Imunointervenční léčba, imunostimulační a imunosupresivní látky

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Kmenové buňky z pupečníkové krve současnost a budoucnost
Advertisements

Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Anti-TNFα a další biologická léčba Dr C. Brasseur Praha, 2 února 2008.
Obranný imunitní systém
Selhání imunitní tolerance: alergie a autoimunita
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Možnosti zevního ovlivnění imunitního systému
Důkazy & praxe Preuves & Pratiques multitématický kongres congrés multithématique Prague sobota 8. října 2005 samedi 8 octobre 2005.
OČKOVACÍ PROGRAMY V PRAXI
Základní imunitní mechanismy
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Imunologie, očkování Školení - MEDEA.
Imunita (c) Mgr. Martin Šmíd.
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Antiinfekční imunita Jitka Ochotná.
Mechanismy specifické imunity
Experimentální diagnostické a terapeutické metody
Poruchy mechanizmů imunity
Antiinfekční imunita.
Vybrané podklady pro praktika z imunologie Obor imunologie a alergologie Imunoglobuliny – struktura a funkce; protilátky Imunizace a získávání antisér.
Očkování a imunomodulace
Imunita Cholera, 19. století.
Protibakteriální imunita
Slizniční a kožní imunitní systém
Autoimunita Kurs Imunologie II.
Ústav imunologie UK 2. lékařská fakulta Praha
8. VZNIK REPERTOÁRŮ ANTIGENNĚ SPECIFICKÝCH RECEPTORŮ.
Imunodeficience Kurs Imunologie.
Způsoby mezibuněčné komunikace
Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.
Specifická (adaptivní) imunita B, T lymfocyty, protilátky
Protiinfekční imunita 2
Očkování a imunomodulace
Imunointervenční léčba
Autoimunitní choroby – klinický obraz, klasifikace, laboratorní vyšetření MUDr. Marta Sobotková Ústav imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Komplementový systém a nespecifická imunita
Nespecifické složky M. Průcha
ÚKIA, LF MU, Mgr. Olga TICHÁ
Kožní a slizniční imunitní systém
T lymfocyty Jan Novák.
IMUNOTERAPIE (IMUNOMODULACE) základní postupy
monoklonálních protilátek v praxi
Možnosti zevního ovlivnění imunitního systému
Autoimunitní choroby – klinický obraz, klasifikace, laboratorní vyšetření MUDr. Marta Sobotková Ústav imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
monoklonálních protilátek v praxi
Obrana proti patogenům, protinádorová imunita
Protilátka (imunoglobulin)
Protinádorová imunita Jiří Jelínek. Imunitní systém vs. nádor imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které.
Autoimunita Kurs Imunologie. Poruchy funkce imunitního systému Nedostatečná funkce – imunodeficity Nadměrná reakce na –vnitřní antigeny – autoimunity.
Imunointervenční léčba, imunostimulační a imunosupresivní látky Ústav imunologie 2. LF UK a FN v Motole.
Autoimunitní choroby – klinický obraz, klasifikace, laboratorní vyšetření MUDr. Marta Sobotková Ústav imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Fyziologické imunitní regulační mechanismy. Regulace antigenem  Vyvolání a vyhasnutí imunitní odpovědi  Afinitní maturace B lymfocytů  Udržení imunologické.
Přejato od studentů:Lucie Částková Michaela Hladká Marie Lengálová.
Imunologie a alergologie
Základy imunologie.
Možnosti léčebného ovlivnění imunitního systému
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
AKTIVNÍ A PASIVNÍ IMUNIZACE (VAKCINACE)
Imunologické mechanismy obrany proti infekcím
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
ÚKIA, LF MU, Mgr. Olga TICHÁ
Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně
IMUNOTOXIKOLOGIE Primární imunitní reakce, zánět
Zánět mechanismy a projevy zánětlivé reakce Jaroslava Dušková
Bazofily a mastocyty a jejich význam v imunitních reakcích
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
ÚKIA, LF MU, Mgr. Olga TICHÁ
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs
Poruchy mechanizmů imunity
Transkript prezentace:

Imunointervenční léčba, imunostimulační a imunosupresivní látky Ústav imunologie 2. LF UK a FN v Motole

Terapeutické možnosti v léčbě imunopatologických stavů Kauzální léčba transplantace krvetvorných kmenových buněk transplantace thymu genová terapie Substituční léčba intravenózní imunoglobuliny C1 inhibitor léčba růstovými faktory (erytropoetin, GM-CSF) Imunomodulace

