Otevřený přístup k výsledkům vědy a výzkumu v Horizontu 2020

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
OPEN REPOSITORIES 2010 MADRID, 6. – MGR. LENKA NĚMEČKOVÁ ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT.
Advertisements

VŠKP na University College of Borås Systémy pro zpřístupňování eVŠKP 2008 Brno, 7. října 2008 Lucie Vyčítalová (Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice)
Otevřený přístup k vědeckým informacím v Horizontu 2020
OPEN ACCESS Otevřený přístup k vědeckým informacím.
1 Repozitář MU Mgr. Michal Petr Odbor pro akademické kvalifikace a kvalitu
Systémy pro zpřístupňování eVŠKP DSPACE CZ Zpráva o české komunitě DSpace Zpracovala Mgr. Pavla Rygelová Ústřední knihovna VŠB-TUO.
Mgr. Pavla Rygelová Ústřední knihovna VŠB-TUO Open access Jak zviditelnit výsledky své vědecké práce října 2010.
Principy open access Když máte jedno jablko a já mám jedno jablko a ta jablka si vyměníme, tak stále budeme mít každý jedno jablko. Ale pokud máte myšlenku.
Open Access Week 24. – 30. října 2011 ciks.vse.cz/oa Open Access: podporujeme citační ohlasy 24. – 30. října 2011 Mezinárodní akce na.
Priorita č. 3 Aktivní zapojení výzkumné a vývojové základny do rozvoje podnikání.
Aktivity Asociace knihoven vysokých škol ČR v oblasti OA Mgr. Pavla Rygelová Ústřední knihovna VŠB-TUO 1 5. setkání českých uživatelů systému DSpace
Elektronické služby v znalostnej spoločnosti, , Zvolen Koordinace a spolupráce – úloha Asociace knihoven vysokých škol ČR Barbora Ramajzlová.
Politika výběru elektronických zdrojů publikovaných v prostředí Internetu Mgr. Ludmila Celbová
Praha Jan Mach Vysoká škola ekonomická v Praze Příprava Národního registru VŠKP a Národního úložiště šedé literatury Ing. Jan Mach
8. prosinec 2009, PrahaSeminář ASEP Spolupráce Národního úložiště šedé literatury (NUŠL) a ústavů AV ČR Iveta Fürstová
CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic
Otevřený přístup nabírá obrátky Mgr. Daniela Tkačíková Ústřední knihovna VŠB-Technická univerzita Ostrava Horizont 2020: Attribution 4.0 InternationalAttribution.
DSPACE na ZČU v Plzni 5. setkání uživatelů Dspace, Ostrava Ing. Radka Tichá Mgr. Anna Andrlová.
Repozitář AV ČR ASEP Repozitář AV ČR vznik I. VO II. VOIII. VO celkem Ústavy se smlouvou Ústavy bez smlouvy Počet uložených.
Zpřístupnění plných textů vědeckých publikací v prostředí systému Medvik Helena Bouzková, Filip Kříž, Lenka Maixnerová, Eva Lesenková, Ondřej Horsák, Adéla.
Otevřený přístup – Open Access (OA) Jak je definován a čeho se týká, proč je prosazován, jak ho zajistit… Mgr. Iva Prochásková, Mgr. Lucie.
Sherpa/ RoMEO Iva Burešová + rozšířený kolektiv ASEP.
Studijní IS a publikační činnost Jitka Brandejsová 8. října 2014 Fakulta informatiky Masarykovy univerzity.
Repozitář AV ČR, otevřený přístup a příprava na hodnocení vědeckých ústavů Martin Lhoták Knihovna AV ČR, v. v. i. Otevřené repozitáře , Brno.
Mgr. Pavla Rygelová Ústřední knihovna VŠB-TUO Novinky v projektu OpenAIRE plus.
Sherpa/ RoMEO Iva Burešová + rozšířený kolektiv ASEP.
OpenAIRE Open Access Infrastructure for Research in Europe. Nástupce projektu DRIVER. Portál umožňuje.
Open Journal System Lucie Vyčítalová Univerzitní knihovna UPa 5. setkání českých uživatelů systému Dspace Prosazování politiky otevřeného přístupu Vysoká.
Open Access v AV ČR Iva Burešová Knihovna AV ČR, v. v. i. Ostrava,
Mgr. Pavla Rygelová Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava
GMES, SEIS Bc. Jana Darmopilová, H2IGE1 LS Co je GMES/Copernicus?  GMES = Global Monitoring for Environment and Security (Globální monitoring životního.
Realizace institucionální politiky podpory otevřeného přístupu Martin Lhoták Knihovna AV ČR, v. v. i. OPEN ACCESS: OTEVŘENÝ PŘÍSTUP K VĚDECKÝM INFORMACÍM.
Open Access – jiný pohled na zacházení s vědeckými informacemi Cílem je volný a bezplatný přístup k informacím pro kohokoli a možnost jejich opětovného.
Informační kulturní portál
