Česká literatura po r. 1945

1. Období 1945-1948

1. Období 1945-1948 Právě odtroubili válku, u nás bojuje se. Banda drzých trosečníků loupí, střílí, rve se. Srdcem Prahy kanonáda vrahů neotřese! Právě odtroubili válku. Krvácíme v míru. Poražený nepřítel dští na tě, Praho, síru! Bojujeme, krvácíme, neztrácíme víru! (…) Přišli včas jak legendární vojska z dávných kronik. Zvítězili! Nyní sedí v hloučcích u harmonik. Mají kouzlo ruských písní, jejich zvláštních tonik. Milují svůj domov s vřelou oddaností syna, který zachránil svou matku v bitvě u Berlína, pyšni na svou rodnou zemi, pyšni na Stalina. (V. Nezval, Historický obraz, 1945)

1. Období 1945-1948 Řada autorů zahynula za druhé světové války (J. Čapek, K. Poláček, V. Vančura ad.) Euforie z konce války a osvobození ČSR – vznik patetické poezie oslavující mír a Rudou armádu Vystoupení Skupiny 42 (J. Kolář, J. Kainar, I. Blatný ad.) – odmítání meziválečné poezie, prozaizace verše, témata všedního života a moderních měst Próza – hlavními tématy válka a okupace (J. Drda – Němá barikáda; J. Weil – Život s hvězdou) Ministerstvo informací (KSČ) – dohlíží na vydávání knih, přiděluje nedostatkový papír – cesta k regulaci literatury

2. Období 1948-1956

2. Období 1948-1956 Ivan Skála, Máj země, 1950 PĚTILETKA Jsou rozvodněni zítřkem, hrdost jim sálá z tváří, a tak je vidíš jíti: dělníci – hospodáři. A vane z jejich plánu dech tvořivého chtění: v horoucím tomto ránu proměňují svou zemi. … Báňská se vstřícným plánem a tři sta tisíc vepřů, litiny plné pánve jež tvrdým veršem vzepřu, to vše je pětiletka A pevná ňadra dívek opřená o soustruhy a život mladých matek vzdutý jak oblouk duhy, druh v sekretariátu s měděným kyzem v dlani, jež vidí v něm lesk drátů a transformačních stanic, to vše je pětiletka Ivan Skála, Máj země, 1950

2. Období 1948-1956 Zavedení cenzury, zákaz mnoha novin a časopisů, zákaz vydávání západní literatury Vznik Svazu čs. spisovatelů – autoři loajální vůči režimu Odstraňování „závadných“ knih z knihoven a četby – zničeno údajně 27 mil. knih (K. Čapek, F. Kafka, legionáři, katolíci, surrealisté…) Věznění autorů, zákazy publikování Potlačování tvůrčí svobody a individuality

2. Období 1948-1956 Nový závazný směr – SOCIALISTICKÝ REALISMUS: Témata – život dělníků a horníků, budování socialismu, optimismus Schematičnost postav a děje Lidovost, srozumitelný jazyk Užívání postupů realismu 19. století Výchovná, až agitační funkce literatury (na úkor funkce estetické)

2. Období 1948-1956 Rozdělení literatury do tří proudů: 1) OFICIÁLNÍ – např. V. Nezval, P. Kohout, M. Majerová, M. Pujmanová 2) INEDITNÍ – nemohla být oficiálně vydávána, psána do šuplíku či pro malý okruh čtenářů – např. J. Kolář Součástí byl tzv. underground – umělci hlásající úplnou nezávislost na oficiální kultuře a politice (E. Bondy, B. Hrabal) 3) EXILOVÁ – do zahraničí odešli např. P. Tigrid, E. Hostovský, F. Peroutka, I. Blatný Vznik exilových časopisů – např. Svědectví (P. Tigrid) Vznik Rádia Svobodná Evropa v Mnichově (F. Peroutka ad.)

