Emil Hácha

městský znak Trhových Svinů dobová pohlednice z 19. století nadaný student… narodil se 12. července 1872 v jihočeských Trhových Svinách do rodiny berního úředníka už od dětství byl velice nadaný v šesti letech nastoupil rovnou do druhé třídy obecné školy časem si velmi oblíbil hlavně literaturu, hudbu a jazyky městský znak Trhových Svinů dobová pohlednice z 19. století

českobudějovické gymnázium (dnes J. V. Jirsíka) po absolvování českého gymnázia v Českých Budějovicích ovládal němčinu, angličtinu, francouzštinu, ruštinu, slovinštinu a polštinu za studií práv na Univerzitě Karlově (promoval s vyznamenáním ve 23 letech) se blíže seznámil se svou sestřenicí Marií Klausovou

komiksová verze Tří mužů ve člunu pozorný otec… po získání doktorátu si vzal Marii za manželku a r. 1902 se jim narodila dcera Milada, která (podle svých vzpomínek) vyrůstala v harmonické rodině, kdy se otec věnoval výtvarnému umění, turistice či plavání rád měl prý také rychlou jízdu autem a mimo svou dráhu soudce se věnoval zejména literatuře – spolu s bratrem Theodorem přeložili část díla Rudyarda Kiplinga a humoristický román Tři muži ve člunu od Jeroma Klapky Jeroma komiksová verze Tří mužů ve člunu

soudce Emil Hácha v čele Nejvyššího správního soudu v Praze uznávaný soudce… jeho právnické schopnosti došly plně uznání r. 1916, kdy se stal členem vídeňského Nejvyššího správního soudu a zároveň byl povýšen do funkce dvorního rady po vzniku ČSR se svým spolu-pracovníkem Ferd. Pantůčkem prosadil založení Nejvyššího správního soudu v Praze soudce Emil Hácha v čele Nejvyššího správního soudu v Praze

Tomáš Garrigue Masaryk příliš se nestýkal s elitami první republiky (Masarykem či Benešem), jejichž ideje mu byly cizí – obával se už dříve, že vytvoření samostatného malého státu je v prostoru mezi Německem a Ruskem příliš riskantní po Pantůčkově smrti se stal v r. 1925 prezidentem Nejvyššího správního soudu a díky jeho schopnostem získala tato instituce evropský věhlas, jakožto instituce hájící práva občanů proti přehmatům státních úřadů dnešní budova NSS v Brně Ferdinand Pantůček Edvard Beneš Tomáš Garrigue Masaryk

prezidentský kandidát… když 5. října 1938 po Benešově přijetí Mnichovské dohody, následné abdikaci a emigraci došlo k jednáním o obsazení funkce prezidenta, navrhl Rudolf Beran (předseda vlády a Strany národní jednoty) dosadit do funkce Emila Háchu, jelikož mu vyhovovala jeho konzervativní osobnost přijatelná pro všechny politické strany Rudolf Beran

Hácha se navíc v tu dobu už připravoval na důchod s milovanou ženou Marií, která však v r. 1938 umírá na onemocnění plic a Háchův duševní stav byl až do jeho smrti poznamenán depresemi (po smrti Marie dokonce sepsal soukromou sbírku básní Omyly a přeludy); navíc se tehdy rozvedla jeho dcera Milada

československý prezident… volba proběhla 30. listopadu 1938 a pro Háchu hlasovala většina poslanců kromě komunistů (prázdné lístky) Hácha byl vybrán, protože jako právní expert představoval kontinuitu s první republikou i nezpochybnitelnou nadstranickost hlavním jeho prezidentským úkolem bylo konsolidovat zbytky republiky, řešit hlavně právnické otázky nově vzniklého státu a rovněž působit coby morální autorita

Emil Hácha na Pražském hradě po svém zvolení prezidentem Hácha navíc vyhovoval i československým představitelům v Londýně i Moskvě (paradoxně jim vyhovovala jistá Háchova sešlost, vedle které pak politici v emigraci působili atraktivním dojmem) „Kdyby maminka žila, otec by se prezidentem nikdy nestal.“ (Háchova dcera Milada Rádlová) Emil Hácha na Pražském hradě po svém zvolení prezidentem

už na počátku roku 1939 byl jeho zdravotní stav vážný a trpěl silnými depresemi, premiér Beran tyto názory Háchova lékaře Maixnera odbyl v tom duchu, že, se prezident nedostane do situace, kdy by musel sám o něčem důležitém rozhodovat... kéž by měl pravdu… předseda vlády a Strany národní jednoty Rudolf Beran Emil Hácha na procházce u Letohrádku královny Anny

mapa okleštěného Československa březnové idy… nejosudovější dny přišly v březnu 1939 – 14. března odjel do Berlína na jednání s Hitlerem, když mezitím Josef Tiso vyhlásil nezávislost Slovenska a na Podkarpatskou Rus vtrhla maďarská vojska Josef Tiso mapa okleštěného Československa