Příslib do budoucna Zprávy z Univerzity Karlovy Alena Matuszková, Knihovna společenských věd TGM v Jinonicích Otevřené repozitáře, Brno,
Šedá literatura (Gray literature) Martina Machátová Tel.: Aktualizace:
INSPIRE Stav a výhled.
Využití NUŠL pro ukládání a zveřejňování výsledků výzkumu a vývoje V ČR Open Access: otevřený přístup k vědeckým informacím v EU a ČR Technologické centrum.
WINTER Template DSpace, OBD, WoS naše první pokusy o propojení 01 Lucie Vyčítalová Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice Otevřené repozitáře 2013 Brno,
1 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Programovací období
210 mm Národní technická knihovna podporuje.... OPEN ACCESS WEEK
Katalogy a databáze I. Mgr. Anna Vitásková. Knihovny Národní knihovna Praha – Vědecká knihovna v Olomouci –
Open Access v AV ČR Martin Lhoták Knihovna AV ČR, v. v. i. 3. setkání českých uživatelů systému DSpace , Ostrava.
Připojení repozitáře k OpenAIRE Mgr. Pavla Rygelová Ústřední knihovna VŠB-TUO.
Popularizace otevřeného přístupu a repozitářů PAVLA RYGELOVÁ Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava.
Projekt „Příprava národního registru vysokoškolských kvalifikačních prací“, Jan Mach Říjen 2006, Olomouc Celostátní porada vysokoškolských knihoven Projekt.
Základní informace o programu PS ESPON Území programu a rozpočet Programové území - 28 států EU + 4 partnerské státy - Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko.
ZMĚNY VE VĚDECKÉ KOMUNIKACI - POHLED VYSOKOŠKOLSKÉ KNIHOVNY (POLITIKA AUTOARCHIVACE) Lenka Němečková Ústřední knihovna ČVUT.
FP7 post-grant Gold Open Access Pilot Představení Pilotního projektu zlatého otevřeného přístupu Evropské komise a projektu OpenAIRE Mgr. Pavla Rygelová.
Pořizování EIZ, licenční centrum, aneb na co se máme připravit Věra Svobodová, Mendelova univerzita v Brně,
Digitální autoarchiv Národní lékařské knihovny Mgr. Lenka Maixnerová Národní lékařská knihovna.
- strategie pro harmonizaci politik otevřeného přístupu v Evropském výzkumném prostoru Mgr. Daniela Tkačíková Ústřední knihovna VŠB-Technická univerzita.
SPARC EUROPE V ČR Lenka Němečková Ústřední knihovna ČVUT.
Ing. Petr Sochor Výhody spolupráce OBD a DSpace Ing. Petr Sochor
Hodnocení výsledků ukončených programů VaVaI Ing. Blanka Černá, CSc., Národní agentura pro zemědělský výzkum Ing. Jan Budský Oddělení výzkumu Odbor výzkumu,
Evidence publikační činnosti dle Směrnice č. 2/2015 se zaměřením na ukládání plných textů Iva Prochásková, Lucie Melicharová Univerzitní knihovna UPa 19.
Co je Open Access (OA) Bc. Miroslava Pourová. Open Access = Otevřený přístup mezinárodní iniciativa k zajištění: – trvalého – okamžité – bezplatného přístupu.
NÁVOD NA ZADÁVÁNÍ do databáze OBD dle úprav pro Open Access
Elektronické informační zdroje (VIKBA25)
Význam institucionálního repositáře pro podporu Vědy a Výzkumu
OpenAIRE Plán managementu dat
Oddělení pro vědu a výzkum, FHS UK Praha
Charakteristika a nástroje
Informační zdroje pro vědu a výzkum na ČZU
Bc. Lenka Votýpková Ústřední knihovna VŠB-TUO
Nástroje otevřeného publikování
Inovační potenciál České republiky Ing. Martin Štícha Sekce VaVaI
OBD a open access Ukládání publikačních výsledků, druh výsledku J - recenzovaný odborný článek a druh výsledku D – stať (článek) ve sborníku z OBD do Digitální.
Otevřený časopis: standardy vědeckého publikování
Predátorské časopisy a jak jim čelit PhDr. Ondřej Fabián
Transkript prezentace:

Otevřený přístup k výsledkům vědy a výzkumu v Horizontu 2020 Open Access a Horizon 2020 Otevřený přístup k výsledkům vědy a výzkumu v Horizontu 2020

Open Access (OA) Bezplatný přístup k vědeckým informacím prostřednictvím internetu, zpřístupnění výsledků výzkumu celé vědecké komunitě i veřejnosti, která o ně má zájem. Hnutí za jeho uskutečňování Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování bez nároku na honorář, není to publikování vlastním nákladem, na vlastním webu.