3. Období 1956-1968

3. Období 1956-1968 1956 kritika Stalina a jeho kultu osobnosti na sjezdu Komunistické strany SSSR – důsledkem mírné uvolnění Vystoupení J. Seiferta a F. Hrubína na sjezdu Svazu čs. spisovatelů r. 1956 – požadavek tvůrčí svobody, kritika schematismu Nová generace básníků kolem čas. Květen – poezie všedního dne (M. Holub, K. Šiktanc) Vydání přelomových děl – např. J. Škvorecký - Zbabělci

3. Období 1956-1968 „ZLATÁ ŠEDESÁTÁ“: Umožněno vydávání dosud zakázaných autorů a překládání západní literatury – přeloženi beatnici, existencialisté, absurdní dramata… Zájem mladé generace o životní styl na Západě 1965 králem pražského majálesu A. Ginsberg Obrovský zájem o nově vydávané knihy Rozkvět literárních časopisů (Literární noviny, Host do domu, Tvář, Světová literatura…)

3. Období 1956-1968 „ZLATÁ ŠEDESÁTÁ“: Do literatury od konce 50. let vstupují B. Hrabal, A. Lustig, J. Škvorecký, L. Vaculík, M. Kundera, I. Klíma ad. Druhá vlna válečné prózy – nový, nepatetický pohled na válku, komorní příběhy, psychologie postav (A. Lustig, J. Otčenášek ad.) Rozvoj české poezie (J. Seifert, F. Hrubín, J. Kainar, J. Skácel) a písničkářství (K. Kryl)

3. Období 1956-1968

3. Období 1956-1968 FILMY TZV. NOVÉ VLNY M. Forman, J. Menzel, V. Chytilová ad. Obsazování neherců, improvizace, civilnost Psychologické propracování Černý, absurdní humor Dva oscarové filmy – Obchod na korze (1966), Ostře sledované vlaky (1968)

3. Období 1956-1968 DIVADLA MALÝCH FOREM Nezájem diváků o oficiální divadla – přesun k menším scénám Někdy amatérští tvůrci Kabarety, písničky a komická vystoupení Návaznost na V+W Vrchol českého humoru

3. Období 1956-1968 SLAVNÁ DIVADLA 60. LET: Divadlo Na Zábradlí – založili r. 1958 J. Suchý a I. Vyskočil (nové pojetí divadla – text-appeal – komunikace s diváky, improvizace na místě); později uváděny absurdní hry (V. Havel) Semafor (sedm malých forem = hudební komedie, jazz, film, poezie, pantomima, loutky a výtvarné umění) – založil 1959 J. Suchý ad.; kabaretní čísla, slavné dvojice (J. Suchý a J. Šlitr / J. Molavcová; M. Šimek a J. Grossmann) Divadlo Járy Cimrmana – založeno 1967; představitelé Z. Svěrák a L. Smojlak

3. Období 1956-1968 Vrchol zlatých šedesátých – Pražské jaro 1968 Dočasné uvolnění cenzury L. Vaculík – kritika KSČ na sjezdu Svazu čs. spisovatelů, vydání manifestu Dva tisíce slov – podepsalo 120 tis. lidí, kritika vývoje po únoru 1948 a pomalosti reforem KSČ Odpor proti srpnové okupaci – protestsongy Karla Kryla (Bratříčku, zavírej vrátka)

3. Období 1956-1968 Chybná linie vedení změnila stranu z politické strany a ideového svazku v mocenskou organizaci, jež nabyla velké přitažlivosti pro vládychtivé sobce, vyčítavé zbabělce a lidi se špatným svědomím. Hlavní vinou a největším klamem těchto vládců je, že svou zvůli vydávali za vůli dělnictva. Nikdo rozumný samozřejmě v takovou vinu dělnictva neuvěří. Všichni víme, zejména to ví každý dělník, že dělnictvo prakticky nerozhodovalo v ničem. Poměry v komunistické straně byly modelem i příčinou stejných poměrů ve státě. Nemohli jsme důvěřovat svým zástupcům v žádném výboru, a když jsme mohli, nedalo se po nich zas nic chtít, protože nemohli ničeho dosáhnout. Ještě horší však bylo, že jsme už téměř nemohli důvěřovat ani jeden druhému. Osobní i kolektivní čest upadla. Pokazily se vztahy mezi lidmi, ztratila se radost z práce, zkrátka přišly na národ časy, které ohrozily jeho duševní zdraví a charakter. Za dnešní stav odpovídáme všichni, více však komunisté mezi námi, ale hlavní odpovědnost mají ti, kdo byli součástí či nástrojem nekontrolovatelné moci.“ (L. Vaculík, Dva tisíce slov, 1968)

4. Období 1968-1989

4. Období 1968-1989 ZMĚNY PO SRPNOVÉ OKUPACI: Zákaz všech literárních časopisů „trezorové filmy“ Obnova cenzury a nové zákazy publikování (M. Kundera, A. Lustig, L. Vaculík, V. Havel…) Úpadek společenského postavení spisovatelů Přesun zájmu k televizi a filmu, obliba seriálů (Nemocnice na kraji města, Žena za pultem)