Joachim von Ribbentrop jednání se účastnil kromě Hitlera také Hermann Göring, Joachim von Ribbentrop, generál Keitel a státní ministr Meissner – Háchu, který byl od začátku postaven před hotovou věc, doprovázel ministr zahraničí František Chvalkovský (pozdější protekt. vyslanec v Berlíně) Hermann Göring Joachim von Ribbentrop Wilhelm Keitel

Hitler byl již dopředu poučen, že zastrašováním a vyhrožováním dosáhne svého („dnešního dne o 6. hodině ranní překročí říšské vojsko hranice a narazí-li na odpor, bezohledně jej zlomí“) Hitlerovým cílem bylo definitivně získat kontrolu nad českými zeměmi a údajně po Háchovi natolik řval, že jej bylo slyšet přes čtvery zavřené dveře Emil Hácha při berlínském jednání s Hitlerem František Chvalkovský Emil Hácha v Berlíně Rudolf Hrušínský jako Emil Hácha v TV inscenaci

Hitlerův osobní lékař Theodor Morell Háchu přepadla srdeční slabost a takřka zkolaboval, Hitlerův osobní lékař Theodor Morell ho proto křísil povzbuzující injekcí Göring se Háchy dotazoval, zda je opravdu nutné, aby byla celá Praha srovnána se zemí → pak Hácha sdělil do Prahy premiéru Beranovi, aby byla armáda odzbrojena a nekladla odpor vymohl jedinou podmínku – že prohlášení podepsal jménem svým, nikoli jménem celé vlády Hitlerův osobní lékař Theodor Morell

Konstantin von Neurath německé jednotky v Praze když se 15. března vracel vlakem do Prahy, přijížděl již do okupované země; dříve než Hácha dorazil do Prahy Hitler (Háchův vlak byl právě proto záměrně pozdržen) 16. března Hitler s Ribbentropem vyhlásili na Pražském hradě Protektorát Čechy a Morava se dvěma správami nadřízenou byla německá okupační správa v čele s říšským protektorem Konstantinem von Neurathem Hitler v Praze Konstantin von Neurath německé jednotky v Praze

podřízená jí byla česká správa v čele se státním prezidentem Emilem Háchou; protektor mohl měnit, nebo dokonce rušit všechna rozhodnutí protektorátní vlády, pokud by odporovala říšským zájmům úvodní stránka Národní politiky z 16. března 1939 „přivítání“ Němců v Praze

protektorátní prezident… Hácha se snažil v mezích, které měl, Německu vzdorovat, ale trvalý tlak nacistů se nakonec podepsal na jeho zdraví i duševním stavu v květnu 1939 např. podpořil Hácha svou přítomností manifestační převoz ostatků Karla Hynka Máchy na Vyšehrad taktikou Háchy a premiéra Aloise Eliáše bylo udržovat pravidelný kontakt s londýnským exilem (Hácha měl krycí jméno Havel) předseda vlády Alois Eliáš převoz Máchových ostatků

za pomoci dostupných prostředků se Hácha s Eliášem snažili co nejvíce zadržovat a omezovat německá nařízení; Háchovým cílem bylo zejména propuštění internovaných Čechů, za což Neurath vyžadoval především navenek vyjádřenou loajalitu, která se mu poté hodila k propagandistickým účelům podařilo se tak dosáhnout např. toho, že byla postupně propuštěna většina studentů pozatýkaných po 17. listopadu 1939, kdy byly zavřeny české vysoké školy zastřelený student Jan Opletal Alois Eliáš a Emil Hácha německá vyhláška o zavření českých vysokých škol

Emil Hácha s Reinhardem Heydrichem velký zlom nastal s Neurathovým odvoláním a příchodem zastupujícího říšského protektora a šéfa říšské policie Reinharda Heydricha jeho úkolem bylo zpacifikovat český odpor a zvýšit produktivitu výroby bylo vyhlášeno stanné právo a mnoho set lidí bylo okamžitě zatčeno (mezi nimi i předseda vlády Alois Eliáš) vláda premiéra Aloise Eliáše Reinhard Heydrich Emil Hácha s Reinhardem Heydrichem

