Průmyslová revoluce

První průmyslová revoluce Anglie - „kolébka revoluce“ 1770 – 1830 Velký technický, ekonomický a sociální převrat charakterizovaný hromadným zaváděním strojů do výroby, vznikem továren, zaváděním nových zdrojů energie změnou složení společnosti

Proč Anglie? Nejlepší podmínky: v 17. stol. proběhla revoluce moc v rukou buržoazie chov ovcí ohrazování půdy nezaměstnané venkovské obyvatelstvo dostatek levné pracovní síly pro průmysl nadvláda na světových mořích a koloniální rozmach po napoleonských válkách

„revoluci“ předešel převrat v textilnictví, ve výrobě bavlny bavlnářství: dvě základní fáze - 1. předení příze/ nitě 2. tkaní látky 1733 vynález létacího člunku na stavu odstartoval závody mezi předením a tkaním pro jednoho tkalce muselo příst 20 přadlen potřeba nahradit nevýkonný kolovrat spřádacím strojem (během jedné generace přechod od kolovratu ke stroji s 2 000 vřeteny) tkalci nestačili zpracovávat přízi zaostává tkaní je nutno ho zmechanizovat sestrojení plně mechanizovaného stavu Kolem 1830 byly ¾ výroby látek mechanizované

Parní stroj rozvoj průmyslu brzdil nedostatek energie Dosud pouze síla lidských svalů, tažných zvířat, větru a hlavně vodní energie hledání nového, výkonného zdroje energie -rozvoj parního stroje pokusy sestrojit parní stroj - potřeba odčerpávat vodu z dolů pokusy již ve starověku, v renesanci 1712 Newcomenův parní stroj

James Watt (1736 – 1818) skotský vynálezce zdokonalil Newcomenův parní stroj - přidal kondenzátor 1784 patentoval dvojčinný parní stroj (střídavé působení tlaku páry na obě strany pístu) totální převrat v průmyslové výrobě a dopravě

odstranění závislosti na vodní energii stavba továren na místech s příhodnějšími podmínkami (suroviny, pracovní síla) rozmach tovární velkovýroby

nároky na dokonalost parního stroje a rozvoj textilní výroby rozmach strojírenství završení průmyslové revoluce = stroje začaly vyrábět stroje rozvoj v hutnictví, metalurgii, hornictví atd.

Převrat v dopravě postupující průmyslová revoluce zvyšovala nároky na dopravu (zejm. doprava uhlí) použití parního stroje v dopravě (pokusy od 1769) první železnice = koňky první funkční lokomotiva 1814 – George Stephenson (1781-1848) (pro potřeby dolů)

první železnice: 1825 - mezi anglickými městy Stockton a Darligton 1829 - závody lokomotiv - zvítězila Stephensonova zdokonalená lokomotiva „Rocket“ - rychlost 31 mil/hod obdiv diváků, ale i odpor současníků (strach z rychlosti a požárů) první železnice: 1825 - mezi anglickými městy Stockton a Darligton

„Locomotion“ 1825

parostroj ve vodní dopravě 1807 paroloď „Clermont“ vynálezce Američana Roberta Fultona (řeka Hudson z New Yorku do Albany) 1819 - paroloď Savannah (ještě kombinace páry a plachet) překonala za 29 dní Atlantik

Sociální důsledky průmyslové revoluce Změna starého uspořádání společnosti - vznik nových sociálních tříd: armáda továrních dělníků a průmyslových podnikatelů obrovská migrace lidí z venkova do měst - nová průmyslová centra (Manchester, Birmingham, Leeds, Liverpool, Glasgow,...) a výrazný zásah do přírody / životního prostředí V průběhu průmyslové revoluce 1750 - 1844 se obyvatelstvo Anglie zdvojnásobilo

dlouhá pracovní doba, až 16 hod. denně, 6 dní v týdnu přebytek pracovních sil - nelidské pracovní podmínky využívání práce žen a dětí (5-8leté) - nižší mzda, děti fáraly i do dolů dlouhá pracovní doba, až 16 hod. denně, 6 dní v týdnu časté úrazy, tělesné tresty, nízké mzdy,srážky ze mzdy za provinění, nucené nákupy v tovární prodejně, katastrofální hygienické podmínky v dělnických čtvrtích prohloubila se nerovnost v rozdělování příjmů ve společnosti ! Pouze ¼ zaměstnaných mužů byla starších 18 let! Nový tovární zákon 1833 omezil práci mladistvých mezi 14 - 18 lety na 12 hodin denně, dětí mezi 9 - 13 lety na 9 hodin denně. Leeds: průměrný věk dělníka: 19 let, řemeslníka 27 let, gentlemana 44 let odpor proletariátu - zpočátku rozbíjení strojů jako původců tísnivé situace (luddismus)

průmyslová revoluce je, přes všechny negativní jevy, důležitý mezník v dějinách vznik moderní průmyslové společnosti Evropa získala převahu nad ostatními kontinenty prudce se zvýšil nárůst obyvatel i délka života