PrávO sociálního zabezpečení I. Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/

PŘEHLED VÝUKY V ZS 2011/2012 17.09.2011 – zahájení výuky Úvod do práva sociálního zabezpečení, pojem, předmět, systém a prameny práva sociálního zabezpečení Organizace a řízení v sociálním zabezpečení v ČR a v EU. Zdravotní pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Zápočtový test

Doporučené učební pomůcky Sociální zabezpečení, Galvas, M. , Gregorová, Z. , Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, Brno 2000 (akt.vyd.) Právo sociálního zabezpečení, Vacík, A., Trinnerová, D. , Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Pelhřimov 2007 Právo sociálního zabezpečení, Tröster, P. a kol. , C. H. Beck, Praha 2008 Spirit, M. a kol. : Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR, Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2009 Sbírka příkladů z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, Galvas, M. , Gregorová, Z. , Zachariáš, J. , Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Pelhřimov 2002

Literatura k PSZ ve vztahu k EU Peněžité dávky v nemoci a mateřství v Evropské unii. Chvátalová I. , LINDE, Praha 2003 Sociální právo Evropské unie, Tomeš, I. – Koldinská, K., C. H. Beck, Praha 2003 Právo sociálního zabezpečení v rámci Evropské Unie, Černá, J. , Vacík, A. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. , Plzeň 2005 Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU. Koldinská, K. , Pikorová, G. , Švec, L. , Tomeš, I. :, C. H. BECK, Praha 2007

Další doporučená literatura k PSZ Klíma, K. a kol. : Komentář k Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. , Plzeň 2009, zejména část k Listině základních práv a svobod – sociální práva Klíma, K. a kol.: Státověda, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2006, část 17. Sociální funkce státu (hospodářská a sociální práva), akt. 2010

Další doporučená literatura k PSZ Mateřská a rodičovská dovolená, Přib, J., Břeská, N. , Špundová, E. , Pilátová, J. , GRADA, Havlíčkův Brod 2003 Důchodové předpisy, Přib, J., Voříšek, V., ANAG 2007 Kdy do důchodu a za kolik, Přib. J. , GRADA, Jihlava 2010 Státní sociální podpora, Břeská, N. , Burdová, E. , Vránová, L. , ANAG, Jihlava, 2010 Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené osoby, Břeská N. , Vránová, L. Anag, Olomouc 2010 Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany, ANAG, Brno, 2005 Sociální pomoc a právo, Koldinská, K. , Marková, H. , Orac, Praha 2001 …viz zvláštní přílohy prameny práva sociálního zabezpečení a doporučená literatura

Internetové zdroje www.mpsv.cz www.cssz.cz www.euroskop.cz www.osn.cz www.vzp.cz http://akilda.webnode.cz

Úvod do práva sociálního zabezpečení

Úvod do práva SZ SOCIÁLNÍ POLITIKA POJEM: cílevědomá činnost státu a jiných subjektů směřující k zajištění optimálních životních a pracovních podmínek občanů a rozvoje jejich osobnosti. Zároveň je to jedna z funkcí státu DO JEJÍHO OBSAHU SPADÁ: péče o práceschopné, ekonomicky aktivní obyvatelstvo, o jeho pracovní a životní podmínky, ale také o uspokojování jejich základních potřeb – potřeby bydlení, péči o rodinu a děti, zdravotní péči,  dále zabezpečení dočasně práce neschopných, nezaměstnaných a jejich zpětné zařazení do pracovní činnosti, tvorbu a ochranu životního prostředí, pomoc občanům v některých tíživých situacích, péče o občany invalidní, zdravotně znevýhodněné, staré. REALIZUJE SE prostřednictvím různých nástrojů, z nichž hlavním nástrojem je právo. Právní úprava zasahuje různá právní odvětví, právo ústavní, právo sociálního zabezpečení, pracovní, ale i právo správní, občanské a rodinné. NEZAMĚŇOVAT se záchrannou sociální sítí – ta je jen jedním z nástrojů SZ; jde o soustavu soc. dávek k zabezpečení živ. minima občanů a soc. služeb, kt. mají pomoci v soc. či existenční krizi

