Predátorské časopisy a jak jim čelit PhDr. Ondřej Fabián Setkání akademických pracovníků FAI Zlín, 1.2. 2018
Jak to celé začalo? Krize časopisů na počátku 21. století Stovky let zavedený publikační model začal kolabovat Drahé předplatné k časopisům si nemohou dovolit ani ty nejbohatší instituce Z publikačních výsledků výzkumu financovaného z veřejných zdrojů profitují soukromá vydavatelství Instituce si v podobě předplatných zakupují přístup k vlastním článkům a velké vydavatelské domy nevídaným způsobem bohatnou
Hnutí Open Access Open Access = bezplatný, neomezený přístup k publikačním výsledkům pro uživatele Vzniklé náklady je však nutno uhradit – obvykle pomocí poplatků, které hradí autor z prostředků své instituce nebo grantových peněz Gold Open Access (publikování v otevřených časopisech) Green Open Access (zpřístupňování článků přes otevřené repozitáře)
Otevřené časopisy Volně dostupné časopisy s autorskými poplatky Volně dostupné časopisy bez autorských poplatků Hybridní časopisy (double dipping) Megažurnály Autorské poplatky jsou obvykle v relacích několika set až několika tisíc dolarů Nevýhodou otevřených časopisů je často jejich nezavedenost a krátká historie I přesto je přechod na otevřený režim zjevným trendem
Predátorské časopisy … aneb za autorský poplatek otiskneme cokoliv a téměř ihned V posledních letech vznikly desetitisíce predátorských časopisů, stovky predátorských vydavatelství a stránky desítek prestižních žurnálu byly zkopírovány (tzv. hijacked journals) Postupem času některé z nich pronikly i do databází Web of Science a Scopus Zpráva CERGE udává, že necelá 3% časopisů ve Scopusu lze považovat za predátorské https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_16_2016_Predatorske_casopisy_ve_Scopusu/IDEA_Studie_16_2016_Predatorske_casopisy_ve_Scopusu.html
Jak poznat predátora? Název časopisu je velmi podobný jinému prestižnímu titulu v daném oboru Zavádějící informace o kvalitě časopisu (vymyšlené metriky) Agresivní spam Neúplné informace na stránkách časopisu Špatná angličtina Vymyšlení členové redakčních rad Nízká kvalita článků v předchozích číslech (nebo podezřele krátká retrospektiva časopisu) Nezvykle rychlé recenzní řízení
Něco pro pobavení
Něco pro pobavení
Něco pro pobavení
Black Listy a White Listy Beallův seznam – sporný, dnes již neaktualizovaný, ale obecně respektovaný Black List predátorských časopisů a vydavatelů. Přístup k němu je nyní přes stránky https://predatoryjournals.com/ DOAJ (Directory of Open Access Journals) – čerstvě upgradovaný White List volně dostupných časopisů – více než 10 000 titulů https://doaj.org/ OASPA – sdružení seriózních vydavatelů otevřených časopisů https://oaspa.org/ Cabell´s – společnost, která provozuje KOMERČNĚ jak Black List, tak White List vědeckých časopisů. Aplikuje pokročilá kritéria pro hodnocení časopisů a poskytuje komplexní poradenské služby v oblasti vědeckého publikování http://www.cabells.com/
Co dělat když je predátor ve Scopusu? Drtivá většina predátorských časopisů není indexována ani ve Scopusu, ani ve Web of Science Nejste-li si jisti kvalitou časopisu, požádejte o konzultaci knihovnu Prestiž nebo účelovost? Rozhodnutí je na samotném autorovi nebo fakultě Publikační pravidla na úrovni univerzity neexistují Je ale potřeba pěstovat jakousi publikační kulturu a etiku V době rychlého šíření informací Vás publikování v predátorských časopisech může velmi rychle dostihnout
A může to skončit i takto…
Děkuji za pozornost www.utb.cz/knihovna http://www.utb.cz/knihovna/veda-a-vyzkum fabian@utb.cz