První světová válka 8. třída
Cesta k první světové válce První světová válka (1914 – 1918) Cesta k první světové válce před první světovou válkou vznikly v Evropě dvě velké koalice: v roce 1882 Trojspolek (jiné označení Centrální mocnosti) – Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie v roce 1907 Trojdohoda – Velká Británie, Francie, Rusko
Balkán v 19. století snaha balkánských národů vymanit se zpod nadvlády osmanské říše situace kolem roku 1900 většinu Balkánu tvořily samostatné státy část území nadále patřila osmanské říši (ohrožení pro balkánské národy) evropské mocnosti se přely o vliv – o spojenectví s mladými státy přátelský vztah mezi Srbskem a Ruskem
první problém: v roce 1908 anexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem vyostření vztahů s Trojdohodou, zejména s Ruskem a také se Srbskem druhý problém: v roce 1911 vypukla italsko-turecko válka o kolonie v severní Africe v roce 1912 zaútočily balkánské národy na osmanskou říši – první balkánská válka Osmanská říše byla vytlačena z Balkánu
třetí problém: v roce 1913 vypukla druhá balkánská válka – balkánské státy řešily vzájemné územní spory Atentát v Sarajevu růst napětí v Evropě Německo vyzbrojené a připravené na válku – chtělo získat politickou převahu v Evropě i mimo ní záminkou pro rozpoutání války atentát v Sarajevu
v červnu 1914 přijel do Sarajeva na oficiální návštěvu následník habsburského trůnu František Ferdinand d´Este s manželkou bosenský radikál Gavrilo Princip spáchal na něj atentát Rakousko-Uhersko obvinilo z podílu na něm Srbsko po poradě s Německem formulovalo ultimátum pro Srbsko podmínky ultimáta byly pro Srbsko nepřijatelné
28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku začala první světová válka
První světová válka proměna vojenské techniky rychlopalné zbraně (samopaly, kulomety); děla s dlouhým dostřelem; letadla; obrněné vlaky; ponorky; tanky; jedovaté bojové plyny (yperit)
Válčící strany státy Trojdohody (Francie, Británie, Rusko) a Srbsko přidaly se Řecko, Portugalsko, Japonsko 1915 Itálie 1916 Rumunsko 1917 USA státy Trojspolku (Německo, R-U, Itálie) přidaly se Bulharsko a Osmanská říše
Fronty první světové války západní fronta – Německo bojovalo proti Británii a Francii východní fronta – Rusko se bránilo Německu a R-U kromě nich: fronta srbská a italská bojovalo se rovněž v Africe a v Asii
na všech frontách kromě západní probíhala válka manévrová – klasický způsob boje na západní frontě válka poziční (zákopová)
Průběh první světové války německá ofenzíva na západní frontě zastavena britskou a francouzskou armádou v září 1914 v bitvě na řece Marně manévrová válka se změnila v zákopovou na východní frontě ústup ruské armády až do léta 1915 Rusko ztratilo Litvu, západní Ukrajinu a část Běloruska
nejtěžší boje v roce 1916 na západní frontě - u Verdunu a na řece Sommě (skoro 2 miliony padlých mužů) Rusko zahájilo ofenzívu na východní frontě s cílem pomoci spojencům; na jeho stranu se přidalo Rumunsko
důležité události na přelomu let 1916 – 1917 po smrti císaře Františka Josefa I. v listopadu 1916 nastoupil na trůn Karel I. Německo vyhlásilo neomezenou ponorkovou válku Británii v důsledku toho vstoupily do války v dubnu 1917 USA po boku Trojdohody v březnu 1917 vypukla v Rusku revoluce; car byl svržen a byla vyhlášena republika
v listopadu 1917 bolševický převrat v Rusku po něm vypukla občanská válka Rusko nuceno v březnu 1918 uzavřít mír s Německem a R-U za cenu ztráty obrovského území přestala existovat východní fronta
vojenská a hospodářská podpora spojenců ze strany USA celkové vyčerpání centrálních mocností v R-U odmítání mužů bojovat; narůstající vzpoury a revoluce; 28. 10. 1918 vyhlášena samostatná Československá republika 3. 11. revoluce v Německu císař uprchl; nová vláda podepsala 11. listopadu 1918 kapitulaci
skončila první světová válka 18. ledna 1919 zahájena mírová konference ve Versailles
Důsledky války 10 milionů vojáků zabito, 20 milionů zraněno, desetitisíce válečných invalidů hospodářství evropských států v katastrofálním stavu technický pokrok v letectví, v chemickém průmyslu (výroba umělých hmot a tuků) emancipace – ženy začaly získávat volební právo, rovný přístup ke vzdělání, nové pracovní příležitosti, začaly vstupovat do politiky