Úvod do biologie člověka

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
OD BUŇKY K ČLOVĚKU 8. ročník.
Advertisements

A jak je to u živočichů? (tkáně)
BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA – TKÁŇ – ORGÁN.
Tkáně Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
OBECNÁ BIOLOGIE TKÁNĚ.
Obecná stavba kosti. Růst a pevnost kostí. Kostní věk
Svalová tkáň Anatomie II..
BUŇKY A TKÁNĚ V LIDSKÉM TĚLE
VY_32_INOVACE_9C3 TKÁNĚ.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Regenerační schopnost tkání. Zevní a vnitřní prostředí organismu.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Stavba a funkční třídění pojivové tkáně
4. Neuron.
POHYBOVÁ SOUSTAVA Svaly tvoří zhruba 40 % váhy těla
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ.
TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
Člověk.
POHYBOVÝ SYSTÉM SCHÉMATA, OBRÁZKY.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
VAZIVO A JEHO PRŮKAZ Autoři: Petra Satori a Jana Odvárková
Příčně pruhované svaly: Stavba.
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
Tkáně.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Tkáně a orgány. Tkáň je soustava buněk a mezibuněčné hmoty, které mají společnou funkci a typické uspořádání. Orgány jsou složeny z různých tkání. Adhese.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
POJIVA Nejrozšířenější typ tkáně
Biologie člověka.
Biologie člověka.
SVALY Obecná charakteristika.
TEST Pohybová soustava Septima A. 8. listopadu 2006.
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Přírodopis Žáci byli poučeni o bezpečnosti práce, chování a hygienických zásadách v hodinách.
Stavba a funkční třídění svalové a nervové tkáně
Tkáně
Typy svalové tkáně Kontrakce růst a regenerace Rychlá, po poškození
Přednáška z anatomie pro fyzioterapeuty
Obecná osteologie J. Riedlová.
Příjemce podpory – škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Tercie 2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Tkáně. Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Pokuste se vystihnout pojem tkáň soubor tvarově podobných buněk s určitou,
Název školy: Základní škola a Mateřská škola při dětské léčebně, Janské Lázně, Horní promenáda 268 Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_01_PŘ8_BO.
Biologie člověka vědní obory: anatomie fyziologie
SOMATOLOGIE Mgr. Pavlína Krbcová.
Základní stavba lidského těla
OPORNÁ POJIVA CH R U P A V K A Primitivní typy chrupavek
TKÁNĚ - EPITELY.
ZÁKLADNÍ FUNKCE SVALOVÉ SOUSTAVY
Svalová soustava.
Tkáň svalová.
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Přednáška 1 Úvod do histologie ________________ Tkáně.
Epitely jednovrstevné
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost.
Pojivová tkáň.
STÉLKA předchůdce pletiv a orgánů chromista, rostliny, houby
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost.
Název materiálu: VY_32_INOVACE_08_TKÁNĚ2_P1-2
EPITELOVÁ TKÁŇ.
Opěrná soustava Autor: Mgr.Diana Mücksteinová
Téma: Tkáně.
5. cvičení Epitely.
Hustá pojiva Pojiva oporná
Tkáň soubor buněk stejného tvaru a funkce Tkáň v lidském těle:
6. cvičení Pojiva Budovací tkáně.
Transkript prezentace:

Úvod do biologie člověka Seminář pro maturanty 2006

Organismy mají hierarchickou strukturu Buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň = skupina buněk stejné struktury a funkce jednoduchá tkáň - tvořena jedním typem buněk složená tkáň - tvořena různými buňkami

Organismy mají hierarchickou strukturu existují 4 typy tkání: epitely pojiva svalová tkáň nervová tkáň

Epitely Vznikají ze všech tří typů zárodečných listů Kryjí povrch těla a vystýlají orgány a dutiny uvnitř těla buňky jsou těsně vedle sebe s minimálním množstvím mezibuněčné hmoty. buňky nasedají na vrstvičku nebuněčné hmoty, tzv. bazální membránu podle funkce může být epitel: žlázový (se sekreční schopností), krycí, smyslový, resorpční, zárodečný (vytváří pohlavní buňky)

Epitely chybí v nich cévy, naopak jsou bohatě inervovány labilní struktura - buňky jsou neustále nahrazovány na rozhraní epitelu a pojiva je bazální membrána, ke které jsou buňky epitelu připevněny kotvícími filamenty

Struktura a funkce epitelů Dlaždicovitý vícevrstevný jednovrstevný

Druhy epitelů dle prostorového uspořádání Plošný (jednovrstevný x vícevrstevný; plochý, kubický, cylindrický, víceřadý cylindrický, přechodní) trámčitý (buňky uspořádána do trojrozměrných trámců - jaterní lalůčky, endokrinní žlázy) retikulární (buňky se dotýkají pouze svými výběžky - thymus)

Druhy epitelů dle funkce krycí žlázový (tvořen buňkami, které se specializují na produkci látek a jsou uspořádány ve žlázy) za účasti nervových buněk i epitely smyslové, resorpční epitel - pokud u krycího epitelu převažuje vstřebávání, pro tvorbu spermií zárodečný epitel

Pojiva vazivo chrupavka kost Především z mezodermu Zejména podpůrná funkce Charakteristický je mezibuněčný prostor (na rozdíl od epitelů). Mezibuněčná hmota je produktem buněk, které se v ní nacházejí podle typu buněk a mezibuněčné hmoty rozlišujeme vazivo chrupavka kost

