Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0029 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_19-12 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice Autor Ing. Hana Konopová Tematický celek Stavební obnova Ročník 3. Datum tvorby 20.9.2012 Anotace Zaměřování a zakreslování stávajících stavů objektů 6. - Postup oměrného měření stávajícího stavu a jeho zapisování Metodický pokyn Určeno k výkladu do hodiny i samostudiu Možnosti využití – názornější a přehlednější způsob vysvětlení učiva. Cílem je naučit studenty zaměřit stávající stav objektu a připravit na měření Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

ZAMĚŘOVÁNÍ A ZAKRESLOVÁNÍ stávajících stavů objektů

6. ____________ Zakreslení stávajícího stavu v objektu - postup oměrného měření stávajícího stavu objektu

Zásady zakreslení stávajícího stavu místností v objektu. 1. Zakreslení každé místnosti na samostatný papír A3. Není nutno rozlišovat tloušťku čar, stačí nakreslit vše stejně tlustou čarou . Místnosti kreslíme na celý arch papíru bez měřítka. Při zakreslování podle měřítka by bylo nepřehledné vykreslování různě velkých místností (např. WC a učebna.) Vše je potřeba nakreslit tak přehledně, aby práce u počítače byla co nejpřehlednější a tím co nejrychlejší. Zdržíte-li se v každé místnosti o 1 minutu déle , tak při 100 místnostech je to 100 minut navíc …….

2. Zapsání čísla zakreslované místnosti Zapisuje se do pravého horního rohu vykreslované místnosti. Do této části papíru se to píše z důvodu pozdější orientace při listování jednotlivými místnostmi po sešití podkladů všech pater. Čísla místností jednotlivých pater vždy jinou barvou, snadno se pak pozná z jakého patra místnost je. Číslo nemusí souhlasit s finálním označením místnosti na výkresu. Po vykreslení celého stávajícího stavu se místnosti mohou přečíslovat 3. Označení sousedních místností Vznikne tím jasná návaznost sousedících místností i pro zpracovatele dokumentace, který objekt nezná ,nebo si po nějakém čase nepamatuje sled jednotlivých místností Nemusí se při měření v objektu zhotovit schéma řazení místností vedle sebe. Ne vždy jsou v době měření přístupny všechny místnosti

Zakreslení orientace místnosti v objektu Číslo místnosti 05 Formát A3 zahrada ulice Označení sousedních místností a prostor 06 04 chodba

1. Zaměřujeme tzv. staničením!! Ne postupně jako se zakreslují kóty!! Zásady zaměřování stávajícího stavu místností v objektu pomocí oměrných měr. Půdorys 1. Zaměřujeme tzv. staničením!! Ne postupně jako se zakreslují kóty!! Při měření pásmem se přiloží nula pásma na zeď Pásmo se natáhne podél celé místnosti Odečítají se staniční kóty hran na stěně. (ostění oken, dveří , niky ….) Odečte se poslední kóta zaměřované stěny Stejným způsobem se zaměřuje i při měření ručním laserovým dálkoměrem , nulu si opět dáme vždy na 1 stěnu a měříme podél této stěny všechny hrany na tuto stěnu

Postup měření staničením a doměření výšek v místnosti Kóty se zapisují v metrech!!! Řez místností výška okna světlá výška místnosti Šířka zdí výška dveří 6.8 6.2 5.2 4.8 3.8 2.5 1.2 0.0 Směr odečítání staničení

Postup zapisování zaměření do náčrtu půdorysu místnosti Kóty se zapisují v metrech!!! - méně nul Čísla vždy kolmo ke stěně !! výška dveří u dřevěných dveří bývá výška jiná než 1970mm zaměření tloušťky stěny Půdorys místností 0.0 0.0 6.2 5.2 4.8 3.8 2.5 1.2 0.0 6.8 Zapisování odečteného staničení do půdorysu místnosti !!!!!

Postup zapisování zaměření výšek oken do náčrtu půdorysu místnosti Kóty se zapisují v metrech!!! Půdorys okna šířka okna vně zaměření tloušťky stěny výška okna vně 0.0 4.8 1.2 0.0 Šířka okna se nezapisuje je dána staničením výška okna (výška parapetu)

Zakreslení všech zaměření do náčrtu půdorysu místnosti půdorys místností 05 měření úhlopříček zahrada 51 52 5 ulice Porovnání výšek mezi místnostmi 12 0.0 13 11 0.0 16 0.0 6.8 6.2 5.2 4.8 3.8 2.5 1.2 06 4.4 0.9 1.2 sv. 2.95 4.25 úhlopříčka 0.0 6.nivelace 0.0 6.15 +0.05 2.0 2.2 17 6 PVC podlaha 3.1 3.3 14 15 04 chodba 2100 výška nadpraží

Zaměřování schodiště Při zaměřování schodiště je vhodnější nakreslit si vždy celé schodiště propojující podlaží mezi sebou. Pokud by se schodiště zakreslovalo stejně jako v zásadách zakreslování (s vodorovným řezem na výstupním rameni), bylo by zaměření nepřehledné. U schodiště, které má nestejné stupně tak se zaměřuje výška a šířka každého schodu. Výška na podestách se niveluje a zapisuje se vždy u výstupního ramene , posledního stupně Pokud má schodiště zrcátko, tak se výška jednotlivých podest odečítá na pásmu spuštěné z posledního podlaží Pokud je schodiště točité a byla by kontrola nivelace zdlouhavá je možno udělat si fixní bod pod oknem posledního podlaží na terénu a spustit pásmo a výšku v posledním podlaží odečíst nivelačním přístrojem

Zdroj - Literatura PUME, Dimitrij; ČERMÁK, František a kol. Průzkumy a opravy stavebních konstrukcí. Praha: ARCH, 1993, ISBN ABF NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY.