PELOPONÉSKÉ VÁLKY 431 př. n. l. až 404 př. n. l. TEREZA ŠINDELÁŘOVÁ

Peloponéská válka byla válka, která probíhala mezi nejmocnějšími městskými státy a jejich spojenci během 5. století př.n.l. Zmíněnými městskými státy byly Athény a Sparta. Tato válka zasáhla většinu řeckých městských států a na dlouhou dobu poznamenala téměř celé Řecko.  

Průběh V letech 431–404 př.n.l., válka mezi řeckými demokratickými městskými státy (poleis) v čele s Athénami a oligarchickými státy vedenými Spartou. Athény se opíraly o athénský námořní spolek a měly převahu na moři, Sparta o peloponéský spolek, který byl silnější na souši. Podnětem k peloponéské válce byla obchodní rivalita Athén a Korintu.  

Podnětem k peloponéské válce byla obchodní rivalita Athén a Korintu Podnětem k peloponéské válce byla obchodní rivalita Athén a Korintu. První období peloponéské války (tzv. Archidámova válka) bylo ukončeno v roce 421 Níkiovým mírem.

Archidámova válka Archidámos byl Spartský král Sparťané pustošili Attiku, obyvatelé se ukryli za dlouhé zdi. Zásobováni byli námořní cestou. Athénské loďstvo na oplátku přepadalo pobřeží Péloponésu. Síly Athén a Sparty však nebyly vyrovnané dlouho. V následujícím roce (430) postihla Athény epidemie moru, kde zemřela asi třetina všech obyvatel Attiky. O rok později zemřel i Periklés (429). Válka však pokračovala až do roku 421, kdy byl uzavřen Nikiův mír.

Poté Athény zavedly daně od obyvatel a zvýšily poplatky členům spolku Poté Athény zavedly daně od obyvatel a zvýšily poplatky členům spolku. V letech 415 - 413 prosadil vojevůdce Alkibiadés výpravu na Sicílii. Celé to však byl totální neúspěch, Alkibiadovo vojsko bylo poraženo a sám Alkibiadés souzen. Ten však raději utekl do Sparty.

Obnovení nepřátelství Athén a Sparty bylo vyvoláno athénskou expedicí proti Syrakusám, která skončila katastrofální porážkou athénského vojska v roce 413. Tehdy začalo druhé období peloponéské války (tzv. dekelejská válka).

Dekelejská válka Sparťané obsadili Attickou pohraniční pevnost a odtud pořádali nájezdy do Athén. Podmínky pro Athény se však zhoršily. Na straně Sparty zasáhla také Persie, která narušila obchodní spojení s Černomořím. Od Athén odpadají spojenci, čímž dochází k finanční vyčerpanosti Athén. Byly rovněž zrušeny stříbrné doly v Attice. To vše vyústilo v Athénskou politickou krizi (411 - 410) a k následnému svržení demokracie a k vládě oligarchie.

Po obnovení demokracie bylo znovu budováno loďstvo Po obnovení demokracie bylo znovu budováno loďstvo. Otrokům slíbili svobodu za službu na lodích. V roce 405 bylo Athénské vojsko poraženo u Aigospotamoi v Héllespontu. Sparťané oblehli Athény z moře a v následujícím roce (404) vyhladovělé Athény kapitulovaly.

Mnohé obce spojené s Athénami vystoupily z námořního spolku Mnohé obce spojené s Athénami vystoupily z námořního spolku. Sparta vybudovala za perské pomoci silné loďstvo, jímž v roce 405 v bitvě u Aigospotamoi zničila námořní moc Athén a donutila je ke kapitulaci. V Řecku byla pak nastolena tzv. spartská hegemonie.

Důsledky Peloponéské války pro Athény: - ztráta velmocenského postavení - museli strhnout dlouhé zdi a vydat válečné lodě - museli rozpustit Athénský spolek - zrušení demokracie (vláda 30ti oligarchů „vláda třiceti tyranů“) pro Řecko: - celkové oslabení Řecka a vzrůst jeho roztříštěnosti - Peršané získali nadvládu nad Malou Asií a vměšovali se do Řeckých problémů - vznikly dočasné federace

KONEC Děkuji za pozornost