Imunomodulace Nedostatečná funkce IS → Imunostimulace (imunodeficience, malignity) Nadměrná funkce IS → Imunosuprese (autoimunity, alergie x transplantologie) Stimulaci od suprese nelze vždy zcela odlišit! Imunomodulace antigenně specifická x nespecifická

Nespecifická imunosuprese Suprese všech imunitních reakcí bez specifity vůči konkrétnímu antigenu včetně fyziologických → snížení obranyschopnosti → zvýšené riziko infekcí → ovlivnění všech proliferujících buněk včetně hemopoetických → riziko vzniku cytopenií → suprese imunitního dozoru → riziko vzniku malignit

Nespecifická imunosuprese Mechanismus působení Generický název léčiva Mnohočetné ovlivnění genové exprese glukokortikoidy gusperimus Léčiva ovlivňující metabolismus DNA alkylační agens cyklofosfamid inhibice syntézy purinů azathioprin, mykofenolát mofetil inhibice syntézy pyrimidinů leflunomid, teriflunomid antifolika metotrexát Léčiva vážící se na imunofiliny kalcineurinové inhibitory cyklosporin, takrolimus, pimekrolimus, Inhibitory mTOR sirolimus, everolimus Kinázové inhibitory Inhibitory tyrosinkináz nitedanib Extracelulárně působící protilátky polyklonální polyklonální polyspecifické Ig antithymocytární a antilymfocytární globulin monoklonální viz. dále fúzní proteiny Jiné thalidomid, glatimeracetát, pirfenidon, fingolimod, apremilast a další

Biologická léčba Z farmakologického hlediska: - veškerá léčiva biologického původu Z imunologického a onkologického hlediska: - léčiva ovlivňující konkrétní molekuly a biologické děje V praxi: monoklonální protilátky fúzní proteiny cytokiny a jejich analoga kinázové inhibitory Zpravidla lepší tolerance než u klasických imunosupresiv generika X biosimilars

Glukokortikoidy ovlivnění genové exprese inhibice transkripčních faktorů NF-κB a AP-1 ↓ exprese genů pro cytokiny (IL-1, IL-2, TNF …) ↓ exprese fosfolipázy A2 ↓ exprese MHC II třídy a adhezivních molekul ↓ aktivity NO syntázy Indukce apoptózy lymfocytů (ve vysokých koncentracích)

Léčiva ovlivňující metabolismus DNA Alkylace cyklofosfamid Inhibice syntézy purinů azathioprin, mykofenolát mofetil Inhibice syntézy pyrimidinů leflunomid, teriflunomid Inhibice syntézy kys. listové (antifolika) metotrexát CH3

Léčiva vážící se na imunofiliny Kalcineurinové inhibitory Inhibitory mTOR mikrobiální produkty – imunosupresivní antibiotika přednostní ovlivnění T lymfocytů – význam pro transplantologii biotransformace prostřednictvím cytochromu P 450 (CYP3A4) a transportního systému P glykoproteinu – četné interakce

Kalcineurinové inhibitory Cyklosporin Takrolimus Pimekrolimus

Inhibitory mTOR Sirolimus (rapamycine) Everolimus

zasahují do buněčné signalizace nintedanib Kinázové inhibitory zasahují do buněčné signalizace nintedanib

Polyklonální imunoglobuliny polypecifické substituce primární a sekundární protilátkové imunodeficity imunosupresivní indikace Kawasakiho choroba, ITP, sy. Guillain-Barrého, multifokální motorická neuropatie, (RS …) cesty podání i.m., s.c., i.v.

Polyklonální imunoglobuliny polyspecifické Fab Fc Mechanismus účinku závislý na Fc fragmetu blokáda Fc receptorů na fagocytujících buňkách inhibice produkce zánětlivých cytokinů makrofágy (in vitro) snížení funkce NK buněk ovlivnění Fc receptorů na B lymfocytech (CD32) závislý na Fab fragmetu neutralizace různých (super, auto) antigenů (stafylokokový toxin) antiidiotypová aktivita inhibice diferenciace B lymfocytů a na T závislá aktivace B lymfocytů tvorba revmatoidních faktorů

Polyklonální imunoglobuliny antithymocytární a antilymfocytární ze séra zvířat imunizovaných lymfocyty, resp. thymocyty profylaxe a léčba akutní rejekce a reakce štěpu proti hostiteli po transplantaci hematopoetických kmenových buněk a k léčbě aplastické anemie

Monoklonální protilátky Typy monoklonálních protilátek myší -omab chimerické -ximab humanizované -zumab humánní -mumab mechanismus Destrukce cílové buňky ADCC, aktivace komplemetu, fagocytóza Zablokování interakce mezi ligandem a receptorem ovlivnění působení cytokinů, buněčné adheze, indukce apoptózy Tvorba antiidiotypových protilátek regulace imunitní odpovědi

