Ražba důlních děl pomocí trhací práce VY_32_INOVACE_Racek_ 01-3-04-Měrná spotřeba trhaviny Autor: Mgr. Ing. Ladislav Ráček Tento výukový materiál byl zpracován v rámci projektu EU peníze středním školám - OP VK 1.5. CZ.1.07/1.5.00/34.0195 – Individualizace a inovace výuky
Anotace V tomto materiálu se seznámíme s důležitou hodnotou - měrné spotřeby trhaviny. Ukážeme si způsoby jejího výpočtu a na příkladě si zkusíme její hodnotu vypočítat známými metodami a stanovíme její průměrnou hodnotu.
Výpočet specifické měrné spotřeby trhaviny Základním parametrem jakékoliv technologie trhací práce, je výpočet celkové hmotnosti nálože trhaviny. Obecně lze její hodnotu, která je pro další výpočet závazná, stanovit vztahem: Qc — celková hmotnost náloží trhaviny (kg) V — celkový rozpojovaný objem (m3) qstř - střední specifická spotřeba trhaviny.
Faktory ovlivňující qstř Z tohoto vztahu vidíme, že určující hodnotou tohoto výpočtu je hodnota střední specifické spotřeby trhaviny. Její hodnota je ovlivněna mnoha faktory: — fyzikálně mechanickými vlastnostmi horniny, zejména tlakovou pevností rozpojovaného materiálu, — velikostí profilu raženého důlního díla, — průměrem nálože, — výkonem, resp. pracovní schopností zvolené trhaviny, — hodnotou zabírky, — úklonem díla, — hustotou trhaviny apod.
V případě, že hodnotu střední specifické spotřeby neznáme, lze ji přibližně stanovit z mnoha známých,obvykle empirických či poloempirických vztahů. Výsledky však bývají zatíženy chybami plynoucími ze vstupních předpokladů,na které jsou vztahy tvořeny. Musíme proto brát všechny výsledky jako přibližné a je třeba je upřesnit, nejlépe pokusnými odstřely. To se týká prakticky všech výpočtů v trhacích pracích, kdy do výpočtu vnášíme jakýkoliv parametr horninového prostředí. Nejčastěji se při charakteristice horniny setkáváme s tzv. koeficientem Protodjakonova f: σtlak - tlaková pevnost horniny (MPa)
Výpočet.střední specifické spotřeby: 1/ — dle Protodjakokonova (přibližný vtah): 2/— dle Protodjakonova(upřesněný vztah):
3/— dle Ibrajeva: qstř – střední specifická spotřeba trhaviny na 1 m3 rozpojované horniny (kg/m3) f – koeficient pevnosti horniny dle Protodjakonova Fhr – ražený (hrubý) průřez díla (m2) a – koeficient díla: pro vodorovná a úklonná díla – 0,25 – 0,3 svislá díla – 0,12 – 0,15 t – koeficient pracovní schopnosti trhaviny: skalní trhaviny – 1,2 – 1,4 důlně bezpečné – 0,8 – 1,0
4/- dle Pokrovského s1 – součinitel rozpojitelnosti s1= 0,1f s2 – součinitel struktury horniny pro vazké, pružné a pórovité horniny – 2,0 pro horniny s nepravidelným uložením a malou trhlinovatostí – 1,4 pro břidličnaté a měnící svou pevnost s uložením kolmým na směr vývrtů – 1,3 masivní horniny – 1,1 vrstevnaté, pevné horniny – 0,8 n – součinitel upnutí horniny e – koeficient pracovní schopnosti trhaviny R – pracovní schopnost v Trauzlově válci (cm3)
5/ - dle Čuprunova m – koeficient vlivu počtu volných ploch při jedné volné ploše – 1,0 dvou volných plochách – 0,66 x – koeficient vlivu průměru nálože dn – průměr náložky (mm) e – koeficient pracovní schopnosti trhaviny (viz e dle Pokrovskéhho)
6/- dle Langeforse
7/- dle VVUÚ (podmínky OKR) pro mžikový a délečasovaný odstřel pro milisekundový odstřel m – koeficient pevnosti horniny –tabulka 1 b - koeficient velikosti profilu důlního díla – tabulka 2 c- koeficient průměru náložky trhaviny – tabulka 3 e –koeficient pracovní schopnosti trhaviny–tabulka 4 k – koeficient vlivu hustoty trhaviny – tabulka 5
Příklad Navrhněte hodnotu specifické spotřeby trhaviny Harmonit V s průměrem náložky d = 30 mm, pro ražení horizontálního důlního díla s Fhr = 12,7 m2 v pískovci (koeficient Protodjakonova f =9). Hodnota teoretické zabírky zt = 2,5 m, milisekundový roznět.
1/ 2/ 3/
4/ 5/ 6/ 7/
Závěr Aritmetickým průměrem z těchto 7 hodnot spočteme:
POUŽITÁ LITERATURA HORKÝ, Jiří a Robert KOŘÍNEK. Návody ke cvičením z předmětu trhací práce a rozpojování hornin. Vyd. 2. Ostrava: Ostrava: ES VŠB, 1981.