Open Access Obsah: kvalitní ověřená vědecká literatura Výhody: články před i po recenzním řízením příspěvky ve sbornících data technické zprávy odborné monografie, apod. Výhody: bezplatná dostupnost kvalitních vědeckých publikací rychlé sdílení nových poznatků účinná vědecká komunikace zviditelnění autorů a výsledků jejich vědecké práce větší využívání a větší ohlas publikací vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů (instituce) Neomezené využití uvádět autorství kontrola integrity díla

Přístupy k Open Access

Zlatá cesta Publikování v časopisech s okamžitým otevřeným přístupem Vydavatelské náklady hradí: autor = poplatek za vydání „article processing charges“ vydavatel (v případě např. univerzitních časopisů, vědecko-technických společností apod.) Náklady spojené s publikováním se tedy přesouvají z předplatného na autory. Tyto poplatky může hradit zaměstnavatel nebo subjekt financující výzkum (grantová agentura). Hybridní model: otevřený přístup je pouze k těm článkům, za které autoři zaplatili vydavateli poplatek (APC). V tomto případě tedy nejde o otevřeně přístupné časopisy, nýbrž o otevřeně přístupné články! Ostatní články v takovém časopise jsou jinak běžně přístupné jen předplatitelům nebo po zaplacení přístupu k vybranému článku. Double dipping: publikační náklady hrazeny dvakrát – jednou z autorského poplatku a podruhé z předplatného.

Zelená cesta – otevřené repozitáře Zelená cesta otevřeného přístupu: Autor publikuje svůj článek v časopise, který je dále vydavatelem šířen pomocí předplatného. Autor v souladu s uzavřenou vydavatelskou smlouvou vloží preprint nebo postprint článku do otevřeného digitálního archivu (repozitáře). pre-print – verze článku před recenzním řízením post-print – verze článku po recenzním řízení Vydavatel na zveřejnění postprintu může uvalit embargo tj. dovolit jeho zveřejnění po určitém časovém období (6, 12, 18 měsíců). Vydavatel dokonce může nepovolit zveřejnění článku. Pak je i v repozitáři přístup k článku omezen.

otevřené repozitáře Repozitář je digitální úložiště, kam autoři vkládají svá autorská díla, která jsou uchovávána a zpřístupňována na internetu. Institucionální repozitáře - provozovány jednotlivými institucemi. Předmětové repozitáře - pro konkrétní vědní oblast.

OA repozitáře Institucionální repozitáře Autor si sám uloží svoji práci Práce bude zpřístupněná a dlouhodobě archivovaná Pozitivní vliv na instituci – propagace, zviditelnění Předmětové repozitáře Pokrytí daných vědních oblastí Např. preprintový arxiv.org (první otevřený repozitář – 1991), který obsahuje více než 970 000 článků z oblasti astrofyziky, fyziky, matematiky, informatiky, atd. PubMed (lékařství), RePEc (ekonomika) , DML-CZ – Czech Digital Mathematics Library Osobní webové stránky nejsou repozitářem! Nevýhodou je nízká viditelnost a interoperabilita, možnou náhradou je profil na sociální síti pro vědce a výzkumníky Research Gate.

Repozitáře – vydavatelská a autorská práva – možnost vybrat si vhodnou licenci Creative Commons Vydavatelé dříve exkluzivní právo na vydání/zpřístupnění a pak nikdo jiný, v posledních letech změna k lepšímu díky zavedení licenčních politik (i Elsevier, Springer aj.) = posílení možností autora, jak dále s článkem nakládat, na základě lic. politik možnost vkládat do repozitářů kromě preprintů i postprinty (e-printy), velký počet licenčních politik (více než vydavatelů), nutná obezřetnost, největším pomocníkem je databáze SHERPA/ROMEO a SHERPA/JULIET

