Cesta k rakousko-uherskému vyrovnání Mgr. Jiří Žilka
ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_5.DE.13 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: listopad 2012 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti Materiál slouží k seznámení žáků s problematikou podoby rakouského císařství v období po skončení bachovského absolutismu. Sleduje problematiku období přeměny Rakouska na Rakousko-Uhersko. Poukazuje na to, že to bylo období vydání několika důležitých dokumentů a prusko – rakouské války. Obrazový a mapový materiál je vhodný jako pomůcka pro osvětlení a srovnání jednotlivých problematik. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.
Cesta k rakousko-uherskému vyrovnání Léta 1860 – 1867 v Rakousku
Říjnový diplom 20. 10.1860 právní základ monarchie – Pragmatická sankce z roku 1713 připustil určitou federalizaci na základě historických tradic návrat k parlamentarismu vyzvednuta úloha zemských sněmů diplom byl českými politiky uvítán – umožňoval obnovení historických práv České Koruny do popředí se dostávají kruhy hlásící se k velkoněmeckému programu
Únorová ústava 26.2.1861 třetí oktrojovaná ústava Připravená státním ministrem Antonem von Schmerlingem platila pro celou monarchii 1.
Únorová ústava centralistické pojetí státu – omezení moci zemských sněmů, posílení Říšské rady možnost dualistického uspořádání - Říšská rada (poradní orgán) rozdělena na: užší – jen zástupci rakouských zemí širší – zástupci Rakouska i Uher; nikdy se nesešla Nejsou zakotvena občanská práva Pravomoc zemských sněmů poměrně omezená
Únorová ústava základem volebního systému 4 kurie - velkostatkářská, obchodních a živnostenských komor, měst, venkovských obcí poslance do Poslanecké sněmovny Říšské rady volí zemský sněm (členové Panské sněmovny jmenováni císařem) Přijetí zákona vyžadovalo souhlas obou komor i panovníka
Česká politika reakce českých politiků zdrženlivá – ústava ignorovala české státoprávní nároky ustanovení ústavy otevíralo cestu k liberalizaci 1863 – politika pasívní opozice (rezistence) – čeští poslanci nezasedají na Říšské radě, poukazují na nedodržování českého historického státního práva, postavili se proti únorové ústavě Česká politická reprezentace se dělí na staročechy a mladočechy
Česká politika Staročeši Mladočeši Liberálně konzervativní směr František Palacký František Ladislav Rieger Radikální demokraté Karel Sladkovský Bratři Grégrové (Julius a Eduard) Národní listy Staročeši Mladočeši
Schmerlingova politika Neúspěšná doma i v zahraničí Nechal se zatáhnout do války o Šlesvicko a Holštýnsko (1864) Prosazoval ideu velikého jednotného Rakouska – znepřátelil si Čechy, Italy, Maďary, Poláky a německé liberály 1865 pozastavena platnost únorové ústavy (důvodem nespokojenost Maďarů)
Česká politika Politika austroslavismu zastarala 1865 – František Palacký – Idea státu rakouského „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.“ Ideálem federativní uspořádání s co největší samostatností jednotlivých celků 2.
Prusko – rakouská válka 1866 Bitva u Hradce Králové Porážka Rakouska Pražský mír – Rakousko vystoupilo z Německého spolku a vzdalo se práv v Holštýnsku Vnitřní krize v Rakousku Snaha řešit uherskou otázku
Rakousko-uherské vyrovnání Císař potvrdil starou uherskou ústavu z roku 1848 Císař se nechal korunovat uherským králem (1867) Rakousko-uherské vyrovnání (dualismus) potvrzeno prosincovou ústavou Rakousko se změnilo v Rakousko-Uhersko Rozdělení podle řeky Litavy Předlitavsko (Cislajtánie) Zalitavsko (Translajtánie)
3.
dualismus Obě části říše mají společné 4. Panovníka Armádu Zahraniční politiku finance 4.
Prosincová ústava platí pro Předlitavsko platí do roku 1918 zakotvuje občanské svobody formálně pokračování únorové ústavy Říšská rada - Poslanecká sněmovna (volena zemskými sněmy) + Panská sněmovna (zletilí členové panujícího rodu; dědičně předáci předních šlechtických rodů; lidé jmenovaní císařem za zásluhy, další mandáty biskupové a arcibiskupové s knížecí hodností)
Závěrečné opakování Vysvětli, v čem spočíval význam říjnového diplomu. Únorová ústava. Vysvětli pojem oktrojovaná ústava. V čem spočívala politika pasívní opozice? Charakterizuj základní rozdíly mezi staročechy a mladočechy. Jmenuj významné představitele obou politických směrů. Co je to Cislajtánie a Translajtánie? V čem spočíval dualismus? Která ústava dualismus potvrzovala?
Zdroje JOSEF KRIEHUBER. wikimedia.org [online]. [cit. 5.2.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/Josef_Kriehuber?uselang=cs JAN VILÍMEK. wikipedia.org [online]. [cit. 5.2.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Vil%C3%ADmek_- _Franti%C5%A1ek_Palack%C3%BD.jpg AUTOR NEUVEDEN. wikimedia.org [online]. [cit. 5.2.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Austria-hungary.png?uselang=cs CARL PIETZNER. wikipedia.org [online]. [cit. 5.2.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pietzner,_Carl_%281853-1927%29_- _Emperor_Franz_Josef_I_-_ca_1885.jpg
literatura Dějiny zemí koruny české II. 4. vyd. Praha: Paseka, 1997, 328 s. ISBN 80-718-5097-7. KVIRENC, Jan a Eliška KUNSTOVÁ. České dějiny do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2006, 207 s. ISBN 80-867-6143-6. SOCHROVÁ, Marie. Dějepis II. v kostce: pro střední školy : [novověk, dějiny nové doby]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. ISBN 80-253-0604-6. ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Pavel SLEPIČKA. Odmaturuj! z dějepisu 2. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 256 s. ISBN 80-735-8069-1.
konec