Úvod do práva SZ – pokračování Sociální práva jako významná součást celého komplexu lidských práv jsou předmětem nejen vnitrostátní regulace, ale i práva mezinárodního: lidskými právy se zabývala především Charta OSN; konkrétní výčet lidských práv však přinesla Všeobecná deklarace lidských práv přijatá rezolucí Valného shromáždění OSN dne 10. 12. 1948. k realizaci jejich cílů přispívají důležité úmluvy, např. Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. K sociálním právům občanů, která jsou v Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech zakotvena, patří především: rovná práva občanů bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické a jiné názory, národnostní a sociální původ, majetek, narození či jiné postavení právo na práci, tj. právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí svou prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme právo každého člověka na spravedlivé a příznivé pracovní podmínky, které zajišťuje zejména odměna, bezpečné a zdravotně nezávadné podmínky, stejná příležitost pro všechny dosáhnout v zaměstnání povýšení na odpovídající vyšší úroveň, apod. Právo na odpočinek, volno a rozumné omezení pracovní doby, periodická placená dovolená, jakož i placené státem uznané svátky právo každého na odborové organizování, právo na stávku právo na zabezpečení při dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, právo matek na zabezpečení v těhotenství a mateřství, právo na zabezpečení v případě invalidity, ve stáří, při smrti živitele i právo na pomoc při výchově dětí v rodině. REALIZUJÍ SE především v pracovně právních vztazích a dále v právních poměrech sociálního zabezpečení pomocí institucí, zařízení a opatření spadajících do SZ.

Pojem a předmět práva SZ V důsledku průmyslového rozvoje narůstají pro jednotlivé občany sociální rizika (prac.úrazy, nemoci z povolání, autonehody, riziko ztráty zaměstnání, prodlužování lidského života,…) - často nemožné, aby jednotlivec nesl důsledky různých sociálních rizik nebo aby je nesl plně, a proto se na důsledcích těchto jevů podílí společnost, stát svou sociální politikou, jejímž předmětem ovšem není jen nést důsledky rizik, ale též jejich prevence. Sociální rizika, sociální příhody nebo sociální události mají zpravidla za následek tíživou sociální situaci Nejčastěji užíván pojem SOCIÁLNÍ UDÁLOST = právem uznaná událost, s níž právo spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností, pomocí nichž lze předejít, zmírnit nebo překonat tíživou životní situaci způsobenou takovou událostí.

Pojem a předmět práva SZ – pokračování Prostředkem k uskutečňování cílů a úkolů sociální politiky je sociální zabezpečení = soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje sociální politika Sociální zabezpečení poskytuje lidem pomoc v případě – nemoci, nezaměstnanosti, zdravotního poškození a invalidity, pracovního úrazu a nemoci z povolání, stáří, mateřství, rodičovství a úmrtí živitele, či jiné zákonem předpokládané tíživé životní situaci jedním z prostředků je právo sociálního zabezpečení, v objektivním smyslu soubor právních norem upravujících společenské vztahy, které vznikají při poskytování hmotného zabezpečení či jiné pomoci ze společenských prostředků nebo na jejich účet občanům, kteří takovou pomoc potřebují vzhledem k jejich sociální situaci.

Pojem a předmět práva SZ – pokračování Předchůdci pojmu „sociální zabezpečení“ byly historicky pojmy: Chudinská péče, kt. představuje soustavu komunálních a státních opatření na pomoc chudým, jimiž nejprve obec a pak stát navázal na církevní filantropickou charitu v době, kdy feudalismus přecházel do své poslední, tržní fáze a chudých velmi rychle přibývalo. Chudinská správa a později sociální správa představovala soustavu státní administrativy (včetně obecních) organizující a poskytující chudinskou pomoc. Sociální správa vykonávala 2 základní fce: mocenskou, když dozírala na dodržováním právních předpisů chudinou služební, když chudině poskytovala azyl a jiné služby (jídlo) a spravovala rozdělování státních prostředků získaných z poplatků a daní Sociální péče je pojem, kterým se koncem 19. století a počátkem 20. Století označovala soustavná péče státu a obce o sociálně slabší občany. Pojem sociálního zabezpečení byl modifikován teorií sociálního státu/“social welfare state“, Belveridge (1942). Social welfare se v soc.státě zpravidla uskutečňuje sociálním a zdravotním pojištěním, st. podporami a sociální pomocí občanům. Poslední fází terminologického vývoje je zavedení pojmu sociální ochrany na půdě EU (social protection). Sociální ochrana v širším významu zahrnuje social welfare, zdravotní a sociální prevenci, pracovněprávní ochranu (včetně bezpečnosti práce) a ochranu prostředí (ekologie). Dnes se stírá rozdíl mezi ochranou pracovních podmínek a ochranou při sociálních událostech. Vývoj směřuje k integraci pracovního práva a práva sociálního zabezpečení v sociální právo poskytující sociální ochranu občanům jako reflexe jejich nezadatelných lidských práv.