Fúzní proteiny bílkoviny vzniklé prostřednictvím spojení dvou a více genů Fc fragment imunoglobulinu a další komponenta (extracelulární domény receptorů)

Monoklonální protilátky a fúzní proteiny ovlivňující struktury na T lymfocytech muromonab alemtuzumab CD3 APC TCR CD80 CD86 CD28 CD52 CTLA-4 CD25 ipilimumab abatacept belatacept IL-2 PD-1 nivolumab pembroliumab lambrolizumab basiliximab daklizumab

Monoklonální protilátky a fúzní proteiny ovlivňující struktury na B lymfocytech belimumab rituximab BLyS BAFF-R BCMA CD 20 atacicept BCR TACI

Monoklonální protilátky a fúzní proteiny Inhibitory TNF-α důležitý prozánětlivý cytokin (↑ produkce reaktantů akutní fáze, endogenní pyrogen,↑ faygocytózy, chemotaxe neutrofilů) nejčastějčí indikace : revmatoidní artritida, Crohnovy choroba a ulcerózní kolitida, ankylozující spondylartritida, psoriáza a psoriatická artritida riziko aktivace latentních infekcí (TBC, VHB) infliximab (chimerická) adalimumab (humánní) golimumab (humánní) certolizumab pegol (Fab fragment Ig proti TNF-α konjugovaný s PEG) etanercept (Fc fragment Ig a 2 domény lidského receptoru pro TNF )

Monoklonální protilátky proti cytokinům a dalším solubilním molekulám Generický název charakteristika indikace anakinra rekombinanntní forma IL-1, která funguje jako antagonista receptoru pro IL-1 revmatoidní artritida, autoinflamatorní syndromy kanakinumab humánní monoklonální protilátka proti IL-1 systémová juvenilní idiopatická artritida a autoinflamatorní syndormy sekukinumab humánní monoklonální protilátka proti IL-17 plaková psoriáza tocilizumab humanizovaná monoklonální protilátka proti receptoru pro IL-6 revmatoidní a juvenilní idiopatická artritida ustekinumab humánní monoklonální protilátka proti IL-12 a IL-23 psoriatická artritida a plaková psoriáza omalizumab humanizovaná monoklonální protilátka proti IgE astma bronchiale ekulizumab monoklonální protilátka proti C5 složce komplementu paroxysmální noční hemoglobinurie a atypický hemolyticko-uremický syndrom

Monoklonální protilátky proti adhezivním molekulám Střevní paměťové T lymfocyty leukocyty natalizumab β7 α4 vedolizumab α4 β1/7 endothel VCAM-1 MAdCAM-1

Další Fingolimod – blokáda SP1 receptorů a migrace lymfocytů z lymfatických uzlin Pirfenidon – protizánětlivé a antifibrotické působení Apremilast – inhibice fosfodiesterázy 4 Thalidomid – inhibice syntézy TNF-α Antimalarika (hydroxychloroquin) – mechanismus ne zcela objasněný a pravděpodobně mnohočetný Sulfasalazin 5-aminosalicylová kyselina (působení v GIT) sulfapyridin (ovlivnění kloubního zánětů)

Specifická imunosuprese Potlačení imunitní reakce proti konkrétnímu antigenu Alergie – alergenová imunoterapie Autoimunitní onemocnění – glatiramer acetát Transplantace - ?

Specifická imunosuprese Specifická alergenová imunoterapie Glatiramer acetát analog bazického myelinového proteinu pravděpodobně indukuje vznik specifických Treg, shift od Th1k regulačním Th2 lymfocytům

Protizánětlivá léčba demonstrováno na imunopatologické reakci I. typu alergen Kyselina arachidonová fosfolipáza A2 Cyklooxygenáza COX-1 COX-2 5-lipoxygenáza FcεRI zileuton kromony histamin Nesteroidní antirevmatika neselektivní selektivní COX-2 inhibitory antileukotrieny žírná buňka leukotrieny Antihistaminika I. generace (sedativní) II. generace (nesedativní) III. generace (účinné metabolity) montelukast H1 receptor endothel hladká svalovina CNS prostaglandiny prostacykliny tromboxany Cysteinylové receptory

Nespecifická imunostimulace Rozdělení podle původu: Bakteriální imunomodulátory bakteriální lyzáty k léčbě recidivujících infekcí bakteriální lyzáty k adjuvantní protinádorové terapii Produkty imunitního systému transfer faktor cytokiny a růstové faktory Syntetické imunomodulátory Fytofarmaka

