GEOGRAFICKÁ KARTOGRAFIE A TOPOGRAFIE Mgr. Jana Nováková

KARTOGRAFIE „Věda zabývající se konstrukcí a obsahem map zemského povrchu, jejich používáním, rozmnožování a jejich dějinami“ (Akademický slovník cizích slov, 2001) „Je vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů, jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map.“ (ČSN Názvosloví kartografie, 1984) „Je vědní obor, který se zabývá studiem map a jejich zhotovováním pomocí kartografického zobrazení“ (Stiefel, Eurocart s. r. o.) matematická kartografie – řeší zobrazení referenční koule nebo elipsoidu do roviny mapy

Zeměpisná síť tvoří ji myšlené čáry rovnoběžky – kružnice rovnoběžné s rovníkem hlavní rovnoběžkou je – nejdelší (kolik) ………….. určují zeměpisnou ………………………….. délky rovnoběžek ………………………… počet rovnoběžek (kolik ° max?) ………………. poledníky – polokružnice spojující póly hlavními poledníky jsou ……………………………………… určují zeměpisnou ……………………… délky poledníků ………………….

KARTOGRAFICKÁ ZOBRAZENÍ AZIMUTÁLNÍ VÁLCOVÁ KUŽELOVÁ délkojevné zkreslení plochojevné zkreslení úhlojevné zkreslení

KARTOGRAFICKÁ ZOBRAZENÍ - PODLE DRUHU ZOBRAZOVACÍ PLOCHY Azimutální – zobrazovací plochou je rovina (vhodné pro mapování polárních oblastí) Válcová – zobrazovací plochou je plášť válce Kuželová – zobrazovací plochou je plášť kužele Obecná zobrazení – geografická síť je odvozena podle matematicky formulovaných požadavků

KARTOGRAFICKÁ ZOBRAZENÍ - PODLE ZKRESLENÍ Plochojevné zobrazení zachovávají v každé části mapy nezkreslené plochy, ale zkreslují úhly a délky (srovnání velikosti různých území) Úhlojevné zobrazení nezkreslují úhly a zachovají tvar, ale zkreslují plochy a délky (geodezie, námořní mapy) Délkojevné zobrazení zachovávají nezkreslené délky – ne na celé mapy, ale jen v určitých směrech (podél poledníků nebo rovnoběžek) Vyrovnávací zobrazení tlumí zkreslení ploch i úhlů, tato zobrazení jsou vypočtena tak, aby zkreslení úhlů a ploch bylo pokud možno v rovnováze

KARTOGRAFICKÉ DÍLO výsledek kartografického znázorňování zemského povrchu, kosmických těles, kosmu, nebo jejich částí, objektů, jevů a jejich vztahů spolu s textovými a jinými (např. obrazovými) doplňky plán, mapa, atlas, glóbus, fotomapy, obrázkové mapy

Klasifikace kartografických děl podle zobrazované skutečnosti kartografické vyjádření Země a skutečností, které se Zemí souvisí kartografické vyjádření vesmírných těles kartografické vyjádření nebeské sféry podle počtu rozměrů kartografického obrazu díla rovinná (mapy, plány, …) díla sférická (glóby) díla plastická (reliéfní mapy, tyflomapy)

MAPA „Je zmenšený generalizovaný konvenční obraz Země, nebeských těles, kosmu či jejich částí, převedený do roviny pomocí matematicky definovaných vztahů (kartografickým zobrazením), ukazující podle zvolených hledisek polohu, stav a vztahy přírodních, socioekonomických a technických objektů a jevů.“ (ČSN – národní definice) „Je zmenšené a zjednodušené zobrazení zemského povrchu do roviny pomocí smluvených znaků“ (Stiefel, Eurocart s. r. o.) je zmenšené a zjednodušené znázornění povrchu Země nebo jiných vesmírných těles sestrojené v rovině pomocí matematicky definovaných vztahů a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnoti skutečných objeků a jevů.

Plán Plán (v kartografii) je zmenšený pravoúhlý průmět malé části zemského povrchu a s ním spojených objektů do roviny. Plány většinou neobsahují výškopis, polohopis se omezuje pouze na obrysové čáry zájmových objektů (není kompletní).

Atlasy soubory map, vrcholy kartografických prací ucelenost, vnitřní jednota (vhodný sled map), ucelená řada měřítek, shoda vyjadřovacích prostředků, stejná míra generalizace, volba kartografického zobrazení, vztažení dat k určitému datu, jednotný systém smluvených značek, vysvětlivek, barev a písma

Klasifikace atlasů podle územního rozsahu podle účelu podle obsahu světa, kontinentů, moří, … podle účelu pro národní hospodářství, školství, vědu, veřejnost podle obsahu obecně zeměpisné, hvězdné oblohy, tematické, komplexní podle stupně podrobnosti velkého formátu, malého formátu podle provedení vazby pevná, volně ložené listy

