Plánované rozšíření na dole Turów Podzimní setkání těžařů Seč, 14. – 16. listopadu 2018 Mgr. Petra Bachtíková odbor ochrany vod Petra.Bachtikova@mzp.cz

Důl Turów

Důl Turów - historie v České republice těžba ukončena v roce 1963 v Německu těžba ukončena v roce 1994, poté zatápění těžba uhlí v dané lokalitě již od roku 1740 19. stol. 100 malých soukromých dolů – od roku 1980 likvidace 1904 - vznik společnost Herkules, trvalá těžba 20. léta minulého stol. – 2-4,5 mil. tun ročně 1977 – dosaženo max. těžby (25 mil. tun) těžba – uhlí a jílu na výrobu stavební keramiky a žáruvzdorných obkladů (1951-1993 – 1 3000 tun jílů) Turów – celková plocha 45 km2 (dobývací prostor, vnější a vnitřní výsypka) – těží se 2 sloje žitavské pánve – výhled těžby do roku 2044, prohloubení o cca 60–80 m

Důl Turów Prohloubení až o 60-80 m na kótu -30 m n.m.

Základní informace Parametr Jednotka Bilance k 31.12.2005 Objem vytěženého uhlí od 1947 t 793 190 000 Zásoby uhlí 442 080 000 Současná roční těžba 11 000 000 Objem skrývky od 1947 m3 1 723 242 000 Plánovaný objem skrývky do konce těžby 1 481 020 000 Současný objem vnější výsypky 1 459 600 000 Plánované zvětšení vnější výsypky 13 100 000 Současný objem vnitřní výsypky 261 611 000 Plánované zvětšení vnitřní výsypky 1 467 900 000 Současná průměrná hloubka dolu m 220 Plánovaná maximální hloubka dolu 240-300 Současná nadmořská výška dna dolu m.n.m 30 Plánovaná nadmořská výška dna dolu -30 Plánované prohloubení dolu 60-80 Celková plocha vnější výsypky km2 22 Současná celková rozloha dolu vč. výsypek 45 Plánovaná celková rozloha dolu vč. výsypek 66 Maximální výška vnější výsypky nad terénem 245

Geologie a hydrogeologie Geologie – střídání písků, jílů, štěrků (velký význam glacifluviální sedimenty) Hydrogeologie – 3 terciérní kolektory + 1 kvartérní (glacifluviální)

Budoucí vývoj… Setrvalý postup těžby směrem k ČR cca v r. 1984 přetěžení „poludňového zlomu“

Vliv dolu Turów na české území Negativní vliv těžby a doprovodných jevů na hydrogeologické a hydrologické poměry Značný pokles hladiny podzemní vody, změny odtoku v povodí Oldřichovského potoka (pravděpodobně i dalších) Jakost vod povrchových toků na českém území (především Minkovického a Višňovského potoka) je silně ovlivněna důlními vodami ze splachů a z vnější výsypky dolu Ohrožení jímacího území Uhelná (voda pro Hrádek nad. Nisou) Předpoklad extenze vlivu na české území s postupující těžbou

Způsob projednávání EIA Česko-polská komise pro hraniční vody 10. 4. 2015 obdrželo MŽP oznámení záměru „Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów“ na základě obdržených vyjádření dopisem ze dne 22. 5. 2015 MŽP deklarovalo zájem o účast v mezistátním procesu EIA Česko-polská komise pro hraniční vody česko-polská expertní pracovní skupiny pro řešení problematiky vlivu hnědouhelného dolu Turów na české území – projekt ČGS pracovní skupiny na vládní úrovni k problematice negativního ovlivňování českého území polským hnědouhelným dolem Turów – vládní materiály Proces EIA je nutnou podmínkou pro vydání nového povolení k těžbě v roce 2020 Na tomto jednání došlo k významnému pozitivnímu posunu polského přístupu. Polská strana seznámila účastníky jednání s návrhem na vybudování podzemní hydraulické bariéry v délce cca 900 m hluboké cca 100 m, která bude oddělovat prostor lomu od jeho jižního předpolí v blízkosti hranice s ČR. Vybudování bariéry by mělo zabránit odvodnění mělkých podzemních vod z části polského a českého území do povrchového dolu. Podle přesvědčení polské strany by tím mělo být jednoznačně zabráněno dalšímu negativnímu ovlivnění jímání podzemních vod v daném území, především v jímacím území Uhelná. Návrh bude i součástí dokumentace EIA a bude předmětem podrobného zkoumání v rámci zmíněného projektu řešeného ČGS. Polský návrh přijímá česká strana velmi pozitivně a předpokládá, že pokud se splní předpoklady, ze kterých polská strana vychází, bude s velkou pravděpodobností vyřešen problém ohrožení zásobování Hrádecka podzemní vodou.

Děkuji Vám za pozornost.