Funkce sociálního zabezpečení Za hl. funkce sociálního zabezpečení lze pokládat: sociálně kurativní péče související s tradičním posláním sociálního zabezpečení, jejímž úkolem je překonávat nepříznivé důsledky vlivů negativně ovlivňujících sociální integraci člověka. Mohou to být vlivy objektivní (stáří, smrt živitele apod.) nebo subjektivní (např. sociálně patologické jevy: alkoholismus, kriminalita) sociálně preventivní funkce usiluje o předcházení nepříznivým sociálním vlivům (např. snaha předcházet zdravotnímu ohrožení občanů atp.) stimulační funkce usiluje o vytváření takového vztahu mezi zájmy jednotlivců (skupin) a zájmy společenskými, který je příznivý pro rozvoj ekonomiky i společnosti (populační vývoj, podpora zaměstnanosti) homogenizační funkce přispívá ke sjednocení podmínek pro všechny občany (skupiny) v sociálním zabezpečení.

Právo sociálního zabezpečení u nás uznáváno jako samostatné právní odvětví OBSAHEM tohoto právního odvětví je zejména právní režim vzniku právních poměrů sociálního zabezpečení, obecné právní postavení subjektů vztahů, charakter stanovení práv a povinností (= obsah právních poměrů sociálního zabezpečení) a způsob ochrany práv a prostředky zabezpečující plnění povinností. (Obsah SZ poprvé vymezila úmluva č. 102 z roku 1952 přijatá Mezinárodní konferencí práce, na kterou navazují další úmluvy a charty, včetně dokumentů Rady Evropy a Evropské unie.) Působnost práva sociálního zabezpečení: věcná působnost – představuje okruh společenských vztahů, na které se aplikují normy práva sociálního zabezpečení. Určujícím činitelem je přítomnost sociální události, resp. její důsledky, a předcházení takovým sociálním událostem. Sociální událost, popř. sociální potřebnost z jiných důvodů dává společenským vztahům sociálního zabezpečení zvláštní kvalitu, která způsobuje také jejich věcnou rozdílnost. Jde o vztahy preventivní a léčebné péče, o vztahy nemoc. pojištění a důchodového pojištění, o vztahy, v nichž se poskytují služby sociální péče. Věcná působnost se někdy ztotožňuje s věcným rozsahem sociálního zabezpečení, který představuje okruh právních forem sociálního zabezpečení (poskytování dávek nebo jiných plnění ze sociálního zabezpečení).

Právo sociálního zabezpečení - pokračování Osobní působnost – představuje okruh subjektů, na které se normy práva sociálního zabezpečení aplikují. Je stanovena na různých úsecích sociálního zabezpečení různě. Osobní působnost se v podstatě překrývá s osobním rozsahem úseků sociálního zabezpečení, který představuje okruh občanů, kteří se mohou stát subjekty právních vztahů sociálního zabezpečení. Časová působnost znamená časový úsek, v němž normativní akt má právní účinnost. Prostorová = vymezení území, na němž se právní předpis aplikuje.

Systém sociálního zabezpečení vychází zpravidla ze způsobu financování, typu sociální události a s nimi spojených dávek, charakteru účasti osob v daném systému, převažujících principů, na kterých je vybudováno a dalších hledisek. Podle jednotlivých nástrojů (pilířů) dělíme sociálního zabezpečení následovně: sociální pojištění sociální zaopatření (podpora) sociální pomoc (péče) Z jiného hlediska můžeme dělit sociální zabezpečení na systémy základní a doplňkové, které lze dělit na nárokové (obligatorní) a dobrovolné (fakultativní).

