Nástup komunistů k moci Únor 1948 a padesátá léta Nástup komunistů k moci

Vládní krize v únoru 1948 Podnět – ministr vnitra V. Nosek odvolal 8 nekomunistických velitelů SNB v Praze 20. 2. – 12 z 26 ministrů podalo na protest demisi (strany – národní socialisté, lidovci, slovenští demokraté) – očekávali, že ji Beneš nepřijme a komunisté budou muset ustoupit Problém – nepřipojil se J. Masaryk ani sociální demokraté, ministři vše vsadili na jednu kartu, dál nic nepodnikali

Reakce KSČ na vládní krizi České století – díl 4 – Všechnu moc Stalinovi (10.40-19.30, 22.40-26.15) Stalinův vyslanec Valerian Zorin nabízí vojenskou pomoc SSSR – Rudá armáda připravena na maďarských hranicích Gottwald – cílem nenásilný převrat bez porušení ústavy – navrhl Benešovi, aby demisi přijal a doplnil ministry z týchž stran dle jeho návrhů Plán KSČ – zmobilizovat lid pro svou podporu, označit ministry za rozvraceče Národní fronty

21. únor Masová demonstrace KSČ na Staroměstském náměstí Gottwald vyzývá k zakládání akčních výborů Národní fronty (přebírání moci, čistky) – nevoleny, ale jmenovány stranou KSČ zakládá Lidové milice (ozbrojené složky strany) – vybaveny puškami a samopaly (údajně na ochranu podniků)

Lidové milice

22. únor Sjezd závodních rad podniků v Praze Vede Antonín Zápotocký – šéf odborů Odbory schvalují požadavek KSČ na znárodnění podniků nad 50 zaměstnanců Plán generální stávky na 24. únor

23. únor Domovní prohlídky a zatýkání členů demokratických stran (StB – ovládána KSČ) Jediný projev odporu – průvod 10 tis. studentů pražských VŠ na Hrad – zástupci u Beneše Beneš ujišťuje, že nátlaku neustoupí

24. únor

24. únor Generální stávka 2,5 milionu pracujících na podporu KSČ Podepisování rezolucí žádajících přijetí demise – nátlak na Beneše Sídlo sociální demokracie obsazeno milicemi – nátlak na připojení ke komunistům; strana rozpolcena, Fierlinger pátou kolonou KSČ Demokraté ztrácejí kontrolu – pasivita, absence společného plánu, nejednají s Benešem, nesvolávají demonstrace…

25. únor Další 2 ministři (sociální demokraté) podali demisi – lze vládu odvolat a vypsat předčasné volby Gottwald přiváží na Hrad seznam nových ministrů a nadále žádá pouhé doplnění vlády Plánována další demonstrace, pochod k Hradu a případně použití zbraní a obsazení institucí Rudá armáda připravena na hranicích Beneš – další tragická volba

25. únor "... ne všechen československý lid si přeje zánik demokracie, ale vy, pánové a vámi vedená strana si přeje, abych svým podpisem zabil demokracii v Československu a zradil nejen sebe, ale i celému národu nejdražší přísahu, jež tkví ve slovech slibu Prezidentu-Osvoboditeli: 'Věrni zůstaneme'. Jestliže tak činím, tedy jenom proto, abych zabránil bratrovražedným bojům, jimiž mně vyhrožujete a jež jste schopni vyvolat. Věřím, že lid československý pochopí můj čin a při nejbližší příležitosti ve své většině prokáže, že jsou mu cizí metody, jichž užíváte, a že jste podceňovali mravní vyspělost, věrnost a demokratický smysl našeho lidu." E. Beneš k delegaci K. Gottwalda při podpisu demise

25. únor Beneš ustoupil nátlaku a jmenoval novou vládu dle Gottwaldova návrhu „vláda obrozené Národní fronty“ Nový protestní pochod studentů VŠ na podporu Beneše a demokracie – rozehnáni SNB a milicemi Gottwald oznamuje změnu vlády na demonstraci na Václavském náměstí

25. únor Josef Lesák – národní socialista, poslanec, v únoru 1948 podporoval Beneše a vedl studentskou delegaci na Hrad http://www.myjsmetonevzdali.cz/pametnici/josef-lesak

25. únor

25. únor – Václavské náměstí „Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky. Dnes ráno jsem panu prezidentu republiky podal návrh na přijetí demise ministrů, kteří odstoupili 20. února tohoto roku. A současně jsem panu prezidentu navrhl seznam osob, kterými má býti vláda doplněna a rekonstruována. Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy, přesně tak jak byly podány, přijal.“