Nespecifická imunostimulace bakteriální imunomodulátory Stimulace složek nespecifické imunity prostřednictvím PAMPs (toll-like receptory, nod-2) Bakteriální lyzáty k léčbě recidivujících infekcí registrovaná léčiva (Broncho-vaxom, Luivac, Uro-vaxom, Ribomunyl) autovakcíny a stock-vakcíny potravinové doplňky (Olimunovac, Candivac…) Bakteriální lyzáty k adjuvantní protinádorové terapii kmen BCG – karcinom močového měchýře mifamurtid – resekovatelný osteosarkom

Nespecifická imunostimulace produkty imunitního systému transfer faktor – ultrafiltrát z leukocytů periferní krve cytokiny a růstové faktory název indikace Interferon α chronická hepatitida B a C a některé druhy nádorů (leukémie, lymfomy, ca ledviny, maligní melanom, kacinoid) Interferon β roztroušená skleróza TNF-α (tasonermin) sarkomy měkkých tkání G-CSF (filgrastim, pegfilgrastim, lipegfilgrastim) Léčba neutropenie a mobilizace progenitorových kmenových buněk před separací Plexiafor (antagonista CXCR4) napomáhá mobilizaci hemopoetických kmenových buněk Interferon γ – chronická granulomatóza, IL -2 – adjuvantní terapie některých nádorů, GM-CSF – podpora krvetvorby při cytostatické léčbě

Nespecifická imunostimulace Syntetické imunomodulátory inosin pranobex (Isoprinosin) – antivirové působení a stimulace T lymfocytů imiquimod – ovlivnění TLR-7 a aktivace a migrace Langerhansových buněk Fytofarmaka šťáva z třapatky nachové (Echinacea purpurea) – stimulace přirozené imunity ?

Specifická imunostimulace stimulace imunitní odpovědi proti konkrétní noxe Imunizace aktivní – proti infekčním onemocněním (očkování) – proti nádorovým chorobám Imunizace pasivní

Specifická imunostimulace očkování Věk dítěte Nemoc Očkovací látka od 4. dne do 6. týdne tuberkulóza (pouze rizikových dětí s indikací) BCG VACCINE SSI od 9. týdne (2. měsíc) záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, žloutenka typu B, Haemophilus influenzae sk. A INFANRIX HEXA HEXACIMA (1. dávka) 3. měsíc HEXACIMA (2. dávka) 4. měsíc HEXACIMA (3. dávka) 15. měsíc spalničky, zarděnky, příušnice PRIORIX (1. dávka) do 18. měsíce HEXACIMA (4. dávka) 21.-25. měsíc PRIORIX (2. dávka) 5.-6. rok záškrt, tetanus, černý kašel INFANIX (přeočkování) 10.-11. rok záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna BOOSTRIX POLIO (přeočkování) 14. rok (u neočkovaných v 10-11 letech tetanus TETAVAX TETANOL PUR (přeočkování) každých 10-15 let Typy vakcín živé heterologní živé homologní inaktivované subjednotkové toxoidy rekombinantní * v kalendáři jsou červeně označené živé vakcíny

Specifická imunostimulace očkování Druhy očkování dle platné legislativy pravidelné zvláštní mimořádné po úrazech a poraněních, při nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony při poraněních na žádost fyzické osoby Obecné kontraindikace očkování Akutní infekt Známá závažná alergická nebo jiná reakce na vakcínu nebo její složky Očkování živými očkovacími látkami při imunosupresivní terapii, imunodeficitech (zejména buněčných) a některé také v graviditě (varicela, žlutá zimnice, příušnice, parotitis, rubeola) – individuální přístup

Specifická imunostimulace v léčbě nádorových onemocnění V praxi naráží na četné komplikace nedostatek antigenů specifických pro daný druh nádoru, které by nebyly současně exprimovány buňkami zdravých tkání značná variabilita nádorů mezi jedinci genetická nestabilita nádorových buněk, které tak mohou svou antigenní výbavu měnit terapie pomocí dendritických buněk

Specifická imunostimulace Pasivní imunizace Pasivní imunizací rozumíme podání specifických protilátek jedinci exponovanému určité škodlivině s cílem zajistit mu ochranu. heterologní imunoglobuliny –ze séra imunizovaných zvířat (sérum antirabické, proti toxinům Cl. botulinum proti hadímu jedu) homologní imunoglobuliny – z plazmy dárců s vysokými titry specifických protilátek (proti VZV, VHB a tetanu) rekombinantní monoklonální protilátky – palivizumab (proti RSV)

zdroj obrázků: databáze Google Děkuji za pozornost zdroj obrázků: databáze Google