Revoluční rok 1848 – 1849 v Čechách Vedralová Aneta

Příčiny Snaha odstranit přežitky feudalismu, které brání kapitalistickému vývoji – robota Nespokojenost s politickým uspořádáním po Vídeňském kongresu (nespokojenost s absolut.) Vzrůst národního cítění (zejména utlačovaných národů v Habsburské monarchii) Sociální konflikty, sociální neklid (spjat se zhoršováním podmínek - nezaměstnanosti) . . . . . . . . - v předchozích letech také neúroda (zejm. brambor = jídla lidu) . . . . . . . . . . . => zvyšování cen => všeobecná nespokojenost

Průběh 11. března 1848 radikální demokraté svolali lidové shromáždění do Svatováclavských lázní. Radikální demokraté byli sdruženi v tajném spolku Repeal (podle Irské protianglické skupiny). Členy byli mladí přátelé, studenti, kterým se nelíbila politika (Emanuel Arnold, Karel Sabina, J. V. Frič, Vilém Gauč). Zúčastnily se asi tři tisíce lidí.

Požadavky pro císaře státoprávní požadavky (samostatnost Čech v rámci Rakouska) národnostní požadavky (rovnoprávnost čj a nj v úřadech a na školách) liberální požadavky (svoboda tisku, zrušení cenzury, svoboda shromažďování) sociální požadavky (zrušení roboty, zlepšení postavení dělníků)

Byl ustanoven národní výbor, který měl vypracovat petici pro císaře Byl ustanoven národní výbor, který měl vypracovat petici pro císaře. Od sociálních požadavků ustoupili. Odpovědí císaře byl tzv. „Kabinetní list“, ve kterém císař sliboval nápravu. Lid byl ale zklamán => radikalizují se lidové síly (hlavně na venkově), vznikají národní gardy (studentské legie). Významným směrem byla také liberální buržoazie (Fr. Palacký, F. L. Rieger, K. H. Borovský). Základem byl austroslavismus.

Rozdělení politiků Umírnění – Palacký, Havlíček, František Ladislav Riegr – hájili austroslavismus – Vídeň jako ochránce Slovanů proti velkoněmeckým plánům  Radikální – Josef Václav Frič, Karel Sabina, Karel Sladkovský – chtěli i sociální požadavky, nespokojeni

V červnu 1848 se konal Slovanský sjezd. Sjezd skončil předčasně, radikálové se dostali do konfliktu s vojskem, 12.6. - 17.6. revoluční boje na barikádách, generál Windischgrätz bombardoval Prahu, kapitulace, pronásledování revolucionářů Revoluce ve Vídni v březnu 1848, odvolán Metternich, vydána ústava, zrušeno poddanství za náhradu, občanské svobody, zároveň vypukla revoluce v Maďarsku (Lajos Kossuth), které začalo potlačovat především Slovany

. Říjnová revoluce ve Vídni proti vojsku, které mělo potlačit Maďary, císařský dvůr utekl do Olomouce a říšský sněm zasedal v Kroměříži a připravoval liberální ústavu V prosinci 1848 se slaboduchý Ferdinand V. vzdal vlády ve prospěch Františka Josefa I. (1848 – 1916), zrušil všechny sliby, rozpustil kroměřížský sněm (parlament), vydal pouze omezenou ústavu, potlačil radikály (tzv. májové spiknutí – Frič, Bakunin) v Praze, ve Vídni  

Význam revoluce Události byly pokládány za buržoazně - revoluční => zrušení roboty (rozvoj kapitalismu). Udržel se dosavadní politický systém (útlum politických snah). Po roku 1848 - nacionalismus, začíná se prosazovat demokracie (účast lidu na vládě), v politické sféře se prosazuje positivismus. Ve společnosti sociální Darwinismus (právo silnějšího, schopnějšího).

centralizace + bachovský absolutismus (Alexandr Bach – ministr vnitra), radikálové potrestáni (K.Havlíček do Brixenu, Sabina ve vězení, Palacký se odmlčel, Frič emigroval), germanizace škol, od 1852 němčina úředním jazykem v Čechách

Zdroje: http://www.dejepis.com/index.php?page=000&kap=017&pod=3 http://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz/0907-prelom-18-a-19-stoleti-rok-1848-v-habsburske-monarchii.php http://cs.wikipedia.org/wiki/Revoluce_v_roce_1848

Děkuji za pozornost…