Zátěžové testování bilanční likvidity prováděné ČNB Zlata Komárková Samostatný odbor finanční stability, ČNB Seminář VŠFS

Likvidita Koncept Regulace Zátěžové testy ČNB Záměr do budoucnosti obsah prezentace Likvidita Koncept Regulace Zátěžové testy ČNB Motivace Metodologie Příklady výsledků Záměr do budoucnosti Relevantní literatura

Likvidita ve smyslu toku: toky mezi centrální bankou, bankami a trhy. koncept likvidity 1 Andrew Crockett: “It is easier to recognize than to define.” Likvidita ve smyslu toku: toky mezi centrální bankou, bankami a trhy. Likvidita ve smyslu schopnosti realizovat toky  likviditní riziko: Likvidita centrální banky: nabídka likvidity dle potřeb finančního systému (bez likviditního rizika); Tržní likvidita: schopnost různých aktiv přeměnit se rychle a bez větších ztrát v peníze (riziko tržní likvidity); Bilanční likvidita: schopnost uhradit splatné závazky (riziko (re)financování, splatnostní nesoulad …). Likvidita je ekonomický, přesněji finanční, termín, jehož definice je vzhledem k jeho šíři poměrně problematická. Tři základní definice uvádějí se běžně používají: (1) likvidita finančních nástrojů odráží snadnost, s jakou mohou být vyměněny za peníze bez ztráty hodnoty; (2) přidruženým pojetí je tržní likvidita definována jako schopnost na trhu k obchodu daného objemu aktiv nebo cenných papírů, aniž by v signifikantně ovlivňuje jejich ceny; (3) a konečně, měnová likvidita se týká množství zcela kapalného majetku v oběhu v ekonomice. To se obvykle měří pomocí úzkého nebo širokého peněžního agregátu nebo jeho poměr k nominálnímu HDP.

koncept likvidity 2 (Nikolaou, WP No 1008, 2009, ECB) Účinný likviditní kruh za normálním období: CB poskytuje požadované množství likvidity, trhy zajistí její opětovnou distribuci a recyklaci a potřeba likvidity finančních institucí efektivní alokaci mezi agenty. Tento kruh podporuje finanční stabilitu. Bludná likviditní spirála v turbulentních časech: silné vazby zůstávají, ale spíše slouží jako kanály šíření rizika. Bludný kruh finanční systém destabilizuje. Mezi jednotlivými typy likvidity je úzký vztah. Poskytování měnové likvidity (Re)distribuce a recyklace Efektivní alokace zdroje

Likviditní riziko v bankovní regulaci: regulace likvidity 1 Pojetí likviditního rizika jako „rizika druhého řádu“ – není to typický individuální typ rizika, navazuje na projevy jiných rizik (úvěrové, tržní či operační). Likviditní riziko v bankovní regulaci: Před krizí: národně individuální mix jednoduchých kvalitativních a kvantitativních nástrojů (např. podíl likvidních aktiv na bilanci, podíl depozit vůči úvěrům, splatnostní nesoulad aktiv a pasiv aj.). Po krizi: s příchodem Basel III (2011), resp. CRD IV/CRR (2013) se zavádí standardy pro měření likviditního rizika LCR (ukazatel krytí likvidity) a NSFR (ukazatel čistého stabilního financování).

regulace likvidity 2 Ukazatel krytí likvidity (LCR) – banka musí držet nezatížená likvidní aktiva, jejichž celková hodnota pokryje čistý odtok likvidity za nepříznivých podmínek v trvání 30 kalendářních dnů…. ….měsíční horizont

LCR je v podstatě zátěžový test s horizontem dopadu 1 měsíc. regulace likvidity 3 LCR je v podstatě zátěžový test s horizontem dopadu 1 měsíc. Regulací definované nepříznivé podmínky (zátěžový scénář) jsou ve formě: srážek z hodnoty aktiv zahrnuté v likvidní rezervě (např. hotovost a SD s 0% srážkou, kryté dluhopisy i 35%) srážek na příliv likvidity (platby z úvěrů, kupóny, dividendy, zmaturované CP, úvěrové či likvidní linky aj.) a odtokových měr (závisí na volatilitě zdroje; vše nad 1M je s 0%; zahrnuje i podrozvahu např. závazné úvěrové linky).

regulace likvidity 2 Ukazatel čistého stabilního financování (NSFR) – banka musí zajistit stabilní a diverzifikované financování svých dlouhodobých investic za normálních i nepříznivých podmínek. … roční horizont… NSFR se zaměřuje na omezení nesouladu splatností aktiv a pasiv tak, aby banky při financování dlouhodobých investic nespoléhaly na nestabilní krátkodobé zdroje.

