ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR: RNDr. Lenka Hráčková NÁZEV: VY_32_INOVACE_01C_04_Rostlinná pletiva III TEMA: VY_32_INOVACE_01C_Biologie rostlin ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0816 DATUM TVORBY: 25. 2. 2013
Anotace Výklad, využití zkušeností žáků z laboratorního cvičení (žáci se seznámili s cévními svazky kukuřice a pelargonie): buňky vodivých pletiv, jejich stavba a funkce, typy cévních svazků, jejich výskyt. Procvičení celého tématu PLETIVA formou testových otázek – žáci řeší na interaktivní tabuli. Navazuje na VY_32_INOVACE_01C_03_Rostlinná pletiva II Pro žáky 1. ročníku G4 a 3. ročníku G6 Materiál je určen k interaktivní výuce
ROSTLINNÁ PLETIVA III. VODIVÁ
Vodivá pletiva Funkce: rozvod roztoků látek tělem rostliny CÉVNÍ SVAZKY složky: Dřevo (xylém) Lýko (floém) Cévice Sítkovice Cévy Transpirační proud - Asimilační proud
Jediné u výtrusných a nahosemenných Cévy – bez přehrádek krytosemenné Cévice - přehrádky Jediné u výtrusných a nahosemenných Cévy – bez přehrádek krytosemenné céva obr. 2 obr. 1 obr. 3
Zdřevnatělé, charakteristickým způsobem ztloustlé buněčné stěny obr. 4 kruhovitě spirálně schodovitě dvojtečky obr. 6 obr. 5 obr. 7
Sítkovice – mezi nimi jsou sítka (proděravělé přepážky) obr. 8b obr. 8a
Typy cévních svazků Koncentrické – lýkostředné, dřevostředné Bočné (kolaterální) Dvojbočné (bikolaterální) Paprsčité (radiální)
Dřevostředný oddenek osladiče lýko dřevo obr. 9
Radiální, kořen blatouchu ? endodermis dřevo lýko obr. 1O
Bočný, otevřený, stonek podražce lýko kambium dřevo ? obr. 11
Dvoubočný, stonek posedu bílého ? lýko dřevo lýko obr. 12
Lýkostředný, konvalinka dřevo lýko obr. 13
Co si pamatujete z laboratorního cvičení? d e obr. 14
Bočný uzavřený, kukuřice parenchym sklerenchym lýko céva kanálek obr. 15
Druhotné tloustnutí stonku primární kůra FELOGÉN zelená kůra dřevo dřeň lýko KAMBIUM korek
Pelargonie parenchym sklerenchym lýko kambium dřevo ? obr. 16
Borovice lesní Letní dřevo Pryskyřičný kanálek Jarní dřevo obr. 17
běl jádro borka obr. 18
letokruhy obr. 19
Vyberte správnou odpověď: 1. Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn rozlišujeme pletiva. A) dělivá a trvalá, B) parenchym, kolenchym, sklerenchym, C) krycí, vodivá, zásobní D) prvotní a druhotné meristémy 2. Mezi druhotná dělivá pletiva patří: A) korek, B) kambium, C) felogén, D) primární kůra
3. Nejrozšířenější mechanické pletivo v těle rostlin představuje: A) parenchym, B) kolenchym, C) aerenchym D) sklerenchym 4. Mrtvé buňky tvoří nejčastěji: A) parenchym, B) kolenchym, C) sklerenchym, D) aerenchym, E) meristém 5. Velké mezibuněčné prostory charakterizují: A) sklerenchym, B) kolenchym, C) aerenchym D) meristém
6. Primárním krycím pletivem je : A) kutikula, B) epidermis, C) zelená kůra, D) borka 7. Pro čočinky je typické, že: A) mohou se otvírat pouze v závislosti na vodní bilanci rostliny, B) vyskytují se pouze u bylin, C) v zimě zůstávají trvale otevřeny, D) v létě zůstávají trvale otevřeny, na zimu se zpravidla uzavírají vrstvou zkorkovatělých buněk 8. Letokruhy jsou výsledkem činnosti : A) floému, B) xylému, C) kambia, D) felogénu
9. Kořenové vlásky jsou charakterizovány tím, že: A) jsou mnohobuněčné, B) chybí jim jádro, C) jsou jednobuněčné, s tenkou buněčnou stěnou, D) na povrchu mají kutikulu 10. Pro cévy platí, že: A) jsou tvořeny buňkami s odumřelým protoplastem, B) tvoří je živé buňky s velkou centrální vakuolou, C) příčné přehrádky mezi buňkami jsou proděravělé D) mají charakteristicky ztloustlé buněčné stěny, E) příčné přehrádky mezi buňkami se rozpustily
11. Co si pamatujete z laboratorního cvičení? d e obr. 20
ŘEŠENÍ 1. Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn rozlišujeme pletiva. A) dělivá a trvalá, B) parenchym, kolenchym, sklerenchym, C) krycí, vodivá, zásobní D) prvotní a druhotné meristémy 2. Mezi druhotná dělivá pletiva patří: A) korek, B) kambium, C) felogén, D) primární kůra
3. Nejrozšířenější mechanické pletivo v těle rostlin představuje: A) parenchym, B) kolenchym, C) aerenchym D) sklerenchym 4. Mrtvé buňky tvoří nejčastěji: A) parenchym, B) kolenchym, C) sklerenchym, D) aerenchym, E) meristém 5. Velké mezibuněčné prostory charakterizují: A) sklerenchym, B) kolenchym, C) aerenchym D) meristém
6. Primárním krycím pletivem je : A) kutikula, B) epidermis, C) zelená kůra, D) borka 7. Pro čočinky je typické, že: A) mohou se otvírat pouze v závislosti na vodní bilanci rostliny, B) vyskytují se pouze u bylin, C) v zimě zůstávají trvale otevřeny, D) v létě zůstávají trvale otevřeny, na zimu se zpravidla uzavírají vrstvou zkorkovatělých buněk 8. Letokruhy jsou výsledkem činnosti : A) floému, B) xylému, C) kambia, D) felogenu
9. Kořenové vlásky jsou charakterizovány tím, že: A) jsou mnohobuněčné, B) chybí jim jádro, C) jsou jednobuněčné, s tenkou buněčnou stěnou, D) na povrchu mají kutikulu 10. Pro cévy platí, že: A) jsou tvořeny buňkami s odumřelým protoplastem, B) tvoří je živé buňky s velkou centrální vakuolou, C) příčné přehrádky mezi buňkami jsou proděravělé D) mají charakteristicky ztloustlé buněčné stěny, E) příčné přehrádky mezi buňkami se rozpustily
11. Co si pamatujete z laboratorního cvičení 11. Co si pamatujete z laboratorního cvičení? Bočné uzavřené roztroušené cévní svazky stonku kukuřice epidermis sklerenchym floém céva - xylém parenchym obr. 20
Citace L. Kincl, M. Kincl, J. Jarklová: Biologie rostlin pro první ročník gymnázií, Fortuna, Praha 2006 1 – 17, 20: VINTER, Vladimír. http://www.botanika.upol.cz/atlasy/anatomie/index.html [online]. [cit. 17.2.2013]. Dostupný na WWW: http://www.botanika.upol.cz/atlasy/anatomie/index.html 19, 20: Archiv autora. L. Kincl, V. Chalupová, V. Bičík: Biologie, 1583 testových otázek a odpovědí, Olomouc, 1997