Vrcholný středověk 12. – 14. století

Znaky vrcholného středověku 1) zemědělská revoluce 2) kolonizace nových oblastí 3) zakládání měst 4) užívání peněz a rozvoj dálkového obchodu 5) rozvoj vzdělanosti – městské školy a univerzity 6) nový umělecký sloh - gotika

1) Zemědělská revoluce UČEBNICE, S. 38-39 – otázky: Proč se ve vrcholném středověku zvýšil počet obyvatel Evropy? Co je to chomout a v čem spočíval jeho význam? Popište trojpolní systém. Které plodiny se v této době pěstovaly? Která hospodářská zvířata lidé chovali? Proč nebylo středověké zemědělství efektivní?

1) Zemědělská revoluce

1) Zemědělská revoluce

1) Zemědělství – trojpolní systém 2 3 úhor jař ozim

2) Kolonizace nových oblastí Osidlování nové půdy – zakládání vsí a měst Příčiny – růst počtu obyvatel v Evropě V českých zemích: 12. stol. – vnitřní kolonizace – nová území osidlovali domácí obyvatelé (čí podpora?) 13. stol. – vnější kolonizace – příchod osadníků z dn. Německa a Beneluxu a osídlení pohraničí – německé obyvatelstvo do r. 1945 Důsledek - změna podoby krajiny – úbytek lesů a bažin, hustší osídlení, větší zemědělské plochy

2) Kolonizace nových oblastí ZALOŽENÍ VESNICE: Lokátor vybral místo, vyměřil budovy a pole, následně se stal ve vsi rychtářem Jméno vesnice – viz UČEBNICE, S. 40 Obyvatelé se stali poddanými vrchnosti, na jejímž pozemku vesnice vznikla – platili pevné dávky 2x ročně a několik dní robotovali Rozdíl – obyvatelé měst nebyli poddanými, měli osobní svobodu a nerobotovali

2) Kolonizace nových oblastí

2) Kolonizace nových oblastí

2) Kolonizace nových oblastí ŽIVOT NA VESNICI – viz UČEBNICE, S. 41: Ves tvořilo cca 6-13 stavení Stavení – 3 místnosti (síň, jizba a komora), hospodářská část, sad a pole Vybavení – lavice a špalky, lůžko z kožešin Pracovní den – 14-16 hodin, v zimě více volna Pravidelný cyklus roku dle zemědělských prací a svátků Strava – závislá na úrodě – kaše, chléb, placky, polévky Hygiena – mytí v potoce, ve džberu Oděv – plátěné / vlněné oděvy, suknice a pláštík

3) Zakládání měst

3) Zakládání měst UČEBNICE, S. 41-42 – úkoly: Z jakých důvodů začala být ve vrcholném středověku zakládána města? Jaké měla obecně výhody proti vesnicím? Doplňte tabulku druhů středověkých měst: ÚDAJE K DOPLNĚNÍ: ČB, Plzeň Kutná Hora, Jihlava Hradec Králové, Mělník poddanská povýšením osady královská italská města

3) Zakládání měst – druhy měst PODLE ZPŮSOBU VZNIKU: 1) města na antickém základě 2) povýšení osady na město 3) založení na zeleném drnu PODLE VRCHNOSTI: 1) královská města Věnná města Horní města 2) poddanská města

3) Zakládání měst – podoba města

3) Zakládání měst – podoba města

3) Zakládání měst – podoba města Chybělo dláždění, kanály, vodovody Hradby s branami – na noc zavírány Náměstí – kašna, pravidelné trhy (týdenní, výroční = jarmarky) Kostel se hřbitovem Radnice – sídlo městské rady (12 radních = konšelů v čele s purkmistrem; též rychtář) Škola – u kostela, nebo řízená městskou radou Lazebny a krčmy Domy měšťanů

3) Zakládání měst – měšťanský dům Viz UČEBNICE, S. 46 Dřevěné domy s kamennými základy Úzké patrové domy s průčelím do ulice Podloubí – funkce? V přízemí dílna či obchod, v patře obytné místnosti Vybavení? Časté požáry – proč?

3) Zakládání měst – městská práva PRIVILEGIA – udělována vrchností při založení města nebo za poplatek kdykoli poté Právo osobní svobody pro měšťany Právo soudní a hrdelní Právo na hradby Právo trhové Právo mílové Právo várečné Právo městského znaku

3) Zakládání měst – České Budějovice

3) Zakládání měst – České Budějovice Předchůdce – ves Budivojovice („Staré Město“) Přemysl Otakar II. – snaha narušit moc Vítkovců – 1265 založení města na soutoku Vltavy a Malše Lokátor – zvíkovský purkrabí Hirzo – pravidelná uliční síť Opevnění – 28 věží a 3 brány (co se dochovalo?) První stavba – dominikánský klášter Budovy – kostel sv. Mikuláše se hřbitovem, 3 lázně, škola (v Kněžské ulici) Žili zde Češi, Němci i Židé V okolí měšťanské dvory – pozdější vesnice (Mladé, Pohůrka, Suché Vrbné, Vráto, Hlinsko, Kněžské Dvory…)

3) Zakládání měst – České Budějovice

3) Zakládání měst - společnost 1) PLNOPRÁVNÍ MĚŠŤANÉ Vlastnili dům a provozovali řemeslo či obchod Měli právo zasedat v městské radě Povinnosti? Cechy – organizace příslušníků stejné profese – často bydleli ve stejné ulici Funkce cechů – organizace výroby, kontrola kvality, určování cen výrobků, stmelování řemeslníků a sociální péče o vdovy a sirotky Fungovaly do 19. stol. – proč zrušeny?

