Apollinaire Guillaume - Alkoholy

Portrét

Životopis Apollinaire Guillaume (1880-1918) vlastním jménem Wilhelm Apollinaris Albertus de Kostrowitzky francouzský básník a dramatik polského původu. Jeho matka byla polská šlechtična, otec je neznámý, ale podle dohadů to mohl být, švýcarsko-italský aristokrat, který z Apollinairova života záhy zmizel. Dětství strávil v Monaku, později žil v Paříži. Bojoval v první světové válce, u dělostřelectva jako seržant a u pěchoty jako podporučík, kde byl raněn. Po rekonvalescenci působil v zázemí u odboru pro styk s tiskem, a byl povýšen do hodnosti poručíka. Roku 1918 se oženil. Byl jedením ze zakladatelů moderní francouzské poezie, kritik a propagátor avantgardního výtvarného umění (především kubismu). Představitel avantgardy. Stal se zakladatelem několika časopisů (např. Ezopova hostina, Pařížské večery, Moderní literatura a Imoralistická revue). Jeho básnické sbírky Alkoholy a Kaligramy se staly mezníkem ve vývoji francouzské poezie a vytyčily cestu modernímu umění, které vycházelo z nové skutečnosti a z nových životních pocitů na přelomu 19. a 20. stol. Ve svých básních spojil tradici francouzských šansonů, německých romantických písní a okultní inspirace. Pojem krásy rozšířil i na moderní techniku, vrátil poezii její smysl pro tajemno, obohatil verše kultem každodenní krásy a estetického dynamismu.

Dílo a autor Apollinaire velmi ovlivnil českou literaturu, jeho díla překládali Karel Čapek ,Jaroslav, Vítěslav Nezval a další. Ve svém díle spojil spontánní touhu po lidštějším životě s energií pro nové století. Poté co bylo zveřejněné Pásmo byly názory na jeho kvalitu různé. Autoru, ale nezáleželo na rozumu, usiloval o to, aby básně, ne jen ji produkovaly nebo popisovaly. Hlavní díla: Alkoholy (Les Alcools), 1913 Kaligramy (Caligrammes), 1918  

Dílo Vytvořil tzv. "básnické obrazy" - ideogramy, v nichž se pokusil spojit a ztotožnit poezii a malířství. Na základě volné asociace představ, otevírající cestu surealismu, vytvořil novou skutečnost, kde se hroutí dosavadní hranice .(Ovlivnil např. André Bretona, Vítězslava Nezvala a Karla Čapka.) Byl jeden z nejpopulárnějších členů Montparnasské umělecké komunity v Paříži. Jeho přáteli a spolupracovníky byli Pablo Picasso, Max Jacob, André Salmon, André Breton, Jean Cocteau a další. Prolínají se jednotlivé druhy umění, přítomnost a minulost, sen a realita. Pomocí nového lyrismu své poezie usiloval zejména o zlidštění světa a jeho osvobození z konvencí. Jeho verše se staly strhující oslavou života a velikosti člověka. Na základě volné asociace představ, otevírající cestu surrealismu, vytvořil novou skutečnost, kde se hroutí dosavadní hranice světa možností a prolínají se jednotlivé druhy umění, přítomnost a minulost, sen a realita. Pomocí nového lyrismu své poezie usiloval zejména o zlidštění světa a jeho osvobození z konvencí. Jeho verše se staly strhující oslavou života a velikosti člověka Apollinaire měl určující vliv na evropskou avantgardní poezii; v českém kontextu jeden z nejpřekládanějších francouzských básníků 20. stol. Česky vyšly např. výbory Alkoholy života, Apollinaire zámý a neznámý, prózy Kacíř a spol., dramata Tiresiovy prsy , Casanova, Zemřel na španělskou chřipku. Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní francouzské poezie. Alkoholy Vyvrcholením jeho snahy o vytvoření nového básnického jazyka a vyjádření rytmu moderní doby.Tato básnická sbírka obsahuje 45 básní.

Alkoholy- Pásmo Pásmo je úvodní částí sbírky Alkoholy bylo napsáno r. 1912. Toto dílo přeložil Karel Čapek roku 1919 je to poetický literární útvar, zpravidla se jedná o rozsáhlejší báseń, v níž se jedna představa volně váže k druhé technikou volné asociace. Vznik tohoto útvaru úzce souvisí s poetikou surrealismu, vlastním zakladatelem žánru je Guillaume Apollinaire, prvním dílem je stejnojmenná báseň z roku 1912, tvořili je ale i jiní básníci, u nás se o tento žánr pokoušel například Vítězslav Nezval. Pásma jsou zpravidla volně veršovaná. Rychlé přemisťování v čase a prostoru vystihuje dynamiku doby. Města splývají v jediné, verše jsou samostatné významové jednotky. Báseň má vypadat jako stránka novin, typické pro dílo jsou metafory.