Emil Hácha zdravící vztyčenou pravicí Reinhard Heydrich a Karl Hermann Frank na Pražském hradě Hácha tak v Eliášovi ztratil oporu svého prezidentství v lednu 1942 byla jmenována nová vláda složená výhradně z ministrů loajálních k nacistům Hácha byl navíc donucen začít zdravit vztyčenou pravicí (za což doufal v další drobné ústupky a propuštění vězňů) Emil Hácha zdravící vztyčenou pravicí

Emil Hácha s Karlem Hermannem Frankem Heydrichova loutka… Reinhard Heydrich Hácha tehdy podruhé (poprvé to bylo po listopadových událostech r. 1939) vážně uvažoval o demisi nakonec se Heydrichovi podvolil, což ještě více zhoršovalo jeho už tak špatný zdravotní stav tehdy se pro něj stala nepostra-datelnou jeho dcera Milada, která plnila roli první dámy, věnovala se charitě, pomáhala pronásle-dovaným občanům a scházela se také se zástupci odboje (podle slov Karla Hermanna Franka ji před šibenicí zachránil jen fakt, že je dcerou prezidenta) Emil Hácha s Karlem Hermannem Frankem

v r. 1942 přišel atentát na Heydricha a následné brutální represe, které Němci v Protektorátu rozpoutali (např. vypálení obci Lidice a Ležáky) Hácha byl donucen vystoupit s projevem ostře kritizujícím aktivity Benešovy vlády, což mu v očích emigrantů zásadně uškodilo Hácha na Heydrichově pohřbu popravení lidičtí muži zpráva o likvidaci Lidic

Emil Hácha s kolaboranty Emanuelem Moravcem a Františkem Teunerem v té době již však plně přebral iniciativu jeden z nej-aktivnějších kolaborantů, ministr školství Emanuel Moravec, hlavní autor výše zmíněného projevu na konci roku 1942 došlo k definitivní roztržce mezi protektorátní a exilovou vládou, která reakci Prahy k atentátu tvrdě odsoudila (z bezpečí Londýna…) Emanuel Moravec Emil Hácha s kolaboranty Emanuelem Moravcem a Františkem Teunerem

nemocný stařec… Hácha od roku 1943 prakticky neopouštěl zámek v Lánech, kde také v září 1943 sepsal svou závěť, v níž si jako svého případného nástupce vybral předsedu protektorátní vlády Jaroslava Krejčího Karl Hermann Frank a Jaroslav Krejčí Emil Hácha v Lánech s Františkem Teunerem

Háchovo zdraví se neustále zhoršovalo – v důsledku zhoršující se arteriosklerózy přestal být pro nacisty a jejich přisluhovače zajímavý a už mnohem dříve ztratil i důvěru odboje (domácího i exilového) jeho zdravotní stav se natolik zhoršil, že kvůli častým leteckým poplachům v roce 1944 docházelo u něj při přesunech do krytu v důsledku snížené mozkové činnosti k samovolnému vylučování moči i stolice

korespondence Beneše s Háchou z r. 1941 symbol kolaborace… po válce se stal Hácha symbolem kolaborace, na čemž měl svůj podíl i Edvard Beneš, který ho však zpočátku podporoval korespondence Beneše s Háchou z r. 1941

Emil Hácha ve své pracovně Hácha se hodil jako obětní beránek, který měl zakrýt mnohonásobně větší kolaboraci a zbabělost jiných 13. května 1945 byl Hácha zatčen a převezen do vězeňské nemocnice vazební věznice na Pankráci Beneš rozhodl, že Hácha má být souzen – soud však dospěl k závěru, že od r. 1943 už Hácha vzhledem ke svému zdraví nebyl zodpovědný za své polit. projevy vazební věznice na Pankráci Emil Hácha ve své pracovně Edvard Beneš

na příkaz magistrátu byla umírajícímu Háchovi odepřena i dietní strava a jeho stav se stal kritickým nakonec zemřel v nemocnici 27. června 1945 v devět hodin večer a 30. června byl položen za účasti rodiny a policie do hrobu své manželky na Vinohradech

poválečný obraz… Háchovo hodnocení bylo dlouho zastřeno ideologickými výklady a zejména komunistický obraz Háchy kolaboranta se nejvíce vryl do paměti českého národa např. již v r. 1939 se ve Francii používalo rčení „jednat jako Hácha“ = bojácně ustupovat nacistickému nátlaku druhý pohled je na Háchu jako nemocemi sužovaného muže, který se snažil dělat to nejlepší, čeho byl schopen v rámci svého mandátu a možností „pravda“ bude někde uprostřed