Hodnocení února 1948 26. února 1948 americký velvyslanec L. Steinhardt ministru zahraničí Marshallovi "...Podle mého názoru komunisté, na základě dlouhých a pečlivých příprav datujících se od Marshallova plánu v červenci 1947, zastrašováním a zásahem ozbrojené moci převzali vládní moc a odstranili oposici. Nyní se snaží zamaskovat bezohledné převzetí moci tím, že jmenovali do nové vlády levicové sociální demokraty, nohsledy, a kolaboranty z nekomunistických stran, z nichž všichni budou poslušní jejich rozkazů. Zničili veškeré zbytky skutečné demokratické vlády a chystají se zbavit 62% voličů, kteří v roce 1946 nevolili komunisty, jakéhokoliv vlivu ve vládě. Zastrašili veřejnost a všechny protikomunistické vůdce a jejich zatýkáním a hrozbou zatčením odstranili veškerou působivou oposici. Obsazením rozhlasu a šířením lží a výlučně komunistické propagandy rozhlasem, potlačením nekomunistického tisku anebo jmenováním kolaborantů do 'nekomunistického' tisku, naprosto umlčeli veškerou kritiku jejich metod a znemožnili jakýkoliv způsob provolání k veřejnosti. Vůči presidentu Benešovi použili metod duševního nátlaku a balamucení, jež jsou překvapivě podobné těm, jež používal Hitler vůči hlavám států... Stručně řečeno, komunisté použili týchž metod k dosažení puče, které byly původně použity nacisty a později komunisty v jiných satelitních státech...“

Hodnocení února 1948 Nešlo o puč (násilné uchopení moci bez podpory širokých mas) Převrat proběhl nenásilně a bez porušení ústavy – prezident přijal demisi části ministrů a jmenoval nové členy vlády z jejich stran Vláda získala důvěru poslanců! Tragická role Beneše – měl na vybranou? Co by se stalo v případě odmítnutí? Nevyjasněná role Jana Masaryka – proč se nepřipojil k demisi? Proč zůstal i v nové vládě?

10. 3. 1948 – smrt Jana Masaryka Ministr zahraničí nalezen mrtev pod okny bytu v Černínském paláci Rychle a neodborné vyšetřování StB – označení za sebevraždu Argumenty proti? Kdo měl na vraždě zájem?

9. 5. 1948 – nová ústava Beneš odmítl podepsat – vstoupila v platnost až v červenci 1948 po nástupu Gottwalda ČSR jako lidově demokratický stát Formální zaručení občanských práv Rovnost Čechů a Slováků Státní řízení ekonomiky, hospodářské plány Soukromé vlastnictví omezeno – max. 50 ha půdy, max. 50 zaměstnanců v podniku Národní výbory jako základ státní správy

Proměny Národní fronty Národní fronta zachována, ale s většinovým postavením KSČ – mění se v nástroj její moci Ostatní strany Národní fronty zrušeny či oslabeny: Sociální demokracie násilně sloučena s KSČ, dvě třetiny členů na protest odešly Národní socialisté – jako socialistická strana zachováni, z 600 tis. členů zůstalo 15 tis. Lidová strana též zachována a zmenšena Slovenští demokraté zakázáni, členové uvězněni Opoziční politici emigrují, nebo se o to neúspěšně pokusí (Jan Šrámek, Bohumil Laušman) Všechny společenské organizace začleněny pod Národní frontu

Organizace Národní fronty

Volby v květnu 1948 Volby do Národního shromáždění – veřejné, nesvobodné Jednotná kandidátka Národní fronty sestavená KSČ (ta má 70 % mandátů) Žádné plenty Bílé lístky – zřejmě vhozeno 20-30 %, podle KSČ pouze 10 % Oficiální výsledek – 89 % volilo Národní frontu

„Vyakčňování“ Akční výbory Národní fronty provedly čistky ve všech úřadech, podnicích, školách… Tisíce lidí musely opustit své zaměstnání a ze škol byly vyloučeny stovky studentů (v Praze bylo vyloučeno 7565 studentů, tedy 28 %) Kdo „vyakčněn“ – členové demokratických stran, profesoři, vojáci (za války v západních armádách), právníci, představitelé spolků ad. Namísto ředitelů a odborníků dosazováni nevzdělaní dělníci oddané straně

Červen 1948 – nová hlava státu Beneš odmítl novou ústavu i průběh voleb V červnu 1948 abdikace, v září smrt Namísto něj zvolen „první dělnický prezident“ Gottwald Cíl – oslabit a zrušit úřad prezidenta Novou vládu sestavil dosavadní šéf odborů Antonín Zápotocký

První projevy odporu XI. Všesokolský slet v Praze v létě 1948 – demonstrativní průvod Zatčeno 237 osob, brzy Sokol zrušen Další manifestace – statisíce lidí na pohřbu Beneše v září 1948

Počátek politických procesů V říjnu 1948 vydány dva zákony: Zákon č. 231 na ochranu lidově demokratické republiky – vymezeny trestné činy proti státu Zákon č. 232 o zřízení Státního soudu a státní prokuratury – určeny k vedení procesů Změny v soudnictví – likvidace nezávislosti soudní moci, dosazování „soudců z lidu“ věrných straně, posílení role prokurátora, konec rovnosti před zákonem Které skupiny osob byly perzekuovány?

Politické procesy Série vykonstruovaných procesů s představiteli jiných politických stran, církví ad. Inspirace – stalinské čistky v SSSR ve 30. letech Organizace – „sovětští poradci“ Klíčová role StB – „vyráběla“ obvinění, mučila, vyslýchala, nutila učit se zpaměti doznání O vině a trestu rozhodují orgány strany Celkem souzeno až 280 tis. osob Státní soud vynesl 232 trestů smrti, z nichž 178 bylo vykonáno – největší počet poprav v celém východním bloku (ač jsme bývali demokratický stát)

Proces s Heliodorem Píkou První oběť procesů Čs. legionář, důstojník, organizátor čs. vojska v SSSR, ale loajální Benešovi Poznal realitu SSSR 1948 zatčen za údajnou špionáž pro Brity 1949 neveřejný proces a poprava v Plzni – Borech Prokurátor Karel Vaš – nikdy se neomluvil ani necítil vinen

Dopis H. Píky na rozloučenou „Milovaní, nejdražší, před strašně a hrůzně tragickými okamžiky stojím klidný, vyrovnaný, s čistým svědomím, že - přes mnohé chyby - jsem své povinnosti plnil co nejsvědomitěji a co nejpoctivěji. Jsem přesvědčen, že nejde o justiční omyl, vždyť vše je tak průhledné - že jde o politickou vraždu; přece však rád přinesu tuto násilnou oběť, bude-li sloužit k uklidnění v národě, k jeho sjednocení. Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti, snad toho chtějí moji protivníci využít k dosažení jednoty - studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost - snad jen dočasně - a šíří se nenávist, mstivost, zmizel smysl pro snášenlivost, pro svobodu myšlení a projevu. Jak lehce se pravda překroutila v pravý opak a není dovoleno dáti jediného svědectví a důkazu k obhájení pravdy. Je mi líto, že strach ovládl většinu lidí a že se neodvažují říci pravdu, nebo aspoň neříci vyloženou lež buď z donucení, nebo z konjunkturalismu. Kam že zmizela poctivost a odvaha? Kam zmizelo naše "credo" - zděděné od mistra Jana Husa a T. G. Masaryka - které jsme tak hrdě sobě i světu připomínali? Pravda! Je to soumrak národního svědomí, nebo už temno svobody lidských práv? Ne, nemohu uvěřit, neboť génius národa je věčný, přetrvá bouři a nedá zahynouti!"

Proces s Miladou Horákovou Stream.cz – Den, kdy byla popravena Milada Horáková (27. červen) https://www.stream.cz/slavnedny/593808-den-kdy-byla-popravena-milada-horakova-27-cerven

Proces s Rudolfem Slánským Mezinárodní předehra – 1948 roztržka SSSR s Jugoslávií (maršál Josip Broz Tito), hledání Titových stoupenců v zemích východního bloku (první popravy – Maďarsko) Praha – příjezd sovětských poradců (zvláštní útvar StB) – 1950-51 zatčení 50 funkcionářů KSČ Rudolf Slánský – generální tajemník, přítel Gottwalda (co může dělat?), sám se podílel na procesech 1952 proces se 14 zatčenými (11 popraveno) – „protistátní spiklenecké centrum“ s cílem oddělit ČSR od vých. bloku Antisemitský podtext – většinou Židé (proč?) Důsledek – vlna nejistoty a podezírání uvnitř KSČ; ztráta důvěry ve stranu a její vedení

Proces s Rudolfem Slánským

Proces s Rudolfem Slánským Heda Margoliová-Kovályová, manželka zatčeného a popraveného komunisty Rudolfa Margolia, ve svých pamětech vzpomíná: „V roce 1951 to už v Praze bylo skoro jako za války. Lidi si mezi sebou jen šeptali, neminul snad ani týden, aby nebyl někdo zatčen. … Když večer zazvonil zvonek u dveří, každý zbledl. Nestraníci si teď trochu oddechli, zatýkání se soustředilo většinou na členy strany. Množily se sebevraždy, některé dosti záhadné, jiné zcela jasné. Když do bytu jednoho z významných činitelů vstoupili dva soudruzi v civilu, ani nečekal, co mu řeknou, vyšel druhými dveřmi z pokoje, vzal revolver a zastřelil se. Později se říkalo, že ho vůbec nepřišli zatknout, ale jen se na něco zeptat. Nebo že by si k němu jen zaskočili na sklenici piva – kdoví?“