LCR českého bankovního sektoru 1

LCR českého bankovního sektoru 2

Splatnostní nesoulad v českém bankovním sektoru

motivace ČNB zátěžově testovat Hlavní důvody jsou čtyři: LCR a NSFR jsou nutná minima. LCR a NSFR mají své limity jak v metodice, tak v parametrech. LCR a NSFR nezohledňují národní specifika. LCR a NSFR reflektují „pouze“ likviditní riziko. …i proto ČNB zátěžově testuje bankovní sektor v ČR pomocí své vlastní metodiky, a to již od roku 2007…

…drobné změny ve scénářích, příprava na likviditní standardy… metodologie - vývoj 2007 – jednoduchý test: testování schopnosti banky odolat po dobu 21 dnů výraznému odlivu své bilanční likvidity (z 39 padlo 21); 2008 – test založený na metodologii DNB (Van den End, 2008): přidaná hodnota modelu spočívala v zohledněni vazby mezi bilanční a tržní likviditou, která byla generována reakcí bank na likviditní šok. 2009 – změna předpokladů (bez navýšení zdroje), aplikace většího množství šoků; 2010 – částečné provázání s makro zátěžovými testy ČNB zaměřenými na úvěrové riziko; 2011 – testování dvou horizontů 1M a 3M; testovala se dostatečnost likvidního polštáře pokrýt generované šoky; …drobné změny ve scénářích, příprava na likviditní standardy… 2014 – zakomponování principu metodiky LCR (dvě rezervy, toky), zavedení indikátoru likvidity  podíl likvidní rezervy na hrubém odlivu likvidity; 2015/2016 – zakomponování principu metodiky NSFR  předmět dnešní prezentace

Top-down test aplikovaný na bankovní čtvrtletní data. metodologie - úvod Top-down test aplikovaný na bankovní čtvrtletní data. Top-down rysy zajišťují užití metodologie pro všechny banky v sektoru. Test je s horizontem dopadu jeden rok, avšak s monitoringem výsledku každé čtvrtletí. Test zahrnuje stavy i toky. Součást metodiky je zohlednění silné vazby mezi bilanční a tržní likviditou a zpětná reakce bankovního sektoru. Scénář testu je navázán na makrozátěžový scénář, výsledky zátěžového testu solventnosti, parametry a metodiku LCR a NSFR.

Metodologie – dvoukolový test Tři navazující kroky na horizontu čtvrtletí: bankovní sektor zasáhnou tři exogenní šoky definované scénářem – úvěrové, tržní a likviditní, je-li čistý odtok kladný, banka reaguje, přičemž tato reakce může zvýšit reputační riziko každé reagující banky a systémové riziko v celém bankovním sektoru. Jednotlivé kroky se 4krát opakují (4Q). Další předpoklady: nemožnost navýšit pasivní stranu bilance, vybrané vklady se do bank zpět nevrací, ale např. i omezení přítoku ve vztahu k odtoku.

metodologie – ukazatel hodnocení likvidity Jako ukazatel pro hodnocení odolnosti bank vůči likviditnímu riziku používáme indikátor likvidity (IL = likvidní rezerva/čistý odtok likvidity). Pomocí (IL) testujeme přiměřenost likvidní rezervy vůči splatnostnímu nesouladu. Tři situace: (1) (IL≥1) dostatečná rezerva  rozumný nesoulad nebo má stabilní zdroje financování, (2) (IL<0) nevyužitá rezerva  nízký až nulový splatnostní nesoulad a/nebo vysoký podíl stabilních zdrojů (přítok > odtok ) a (3) (0≤IL<1) nedostatečná rezerva  nadměrný splatnostní nesoulad s převahou nestabilních zdrojů. 𝐼𝑛𝑑. 𝐿𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑦 𝐼𝐿 = 𝐿𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑛í 𝑟𝑒𝑧𝑒𝑟𝑣𝑎 (𝐿𝑅) 𝑂𝑑𝑙𝑖𝑣 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑦 𝑂𝑈𝑇 −𝑃ří𝑙𝑖𝑣 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑦 (𝐼𝑁)