3) Zakládání měst - společnost 2) OBYVATELÉ BEZ PLNÝCH PRÁV Nevlastnili dům, nepodíleli se na správě města Tovaryšové a učni Vojáci Sloužící a nádeníci Lidé na okraji společnosti Chudina, tuláci, žebráci, mrzáci Opovrhovaná povolání – herci a kejklíři, nevěstky, kati, rasové (pohodní), řezníci, lazebníci Proč zavrhováni?

3) Zakládání měst - společnost 3) OBYVATELÉ SE SPECIÁLNÍMI PRÁVY Duchovenstvo – farní kněží, mniši v klášterech Šlechta (vlastnící domy ve městě) Studenti a mistři na univerzitě Židé – přímí poddaní a majetek krále

3) Zakládání měst – postavení Židů Nenávist vůči Židům – důvody: Náboženské Ekonomické Psychologické Stereotypy o Židech? Protižidovská nařízení: Zákaz provozovat zemědělství a většinu řemesel Povinné označení žlutou barvou Vyčlenění do uzavřených čtvrtí – tzv. ghetta (časté cíle útoků = pogromů) Zákaz studovat na křesťanských školách Kdy byli Židé zrovnoprávněni?

Společnost ve městě – postavení Židů

4) Rozvoj peněz a dálkového obchodu Placení penězi – zlaté a stříbrné mince Vznik prvních bank v Itálii – půjčování na úrok Překážky dálkového obchodu: Omezené množství cest, délka trvání Nebezpečí loupežných přepadení Velká cla a mýta Nejednotné míry a váhy Snaha o řešení – vznik obchodních sdružení – tzv. hanzy (např. německá hanza – sdružovala 150 měst v Severním a Baltském moři v čele s Lübeckem a ovládala obchod na SV Evropy) Centra dálkového obchodu – Benátky a Janov (obchod s Orientem), Gent a Bruggy (obchod se suknem)

4) Rozvoj peněz a dálkového obchodu

5) Rozvoj vzdělanosti

5) Rozvoj vzdělanosti Vzdělání přestává být výsadou církve – s rozvojem měst a obchodu roste potřeba vzdělaných osob Vznik farních a městských škol pro chlapce z měšťanských rodin Vznik vysokých učení = univerzit – zakládány panovníkem či církví, vždy podřízeny církvi, nabízely bezplatné vzdělání křesťanským mužům Fungování univerzit – viz PRACOVNÍ LIST

6) Gotika

6) Gotika Umělecký sloh vrcholného středověku Zrod ve Francii v 12. stol., převaha do 15. stol. Jediný evropský sloh nevycházející z antiky Bytostně spojen se západní křesťanskou církví Název – původně hanlivý dle barbarských Gótů V českých zemích členěna do tří fází: Raná gotika (13. stol.) Vrcholná gotika (14. stol.) Pozdní gotika (15. stol.)

6) Gotika PRÁCE S UKÁZKAMI: Odlišnosti od románského slohu? Typy staveb? Stavební materiál? Rozložení staveb? Co je – fiála, opěrný systém, věnec kaplí, příčná loď, triforium?

6) Gotika TYPICKÉ RYSY: Vertikalita Štíhlost staveb Lomený oblouk Křížová a žebrová klenba Opěrný systém Stavební materiál – kámen a cihly

6) Gotika – typy staveb Katedrály – viz dále Farní kostely, kláštery Hrady – vrcholná éra Komu patřily? Kdo spravoval? Součásti hradu? Tvrze Hradby a brány Městské domy Mosty

6) Gotika – katedrály Vrchol gotického umění, souborné umělecké dílo Budovala stavební huť Katedra = biskupský stolec Musí mít věnec kaplí 2 věže, lichý počet lodí Opěrný systém Výzdoba – nástěnné malby, sochy, vitráže – výjevy z bible Příklady – Paříž, Chartres, Remeš, Siena, Vídeň, Praha

6) Gotika – katedrály

6) Gotika – opěrný systém

6) Gotika – výtvarné umění Anonymní umělci, považováni za řemeslníky Výjimky – Giotto di Bondone, mistr Theodorik Náboženské náměty Obrazy – oltářní, deskové, nástěnné Symbolika barev Zobrazení Panny Marie – madona a pieta Sochařství – výzdoba portálů, sochy Ježíše ad.

6) Gotika - sochařství

Doporučené zdroje Jacques Le Goff, Kultura středověké Evropy, Praha 2005 Jacques Le Goff, Středověký člověk a jeho svět, Praha 2003 Jacques Le Goff, Intelektuálové ve středověku, Praha 1999 Ernst Ullmann, Svět gotické katedrály, Praha 1987 Zdeněk Smetánka, Legenda o Ostojovi, Praha 1992 Jiří Chvojka, Město pod Černou věží, České Budějovice 1992