Renesanční filosofie Mgr. Vladimír Velešíkk
ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_7.SV.07 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: únor 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Úvod do filosofie a religionistiky Materiál seznamuje studenty s formováním základů novověké filosofie. Zabývá se srovnáním a kritikou křesťanské filosofie, poukazuje na nové trendy ve vývoji filosofie, tedy zájem o vědu, člověka a o stát. Materiál se využije v kterékoliv části hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule, učebnice.
Renesanční filosofie
Podmínky individualismus svobodné studium antiky příklon světskému myšlení → světskost, neduchovní charakter myšlení věda budována na základech rozumu a zkušenosti vynálezy a objevy: kompas střelný prach zeměpisné objevy knihtisk
Roger Bacon (1212 – 1294) studoval v Oxfordu, vstoupil do františkánského řádu, intenzivně studoval jazyky (klasická filologie) vliv magických, astronomických, alchymistických myšlenek část života strávil ve vězení
Roger Bacon největší filosofové minulosti – Aristotelés, Avicenna, Averroes scholastikům chybí znalost řečí scholastikové neměli dostatečné znalosti matematiky představitel experimentu (je to pramen veškerého pravého vědění o světě) předpověděl řadu vynálezů
Platónská akademie založena (obnovena) ve Florencii v roce 1459 (podpora rodiny Medici) pokračovala v šíření platonismu činnost ukončila roku 1521 charakteristika člověka: „Nebe se mu nezdá dost vysoké, nitro země dost hluboké. Ani čas, ani prostor mu nebrání, aby se odebral kdykoli kamkoli … Všude se snaží vládnout, všude chce být veleben, chce být věčný jako Bůh.“
Giovanni Pico della Mirandola (1463 – 1494) O lidské důstojnosti – manifest humanismu úvahy o člověku „Člověk je svého štěstí strůjcem.“ „Umístil jsem tě doprostřed světa, abys odtud mohl snadněji obhlédnout všechno co je na světě. Neudělali jsme tě ani nebeským, ani pozemským, ani smrtelným, a tak čím svobodněji a poctivěji budeš sám sebe utvářet a přetvářet, tím spíše nabudeš podoby, kterou si vyvolíš.“
Základní směry renesančního myšlení a, humanismus b, magický směr c, protestantismus (reformace) d, mechanický směr f, filosofie státu
Humanismus humanismus se stává studiem všeho, co je „lidské“ (tj. světské – studia humana; scholastika – studia divina – vše, co je božské, věčné) „Jsem člověk a nic lidského mi není cizí.“ Dante Alighieri – Božská komedie (filosofické vyjádření světa) Francesco Petrarca Giovanni Boccaccio – Dekameron (vlna lidské sexuality)
Lorenzo Valla (1407 – 1457) pracoval v papežské kanceláři stanovil vědecké zásady odborné kritiky textu odhalil, že tzv. Konstantinova donace je falzum snaha propojit křesťanskou morálku s prvky epikúreismu („Ctnostné je to, co vede k rozkoši.“)
Erasmus Rotterdamský (1469 – 1536) dílo: Chvále bláznivosti pokojná reforma církve (předchůdce Luthera) vydal Nový zákon v řečtině s vlastním latinským překladem
Michel de Montaigne (1533 – 1592) Dílo: Eseje úvahy o životě „Žít v sobě a být svůj.“ v centru jeho myšlení stojí člověk vztah života a smrti → smrt je součást života
Magický směr astrologie alchymie pythagorejská mystika čísel
Theophrastus Bombastus Paracelsus (1493 – 1541) lékař zastánce experimentu lidské tělo se skládá z několika prvků → síra, rtuť, soli + nutná životní síla vlivy na člověka → postavení hvězd, vlivy psychické a chemické, osud
Protestantismus (reformace) náboženský individualismus návrat k pramenům Martin Luther (1483 – 1546) překlad Nového zákona do němčiny scholastika je dílo ďáblovo Aristoteles je pustý žvanil a líný osel
Mechanický směr Mikuláš Koperník (1473 – 1542) O obězích nebeských sfér vyvrátil geocentrickou soustavu Johann Kepler (1571 – 1630) Keplerovy zákony harmonie vesmíru kvantitativní stránka přírody