OA repozitáře Adresáře Open Access repozitářů Registry of Open Access Repositories - ROAR http://roar.eprints.org The Directory of Open Access Repositories - OpenDOAR http://www.opendoar.org Repozitáře se musí budovat v souladu se standardy přispívající k jejich interoperabilitě

Repozitáře v ČR Řada univerzit v ČR má své repozitáře, např. Masarykova univerzita Univerzita Pardubice Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Univerzita Karlova Vysoké učení technické v Brně Akademie Múzických umění v Praze

Výhody OA repozitářů Vyšší zviditelnění uložené práce Možnost vyhledávání v plném textu Možnost generovat statistiky přístupů Každému dokumentu přidělen trvalý identifikátor Napojení na služby typu OpenAIRE (FP7), Driver, Ebsco Discovery service atd. Vyhledávání přes Google Pozn. velká část repozitářů jede na volném softwaru např. DSpace

Rada pro výzkum, vývoj, inovace (291. zasedání) http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=708836 Doporučuje: Na úrovni řídících orgánů (MŠMT a RVVI): podniknout kroky k přijetí národní strategie otevřeného přístupu Na úrovni výzkumných organizací: Podporovat budování repozitářů Vyzvat výzkumníky k ukládání výsledků výzkumů do repozitářů Přijmout vnitřní předpisy a pravidla, které stanoví povinnost uložit vědecké publikace do otevřených institucionálních repozitářů nebo jiných vhodných a to nejdéle do 12 měsíců po publikování Na úrovni poskytovatelů podpory: Podporovat politiku otevřeného přístupu (OA) Požadovat OA k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků.

Horizon 2020 jednotný celoevropský program pro výzkum a inovace podpora strategie Evropa 2020 (Evropa inovací): výzkum a inovace mají ústřední význam pro dosažení cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění navržený rozpočet 77 mld. EUR

Horizon 2020 - priority Vynikající věda posílení excelentního výzkumu rozvoj lidských zdrojů rozvoj nových technologií a výzkumných infrastruktur Vůdčí postavení v průmyslu Společenské výzvy

OA a Horizon 2020 Na rozdíl od 7. RP nyní musí všichni příjemci grantů zajistit otevřený přístup k vědeckým publikacím souvisejícím s projektovými výsledky. Příručka: Guidelines on Open Access to Scientific Publications and Research Data in Horizon 2020 http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/oa_pilot/h2020-hi-oa-pilot-guide_en.pdf

OA a Horizon 2020 Vize Evropské komise: informace, která byla již zaplacena z veřejných prostředků by neměla být zaplacena znovu pokaždé, když se otevře nebo používá, měla být přínosem pro evropské podniky a občany a to bez dodatečných nákladů. Zároveň je nutno zajistit dlouhodobou archivaci. Povinnost otevřeného publikování se skládá ze dvou kroků: 1. uložení publikace (článku) do repozitáře (dlouhodobá archivace) 2. zajištění volného přístupu Tyto kroky mohou, ale nemusí být zajištěny ve stejný okamžik.

OA a Horizon 2020 – jak na to - publikace KROK 1 – repozitář Příjemce musí uložit strojově čitelnou elektronickou kopii publikovaného článku, nebo finální recenzovanou verzi rukopisu do repozitáře a to i případě, že publikoval v otevřeném časopisu. Publikace musí být opatřena metadaty. K uložení článku musí dojít nejpozději v den vydání článku. Dále je příjemce povinen uložit i výzkumná data, nutná pro validaci výsledků prezentovaných v uložené publikaci, ideálně do datového repozitáře. KROK 2 – zajištění volného přístupu 1. zelenou cestou – auto-archivací – uložením finální recenzované verze rukopisu článku v repozitáři do 6 měsíců nebo do 12 měsíců v případě humanitních a společenských věd. Příjemce musí zajistit prostřednictvím repozitáře také otevřený přístup k metadatům identifikujícím uloženou publikaci (viz další snímek) 2. zlatou cestou – publikováním v otevřeném časopise (nebo také v tzv. hybridním časopise). Publikační poplatky (article processing charges) jsou způsobilými výdaji po dobu trvání projektu. Doporučení – předem naplánovat přibližný počet publikací a ověřit u vydavatele, zda umožňuje splnit podmínky OA v H2020.

