Evropa v 16. století

1. Habsburkové - úvod Z které země tento rod pocházel a jak vzniklo jeho jméno? Kdo z Habsburků již dříve usedl na český trůn? Jak získali svá rakouská území? Která další evropská území postupně ovládli? Jakými způsoby je získávali? Kterou víru a který způsob vlády Habsburkové prosazovali? Kdy usedli natrvalo na český trůn a dokdy zde vládli? Jakými dědičnými rysy se členové rodu vyznačovali?

1. Habsburkové - počátky Původ – hrad Habichtsburg v dnešním Švýcarsku 13. stol. – Rudolf Habsburský se stal králem SŘŘ, porazil Přemysla Otakara II. a získal jeho rakouská území Několik Habsburků již ve středověku usedlo na český trůn Od 15. století ovládají trůn Svaté říše římské

1. Habsburkové – vzestup rodu Vytvořili „říši, nad níž slunce nezapadá“ 1477 zisk Nizozemí Sňatkové propojení se španělskými králi 1516 Karel I. usedl na španělský trůn a 1519 jako Karel V. na trůn SŘŘ Zisk Neapolska a Sicílie 1526 jeho bratr Ferdinand I. (vládce Rakouska) usedl na český a uherský trůn Reakce ostatních států?

1. Habsburkové - rozšíření

1. Habsburkové – dědičné znaky

1. Habsburkové - absolutismus Způsob vlády prosazovaný Habsburky Střet se stavovským systémem – dělba moci mezi panovníka a stavy OBECNÉ ZNAKY: Panovník drží zákonodárnou, výkonnou i soudní moc ve státě Centralizace a byrokratizace státní správy Vnitřní mír, ale výbojná zahraniční politika Prosazování jednotné víry a opora v církvi Profesionální žoldnéřská armáda Panovník ke svému dvoru připoutává své věrné

1. Habsburkové - Karel I. (V.) Vnuk Isabely a Ferdinanda – 1516 usedl na španělský trůn a vybudoval zde vzkvétající absolutismus 1519 se stal císařem SŘŘ jako Karel V. Čelil Lutherově reformaci a německé selské válce Po Augsburském míru r. 1555 rezignoval a předal vládu v SŘŘ svému bratru Ferdinandovi I.

1. Habsburkové – Filip II. Španělský král, syn Karla I. Osobnost? Založil královské sídlo, klášter a hrobku Escorial Nedokázal využít zlato z kolonií a přivedl zemi k ekonomickému úpadku Čelil námořní válce s Anglií (1588 španělská Armada poražena u Anglie) a revoluci v Nizozemí

1. Habsburkové - Escorial

2. Revoluce v Nizozemí (1566-1581)

2. Revoluce v Nizozemí - úvod První revoluce v novověkých dějinách Pojem revoluce? Jiné příklady? Nizozemí – 17 provincií (např. Holland, Zeeland, Flandry, Lucembursko…) – dnešní Nizozemsko, Belgie a Lucembursko Každá provincie měla vlastní sněm a výsady Bohaté měšťanstvo Ekonomická vyspělost – manufaktury (soukenictví, výroba lodí, tapiserií, sýrařství, knihařství ad.) Obchod se Severním a Baltským mořem Antverpy – klíčový přístav, nejbohatší město Evropy Náboženská tolerance - na jihu žili spíše katolíci, na severu různá vyznání (převládali kalvinisté) 1477 získali Nizozemí Habsburkové – počátky nespokojenosti

2. Revoluce v Nizozemí - manufaktury

2. Revoluce v Nizozemí - příčiny HABSBURKOVÉ NIZOZEMÍ POLITICKÉ absolutismus stavovský systém NÁBOŽENSKÉ katolická víra náboženská tolerance, převaha kalvinismu EKONOMICKÉ úpadek Španělska, neschopnost investovat hospodářský rozvoj a bohatnutí z obchodu

2. Revoluce v Nizozemí - počátky Španělského krále zastupovala místodržící Markéta Parmská Stavové se na ni r. 1566 obrátili s žádostí o dodržování náboženských a politických svobod Hlavní představitelé: princ Vilém Oranžský hrabě Egmont admirál Hoorne Nespokojenost u chudých lidí – vlna obrazoborectví

