Předpokládané dopady klimatické změny na lesy v příštích desetiletích

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
POČASÍ PODNEBÍ je okamžitý stav troposféry v určitém místě na Zemi, který lze vyjádřit pomocí tzv. meteorologických prvků je dlouhodobý stav troposféry.
Advertisements

ATMOSFÉRA.
POČASÍ = aktuální stav atmosféry Počasím se zabývá věda: meteorologie
Výpočet zásoby porostu růstovými tabulkami
Číslo projektu:  CZ.1.07/1.5.00/ Název VM: Povětrnostní podmínky
Dopady klimatické změny na lesní hospodářství
Fyzikální aspekty zátěží životního prostředí
Změny klimatu a adaptace stromů na ně
Změny klimatu a adaptace stromů na ně, co můžeme očekávat v budoucnu
Dopady klimatické změny na zemědělství
Globální klimatické změny
Globální oteplovaní.
VLIV PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK NA PRODUKCI Zdeněk Adamec.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Předmět:zeměpis Ročník:9. ročník Klíčová slova:Česká republika, les, lesní.
Záleží na tom, že dochází ke změně klimatu? Martin Hedberg, meteorolog Švédské meteorologické středisko.
Vliv makroskopické stavby dřeva na hustotu dřeva.
Koncepce environmentální bezpečnosti
Jehličnaté lesy Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 4.,6.22
Hospodářská úprava lesa Přírůst stromů a porostů 2
Geograficky nepůvodní a invazní druhy
Podnebí Česka                                                              8. března 2006.
POČASÍ.
Přírodověda 5.ročník podnebí podnebné pásy.
Lesnictví Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
ATMOSFÉRA Vzdušný obal Země Video: počasí, klima, tornádo a hurikán.
Abiotičtí činitelé –Škody Suchem a vedrem
Přírodě blízké lesy: Jejich výhody a risk při konverzích Marek Turčáni.
Rozmanitost lesů, Význam lesů, Péče o lesy.
Jana Štěpánková, Daniel Šuška
Změna klimatu – jak rychle se blížíme k nezvratným změnám?
Posuny druhových areálů vlivem klimatických změn Petra Světlíková.
Základy regionální geografie
Počasí 5. ledna Cíl hodiny pracovat s porozuměním s pojmy počasí, meteorolog, tlak vzduchu, teplota vzduchu, proudění vzduchu, vítr pracovat s porozuměním.
Struktura porostu Zdeněk Adamec.
Hospodářská úprava lesa
PODNEBÍ AMERIKY A Kliknutím na obrázky spustíte video – hurikány a tornáda.
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA
Působení ekologických faktorů. Světlo Intenzita světla – fotosyntéza a limitní faktor výskytu Délka působení – biologické rytmy Směr dopadu – orientace.
01.12 Práce s meteorologickou stanicí Ing. Magda Pavezová Projekt Praktický výcvik žáků v Malém hospodářském dvoře byl spolufinancován Evropským sociálním.
Stromy po celý rok Veronika Prouzová.
Velká Británie ® ☻ Vlajka ☻ Znak.
Ochrana rostlin - složky
GLOBÁLNÍ ZMĚNY Skleníkový efekt a globální oteplování Kyselý déšť
Faktory ovzduší Klimatické faktory Antropogenní znečištění.
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA JIHLAVY DO ROKU 2020 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SOUSTAVU NATURA 2000.
Jak učit o změně klimatu?.  Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu?  Projekt byl podpořen Ministerstvem životního.
Podnebí, podnebné pásy.
Životní prostředí a jeho ochrana Úloha práva Filip Dienstbier.
Ocenění lesního porostu (Kč/ha) Ocenění Bonita 13*9 SM (obmýtí 100 let) Věcná hodnota (§ 35 vyhlášky č. 3/2008 Sb.)** Výnosová hodnota.
Kancelář zmocněnec vlády pro Moravskoslezský a Ústecký kraj.
Granici Olga Pařík Radim. Klimatické změny - změny v klimatické charakteristice jako je teplota, srážky, atmosférický tlak, nebo vítr.
Adaptační opatření roku Představení prvního ročníku soutěže Jiří Dusík, Simona Kosíková Tel:
Adaptační strategie pro změnu klimatu pro Hrádek nad Nisou CI2, o.p.s. | | indikatory.ci2.co.cz | adaptace.ci2.co.cz | | Jeronýmova.
Vypracovala: Alena Šarmanová Předmět: Říční inženýrství a morfologie
ANALÝZA RIZIK Středočeského kraje
TAJGA Váňová Stanislava.
Česká republika Podnebí ZŠ Hejnice 2010 Mgr. Jan Kašpar.
Podnebí typické střídání čtyř ročních období Co ovlivňuje podnebí? a)
PODNEBÍ SLOVÁCKA.
AOPK ČR – Regionální pracoviště Správa CHKO Slavkovský les
Klimatická změna v reálném světě
Ekologická fyziologie či fyziologická ekologie fotosyntézy
ŠKODY IMISEMI.
Vláhová bilance jako ukazatel dostupné vody v krajině
Rostliny a živočichové Evropy Česká republika jako součást Evropy
Obnova veřejné zeleně Libčice nad Vltavou
ČR leží v mírném p. p. střídají se 4 roční období
Ing. Tauber René , Výzkum a poradenství v lesnictví
Ocenění lesních porostů hlavních druhů dřevin
Transkript prezentace:

