EXTRACELULÁRNÍ MATRIX, BUNĚČNÉ ADHEZE A SPOJE

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Epitelová tkáň Textus epithelialis.
Advertisements

EPITHELY - 1 Obecná charakteristika, klasifikace, základní typy a jejich morfologické vlastnosti Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová,
Pojivová tkáň.
Opakování sacharidy, tuky, bílkoviny
FUNKCE PROTEINŮ.
Chemické složení extracelulární matrix
Způsoby mezibuněčné komunikace
Cukry Alice Skoumalová.
PROTEINY EXTRACELULÁRNÍ MATRIX
BUNĚČNÉ SPOJE A ADHEZE Většina buněk v mnohobuněčném organismu je organizována do kooperativních spojení - tkání a ty jsou sloučeny v různých kombinacích.
Cukry sacharidy, glycidy. Vlastnosti Nejrozšířenější organické látky Největší podíl organické hmoty na Zemi Zdroj energie – škrob, glykogen Podpůrná funkce.
1 5. cvičení EpitelyEpitely. 2 ektodermektoderm epitel pokožky a její deriváty (chlupy, vlasy, nehty, kopyta...) epitel pokožky a její deriváty (chlupy,
Makromolekulární látky  Makromolekulární látky jsou látky složené z velkého počtu atomů vázaných chemickými vazbami do dlouhých řetězců.  Pravidelně.
Co to je buňka? Může představovat: –samostatný organismus (například u trepky velké) –nebo jen část celku neschopnou samostatného života (nervová buňka).
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Nukleové kyseliny Ch_060_Přírodní látky_Nukleové kyseliny Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace.
1 Fyzikální principy tvorby nanovláken 11. Nanovlákna vytvářená buňkami D.Lukáš 2010.
HLAVNÍ SLOŽKY EXTRACELULÁRNÍ MATRIX Jana Novotná.
Tkáně. Evoluční původ tkání  Vznikájí na základě specializací souborů buněk pro určitou funkci  Nejjednodušší metazoa –bez souměrnosti, funkce tkáně.
Trávení. -Trávení, někdy také zažívání, je metabolický biochemický proces, jehož cílem je získání živin z potravy. -V rámci trávení se potrava rozkládá.
PROTEINY-BÍLKOVINY LUCIE VÁŇOVÁ. ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ JEDNOTKA.
VY_32_INOVACE_461 Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace
Cukry Alice Skoumalová.
13 úvod do chemie - opakování
VY_32_INOVACE_06_PR_KOSTERNÍ SOUSTAVA
3.přednáška z anatomie pro SM
Peptidy Oligopeptidy Polypeptidy
Přírodopis – 6.ročník Rostlinná buňka VY_32_INOVACE_
IMUNITA VY_32_INOVACE_ září 2013
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Diabetes mellitus.
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Přednáška 1 Úvod do histologie ________________ Tkáně.
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR: Mgr. Lumír.
VY_32_INOVACE_07_PR_KOŽNÍ SOUSTAVA
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost.
CHEMIE - Bílkoviny SŠHS Kroměříž Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/
PROTEINY Dr. Jana Novotná.
Pojivová tkáň.
Přednáška 3 dentin – mikrosk. stavba druhy dentinu
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost.
Signalizace integriny
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Náplň seminářů III. ročník všeobecné lékařství
BUDOVACÍ TKÁNĚ.
POHYBOVÁ SOUSTAVA I..
Středověká velká násobilka
Invaziny (OMP) LPS – enterotoxin lipid A
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,
SACHARIDY uhlovodany, uhlohydráty, karbohydráty - nepoužívá se!!
GENETICKÝ KÓD, GENY, GENOM
AUTOR: Mgr. Radoušová Marcela
© 2014 Karel Vojtasík – Úprava vlastností hornin a zemin
Autor: Mgr.Petr Procházka
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA.
OBECNÁ BIOLOGIE TKÁNĚ.
CYTOSKELET Cytosol: gelová hmota vyplňující prostor uvnitř buňky mezi organelami Ve světelném mikroskopu se jeví jako amorfní matrix Techniky.
01b-Chemické složení živé hmoty FRVŠ 1647/2012
C5720Biochemie 07-Polysacharidy Petr Zbořil 1/2/2019.
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
C5720Biochemie 07-Polysacharidy Petr Zbořil 1/13/2019.
Předmět Molekulární a buněčná
Buňka.
C5720 Biochemie 03- Fibrilární bílkovin Petr Zbořil 5/2/2019.
Biologie.
Kubické elementární buňky
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
Co možná nevíte o sacharidech a mohlo by se vám hodit?
Transkript prezentace:

EXTRACELULÁRNÍ MATRIX, BUNĚČNÉ ADHEZE A SPOJE

VÝZNAM EXTRACELULÁRNÍ MATRIX V MEDICÍNĚ Příklad: Protein extracelulární matrix: fibrilin 1 Onemocnění: Marfanův syndrom [FIG.]