2. Revoluce v Nizozemí - obrazoborectví

2. Revoluce v Nizozemí – teror vévody z Alby Reakce Filipa II. na začátek vzpoury – dosadil do Nizozemí vévodu z Alby Nový místodržící rozpoutal teror – popraveno 50-100 tisíc lidí (včetně Egmonta a Hoorna) Reakce –1572 lidové povstání – vedli tzv. gézové („žebráci“) – útoky na španělskou armádu Z Anglie se vrátil Vilém Oranžský a postavil se do čela revoluce Filip II. nakonec vévodu z Alby odvolal – cesta ke smíru

2. Revoluce v Nizozemí - závěr 1579 rozkol v Nizozemí – vznik dvou uskupení: ARRASKÁ UNIE Na jihu (dnes Belgie) Katolická, chtěla se smířit s Filipem II. UTRECHTSKÁ UNIE Na severu (dnes Nizozemsko) Protestantská, chtěla pokračovat v revoluci 1581 zbavila Filipa vlády a vyhlásila nezávislý stát – Spojené provincie nizozemské

2. Revoluce v Nizozemí - výsledek Vyhlášení nizozemské nezávislosti roku 1581: „Lid není stvořen kvůli knížatům, ale knížata kvůli lidu. Kníže je zde k tomu, aby podle práva a spravedlnosti vládl svým poddaným a vedl je jako otec své děti. Jestliže však s nimi takto nejedná, nýbrž chová se k nim jako k otrokům, pak přestává být knížetem a stává se tyranem. Pokud již nezbývá žádná jiná cesta, mají poddaní právo, aby na základě zákonného rozhodnutí svých zástupců, stavů, opustili tyrana. Pod záminkou náboženství to byl španělský král, jenž se pokoušel zavést tyranii. Proto nyní prohlašujeme, že španělský král ztratil jakýkoliv nárok na vládu v Nizozemí. Tímto zprošťujeme všechny úředníky, vrchnosti, pány, vazaly a obyvatele jejich přísahy poslušnosti, kterou kdysi španělskému králi složili.“

2. Revoluce v Nizozemí - výsledek 1581 rozdělení na dva státy: ŠPANĚLSKÉ NIZOZEMÍ (Belgie) – zůstalo pod vládou Habsburků SVOBODNÉ NIZOZEMÍ = Spojené provincie nizozemské (Nizozemsko) – osamostatnily se Habsburkové proti severu dál válčili a neuznávali jej – až do r. 1648

2. Spojené provincie nizozemské po r. 1581 Vládl Vilém Oranžský – zavražděn 1584 Poté se Nizozemí stalo republikou: uspořádána jako federace jednotlivých provincií každá provincie měla vlastní sněm a volila zástupce do generálních stavů v čele státu byl místodržící (volen z rodu princů Oranžských) Myšlenka suverenity lidu – zárodek občanské společnosti Kalvinismus státním náboženstvím Centrem Amsterdam – klíčová banka, burza a přístav Podpora umění – vznik holandské malířské školy

2. Spojené provincie nizozemské po r. 1581 Nizozemci podnikali v řemesle a obchodu - prosazení nového ekonomického systému – kapitalismus – znaky: Soukromé vlastnictví Svobodné podnikání Výroba pro trh (ne pro vlastní spotřebu) Využití námezdné pracovní síly Nizozemí se stává obchodní velmocí / konkuruje mu Anglie – tři války v 17. století Nizozemí proniká do zámoří – Indie, Indonésie a Severní Amerika (1625 založen Nový Amsterdam – po dobytí Angličany r. 1664 přejmenován na New York)

3. Francie – náboženské války UČEBNICE, S. 117: Která dynastie vládla Francii do roku 1589? Jak se v 16. století změnilo území Francie? Která dvě vyznání se v zemi střetávala? Co to byla Bartolomějská noc a kdo se jí účastnil? Za jaké podmínky se Jindřich Navarrský stal králem Francie? V čem spočívá význam ediktu nantského?

