Japonsko v mezinárodních vztazích Tereza Bělecká

Základní informace Ukončení předmětu Docházka Osnova a průběh předmětu Konzultace: po domluvě, spíše e-maily

Teorie mezinárodních vztahů Tři paradigmata (tzv. „Velké debaty“) Mnoho V rámci jedné teorie různé úpravy různých teoretiků (důraz na jiné aspekty MV) Problémy s teoriemi? Ukotvenost? Odkud jsou? Normativita?

Realismus Ústřední téma: moc Výlučným aktérem MV je stát MV: neustálé soupeření/rivalita (anarchie) → válka neoddělitelná od MV, tj. trvalý mír/spolupráce nejsou možné Vztahy mezi státy, které se snaží prosadit své zájmy (národní/státní zájmy) Stát jedná racionálně (má své důvody), tj. možnost analýzy a prognózy Analýza faktů, žádné „coby kdyby“ Vychází z egoistické podstaty člověka

Liberalismus Ústřední téma: rovnoprávnost, spolupráce Stát není výlučným aktérem MV Zpochybňuje racionalitu jednání státu Chápe světové organizace a mezinárodní pravidla a normy jako záruku mezinárodní stability Vychází z podstaty člověka jako dobré bytosti Volný trh napomáhá míru, stejně tak vzájemná závislost států

Marxismus Základ v učení německého filozofa Karla Marxe „Aktéry“: třídy a výroba Během formování MV stál většinou mimo debaty Postupná změna od konce 60. let, přes 70. léta až po 80. (akceptování státu jako aktéra MV). Odraz v MZ: morální apel (frankfurtská škola), subdisciplína mezinárodní politické ekonomie (vnitřně nekoherentní) Za státními zájmy stojí ekonomie Teorie studuje globalizaci a její dopad na ekonomické rozdíly a nerovnoměrnost

Sociální konstruktivismus Kritické teorie – otázka poznání reality Roztříštěná teorie Nezakládá se na materiálních faktorech Založeno na teorii strukturace: aktéři a struktury se utvářejí navzájem Důraz na jazyk (teorie řečových aktů a jazykových her) Aktérem MV jsou státy, instituce i jedinci MV jsou soubor interakcí mezi aktéry (identity, hodnoty, sdílená představa o vhodném chování)

Japonsko Období Muromači (1333 – 1568) Období Azuči-Momojama (1568 – 1600) Období Edo/Tokugawa (1600 – 1867) Období Meidži (1868 – 1912) Období Taišó (1912 – 1926) Období Šówa (1926 – 1989) Období Heisei (1989 – současnost)

Japonsko v 16. století Sjednocení země Piráti wakó + Pokus o dobytí Koreji Snaha o obchod s Čínou → odmítnuto Plodiny, vymoženosti či nová slova Zbraně a vojenská technika Vznik velkých hradů Náboženství František Xaverský Rychlé šíření po celém Kjúšú a kolem Kjóta

Tokugawové a mezinárodní vztahy Obchod Nutné povolení William Adams 1606: první protikřesťanské edikty 1637 – 1638: Šimabarská vzpoura → kompletní zákaz křesťanství Sakoku Přísné regulace zahraničního obchodu a opuštění země Zákaz stavby lodí s tonáží větší jak 500 koku Dedžima, Cušima, přes Rjúkjú Rangaku 1 krychlový metr = 5,544 koku

„Otevření“ Japonska Vnitřní a vnější problémy „Noví“ cizinci v Japonsku (Rusové, Britové, Američané) 1853 – 1854: Matthew C. Perry Kanagawská smlouva „o míru a přátelství“ Šimoda (US konzul) a Hakodate + dobré zacházení s trosečníky + stejná privilegia pro US Obdobné nerovnoprávné smlouvy i s dalšími Exteritorialita Nízká dovozní cla + celní tarify Odliv zlata, záplava levnými zahraničními výrobky, nepřátelství vůči cizincům

Zdroje Mezinárodní vztahy: Japonské dějiny: Beletrie: Oskar Krejčí – Mezinárodní politika, Radka Druláková, Petr Drulák – Tvorba a analýza zahraniční politiky, Petr Drulák – Teorie mezinárodních vztahů, Ryan Beasley – Foreign Policy in Comparative Perspective: …, Andrew Moravcsik – Taking Preferences Seriously: …, Steve Smith, Amelia Hadfield, Tim Dunne – Foreign Policy: …., Ch. Reus-Smith, D. Snidal – The Oxford Handbook of International Relations, Pavel Pšeja (ed.) – Přehled teorií mezinárodních vztahů, Ken Boot, Steve Smith – Současné teorie mezinárodních vztahů, Časopis Mezinárodní vztahy. Japonské dějiny: Albert M. Craig, Edwin O. Reischauer – Dějiny Japonska, R. H. P. Mason, J. G. Caiger – A History of Japan, W. Scott Morton, J. Kenneth Olenik – Japan: Its History and Culture, Elise K. Tipton – Modern Japan: A Social and political history, Christopher Goto-Jones – Modern Japan: A Very Short Introduction. Beletrie: James Clavell – Šógun, David Mitchell – Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta, Šúsaku Endó – Mlčení.