OA a Horizon 2020 – jak na to – publikace 2. Metadata v repozitáři Metadata musí mít standardní formát a musí obsahovat: – výrazy: „European Union (EU)“; „Horizon 2020″; Euratom“, „Euratom research and training programme 2014-2018″ – název výzvy, projektu, akronym a číslo smlouvy – datum vydání publikace, případně délku embarga – persistentní identifikátor (DOI) Doporučuje se používat licence Creative Commons http://www.creativecommons.cz/, konkrétně CC-BY (uveďte autora) Pro identifikaci autora je doporučen identifikátor ORCID http://orcid.org/

Open Access vs. ochrana výsledků Otevřený přístup neznamená povinnost zveřejnit výsledky. Rozhodnutí co a kdy zveřejnit je na řešitelích.

Open Research Data Spolu s publikacemi by měli autoři nahrávat i svá výzkumná data potřebná k ověření dosažených výsledků, v optimálním případě do repozitářů. „…beneficiary must aim to deposit at the same time the research data needed to validate the result presented in the deposited scienctific publications, ideally into a data repository.“

Open Research Data Povinnost otevřeného přístupu k výzkumným datům se týká pilotních projektů: Budoucí a vznikající technologie (Future and Emerging Technologies) Evropská výzkumná infrastruktury - část e-Infrastruktura Průlomové a průmyslové technologie - část ICT (Leadership in enabling and industrial technologies – Information and Communication Technologies) Společenské výzvy Bezpečná, čistá a účinná energie - část Smart Cities and communities Ochrana klimatu, životního prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny - kromě surovin (Climate Action, Environment, Resource Efficiency and Raw materials' – except raw materials) Evropa v měnícím se světě - inkluzivní, inovativní a reflexivní společnost (Europe in a changing world – inclusive, innovative and reflective Societies) Věda se společností a pro společnost (Science with and for Society)

Open Research Data Výzkumná data jsou: fakta a čísla statistiky výsledky měření pozorování experimentů může jít jak o zpracovaná data tak i nezpracovaná Otevřený přístup se týká: Dat, včetně metadat, která jsou potřebná pro ověření výsledků prezentovaných v publikacích – zveřejnit co nejdříve Další data, která jsou zmíněna v Data Management Plan a to ve stanovených lhůtách

Data Management Plan Dokument, který stanovuje, jak bude s daty nakládáno během projektu a rovněž po jeho skončení Je třeba jej zpracovat během prvních 6 měsíců projektu. Je samozřejmě možné jej v průběhu aktualizovat Hlavní otázky: What types of data will the project generate/collect? What standards will be used? How will this data be exploited and/or shared/made accessible for verification and reuse? If data cannot be made available, explain why. How will this data be curated and preserved? Příklady DMP v praxi: http://www.sussex.ac.uk/library/research/researchdatamanagement/create/biddingforfunding/horizon2020

Open Research Data Z povinnosti ukládat a volně zveřejňovat výzkumná data se lze vyvázat, pokud nastanou níže uvedené důvody: Pokud lze důvodně předpokládat, že data budou komerčně nebo průmyslově využívány; Z bezpečnostních důvodů; Z důvodů ochrany osobních údajů; Pokud by zveřejnění dat ohrozilo dosažení hlavních cílů projektu; V případě, že projekt nesbírá či negeneruje výzkumná data; V případě, že jsou jiné legitimní důvody pro nezveřejnění dat. Ve fázi podávání návrhů není součástí hodnocení projektů, zda budou /nebudou data zveřejňována. Důvody, proč nelze data zveřejnit, musí být popsány v plánu managementu dat (Data Management Plan).

Zveřejnění dat – jak na to KROK 1 Účastníci projektu musí uložit data do datového archivu (research data repository). Vhodný repozitář (předmětový, institucionální nebo centralizovaný) je možné vyhledat např. v Registry of Research Data Repositories re3data.org. KROK 2 zajistit přístup, vytěžování, využívání, reprodukci a šíření uložených výzkumných dat. Je možné použít licencí Creative Commons (CC-BY, CC-0). Jak s výzkumnými data nakládat, podrobněji popisuje Průvodce otevřených dat (Guidelines on Data Management in Horizon 2020).

Použité zdroje Guidelines on Open Access to Scientific Publications and Research Data Guidelines on Data Management in Horizon 2020 HORIZONT 2020, stručně o programu Fact Sheet Open access to publications and data in Horizon 2020: Frequently Asked Questions (FAQ) http://www.h2020.cz/cs

Open Access Week 2014 20.-26. 10. 2014 u nás na MENDELU výstava k propagaci OA na PEF brožura záložky

Děkuji za pozornost Ing. Věra Svobodová, ÚVIS MENDELU, vera.svobodova@mendelu.cz Mgr. Lukáš Plch, ÚVIS MENDELU, lukas.plch@mendelu.cz