3. Francie – náboženské války

3. Francie – náboženské války DOPORUČENÉ ZDROJE: Alexandre Dumas – román Královna Margot Film Královna Margot (1994) Slavné dny – video o Bartolomějské noci: https://www.stream.cz/slavnedny/10011946-bartolomejska-noc-23-srpen-1572

4. Anglie – válka růží (1455-85) 1453 porážka Anglie ve stoleté válce – krize státu 1455 začala „válka růží“ – boj 2 rodů o korunu: YORKOVÉ – bílá růže LANCASTEŘI – červená růže Původně vítězili Yorkové – jejich vůdce Richard III. se stal králem Viz Shakespeare – Richard III.

4. Anglie – válka růží (1455-85) Richard III. – údajně malý, hrbatý, kulhavý Krutý král (poprava synovců v Toweru) Postavila se proti němu vzpoura – v čele Jindřich Tudor z rodu Lancasterů 1485 bitva u Bosworthu – Richard poražen a padl („Království za koně!“)

4. Anglie – Jindřich VII. (1485-1509) 1485 nástup na trůn – počátek vlády dynastie Tudorovců (z Walesu) Zavedení absolutismu Vytvořil novou šlechtu, která mu byla věrná Chov ovcí, stavba lodí, rozvoj obchodu a mořeplavby – prosperita 1509 umírá – nastupuje syn Jindřich VIII.

4. Anglie – Jindřich VIII. (1509-47) Viz REFERÁT Typický renesanční král – miloval lov, hry, poezii, umění, přepych Nové sídlo – Hampton Court u Londýna Založil Royal Navy Upevnil absolutistickou vládu, popravil až 72 tis. lidí, zahájil tvrdou politiku proti Irsku

4. Anglie – Hampton Court

4. Anglie – vznik anglikánské církve PŘÍČINA – Jindřich ženatý s Kateřinou Aragonskou – nedala mu syna a stárla; Jindřich požádal papeže o rozvod, ale neuspěl PRŮBĚH – r. 1534 se Jindřich odtrhl od katolické církve a založil vlastní („Church of England“) – v čele král, duchovní hlavou arcibiskup v Canterbury DOPADY: rušení klášterů a zabavení církevního majetku Odpůrci těchto kroků byli popraveni – např. kancléř Thomas More (autor spisu Utopia) Jindřich se mohl oženit s Annou Boleynovou

4. Anglie – K. Aragonská a A. Boleynová

4. Anglie – manželky Jindřicha VIII. KATEŘINA ARAGONSKÁ – španělská princezna, dala mu dceru Marii, Jindřich se s ní rozvedl ANNA BOLEYNOVÁ – dvorní dáma, ambiciózní, nedala mu syna a zasahovala do vlády – obviněna z incestu a popravena i s rodinou JANA SEYMOUROVÁ – dvorní dáma, porodila mu syna Edvarda a zemřela po porodu ANNA KLÉVSKÁ – německá šlechtična, vybrána dle portrétu, Jindřichovi se nelíbila – rozvod KATEŘINA HOWARDOVÁ – sestřenice Anny Boleynové, popravena za cizoložství KATEŘINA PARROVÁ – ošetřovala jej, jako jediná ho přežila

4. Anglie – Jindřich VIII. ve filmech

4. Anglie – Marie I. Krvavá (1553-58) Po smrti Jindřicha VIII. vládl jeho syn Edvard VI. – zemřel v 15 letech na TBC 1553 nastoupila Marie – dcera Kateřiny Aragonské Provdána za španělského prince Filipa II. Horlivá katolička - odvolala otcovy zákony, popravovala protestanty jako kacíře Ztratila přístav Calais Proti ní všeobecný odpor

4. Anglie – Alžběta I. (1558-1603) Dcera Jindřicha VIII. a Anny Boleynové Největší rozkvět Anglie – „zlatý věk“, „alžbětinská éra“ „panenská královna“ – nikdy se nevdala a neměla děti (proč?) Vládla se schopnými rádci Umírněná protestantka – snaha uklidnit náboženské spory v zemi

4. Anglie – Alžběta I. – zahraniční politika Rozvoj obchodu s Indií Podpora hugenotů a nizozemské revoluce Podpora anglických korzárů přepadajících španělské lodě: FRANCIS DRAKE – 1577-80 druhá plavba kolem světa WALTER RALEIGH - založil v Americe osadu Virginia, oblíbenec královny Odpůrci – papež a Španělsko – snaha odstranit Alžbětu