Předpokládané dopady klimatické změny na lesy v příštích desetiletích Milan Hron, Pro Silva Bohemica 12. května 2016, Doksy

Použité zdroje: 1. Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR (zadavatel: Ministerstvo životního prostředí – jako podklad pro zpracování adaptační strategie ČR 2016 zpracovatel: EKOTOXA s.r.o.) 2. Economics of Climate Change on European Forestry (zpracovatel: Marc Hanewinkel, Univ. of Freiburg, Chair of Forestry Economics and Planning Tennenbacher Straße 4 79106 Freiburg, Germany)

A. Hlavní rizika KZ pro les A. Primární B. Sekundární zvýšené průměrné teploty vzduchu zvýšené teploty jaro / léto pokles srážek v letním období častější období sucha a jeho větší délka zvýšená evapotranspirace a obsah CO2 zvýšený výskyt extrémních meteo jevů B. Sekundární větší šíření stávajících škůdců a patogenů a rozšíření jejich areálu nové druhy patogenů a větší dopady počasí v oslabených porostech

B. Aktuální stav lesů skladba … jd 1 %, bk 8 %, db 7 %, …

B. Aktuální stav lesů defoliace tř. 2-4 (2013) jehličnany 60 + …77 % listnáče 60+ …49 % z toho pak BO …87 %! DB …73 % MD …80 % SM …67 % (vše osciluje, 2015=?)

C. Nejvíc ohrožen je smrk A. Důvody rychlý posun podmínek pro jeho existenci jinam mělký kořenový systém nižší přirozená odolnost proti větru dosavadní převaha stejnorodých méně stabilních porostů již existující „slušná zásoba“ patogenů vysoké zastoupení usnadňuje vznik kalam. jevů stávající porosty jsou již oslabené

C. Nejvíc ohrožen je smrk B. Analýza dopadů pro smrk v ČR - provedena pro jednotlivé LVS v rámci PLO faktory základní: teplota, srážky, vítr, vlhkost vzduchu, sluneční záření 2. faktory stresové: počet dní se srážkami pod 1 mm/den delší než 10 dní počet dní s teplotou vyšší než 30 st. C počet teplotních zlomů v předjaří (nad 5 st. C s poklesem pod 0 st. C)

C. Nejvíc ohrožen je smrk C1. Výsledky tabulka PLO nesplňujících ekologickou valenci pro smrk v obdobích: 1991-2009 2010-2039 (67 % rozlohy z B) 2040-2069 (54 % rozlohy z B) 2070-2099 (34 % rozlohy z B)

PLO (a LVS) nesplňující ekologickou valenci C. Nejvíc ohrožen je smrk C2. Výsledky Období PLO (a LVS) nesplňující ekologickou valenci Období B PLO 1 (pro LVS 4), 4, 8, 9, 10, 17, 30, 32, 33, 34, 35, 36, 37; Období C PLO 1 (pro LVS 4), 4, 8, 9, 10, 17, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37; Období D PLO 1 (mimo LVS 8), 2, 3, 4, 5, 6, 7 (mimo LVS 5 – 6), 8, 9, 10, 11 (mimo LVS 7), 12 (pro LVS 4), 14 (pro LVS 5), 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21 (pro LVS 4), 23 (pro LVS 4 – 5), 24, 25 (pro LVS 5 - 6), 26, 27 (pro LVS 4), 28 (pro LVS 4 - 5), 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38 (pro LVS 4 - 5), 31, 39 (pro LVS 4), 40 (pro LVS 4), 41 (pro LVS 4 – 5) Období E PLO 1 (mimo LVS 8), 2, 3, 4, 5, 6, 7 (mimo LVS 5 – 6), 8, 9, 10, PLO 11 (do LVS 7), 12 (do LVS 5), 13 (pro LVS 5), 14 (do LVS 6), 15, 16, 18, 19, 20, 21 (do LVS 5), 22 (pro LVS 5), 23 (do LVS 6), 24, 25 (pro LVS 5 - 6), 26, 27 (do LVS 5 - 6), 28 (LVS 4 - 6), 29, 31, 40 (do LVS 5), 41 (pro LVS 4 – 5)

C. Nejvíc ohrožen je smrk C3. Výsledky (2070+) zdroj: EKOTOXA s.r.o. 2015

D. Evropský pohled areál dřevin D1. Současnost (1950-2000) zdroj: Hanewinkel

D. Evropský pohled areál dřevin D2. Scénář „patrně“ (2071+) zdroj: Hanewinkel

D. Evropský pohled areál dřevin D3. Scénář „extrém?“ (2071+) zdroj: Hanewinkel

F. Vliv smíšení na pravděpodobnost přežití porostu D3. Scénář „extrém?“ (2071+) Neuner et al. 2014. Global Change Biology 21: 935-946 zdroj: Hanewinkel Milan Hron 608 88 55 25 lesni.spravce@tiscali.cz www.prosilvabohemica.cz