SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA BIOSIGNÁLŮ
Advertisements

SIGNÁLY A SOUSTAVY V MATEMATICKÉ BIOLOGII
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
© Institut biostatistiky a analýz SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA Č ASOVÝCH Ř AD prof. Ing. Jiří Holčík, CSc.
AUTOMATIZAČNÍ TECHNIKA Binární a číslicové řízení.
ROVNOMĚRNÝ POHYB, PRŮMĚRNÁ RYCHLOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Radim Frič. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková.
NÁZEV ŠKOLY: S0Š Net Office, spol. s r.o, Orlová Lutyně AUTOR: Ing. Oldřich Vavříček NÁZEV: Podpora výuky v technických oborech TEMA: Základy elektrotechniky.
Petr Kielar Seminář o stavebním spoření Část VI: Podmínka rovnováhy a SKLV.
Funkce Lineární funkce a její vlastnosti 2. Funkce − definice Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny.
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
© Institut biostatistiky a analýz SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc.
Definice: Funkce f na množině D(f)  R je předpis, který každému číslu z množiny D(f) přiřazuje právě jedno reálné číslo. Jinak: Nechť A, B jsou neprázdné.
Měření délky pevného tělesa
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
CZECH SALES ACADEMY Hradec Králové – VOŠ a SOŠ s.r.o.
DUM:VY_32_INOVACE_IX_1_17 Výkon Šablona číslo: IX Sada číslo: I
Matematika 3 – Statistika Kapitola 4: Diskrétní náhodná veličina
Lineární funkce - příklady
Řešení nerovnic Lineární nerovnice
Základní pojmy v automatizační technice
ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/ ČÍSLO MATERIÁLU 1 – Množiny – teorie
Lineární rovnice a nerovnice I.
Algoritmizace - opakování
„Svět se skládá z atomů“
Kvadratické nerovnice
Jedno-indexový model a určení podílů cenných papírů v portfoliu
MATEMATIKA Dělitel a násobek přirozeného čísla.
8.1.2 Podprostory.
Soustava dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými
Číslicová technika.
SIMULAČNÍ MODELY.
Autor: Předmět: Ročník: Název: Označení: DUM vytvořen:
Funkce Funkce (píšeme f (x) ) je každé zobrazení množiny A do množiny R, kde A je libovolná podmnožina množiny R. Zobrazované množině A říkáme definiční.
Poměr v základním tvaru.
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Lubomíra Moravcová Název materiálu:
GENEROVÁNÍ HODNOT NÁHODNÝCH VELICIN PSEUDONÁHODNÁ ČÍSLA
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
3. Diferenciální počet funkcí reálné proměnné
APLIKACE MATEMATIKY A FYZIKY A Matematická část 2
Kvadratické nerovnice
Řešení nerovnic Lineární nerovnice
8.1.3 Lineární obal konečné množiny vektorů
MNOŽINY.
Rovnice základní pojmy.
Teorie Informace, signál
Rovnice s absolutními hodnotami
3. přednáška Laplaceova transformace
ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA BIOSIGNÁLŮ
Základní statistické pojmy
Úvod do praktické fyziky
Teorie chyb a vyrovnávací počet 1
Primitivní funkce Přednáška č.3.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Lenka Marková Název materiálu:
Lomené výrazy (2) Podmínky řešitelnost
* Funkce Matematika – 9. ročník *.
Poměr v základním tvaru.
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Lenka Marková Název materiálu:
Náhodný jev, náhodná proměnná
Lineární funkce a její vlastnosti
Mlhavý úvod do Fuzzy logiky
Základy infinitezimálního počtu
Více náhodných veličin
Výuka matematiky v 21. století na středních školách technického směru
Funkce Pojem funkce Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Grafy kvadratických funkcí
Dělení racionálních čísel
Transkript prezentace:

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.muni.cz

II. SIGNÁLY ZÁKLADNÍ POJMY

Signál - definice

Signál - definice Signál je jev fyzikální, chemické, biologické, ekonomické či jiné materiální povahy, nesoucí informaci o stavu systému, který jej generuje, a jeho dynamice. Je-li zdrojem informace živý organismus, pak hovoříme o biosignálech bez ohledu na podstatu nosiče informace.