4. Anglie – Marie Stuartovna Sestřenice Alžběty I., skotská královna, katolička, vdova po králi Francie Vzala si svého bratrance lorda Darnleyho a měla s ním syna Jakuba Darnley záhadně zavražděn – Marie obviněna a musela ze Skotska uprchnout Uchýlila se do Anglie – Alžběta ji dala uvěznit

4. Anglie – poprava M. Stuartovny (1587) Marie si tajně dopisovala se španělskými katolíky – ti ji chtěli dosadit na anglický trůn místo Alžběty Dopisy zadrženy – Alžběta I. nechala Marii r. 1587 popravit za velezradu Reakce – španělský král Filip II. využil popravu jako záminku k útoku na Anglii – vyslal loďstvo Armadu

4. Anglie – útok španělské Armady

4. Anglie – útok španělské Armady 1588 se k La Manche přiblížila Armada – největší loďstvo světa (130 válečných lodí) PŘÍČINY ANGLICKÉHO VÍTĚZSTVÍ: Motivace k obraně země Lehčí a pohyblivější anglické lodě Velení převzali zkušení korzáři F. Drake a W. Raleigh Taktika zápalných lodí poslaných na Španěly Španělské koráby byly zničeny v bouři – vrátilo se jen 50 VÝZNAM – konec převahy Španělska, Anglie se stala námořní velmocí („královna moří“)

4. Anglie – Alžběta I. ve filmech

4. Anglie – alžbětinské divadlo

4. Anglie – alžbětinské divadlo Nekryté amfiteátry Diváci stáli v hledišti / seděli v lóžích Žádná opona ani kulisy Těsný kontakt s diváky Nákladné kostýmy Ženské role hráli chlapci centrum - divadlo Globe v Londýně – W. Shakespeare Viz film Zamilovaný Shakespeare

4. Anglie – smrt Alžběty I. (1603) Alžběta zemřela bez nástupce – vymření rodu Tudorovců (1603) Novým králem se stal Jakub I. Stuart, syn Marie Stuartovny Vznik personální unie Anglie a Skotska Alžběta pohřbena vedle Marie Stuartovny - paradox

5. Rusko – počátky ruského státu

5. Rusko – počátky ruského státu Předchůdce – Kyjevská Rus – založena švédskými Vikingy v 9. století, zanikla v 13. století pod náporem Tatarů (Mongolů) Tataři vytvořili severně od Černého moře stát Zlatá horda a podmanili si ruská knížata – kulturní opoždění oproti Evropě Moskevský kníže Ivan III. v 15. století porazil Tatary, připojil další knížectví a položil základy Ruska Nové centrum - moskevský Kreml

5. Rusko – Ivan IV. Hrozný (vládl 1533-84) Velmi krutý – zabil vlastního syna 1547 se jako první dal korunovat ruským carem Samoděržaví – samovláda cara / označení pro ruské nevolnictví Snaha zlomit moc knížat (bojarů) Obchodní styky s Evropou Úsilí o proniknutí k Baltskému moři - neuspěl Rozvoj kultury – chrám Vasila Blaženého v Moskvě

5. Rusko – nástup Romanovců (1613) Po smrti Ivana Hrozného nastala tzv. smuta - doba zmatků a bojů o moc Ukončil ji Michail Romanov (syn váženého patriarchy pravoslavné církve) – nástup 1613 Dynastie Romanovců vládla Rusku až do r. 1917

Doporučené zdroje Brigitte Hamannová (ed.): Habsburkové - životopisná encyklopedie, Praha 1996. Carolly Erickson: Jindřich Veliký. Život anglického krále Jindřicha VIII., Ostrava 1999. Carolly Erickson: Panenská královna. Život anglické královny Alžběty I., Ostrava 1999. Filmy – Králova přízeň (2008), Královna Alžběta I-II (1998 a 2007), Zamilovaný Shakespeare (1998) Seriály – Tudorovci, Černá zmije (parodie na dějiny Anglie) Slavné dny – videa – 24. 6. 1509, 23. 8. 1572, 8. 2. 1587