Struktura díla Báseň neobsahuje jedno konkrétní téma (polytematismus). Snaží se zachytit volný, spontánní proud představ, pocitů a úvah. Objevuje se prolínání časových rovin a dějišť - čtenář se neustále nachází na různých místech: v Paříži, v Praze, u Středozemního moře, v Římě a Amsterodamu. Na první pohled by mohlo čtenáře zaujmout, že je celá báseň psaná bez interpunkčních znamének. Tento jev můžeme vnímat právě jako součást avantgardního umění. Je psaná veršem volným. Setkáváme se zde s rýmem sdruženým: A tobě brání stud když okna na tebe hledí Vstoupiti do kostela a jít tam ke zpovědi Čteš letáky ceníky plakáty jež zpívají hlasitě Toť dnešní poesie zatím co prosou žurnály sytí tě. Báseň je psaná jako volný průběh autorových myšlenek, avšak je zde dodržována jakási forma a rým. Vzhledem k obsahovosti díla by se dalo zařadit do lyricko-epického literárního žánru.

Literárních figur mnoho neobsahuje Literárních figur mnoho neobsahuje. Je možno uvést například personifikaci: Chraptivý zvon tu zaštěká k poledni Neobvyklé jsou metafory: Pastýřko Eiffelko jak bečí stádo mostů dnes … Noc se vzdaluje jako míšenka přesličná Další figura je anafora: Toť krásná lilie již všichni pěstíme Toť rusovlasá pochodeň jež větrem nehasne Toť bledý a nachový syn bolestiplné ženy Toť strom vždy modlitbami všemi přetížený Toť dvojmocnina cti a věčnosti Toť hvězda o cípech šesti Toť Bůh jenž v pátek mře a v neděli vzkříšen jesti Toť Kristus který k nebi lépe než letci vzlétá Jako inverze by se daly označit následující verše: A ty piješ ten líh palčivý jako života bol Tvého života jejž piješ jako alkohol

ROZBOR NĚKTERÝCH básní: MOST MIRABEAU Vypovídá o lásce k jedné dívce. Tato báseň má 4 sloky, kde v první vzpomíná na všechny svoje předešlé lásky. PĚVEC Tato báseň je nejkratší v celé básnické sbírce, obsahuje pouze 4 slova: "Nádherný průvod mořských polnic", pod kterými si představíme ptačí zpěv nebo mužský hlas, který je tak dokonalý, že se line jako mořské vlny jemně převracející se na otevřeném moři, nebo lán obilí, které v mírném větru v pravidelném kymácení tančí ze strany na stranu. BÍLÝ SNÍH Tato báseň vypovídá o období před válkou, autor mluví o ženě, kterou miluje a chystá se ji opustit, protože musí nastoupit do války. Poslední sloka totiž končí větou: "...Má milá usnout zkusí". BÁSEŇ ČTENÁ NA SVATBĚ ANDRÉ SALMONA (Dne 13. července 1909) Toto je veršovaný proslov na svatbě , skládá se ze tří částí. První je o tom, jak básník vymýšlel tento proslov a co vše chtěl do něj zahrnout. Druhá část je o tom, jak se autor tohoto proslovu seznámil se (ženichem) Salamonem a jak došlo jejich přátelství k nejlepšímu přátelství.

NOČNÍ VÍTR Apollinaire popisuje vítr tak, jak si ho představuje - uznávám, že kdybych nikdy nepocítila a neslyšela vítr, že podle jeho popisu si ho živě a přesně představím PODZIM Třísloková báseň o vesničanovi, který se na podzim vrací naposled z pole se svým volem, podle skeptického popisu si myslím, že autor neměl rád podzim. JMÉNO RŮŽE Smutná a zamilovaná báseň o zakázané lásce. Báseň má opět tři sloky. V první je psáno o dívce, kterou básník opěvuje. Ve střední části se dívka do muže zamiluje. Poslední část však říká, že láska k této ženě jak přes zákazy tak nemožná, že si našel jinou. SBOHEM Tato velmi krátká báseň je o smrti Salmona, kdy mu autor a zároveň přítel vzkazuje, že na něj vzpomíná, nezapomene a vzkazuje, ať na něj počká tam, kde je...