatci

Klokan rudý ENDEMIT je druh organismu, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje. Klokani se vyskytují v Austrálii, Tasmánii, Nové Guineji a na přilehlých ostrovech. Jsou to endemiti. Obývají nejrůznější biomy, od pouště po deštný prales. Jejich vzrůst je střední až velký. Některé druhy dorůstají až do výšky dvou metrů.  Mají velmi silné zadní končetiny s dlouhou úzkou tlapou. Typickým znakem je mohutný a dlouhý ocas, který při vysokých rychlostech okolo 50 km/h nechávají ve vzduchu, a udržují s ním jen směr a rovnováhu. Pokud se pohybují pomalu, nebo stojí, o ocas se opírají. Většina klokanů nedovede pohybovat nezávisle svýma nohama, tudíž nemohou normálně chodit a musí poskakovat. 

Mládě klokana sající mléko Novorozené mládě je velmi nevyvinuté – je holé, slepé a schází mu zadní končetiny. Přichytí drápky k matčině srsti a šplhá jen za pomoci svého hmatu a čichu do jejího vaku, kde se přisaje na mléčnou bradavku. Kolem 7. měsíce mládě vystrčí hlavu z vaku, ochutná trávu, ale když je v nebezpečí, hned zaleze zpět do vaku. Do něj leze hlavou napřed, takže ve vaku musí udělat kotoul. Délka života je kolem 9 až 18 let, někdy až 28 let.

http://www.youtube.com/watch?v=F5ykiDF5poU&feature=related

Tropické deštné lesy + Hospodářsky významné rostliny Příště PÍSEMKA Tropické deštné lesy + Hospodářsky významné rostliny

Savany a stepi ekosystémy s převládajícími travinami, s obdobími sucha a deště - savany (teplejší) a stepi PLAZI chameleon (ještěři) – na stromech; schopen barvoměny; loví hmyz (dlouhý lepkavý jazyk); každé oko může koukat jinam PTÁCI pštros (běžci) – v Africe; největší žijící pták; nelétá (zakrnělá křídla); silné nohy  rychlý běh; pohlavní dvojtvárnost sup (dravci) – v Africe a j. Evropě; mrchožrout; holý krk SAVCI ježura (vejcorodí) – v Austrálii; ostny; ♀ klade vejce, mládě – ve vaku ♀; dlouhým jazykem loví mravence a termity klokan (vačnatci) – v Austrálii, mládě – ve vaku ♀; silné zadní nohy a ocas  dlouhé skoky

SAVCI

a) Vejcorodí = ptakořitní savci

Ježura australská Ježury jsou téměř půl metru velké, mají zavalité tělo s nápadným až 8 cm dlouhým čenichem. Tělo ježury je s výjimkou spodní strany, obličejové části a končetin pokryto až 5 cm dlouhými ostny, mezi nimiž jsou normální chlupy. Končetiny ježury jsou přizpůsobeny rychlému hrabání, jsou krátké a mají silné drápy. Jazyk může ježura vysunout ven z ústního otvoru až na délku 18 cm.  Pomocí jazyku tak ježura chytá mravence a termity, kteří se na něj lepí.  V divočině se ježura australská dožívá věku až 45 let.

Březost trvá 2 až 3 týdny, během této doby samice vyhrabává noru pro mládě, která je asi 1 metr dlouhá, s rozšířeným hnízdním prostorem, který samice vyplní trávou a listím. Následně samice vloží jedno hladké kožnaté vejce o průměru 15 mm přímo do malého vaku na svém břiše. Deset dní po snesení se uvnitř vaku mládě vylíhne. K proražení skořápky mu slouží vaječný zub, který mizí brzy po vylíhnutí. Díky mléčnému zoubku dokáže sát mateřské mléko. Po vypadnutí těchto zoubků už ježuře žádné zuby nenarostou. Mláďata jsou dlouhá kolem 1,5 cm. Mladé ježury bývají nakonec ve věku dvou až tří měsíců vypuzeni z vaku, vzhledem k růstu jejich ostnů. Březí samice s vakem

http://www.youtube.com/watch?v=3QncZqiSoEE&feature=related

Závěr: Jaké přírodní podmínky jsou typické pro savany a stepi? Které rostlinné společenstvo zde převládá? Kteří plazi jsou běžní v savanách a stepích? Co o nich víš? Kteří ptáci jsou běžní v savanách a stepích? Popiš je. Kteří savci jsou běžní v savanách a stepích Austrálie? Do jakých řádů patří? Stručně je popiš.