Emil Hácha přijímá prezidentský úřad je nesporné, že „jednal tváří v tvář nacistickému režimu často naivně a snadno podléhal tlaku okolí“ (Jan Daniel) nebyl žádným zkušeným politikem a prezidentem se stal de facto z donucení v době, kdy neplatila žádná diplomatická a politická pravidla, ale právo silnějšího Reinhard Heydrich Emil Hácha přijímá prezidentský úřad

Emil Hácha s Heydrichem při prohlídce lazaretního vlaku „Vidím jen jedinou cestu ke světlejším zítřkům, a to je návrat k povinnostem, jak jsme je převzali k říši, návrat bezvýhradný, celonárodní, otevřený a jednoznačný.“ (Emil Hácha, červen 1942) z porovnání s jinými evropskými politiky, kteří se aktivně zpronevěřili svému národu a kolaborovali, však Hácha nevychází tak špatně nikdy nebyl přesvědčeným nacistou a přijetím funkce prezidenta se nesnažil rozšířit osobní moc, funkce pro něj byla spíše úkol pro loajálního státního úředníka úřad chápal jako dočasnou službu, jejímž smyslem bylo, aby český národ přežil tuto přechodnou dobu s co možná nejmenšími ztrátami jeho postoje se nelišily od většiny českého národa… Emil Hácha s Heydrichem při prohlídce lazaretního vlaku

není možné jej tak hodit do stejného pytle jako např není možné jej tak hodit do stejného pytle jako např. Vidkuna Quislinga v Norsku, Miklose Horthyho v Maďarsku, Josefa Tisa na Slovensku nebo již zmíněného Emanuela Moravce stejně tak ale není možné nezmínit, že Hácha hrál v důležitou roli v nacistické propagandě a sám de facto pomáhal nacistickou činnost legitimizovat Josef Tiso Vidkun Quisling Miklós Horthy Emanuel Moravec

Emil Hácha s Aloisem Eliášem zásadní je pochopit jeho vnitřní postoj – svou kritičnost vůči nacistům z pozice prezidenta prostě nechápal jako podporu násilného odboje, ale jako celoživotní „právník ji viděl spíše v odporu legálními prostředky a v působení uvnitř systému“ (Jan Daniel) – navíc Hácha vždy aktivně vystupoval proti českým fašistům jde tak o jednu nejrozporuplnějších postav českých dějin, jejíž význam bude vždy předmětem dohadů… Emil Hácha s Aloisem Eliášem Emil Hácha hajlující…

Doporučená literatura a použité zdroje ČERNÝ, V. 1939: Osudový březen. Tajemství české minulosti, č. 5, prosinec 2010, s. 38 – 42. DANIEL, J. Právník v době bezpráví. Tajemství české minulosti, duben 2013, s. 8 – 12. DANIEL, J. Byl Hácha kolaborant? Tajemství české minulosti, duben 2013, s. 13. KUCER, M. Hrdina nebo zrádce? JUDr. Emil Hácha. Fakta a svědectví, č. 3, 2009, s. 22 – 23. KUČEROVÁ, I. 2248 temných dní: Hitler si vydupal protektorát za 4 hodiny. History revue, č. 11, listopad 2013, s. 54 – 56. MACHÁLEK, V. U obětovaného prezidenta. Živá historie, květen 2013, s. 35 – 37. NEKOLA, M. Jak se volily hlavy státu. Tajemství české minulosti, březen 2013, s. 40 – 42. TOMÁŠEK, D. Deník druhé republiky. Živá historie, říjen 2013, s. 39 – 46. JUNEK, V. Emil Hácha. Muž, který obětoval vlastní čest. Praha: Petrklíč, 2013, 264 s. PASÁK, T. Emil Hácha (1938-1945). Praha: Rybka Publishers, 2007, 408 s. Všichni naši prezidenti. Reflex speciál, jaro 2008, 88 s. internet: Pražský hrad, Wikipedie, Česká televize, ÚSTR aj.