Mikuláš Kusánský (1401 – 1464) jeden ze zakladatelů novověké filosofie studoval v Německu a Itálii; stal se advokátem, později knězem; stal se biskupem (Brixen), kardinálem a papežským legátem představitel univerzální tolerance dialektika části a celku nekonečné univerzum → vesmír je stvořen na základě matematických principů tři stupně poznání
Giordano Bruno (1548 – 1600) „Jedinou autoritou má být rozum a svobodné bádání.“ vstoupil do dominikánského řádu „cestující profesor“ přednášel v Paříži, Oxfordu, Ženevě pobýval i v Praze (roku 1588) roku 1600 upálen na náměstí Campo di Fiori svět nemá hranice ani konce → nekonečnost je vyplněna bezpočetnými Slunci, hvězdami, světy – je tedy bez středu universum je oduševnělým Bohem; Bůh je ztotožněn s přírodou = panteismus svět se skládá z nejmenších částeček = monády (universum je v každé monádě)
Filosofie státu probuzené národní vědomí proti středověkému církevnímu univerzalismu
Niccolo Machiavelli (1469 – 1527) dílo: Vladař rada imaginárnímu panovníkovi → jak co nejlépe spravovat stát principem politického jednání je sebezachování státu a stupňová- ní jeho moci použití morálních i nemorálních prostředků „Lidem je nutno buď lichotit, anebo je zničit.“
Thomas Morus (1478 – 1535) dílo: O nejlepším stavu státu a o novém ostrově Utopii společná výroba společné vlastnictví zaopatření ve stáří a nemoci volný přístup všech obyvatel ke vzdělání
Tommaso Campanella (1568 – 1639) dílo: Sluneční stát prožil řadu let ve vězení obviněn z kacířství společné vlastnictví
Zpětná vazba Uveďte důvody, proč řadíme Rogera Bacona do renesanční filosofie. Proč v době renesance vzniká filosofie státu? Vysvětlete pojem utopie.
TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha - Litomyšl: Paseka, 2006, ISBN 80-7185-819-6 STORIG, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN 80-7192-500-4 BEZ AUTORA. Soubor:Roger-bacon-statue.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Roger-bacon-statue.jpg (obrázek č. 1 – Roger Bacon) DELL'ALTISSIMO, Cristofano. Soubor:Pico1.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pico1.jpg (obrázek č. 2 – Pico della Mirandola) BEZ AUTORA. Soubor:Lorenzo Valla.JPG [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lorenzo_Valla.JPG (obrázek č. 3 – L. Valla) HOLBEIN, Hans mladší. Soubor:Holbein-erasmus.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Holbein-erasmus.jpg (obrázek č. 4 – E. Rotterdamský) BEZ AUTORA. Soubor:Michel de Montaigne 1.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Michel_de_Montaigne_1.jpg (obrázek č. 5 – M. de Montaigne) BEZ AUTORA. Soubor:Martin Luther 2.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Martin_Luther_2.jpg (obrázek č. 6 – M. Luther) BEZ AUTORA. Soubor:Nikolaus Kopernikus.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nikolaus_Kopernikus.jpg (obrázek č. 7 – M. Koperník)
BEZ AUTORA. Soubor:Johannes Kepler 1610. jpg [online]. [cit. 28. 5 BEZ AUTORA. Soubor:Johannes Kepler 1610.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Johannes_Kepler_1610.jpg (obrázek č. 8 – J. Kepler) MASTER OF THE LIFE OF THE VIRGIN. Soubor:Nicholas of Cusa.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nicholas_of_Cusa.jpg (obrázek č. 9 – M. Kusánský) BEZ AUTORA. Soubor:Giordano Bruno.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Giordano_Bruno.jpg (obrázek č. 10 – G. Bruno) DI TITO, Santi. Soubor:Santi di Tito - Niccolo Machiavelli's portrait headcrop.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Santi_di_Tito_-_Niccolo_Machiavelli%27s_portrait_headcrop.jpg (obrázek č. 11 – N. Machiavelli) HOLBEIN, Hans. Soubor:Hans Holbein d. J. 065.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hans_Holbein_d._J._065.jpg (obrázek č. 12 – Th. Morus) DE LARMESSIN, Nicolas III. Soubor:Campanella-2.png [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Campanella-2.png (obrázek č. 13 – T. Campanella)