4. Období 1968-1989 Nové rozdělení literatury: 1) OFICIÁLNÍ – např. O. Pavel, L. Fuks, autoři hist. románů 2) INEDITNÍ – tzv. SAMIZDAT – díla vydávaná neoficiálně v malém množství a šířená opisováním na psacím stroji Vznik samizdatových edic – např. Edice Petlice (L. Vaculík), Edice Expedice (V. a O. Havlovi) Nová generace undergroundu – v čele I. M. Jirous V samizdatu vydáváni L. Vaculík, P. Kohout; na pomezí B. Hrabal či J. Seifert 3) EXILOVÁ – do zahraničí odešli např. J. Škvorecký, A. Lustig, M. Kundera, P. Kohout, K. Kryl Vznik exilových nakladatelství – např. Index; Sixty-Eight Publishers (založil J. Škvorecký s manželkou r. 1971 v Torontu)

4. Období 1968-1989 Nový fenomén – bytové divadlo, bytové semináře Nová divadla – Divadlo (Husa) na provázku (M. Uhde, B. Polívka, M. Donutil – např. Balada pro banditu), Divadlo Sklep (T. Hanák, T. Vorel ad.) Mezník – vydání Charty 77 – požadavek dodržování práv a svobod, podepsala řada autorů (V. Havel, P. Kohout, L. Vaculík, J. Seifert…) – tzv. disidenti (disent – nenásilná opozice proti režimu) – trestáni (věznění V. Havla), vydána Anticharta

4. Období 1968-1989

4. Období 1968-1989 Dne 13. 10. 1976 byl ve sbírce zákonů ČSSR (č. I20) zveřejněn "Mezinárodni pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech", které byly jménem naší republiky podepsány v roce 1968, stvrzeny v Helsinkách roku 1975 a vstoupily u nás v platnost dnem 23. 3. 1976. Od té doby mají naši občané právo a náš stát povinnost se jimi řídit. Svobody a práva, jež tyto pakty zaručují, jsou důležitými civilizačními hodnotami, k nimž v dějinách směřovalo úsilí mnoha pokrokových lidí, a jejichž uzákonění může významně pomoci humánnímu vývoji naší společnosti. Vítáme proto, že ČSSR k těmto paktům přistoupilo. Jejich zveřejnění nám ale s novou naléhavostí připomíná kolik základních občanských práv platí v c· naší zemi zatím - bohužel - jenom na papíře. Zcela iluzorní je například právo na svobodu projevu, zaručované článkem 19 prvního paktu. Desítkám tisíc našich občanů je znemožněno pracovat v jejich oboru jenom proto, že zastávají názory odlišné od názorů oficiálních. Jsou přitom často objektem nejrozmanitější diskriminace a šikanování ze strany úřadů i společenských organizací; zbaveni jakékoliv možnosti bránit se, stávají se prakticky obětí apartheidu. V rozporu s článkem třináct druhého paktu, zajišťujícím právo na vzdělání, je nesčetným mladým lidem bráněno ve studiu jen pro jejich názory nebo dokonce pro názory jejich rodičů. Bezpočet občanů musí žít ve strachu, že kdyby se projevili v souladu se svým přesvědčením, mohli by být sami nebo jejich děti zbaveni práva na vzdělání. (Charta 77)

5. Období po r. 1989

5. Období po r. 1989 ZMĚNY PO SAMETOVÉ REVOLUCI: Zrušení hranic mezi dosavadními třemi proudy literatury, vydání dosud zakázaných knih a překladů, zrušení cenzury Velký počet vydavatelství / menší náklad knih Spisovatelé čelí konkurenci filmu, TV a internetu, „děti nečtou“ Nové formy literatury – e-knihy, blogy, internetové povídky Komercializace literatury, obrovská záplava knih různé kvality – obtížná orientace v knižním trhu Nové literární ceny – např. Magnesia Litera (od r. 2002) Příklon řady autorů k postmodernismu – imaginativní knihy, mísení žánrů, experimenty, aluze na slavná díla (např. J. Topol, M. Urban, D. Hodrová)

5. Období po r. 1989 DOPORUČENÁ DÍLA: M. Viewegh – Báječná léta pod psa P. Šabach – Hovno hoří I. Dousková – Hrdý Budžes K. Legátová – Jozova Hanule M. Urban – Hastrman J. Topol – Anděl J. Rudiš – Grandhotel, Nebe pod Berlínem P. Hůlová – Paměť mojí babičce K. Tučková – Vyhnání Gerty Schnirch, Žítkovské bohyně