EXTRACELULÁRNÍ MATRIX, BUNĚČNÉ ADHEZE A SPOJE: Extracelulární matrix a její funkce Fibrilární proteiny extracelulární matrix Polysacharidy extracelulární matrix Buněčné adheze a spoje: Buněčné spoje a jejich funkce Izolační buněčné spoje Příchytné buněčné spoje Příchytné spoje vázané na mikrofilamenta Příchytné spoje vázané na intermediální filamenta Komunikační buněčné spoje Dočasné mezibuněčné adheze

EXTRACELULÁRNÍ MATRIX A JEJÍ FUNKCE: systém molekul proteinů a polysacharidů vyplňující mezibuněčný prostor. Dva hlavní typy makromolekul: Fibrilární proteiny Polysacharidy glykosaminoglykany Funkce extracelulární matrix: Vyplňuje mezibuněčný prostor. Určuje mechanické a ostatní fyzikální vlastnosti tkáně.

Pojivová tkáň Buňky pojivové tkáně produkující extracelulární matrix: Fibroblasty (většina pojivové tkáně) Chondroblasty (chrupavka) Osteoblasty (kost) [FIG.]

FIBRILÁRNÍ PROTEINY EXTRACELULÁRNÍ MATRIX: Kolageny: trojvláknové helixy, fibrily, vlákna hydroxylysin a hydroxyprolin protokolagen, kolagenáza (pokožka, šlachy, kosti) [FIG.] Elastin: elastinová vlákna (tepny) [FIG.] Fibronektin: dimer (vazba na kolagen) [FIG.] Laminin: trimer (bazální lamina)

FIBRILÁRNÍ PROTEINY EXTRACELULÁRNÍ MATRIX: Kolageny: trojvláknové helixy, fibrily, vlákna hydroxylysin a hydroxyprolin protokolagen, kolagenáza (pokožka, šlachy, kosti) [FIG.] Elastin: elastinová vlákna (tepny) [FIG.] Fibronektin: dimer (vazba na kolagen) [FIG.] Laminin: trimer (bazální lamina)

FIBRILÁRNÍ PROTEINY EXTRACELULÁRNÍ MATRIX: Kolageny: trojvláknové helixy, fibrily, vlákna hydroxylysin a hydroxyprolin protokolagen, kolagenáza (pokožka, šlachy, kosti) [FIG.] Elastin: elastinová vlákna (tepny) [FIG.] Fibronektin: dimer (vazba na kolagen) [FIG.] Laminin: trimer (bazální lamina)

FIBRILÁRNÍ PROTEINY EXTRACELULÁRNÍ MATRIX: Kolageny: trojvláknové helixy, fibrily, vlákna hydroxylysin a hydroxyprolin protokolagen, kolagenáza (pokožka, šlachy, kosti) [FIG.] Elastin: elastinová vlákna (tepny) [FIG.] Fibronektin: dimer (vazba na kolagen) [FIG.] Laminin: trimer (bazální lamina)

POLYSACHARIDY EXTRACELULÁRNÍ MATRIX: Glykosaminoglykany (GAG): disacharidové jednotky (aminocukr + uronová kyselina) nevětvený polysacharid [FIG.][FIG.] Hlavní typy glykosaminoglykanů: Hyaluronan (neobsahuje sulfát) Chondroitin sulfát Dermatan sulfát Heparan sulfát Keratan sulfát

The repeating disaccharide sequence in hyaluronan, relatively simple GAG.

POLYSACHARIDY EXTRACELULÁRNÍ MATRIX: Glykosaminoglykany (GAG): disacharidové jednotky (aminocukr + uronová kyselina) nevětvený polysacharid [FIG.][FIG.] Hlavní typy glykosaminoglykanů: Hyaluronan (neobsahuje sulfát) Chondroitin sulfát Dermatan sulfát Heparan sulfát Keratan sulfát

Proteoglykany: kostrový protein a připojená polysacharidová vlákna vlastnosti proteoglykanů Příklady proteoglykanů: Dekorin (běžně v pojivových tkáních) Aggrekan (chrupavka) Perlekan (bazální lamina) Agregáty proteoglykanů s GAG [FIG.]

