Filosofická antropologie Mgr. Vladimír Velešík

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_7.SV.16 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: listopad 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Úvod do filosofie a religionistiky Materiál slouží ke všeobecnému seznámení žáků s problematikou filosofické antropologie. Materiál je použit ve výkladové části hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule.

Filosofická antropologie

dosavadní koncepce člověka nedokázaly najít tu správnou rovnováhu: buďto zdůrazněna iracionální stránka člověka (existencionalismus) nebo pudová stránka člověka (Schopenhauer, Nietzsche) nebo stránku rozumovou (Descartés, Hegel) fil. antropologie je disciplína, která se chce zabývat člověkem (uchopit ho vcelku – jednota duchovní a živočišné existence) chce respektovat mnohovrstevnatost lidství a porozumět člověku jako bytosti ptá se po podstatě a povaze člověka jako celku každé filosofické tázání se týká člověka, jeho podstaty a místa ve světě

Max Scheller (1874 – 1928) Dílo: Převrat hodnot Co je v člověku věčné Místo člověka v kosmu uplatňuje fenomenologickou metodu – v nauce o poznání, ve filosofii kultury a náboženství, v etice ve filosofické antropologii je považován za zakladatele oboru

člověk má tři navzájem neslučitelné ideové okruhy: židovsko-křesťanskou tradici – člověk jako tvor zatížený dědičným hříchem, ale i obraz Boží člověk, jako bytost nadaná rozumem – antika pojetí člověka podle moderní přírodovědy proto máme přírodovědeckou, filosofickou a teologickou antropologii → navzájem se o sebe nestarají → chybí jednotná idea člověka

pokusil se vymezit podstatu člověka člověk má odstupňované psychické síly (tj. duševní podstatu): síla, která žene člověka do výšin duchovní činnosti instinkt – vrozená a účelová reakce živé bytosti v člověku působí cosi, co převyšuje každé zvíře → osoba, osobnost

lidské usilování má vždy cíl, v každém cíli je určitá hodnota člověk vždy usiluje o hodnoty hodnoty jsou absolutní, soběstačné a neměnné podstaty jediné co se mění je naše poznání hodnot a náš vztah k nim fenomenologická metoda umožňuje uchopit hodnoty obsahově hodnoty existují pozitivní a negativní, vyšší a nižší

Arnold Gehlen (1904 – 1976) nejvýznamnější představitel filosofické antropologie chápe člověka jako jednající bytost; jednání pokládá za centrální problém člověka (jednání je činnost člověka zaměřená na přeměnu přírody) Dílo: Člověk – jeho přirozenost a místo ve světě

srovnává zvíře a člověka: zvíře – pevně sladěno s okolím (díky instinktům); okolí jsou přizpůsobeny jeho vjemy (zorné pole), chování a činnost pevně vymezený rámec, který nepřekračuje člověk – je nedostatková bytost; není v přirozeném okolí vůbec schopen života; tento nedostatek je kompenzován lidskou „otevřeností“ světu – schopnost vnímat a učit se

příroda se stává lidským výtvorem – kulturou člověk je bytostí, jež vytváří a musí vytvářet kulturu (je současně sám kulturou formován) člověk se snaží v každé společnosti vytvořit řád, zákony, nařízení, vzory chování → instituce člověka od počátku provází technika – je to náhrada orgánů

BEZ AUTORA. Soubor:Scheler max. jpg [online]. [cit. 27. 11. 2013] BEZ AUTORA. Soubor:Scheler max.jpg [online]. [cit. 27.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Scheler_max.jpg (Max Scheler) TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha - Litomyšl: Paseka, 2006, ISBN 80-7185-819-6 STORIG, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN 80-7192-500-4 LIESSMANN, Konrad; ZENATY, Gerhard. O myšlení. Olomouc: Votobia, 1994, ISBN 80-85619-94-6