Dějiny významných států v Evropě v 1. pol. 19. stol. Označení materiálu: VY_32_INOVACE_18_vyznamne_staty_pocatek_19stol.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a společnost, dějepis, mezi vídeňským kongresem a revolucí 1848, společnost ZŠ Wagnerovo náměstí, Beroun Předmět, ročník: Dějepis, 8. ročník Autor: Ivana Flíčková Datum: 14. 12. 2011 Anotace: (popis způsobu použití výukového materiálu): Problém sjednocení Německa, Itálie, červencová revoluce ve Francii, vznik Belgie, nepokoje na Balkáně – úpadek Osmanské říše, děkabristé v Rusku, polské povstání – neklidná situace v Evropě v 1. polovině 19. století. Tučný text slouží jako výchozí text pro tvorbu poznámek, ostatní text vysvětluje souvislosti nebo upozorňuje na zajímavé podrobnosti. Obrázky, které podporují lepší názornost, jsou opatřeny odkazem na zdrojovou stránku pro žáky s hlubším zájmem pro učivo. Prezentace jsou žákům k dispozici na www.jaknadejepis8.webnode.cz

Dějiny významných států v Evropě uč. 76 - 82

Volání po sjednocení Německa Západní Evropa Volání po sjednocení Německa 1806 Napoleon vyhlásil Rýnský spolek – František II. Svatou říši zrušil (předtím se pro jistotu jmenoval císařem rakouským Františkem I., aby neměl nižší titul než Napoleon) 1815 – vytvořen Německý spolek (předtím Rýnský spolek) studentské spolky na univerzitách – volaly po sjednocení Německa - nakonec zakázány inspirace revolucí ve Francii 1830 – nepokoje – vojensky rozehnané 1834 – celní unie – v rámci Německa odstraněna cla

Volání po sjednocení Itálie severní Itálie – patřila Habsburkům Sicílie, jižní Itálie – španělským Bourbonům střed – papežský stát Sardinské království – jediné patřilo Italům touha po svržení nadvlády cizích národů a sjednocení Itálie karbonáři (scházeli se v uhelných skladech) – tajný spolek za sjednocení Itálie – 1820 povstání – zasáhla Svatá aliance

Červencová revoluce ve Francii 1824 na fr. trůn Karel X. – bratr Ludvíka XVIII. utužil režim (směřoval k absolutismu) - zavedl cenzuru, omezil volební právo novou kolonií Alžír – válkou v zahraničí snaha odvést pozornost od domácích záležitostí červenec 1830 rozpustil sněmovnu – pařížský lid povstal červencová revoluce smetla Karla X. – uprchl z Francie konstituční monarchie se udržela – zvolen Ludvík Filip 1830 – 1848 – orleánská větev Bourbonů svobodnější atmosféra, podmínky pro podnikání politická moc v rukou vyvolených – vysoké buržoazie

Karel X. 1824 – 1830 jeden ze sourozenců popraveného Ludvíka XVI. Po revoluci opustil zemi, cestoval po Evropě a nechal se vydržovat svými věrnými. http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_X.

Mapa: Kartografie Praha: Novověk II Mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 25 - 26 mapa:

Vznik Belgie po pádu Napoleona připojena k Nizozemí – Severní a Jižní Nizozemí odlišný vývoj, náboženské rozdíly (Nizozemí – protestanti, Belgie – katolíci – španělské a potom rakouské území) inspirace červencovou revolucí ve Francii srpen 1830 revoluce, odtržení od Severního Nizozemí 1831 Belgické království – věčná neutralita

Východní Evropa a Balkán Rusko Rusko po vítězství nad Napoleonem mezi evropskými velmocemi – nehledalo kolonie mimo kontinent, území si rozšiřovalo směrem do Asie zajímalo se Balkán – úžina Bospor a Dardanely (spojují Středozemní a Černé moře) války s osmanskými Turky – úžiny nezískalo, posunulo však hranice k Dunaji

Povstání Děkabristů vojáci za Napoleonských válek poznali Evropu a viděli obrovskou zaostalost Ruska – vytvářeli tajné spolky, chtěli spáchat na cara Alexandra I. atentát, ten však nečekaně zemřel nový car Mikuláš I. 1825 – 1855 vzpoura děkabristů v prosinci 1825 (rusky prosinec = děkabr) - většinou šlechtičtí vojenští důstojníci a jejich vojáci, kteří odmítli přísahat novému caru věrnost povstání mělo po smrti cara Alexandra I. zlikvidovat samoděržaví požadovali vydání ústavy, uvažovali o konstituční monarchii

26. prosince vyšli se svými oddíly na senátní náměstí v Petrohradě povstání bylo na místě brutálně potlačeno - rozehnáno dělostřeleckou palbou pět vůdců bylo popraveno, 121 posláno na Sibiř (Čita – město děkabristů) http://ekonomika.idnes.cz/chodorkovskij-si-zbytek-trestu-odpyka-na-sibiri-fux-/ekonomika.aspx?c=A051020_172929_ekonomika_maf

oficiální údaj o počtu mrtvých nebyl tehdy zveřejněn až nedávno se podařilo nalézt přesnou úřední zprávu úředníka statistického oddělení ministerstva spravedlnosti Korsakova v ní se celkem chladně vypočítává: v den povstání zabito - generál jeden, štábní důstojník jeden, vyšších důstojníků 17, členů Moskevského gardového pluku 93, granátnického 69, námořního gardového 103, jízdních jednotek 17, ve fracích a kožiších 39, žen 9, dětí 19, svoloči z ulice 903 celkem tedy 1271 mrtvých

Polské povstání Posko a Rusko od Vídeňského kongresu tvořily personální unii – spojeny pouze panovníkem car však nerespektoval polskou ústavu a sněm listopad 1830 – inspirace francouzskou revolucí – Mikuláš sesazen ten však vtrhl do Polska a povstání utopil v krvi tvrdá opatření – silná rusifikace – zavřena Varšavská univerzita a střední školy, omezena ústava mnoho Poláků se vystěhovalo do Francie a Německa

Mapa: Kartografie Praha: Novověk II Mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 25 - 26 mapa:

Osmanská říše úpadek od 17. stol. - Rakousko získalo zpět celé Uhry, Rusko posunulo hranice za Dunaj problémy s Ruskem - podpora VB a Francie proti Rusku – Rusko se chtělo zmocnit úžin Bospor a Dardanely a komplikovalo by jim cestu do kolonií

Obyvatelstvo Balkánu velmi různorodé – nepřátelství již z dob před Turky různá náboženství: pravoslaví (odlišné u různých národů) islám (některé národy přestoupily na islám – nepřátelství pravoslavných) protestanti (uprchli sem pod ochranu osmanské říše před pronásledováním) katolíci (u hranic s habsburskou říší) Řekové – bohatí obchodníci ovládali obchod ve Středomoří, stávali se státními úředníky nepřátelské vztahy mezi národy bránily sjednocení proti Turkům

Boj Srbů za samostatnost Srbské knížectví - velká povstání již od 1800 podpora Ruska – zisk částečné samosprávy 1829 – autonomie – Turci oslabeni válkou s Ruskem ústava, 1878 samostatnost

Mapa: Kartografie Praha: Novověk II Mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 25 - 26 mapa:

Řecké povstání 1821 povstání proti Turkům – v čele řečtí obchodníci, boje i na moři Řecko v Evropě populární – jako kolébka kultury – pomoc Ruska, VB a Francie na moři porazily Turky VB a Francie na pevnině rusko – turecká válka – 1829 drinopolský mír – důsledkem samostatnost Srbska, úžinami mohou proplouvat všechny obchodní lodě – Rusku se otevřela cesta do Středozemního moře 1830 samostatnost Řecka

Řecké království byl stát založený roku 1832 po dohodě Velké Británie, Francie a carského Ruska na konferenci v Londýně. Řecké království existovalo až do roku 1924, kdy byla monarchie zrušena a zřízena tzv. Druhá hellénská republika. O jedenáct let později (1935) bylo království znovu nastoleno a roku 1974 svrženo vojenskou juntou, která vyhlásila Třetí republiku. Nový řecký trůn byl nabídnut tehdy sedmnáctiletému bavorskému princi Otovi z rodu Wittelsbachů, který nabídku přijal a stal se tak prvním řeckým králem.

První řecký král Otto I. z dynastie Wittelsbachů http://de.academic.ru/dic.nsf/dewiki/1063239

zdroje: text: Dějepis 8 pro základní školy, novověk, SPN, str. 76 - 82 mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 25 - 26 obrázky: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_X. http://de.academic.ru/dic.nsf/dewiki/1063239 http://ekonomika.idnes.cz/chodorkovskij-si-zbytek-trestu-odpyka-na-sibiri-fux-/ekonomika.aspx?c=A051020_172929_ekonomika_maf