BUNĚČNÉ SPOJE A JEJICH FUNKCE: Buněčné spoje: proteinové struktury propojující buňku s jinou buňkou nebo buňkou s extracelulární matrix Funkce buněčných spojů: Mechanické propojení buněk Uchycení buněk k extracelulární matrix Komunikace mezi buňkami Funkční typy buněčných spojů: Izolační buněčné spoje Příchytné buněčné spoje Komunikační buněčné spoje

IZOLAČNÍ BUNĚČNÉ SPOJE: Funkce: utěsnění prostoru mezi buňkami Typy izolačních buněčných spojů: Těsná spojení (tight junctions): klaudiny, okludiny [FIG.] Utěsňující pás (sealing strand) (zonula occludens) [FIG.]

IZOLAČNÍ BUNĚČNÉ SPOJE: Funkce: utěsnění prostoru mezi buňkami Typy izolačních buněčných spojů: Těsná spojení (tight junctions): klaudiny, okludiny [FIG.] Utěsňující pás (sealing strand) (zonula occludens) [FIG.]

PŘÍCHYTNÉ BUNĚČNÉ SPOJE: Funkce: interakce buňka-buňka interakce buňka-extracelulární matrix Typy příchytných buněčných spojů: Spoje vázané na mikrofilamenta Spoje vázané na intermediální filamenta

PŘÍCHYTNÉ SPOJE VÁZANÉ NA MIKROFILAMENTA: Adhezivní spojení (adherens junction): kadheriny [FIG.] Adherentní pás (adhesion belt) (zonula adherens) [FIG.] Fokální adheze (focal adhesions): integriny [FIG.]

PŘÍCHYTNÉ SPOJE VÁZANÉ NA MIKROFILAMENTA: Adhezivní spojení (adherens junction): kadheriny [FIG.] Adherentní pás (adhesion belt) (zonula adherens) [FIG.] Fokální adheze (focal adhesions): integriny [FIG.]

PŘÍCHYTNÉ SPOJE VÁZANÉ NA MIKROFILAMENTA: Adhezivní spojení (adherens junction): kadheriny [FIG.] Adherentní pás (adhesion belt) (zonula adherens) [FIG.] Fokální adheze (focal adhesions): integriny [FIG.]

PŘÍCHYTNÉ SPOJE VÁZANÉ NA INTERMEDIÁLNÍ FILAMENTA: Desmozómy (desmosomes): kadheriny (desmoglein, desmokolin) [FIG.] Cytoplazmatická deska (cytoplasmatic plaque): plakoglobin, desmoplakin [FIG.] Hemidesmozómy (hemidesmosomes): integriny [FIG.] [FIG.]

PŘÍCHYTNÉ SPOJE VÁZANÉ NA INTERMEDIÁLNÍ FILAMENTA: Desmozómy (desmosomes): kadheriny (desmoglein, desmokolin) [FIG.] Cytoplazmatická deska (cytoplasmatic plaque): plakoglobin, desmoplakin [FIG.] Hemidesmozómy (hemidesmosomes): integriny [FIG.] [FIG.]

PŘÍCHYTNÉ SPOJE VÁZANÉ NA INTERMEDIÁLNÍ FILAMENTA: Desmozómy (desmosomes): kadheriny (desmoglein, desmokolin) [FIG.] Cytoplazmatická deska (cytoplasmatic plaque): plakoglobin, desmoplakin [FIG.] Hemidesmozómy (hemidesmosomes): integriny [FIG.] [FIG.]

KOMUNIKAČNÍ BUNĚČNÉ SPOJE: Funkce: komunikace mezi buňkami Typy komunikačních buněčných spojů: Mezerová spojení (gap junctions): konexon, konexin [FIG.] [FIG.] [FIG.]

DOČASNÉ MEZIBUNĚČNÉ ADHEZE: Selektiny: proteiny na buněčném povrchu (vážou sacharidy) dočasné mezibuněčné adheze v krevním řečišti [FIG.]

The structure and function of selectins

LITERATURA: Alberts B. et al.: Základy buněčné biologie. Espero Publishing. Ústí nad Labem, pp. 593-613, 1998. Alberts B. et al.: Essential Cell Biology. Garland Science. New York and London, pp. 689-707, 2010.