Systém sociálního zabezpečení – pokrač. Ad a) Sociální pojištění = povinný systém, kterým se občan sám nebo někdo jiný občana povinně zajišťuje (formou pojištění) pro případ budoucí sociální události - nemoci, těhotenství a mateřství, ošetřování nemocného člena rodiny, pro případ dosažení stanoveného věku (stáří), invalidity a ztráty živitele systém sociálního pojištění zahrnuje nemocenské a důchodové pojištění Ad b) Sociální zaopatření (podpora) = systém poskytování peněžitých dávek v případech definovaných zákonem nebo smlouvou, tedy finanční převody ve prospěch těch, kdo splnili podmínky vzniku nároku, aniž by předtím do systému nutně museli přispívat. v současné době se forma sociálního zaopatření používá v systému státní sociální podpory, kde zajišťuje především ženy v souvislosti s porodem, dále rodiny, které pečují o nezaopatřené děti a rodiny v souvislosti se ztrátou živitele. Ad c ) Sociální pomoc (sociální péče, služby) tento systém je určený osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi nebo jiné zpravidla nepříznivé životní situaci, kterou nejsou schopny řešit vlastními silami. Platná právní úprava používá termín sociální péče.

Další systémy SZ Systém penzijního připojištění existuje od roku 1994 a zajišťuje osoby zejména pro případ dosažení stanoveného věku, invalidity a ztráty živitele jde o doplněk základního důchodového pojištění, který je od sociálního pojištění oddělen. Jedná se o typ soukromého pojištění s veřejnoprávními prvky. Penzijní připojištění je dobrovolné. Samostatné úrazové pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání přijat nový zákon o úrazovém pojištění – zák. č. 266/2006 Sb. – vyjma části, která nabyla účinnosti už v červenci 2006, by měl tento zákon nabýt účinnosti teprve od 1. 1. 2013. Do té doby platí: Dojde-li v důsledku úrazu ke krátkodobé neschopnosti pracovat, je osoba zabezpečena v rámci nemocenského pojištění příslušnou dávkou Dojde-li k dlouhodobé neschopnosti pracovat, je osoba zajištěna důchodem částečným invalidním nebo plným invalidním. Problematika pracovních úrazů a nemocí z povolání je řešena v souvislosti s odpovědností zaměstnavatele za škodu v zákoníku práce. Zabezpečení při pracovní neschopnosti a ve stáří a zaměstnávání po návratu do práce je upraveno v §§ 365 a násl., z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Hmotné zabezpečení zaměstnanců při neschopnosti k práci v důsledku nemoci, úrazu, těhotenství a mateřství upravují předpisy o nemocenském pojištění.

Prameny práva sociálního zabezpečení

Prameny práva sociálního zabezpečení Základní prameny PSZ najdeme v: ÚZ, Sociální pojištění ÚZ, Sociální zabezpečení ÚZ, Zdravotní pojištění a zdravotní péče

Prameny PSZ – pokračování Organizace a systém sociálního zabezpečení zákon č. 100/1998 Sb. , o sociálním zabezpečení,  v platném znění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Pojistné na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění

Prameny PSZ – pokračování Nemocenské pojištění Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, účinnost 1. 1. 2009 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, náhrada mzdy po dobu prvních 14 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, od 1. 1. 2009 Úrazové pojištění Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, účinnost 1. 1. 2013

Prameny PSZ – pokračování Důchodové pojištění zák.č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního připojištění z členských států Evropské unie nebo jiných států, které jsou smluvní stranou Dohody o EHP, na území ČR, …

Prameny PSZ – pokračování Zdravotní pojištění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, v platném znění zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, v platném znění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, v platném znění zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, v platném znění

Prameny PSZ – pokračování Podpora v nezaměstnanosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění Státní sociální podpora a sociální péče zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře,  v platném znění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

Prameny Evropského práva SZ ÚZ – Evropské právo základní dokumenty – primární právo smlouva o založení Evropského společenství Čl. 39 a násl. - volný pohyb osob a služeb, právo usazování Čl. 17 občanství unie smlouva o přistoupení ČR a dalších zemí k EU (sdělení č. 44/2004 Sb.m.s.) Sekundární prameny – nařízení a směrnice . nařízení Rady EHS č.1408/71, o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství Nařízení Evr. parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (od 1. 5. 2010) nahrazuje prováděcí prováděcí Nařízení Evr. parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004 nahrazuje nařízení Rady (EHS) 574/72 stanovící postup provádění Nařízení 1408/71