(BIO)SIGNÁLY - příkLady

(BIO)SIGNÁLY - příkLady

(BIO)SIGNÁLY - příkLady

(BIO)SIGNÁLY - příkLady

(BIO)SIGNÁLY - příkLady

(BIO)SIGNÁLY - příklady

(BIO)SIGNÁLY - příklady

SIGNÁLY  matematické modely abychom mohli úspěšně řešit praktické problémy (analýza, syntéza), potřebujeme reálné signály vyjádřit matematicky jejich (abstraktními) modely; model signálu by měl splňovat dva základní požadavky: výstižnost, přesnost; jednoduchost, snadná manipulace;

Klasifikace signálů Spojité a diskrétní signály Analogové a digitální (číslicové) signály Reálné a komplexní signály Deterministické a náhodné signály Sudé a liché signály Periodické a neperiodické signály

A) Spojité a diskrétní signály Spojitý signál (přesněji signál se spojitým časem) je takový signál x(t), kde čas t je spojitá proměnná. Diskrétní signál (přesněji signál s diskrétním časem) je takový signál x(t), kde čas t je definován v diskrétních časových okamžicích. Diskrétní signál proto často zapisujeme jako posloupnost {xn}, kde n je celé číslo, resp x(nT). Pozn. Spojitá vs. nespojitá funkce. Zde se myslí ve smyslu hodnot funkce nikoliv času. V tomto smyslu nespojitý signál v praxi neexistuje (vždy konečná délka přechodu). Příklad: obdélníkový signál.

A) Spojité a diskrétní signály

A) Spojité a diskrétní signály

A) Spojité a diskrétní signály U diskrétního signálu není hodnota signálu mezi jednotlivými diskrétními časovými okamžiky definována. Diskrétní signál lze také získat vzorkováním spojitého signálu: x(t0), x(t1), x(t2), ..., x(tn), ... (též značení x0, x1, x2, ..., xn, ...). Hodnoty xi = xi(t) se nazývají vzorky.

A) Spojité a diskrétní signály Diskrétní signál vyjádřený posloupností můžeme zapsat funčním předpisem, např. explicitně seznamem hodnot, např. (zde se implicitně předpokládá, že prvky jsou číslovány od nuly a pro záporné indexy n jsou hodnoty nulové)

Analogové a digitální (číslicOVÉ) signály Analogový signál nabývá hodnot ze spojitého intervalu. Digitální (číslicový) signál nabývá hodnot z konečné množiny hodnot. Příkladem analogového signálu může být např. EKG signál zaznamenaný na papír nebo hodnota napětí zobrazená na analogovém osciloskopu. Příkladem digitálního signálu může být např. barva pixelu digitální fotografie <0;255>. Kvantování je proces, kterým se převádí spojité hodnoty veličin na diskrétní.

C) Reálné a komplexní signály Reálný signál je takový signál, který nabývá reálných hodnot. (V praxi skutečně měřitelný.) Komplexní signál je takový signál, který nabývá komplexních hodnot. (Hypotetický, v praxi neměřitelný.) Čas t je spojitý nebo diskrétní.

D) Deterministické a náhodné signály Deterministický signál je takový signál, jehož hodnoty jsou v daném čase jednoznačně určeny. Takovýto signál může být tedy popsán analytickou funkcí času t. Náhodný (stochastický) signál je takový signál, jehož hodnoty jsou náhodné. Takovéto signály popisujeme statistickými prostředky. Např. bílý/barevný šum.

E) Sudé a liché signály Sudý signál je takový, pro který platí Lichý signál je takový, pro který platí Součin sudého a lichého signálu je lichý signál. Součin dvou sudých nebo dvou lichých signálů je sudý signál.

E) Sudé a liché signály

F) Periodické a neperiodické signály Analogový signál x(t) je periodický s periodou T, jestliže existuje hodnota T taková, že pro všechna t platí Nejmenší kladná hodnota T, pro kterou platí uvedený vztah se nazývá základní perioda. Obecně lze psát kde k je celé číslo.

F) Periodické a neperiodické signály Pozor! Pro konstantní signál není definována základní perioda. Konstantní signál je periodický pro každou hodnotu T. Spojitý signál, který není periodický se nazývá neperiodický nebo aperiodický. Reálné biosignály nejsou zcela periodické – hovoříme o repetičních signálech. Pohov! řečový signál – samohláska „e“

F) Periodické a neperiodické signály Pro diskrétní signál definujeme periodický signál s periodou N obdobně a Pozor! Diskrétní signál získaný rovnoměrným vzorkováním periodického spojitého signálu nemusí být periodický. Součet dvou spojitých periodických signálů nemusí být periodický signál. Součet dvou diskrétních periodických signálů je vždy periodický signál. Pohov!

F) Periodické a neperiodické signály