metodologie – likvidní rezerva Likvidní rezerva (čitatel)… … je vypočtena jako součet likvidních aktiv (I) každé banky (b), mezi které jsou zahrnuty následující položky (i): hotovost (h = 0%), vklady u centrální banky bez povinných minimálních rezerv (h = 0%), dluhové cenné papíry (h jako obecné úrokové riziko; způsob účtování, typ emitenta, měna, pohyb výnosové křivky, splatnost), akcie (h expertní odhad – není model).

Předpokládané přítoky (IN): metodologie – přítoky Předpokládané přítoky (IN): IN zahrnují úvěry splatné do konce daného čtvrtletí. Velikost srážky (p) se odvíjí od kvality a zajištění úvěru, tj. hypoteční úvěry mají nižší srážku než nezajištěné úvěry vůči jiným bankám. (p) je funkcí pravděpodobnosti selhání (PD) a/nebo očekávaných úvěrových ztrát (LGD – může být 100%). Vývoj PD a LGD je získán ze zátěžových testů solventnosti.

Předpokládané odtoky (OUT): metodologie – odtoky Předpokládané odtoky (OUT): OUT zahrnují veškeré závazky splatné do konce daného čtvrtletí (vklady a CP) a čerpání úvěrových linek, Odtoková míra (r) se v případě úvěrových linek kalibruje dle LCR s rozlišením typu sektoru čerpající úvěr. (r) je v případě dluhových cenných papírů rovna 1, neboť se nepřepokládá další emise. (r) v případě vkladů reflektuje pojištění/zajištění a typ poskytovatele zdroje. (r) v případě vkladů má dvě složky: benchmark (kalibrace LCR) + dodatečný odtok (je rostoucí funkcí výsledného CAR po zátěžových testech solventnosti).

metodologie – reakce bank 1 Reakce bank (R) se v modelu spustí při dosažení kladného čistého odtoku: Vzniklou mezeru mezi toky uzavře banka užitím rezervy: Redukce části rezervy – hotovost, pohledávky za centrální bankou a cenné papíry v AFS portfoliu. Zastavění části rezervy – dluhové cenné papíry držené do splatnosti. Posloupnost užití: předpoklad minimalizace „ztrát z transakce“, nejdříve nejlikvidnější aktiva s nejnižšími srážkami.

metodologie – reakce bank 2 Koncept nabízí tři situace dle velikosti reakce: Dostatečná likviditní rezerva, banka je schopna v daném čtvrtletí mezeru mezi toky uzavřít: Nedostatečná likvidní rezerva, celá likvidní rezerva je vyčerpána, tj. likvidní pozice banky je deficitní: Vygenerovaný odtok likvidity je pokryt přílivem, není-li omezen shora. Reakce banky se neuvažuje. 𝑅 𝑄𝑖 𝑏 = 𝐿𝑅 𝑄𝑖 𝑏 , jestliže 𝐿𝑅 𝑄𝑖 𝑏 < 𝑁𝑒𝑡𝑂𝑈𝑇 𝑄 𝑏 .

metodologie – 2. kolo šoků 1 Reakce bank zvyšuje rizika a formou dodatečného tržního šoku dopadá zpět na bilanci bank: Reputační riziko s dopadem pro reagující banky (stigma) – signalizace potíží s likviditou. Systémové riziko prostřednictvím simultánní reakce bank na finančních trzích s dopadem pro všechny banky: počet reagujících bank, podobnost jejich reakce, velikost reagující banky. Tržní podmínky (s): reakce na likvidním a rozvinutém trhu versus nelikvidním a mělkém trhu.