Glóby Glóbus je zmenšené prostorové (většinou kulové) vyjádření určitého vesmírného tělesa (nejčastěji se jedná o zemské těleso nebo o nebeskou sféru) pomocí kartografických prostředků. malé kartografické zkreslení, malá podrobnost, velmi malé měřítko

MAPY

HISTORIE MAP rytina na mamutím klu stáří 25 000 let

HISTORIE MAP hliněná destička s mapou severu Mezopotámie

HISTORIE MAP V ČECHÁCH KLAUDYÁNOVA MAPA (1518) Mikoláš Klaudyán člen Jednoty bratrské tištěna v Norimberku přibližné měřítko 1:637 000 280 měst (král. x panská) nalezena v klášteře v Litoměřicích nejstarší mapa Čech

HISTORIE MAP V ČECHÁCH FABRICIOVA MAPA (1569) Pavel Fabricius zkomolené názvy měst vyryta na 6 měděných deskách měřítko 1:288 888 nejstarší mapa Moravy Nejstarší mapa Slezska 1561 – Martin Helwig nejpopulárnější mapa Moravy 1614 – 1622, J. A. Komenský první vojenské mapování českých zemí 1764 - 1772

DĚLENÍ MAP – podle obsahu mapy s topografickým obsahem – zobrazují přírodní a společenské jevy Podrobné mapy velkých měřítek (1:5000), mapy katastrální Topografické mapy přesné mapy velkých a středních měřítek (1:10000 až 1:500000) Obecně geografické mapy malé měřítko, velké územní celky mapy tématické Přírodních jevů fyzickogeografické, geologické, meteorologické, hydrologické, … Společenských jevů ekonomickogeografické, silniční, železniční, obyvatelstva, …) Ostatní tématické mapy životního prostředí, turistické, dějepisné, … Zvláštní druh tématických map: kartogramy – hodnota zjišťovaného jevu je v mapě odlišena např. barevně, šrafováním kartodiagramy – hodnoty zjišťovaných jevů jsou v mapě znázorněny pomocí grafů (výsečových, sloupcových, pruhových)

Zvláštní druh tematických map NAJDI PŘÍKLADY V ATLASU kartogramy – hodnota zjišťovaného jevu je v mapě odlišena např. barevně, šrafováním kartodiagramy – hodnoty zjišťovaných jevů jsou v mapě znázorněny pomocí grafů (výsečových, sloupcových, pruhových)

DĚLENÍ MAP – podle měřítka číselné hranice nejsou ustáleny Mapy velkého měřítka do 1:200 000 Mapy středního měřítka od 1:200 000 do 1:1 000 000 Mapy malého měřítka nad 1:1 000 000

OBSAH MAPY POLOHOPIS VÝŠKOPIS POPIS MAPY zobrazuje vodorovnou členitost krajiny pobřežní čáry, vodstvo, dopravní linie, hranice, sídla, … VÝŠKOPIS zobrazuje výškovou členitost krajiny výškové body (kóty) vrstevnice - …………………………………………………. stínování barevná hypsometrie šrafování POPIS MAPY popisuje a vysvětluje ostatní obsah mapy – jednotlivé názvy názvy osad, hor, řek, … TOPONOMASTIKA – vědní obor, který se zabývá studiem zeměpisných jmen

OBSAH MAPY – KARTOGRAFICKÉ VYJADŘOVACÍ PROSTŘEDKY BODOVÉ ZANČKY geometrické obrazce, symboly, obrázky, písmena znázorňování objektů, jejichž délku ani šířku nelze v měřítku mapy vyjádřit výškové body, budovy, myslivny, pomníky, prameny, … LINEÁRNÍ ZNAČKY souvislé, přerušované čáry,uspořádané řady obrazců znázorňování dlouhých objektů, jejich šířka je zanedbatelná vodní toky, komunikace, hranice, elektrické vedení, … PLOŠNÉ ZNAČKY vymezené plochy odlišené barvou nebo rastrem zahrady, lesy, pastviny, rašeliniště, močály

OBSAH MAPY - LEGENDA slovní vysvětlení kartografických vyjadřovacích prostředků

OBSAH MAPY - MĚŘÍTKO poměr mezi délkou na mapě a odpovídající délkou na zemském povrchu – poměr zmenšení např. měřítko 1:50 000 => 1 cm na mapě je 50 000 cm ve skutečnosti číselné vyjádření (1:50 000) grafické vyjádření

TVORBA MAPY Práce astronomické Práce geodetické Práce topografické určení přesné polohy základních bodů mapované oblasti (zeměpisná šířka a délka) Práce geodetické trigonometrická síť v mapovaném území vytvořit soustavu trojúhelníků 227 trojúhelníku se 144 vrcholy (36 km) kamenné hranoly, měřické věže nivelační síť podklad pro výškopis (výškový rozdíl 2 bodů), I. – IV. Řádu 12 základních nivelačních bodů Práce topografické práce v terénu vyhodnocování leteckých snímků Práce kartografické Práce reprodukční

ZDROJE http://tvorbamap.shocart.cz/ http://astrolot.cz/index.htm http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/