Pojiva

Mezibuněčná hmota Se skládá ze složky amorfní a vláknité Amorfní: voda, ionty, glykosaminoglykany, proteoglykany, glykoproteiny vláknitá složka: kolageny a elastiny kolageny = pevná a neelastická elastiny = elastická, dává např. kůži pružné vlastnosti P.S. glykoprotein = protein obsahující sacharidovou skupinu proteoglykan = heteropolysacharid připojený k proteinu Hlavní složkou molekuly je polysacharid

Pojivové buňky Fixní - vznikají v dané tkáni, produkují její mezibuněčnou hmotu (vaziva - fibroblasty a fibrocyty, myofibroblasty, retikulární buňky, adipocyty; chrupavka - chondroblasty a chondrocyty; kostní tkáň - osteoblasty, osteocyty a osteoklasty bloudivé (=volné) - nachází se v pojivové tkáni pouze na přechodnou část svého životního cyklu (např. leukocyty, žírné buňky)

Vaziva Mezibuněčná hmota převažuje svým množstvím nad buňkami typy vazivové tkáně: mezenchymové vazivo, rosolovité vazivo, kolagenní vazivo, elastické vazivo, retikulární vazivo, tukové vazivo (bílá a hnědá tuková tkáň)

Vaziva - funkce Strukturální podpůrná obrana organismu (imunokompetentní buňky, fagocytující buňky, mezibuněčná hmota představuje fyzikální bariéru bránící dalšímu pronikání mikroorganismů) úloha při výměně látek v organismu a v transportu živin (těsné spojení s krevními cévami) zásobárna živin (tuků, vody a různých elektrolytů) úloha v procesu hojení tkání po poranění (má velkou regenerační schopnost)

Chrupavka Bezcévná podpůrná tkáň, vzniká z mezodermu. Vytváří ji specializované buňky: chondroblasty - aktivně vytváří mezibuněčnou hmotu. Chrupavka tím nabývá na objemu a chondroblasty se do této hmoty uzavírají. Poté se jejich metabolismus snižuje a mění se na chondrocyty výživu chrupavky zajišťuje tekutina kolující v mezibuněčné hmotě

Chrupavky dělení Chrupavka hyalinní (předchůdce kostí) Chrupavka vazivová (např. spoje mezi kostmi) Chrupavka elastická (např. ušní boltce savců)

Kost Kost celulární: obsahuje kostní buňky: Kost acelulární - v bazální části plakoidní šupiny u žraloků Kost celulární: obsahuje kostní buňky: osteoblasty osteocyty osteoklasty

Kost celulární se dělí na Kost dermální (zvaná též krycí) - vždy plochá a zpravidla umístěna těsně pod povrchem těla vzniká osifikací ze škáry (= osifikace endesmální) Např. kosti lebky, část pletence lopatkového Kost chondrální (zvaná též náhradní) - nahrazuje předcházející chrupavkové stadium osifikace enchondrální = z vaziva činností chondroblastů a později chondrocytů vzniká chrupavka, z ní pak činností osteoblastů vzniká základní hmota kostní, do níž se kostní buňky uzavírají; v tomto stavu se nazývají osteocyty

Hojení zlomenin V případě zlomeniny se osteocyty znovu aktivují do podoby tzv. osteoklastů proto se kosti mohou hojit, zatímco chrupavky nikoli Zlomenina klíční kosti

Intenzita osifikace se liší u ektotermních a endotermních obratlovců u ektotermů roste kost pomaleji v nepříznivých obdobích (za hibernace či estivace), a vznikají tak útvary podobné letokruhům stromů Řez kostí prstu žáby

Intenzita osifikace u endotermů přirůstá kost v koncentrických vrstvách. Soubor těchto vrstev se nazývá Haversův systém

Haversův systém

Trofická pojiva Krev tkáňový mok - životní prostředí všech buněk míza (=lymfa) - vzniká z tkáňového moku hemolymfa - např. u hmyzu I když se jedná o tekutiny, tvoří je jako i ostatní pojiva buňky a plazmatická základní mezibuněčná hmota

Hladká svalovina aktin a myozin netvoří sarkomery vřetenovité jednojaderné buňky činnost pomalá, bez únavy nepodléhá vůli např. trávicí trubice, cévy, děloha

Příčně pruhovaná svalovina sarkomery jsou buňky mají větší množství jader (vzniká tak soubuní = syncytium) dlouhá vlákna (až 10cm jedna buňka) s příčným pruhováním činnost rychlá, unavitelná, nutnost nervových podnětů podléhá vůli upíná se na kostru

Srdeční svalovina Sarkomery jsou síť buněk s můstky a příčným pruhováním každá buňka má však jen jedno jádro; buňky jsou spojeny jemnými přepážkami označovanými jako interkalární disky činnost rychlá, stálá, bez únavy, vlastní automacie, látkově a nervově ovlivnitelná nepodléhá vůli

Příčně pruhované, hladké a srdeční svalstvo

Nervová tkáň Vzniká z ektodermu dendrity - vedou akční potenciály dovnitř buňky (dendros = strom) axon - vede akční potenciály z buňky ven synapse - místo, kde se setkávají dvě nervové buňky neurosvalová ploténka - nervová zakončení v příčně pruhovaných svalech

Nervová tkáň