metodologie – 2. kolo šoků 2 Nereagující banky čelí systémovému riziku: Reagující banky čelí systémovému riziku i reputačnímu riziku: kde h* reflektuje odlišnost tržní likvidity: (1) původní srážka z hodnoty aplikovaná v 1. kole testu (h) nebo (2) při nulové (h) srážka aplikovaná pro daný typ aktiva v požadavku LCR (hLCR) a (3) při nulové (hLCR) srážka aplikovaná v požadavku NSFR (hNSFR), kde ( 𝑏 𝐵 ) je počet reagujících bank a ( 𝑏 𝑅 𝑄𝑖 𝑏 ) je velikost a podobnost jejich reakce, kde (s) je indikátor tržních podmínek, kdy <-1,1> jsou normální podmínky a 3 extrémní tržní napětí.

metodologie – následující čtvrtletí Každé čtvrtletí má svou dávku exogenních šoků danou scénářem (1. vlna šoků – parametry h, p, r). Jednotlivá čtvrtletí na sebe navazují, počínaje 2. čtvrtletí se zohledňují: dopady z 1. vlny šoků předchozího čtvrtletí (NetIn), dopady z reakcí bank (2. vlna šoků - parametr q). Výpočet indikátoru likvidity se změní: 𝐼𝐿 𝑄 𝑏 = 𝑖 𝐿𝐴 𝑄𝑖 𝑏 ∗ 1− ℎ 𝑄𝑖 𝑏 − 𝑞 𝑄−1𝑖 𝑏 + 𝑁𝑒𝑡𝐼𝑁 𝑄−1 𝑏 𝑁𝑒𝑡𝑂𝑈𝑇 𝑄 𝑏 . … a dopad do bilance prostřednictvím vyšších tržních srážek:

příklad aplikace testu 21 bank působících v ČR, data k 3. čtvrtletí 2015, vstupy z makrozátěžového scénáře a výsledky z makrozátěžového testu z listopadu 2015, sledují se dvě úrovně likvidní rezervy (analogie LCR), tedy dva indikátory likvidity: úroveň 1: vysoce kvalitní a likvidní aktiva (hotovost, pohledávky za centrální bankou a státní dluhopisy), úroveň 2: úroveň 1, korporátní dluhopisy a akcie.

makrozátěžový scénář z listopadu 2015 - odtoky

makrozátěžový scénář z listopadu 2015 – přítoky a rezerva

výsledky – rezerva a indikátor likvidity

výsledky – struktura přítoků a odtoků

budoucnost Koncept modelu má svá zřejmá omezení bránící úplnému zachycení likviditního rizika: nezohledňuje přímou mezibankovní nákazu (tzv. domino efekt), zohledňuje se pouze obecné úrokové riziko navíc postavené na pohybu jen vládních výnosových křivek ve dvou měnách, riziko úvěrového rozpětí (specifické úrokové riziko) se zohledňuje pouze endogenně, měnové a nemovitostní riziko se nezohledňuje. … vazba je jednosměrná „od úvěrového rizika k likviditnímu riziku“, doporučují se modelovat oba směry….

relevantní literatura KomÁrkovÁ, Z., RusNák, M., Hejlová, H. (forthcoming): Vztah likviditního a úvěrového rizika v zátěžových testech likvidity ČNB, Czech National Bank, Zpráva o finanční stabilitě 2015/2016. Gersl, A., Komarkova, Z., Komarek, L. (2016): Liquidity Stress Testing with Second-Round Effects: Application to the Czech Banking Sector, Finance a úvěr- Czech Journal of Economics and Finance, 66, no. 1, s. 32-49. Komarkova, Z., Gersl, A., Komarek, L. (2011): Models for Stress Testing Czech Banks' Liquidity Risk, Czech National Bank Working Papers 2011/11 ČNB (2007- 2015): Zpráva o finanční stabilitě BIS (2015): Making supervisory stress tests more macroprudential: Considering liquidity and solvency interactions and systemic risk, BIS, WP 29, listopad. VAN DEN End, J. W. (2008): Liquidity Stress-Tester: A Macro Model for Stress- Testing Banks’ Liquidity Risk. Netherlands Central Bank, DNB Working Paper, no. 175.

Samostatný odbor finanční stability zlatuse.komarkova@cnb.cz Děkuji za pozornost www.cnb.cz Zlata Komárková Samostatný odbor finanční stability zlatuse.komarkova@cnb.cz