Zápas o Středomoří mezi Římem a Kartágem. Punské války 264 – 146 př.n.l.

Punské války Punské války byly tři. Řím x Kartágo Kartágo: původně fénická kolonie ovládalo severoafrické pobřeží (dnes Tunis) a část Španělska. Kartagince nazývali Římané Puny.

Cíl: ovládnout západní polovinu Středomoří. Začátek: válka o ovládnutí Sicílie (obilí) Řím převaha na souši Kartágo převaha na moři Výsledek: vítězství Říma zničení Kartága

2. punská válka 218 – 202 př.n.l. Hannibal (geniální vojevůdce) nenávist k Římu zimní přechod přes Alpy se slony –překvapení !!! Polovina vojska zahynula, sloni uhynuli.

„Hannibal Ante Portas“ 216 v bitvě u Cann Římané na hlavu poraženi Přesto Hannibal postupně vytlačen z Itálie a vrací se domů bránit Kartágo. r.202 bitva u Zamy-Hannibal x Scipio Africanus…Kartágo poraženo, H. uprchl

„Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“ Punské války „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“ Marcus Portius Cato 3. punská válka – Řím využívá záminku (Kartágo se brání napadení numidským králem) ke srovnání Kartága se zemí- vypáleno, zbořeno, zasoleno, obyvatelstvo odvedeno do otroctví. Hannibal na útěku, stále bojuje po boku všech nepřátel Říma. Aby unikl zajetí, páchá sebevraždu.

Římské vojenské výboje

Po punských válkách Řím ovládl území od Gibraltaru (Španělsko) po Malou Asii (Turecko) Výboje se nikdy nezastavily- římské území se stále zvětšovalo. Římská armáda se skládala z legií (4 500- 6 000vojáků), legie z 10 kohort (po 600 mužích), kohorta z 3 manipulů (200 mužů)

Řím ovládá Středozemní moře a jeho výboje pokračují.

legionář

Structure of the Roman Army

legionář Kožená zbroj Štít Vrhací oštěp Meč Železná přilba Obléhací stroje, beranidla, katapult, pohyblivé věže gladius

Želva (testudo)

Římský vojenský tábor

Neblahé důsledky výbojů

Reformy bratří Gracchů Tiberius Sempronius Gracchus – 134 př.n.l.-tribun lidu Gaius Sempronius Gracchus – 123 př.n.l. -konzul

Podle Tiberiova návrhu bylo stanoveno maximální množství půdy na jednoho muže – zhruba 126 hektarů; zbytek měl být zabaven a rozdělen bezzemkům po 30ti jitrech (dědičný nájem). Bohatí byli samozřejmě proti, a tak přesvědčili druhého tribuna, aby návrh vetoval. Tiberius však pronesl řeč „zdali může být někdo tribunem lidu, je-li proti jeho zájmům“. Tím způsobil odvolání tribuna. Návrh zákona byl přijat, byla vytvořena komise, která se měla postarat o to, aby reforma proběhla. Nastalo však mnoho problémů, což znamenalo zdržení práce komise, a do toho začaly nové volby tribunů. Při nich začaly potyčky, bitky a Tiberius byl zabit a činnost komise přerušena.

Usilovali o pozemkovou reformu Chtěli odebrat velkostatkářům část půdy a přidělit ji nemajetným římským občanům, bezzemkům Zákon byl nakonec přijat pod tlakem lidového shromáždění, ale …

R. 123 chtěl pokračovat v reformách svého bratra Gaius Gracchus R. 123 chtěl pokračovat v reformách svého bratra Gaius Gracchus. Zvolen tribunem lidu, podal návrhy zákonů (obilní zákon – levné obilí pro chudé ze státních skladů; soudní zákon – posílen vliv publikánů v úřadech (voleni jako soudci do porot). Výstavba silnic (zaměstnání pro chudinu), Gaius navrhoval dát spojencům římské občanství (tím je více připoutat k Římu), dále navrhoval zřídit nové kolonie v Africe (obživa pro řemeslníky a zemědělce). Tyto návrhy (občanství pro spojence a kolonie v Africe) byly však odmítnuty i chudinou. Došlo k bitce mezi přívrženci a odpůrci jeho názorů, senát označil Gaia za nepřítele republiky a odsoudil jej k smrti. Rozsudek nebyl vykonán, protože Gaius spáchal sebevraždu. Během následujících 20 let byly všechny důležité reformy (včetně pozemkové) zlikvidovány nobilitou a senátem.

Pozemková reforma byla zastavena Oba bratři byli v rozmezí několika let zlikvidováni Krize římské republiky se prohloubila.