Německá literatura 20. stol. IX. Současná německy psaná literatura - 90. léta20. stol. a 21. století - 1. část

Stručný historický nástin 9.11.1989 pád Berlínské zdi – konec NDR 4.11 1989 demonstrace na Alexandrově náměstí v Berlíně svolaná uměleckými organizacemi s výzvou ke svobodě tisku, mínění, shromažďování a svobodné volby – 500000-milion účastníků mezi řečníky např. Christ Wolf, St. Heym, Heiner Müller 18.3. 1990 svobodné volby v NDR – se 48procenty vyhrála Konzervativní aliance pro Německo, tj. CDU, DA (Demokratischer Ausbruch a DSU (Deutsche soziale Union) 1. 7. 1990 měnová unie 3. 10. sjednocení Německa, tj. přistoupení zemí NDR k Základnímu zákonu(Grundgesetz) SRN 90. léta - debata mezi intelektuály o budoucnosti NDR – mnoho se vyslovilo proti sjednocení (St. Heym, G. Grass)→pocit ztráty reprezentativnosti intelektuálů v NDR –ztráta nároku na pravdu – mnohost pravd německé debaty : 1. spor historiků roku 1987 – otázka jedinečnosti holokaustu, vyprovokován J. Habermasem jako odpověď na pokus srovnávat holokaust s jinými genocidami a dávat je do souvislosti s gulagy – článek E. Nolteho (Habermas: Je to pokus o reltaivizaci viny a je spojen s otázkou národní identity 2. spor roku 1990 o konfidenství intelektuálů se Stasi v NDR – vyprovokován případem Christy Wolf a její povídkou Was bleibt 3. spor roku 1993 o pravicový konzervatismus – vznikl kolem eseje Botho Strauße Anschwellender Bockgesang – hledání identity, otázka pravicovosti jako ideálu – neokonzervatismus jako provokace 4. diskuse o holokaustu po knize D. Goldhagena Hitlerovi ochotní pomocníci (1996)→ řeč G. Grasse v roce 1997

Literatura 90. let - tendence 1. tzv. Wendeliteratur 2. tzv. Migrační literatura 3. vzestup významu lyriky – inovace i tradiční formy 4. nové směry v dramatice – např. Heiner Müller či cool dramatika 5. postmoderna či antimoderna – Süßkind a jiní 6. sociální kritika – politické angažmá literatury – doznívání dokumentární literatury, kritika z úst Bernarda, Handkeho , Menasseho, M. Walsera či Grasse apod. 7. návraty k šoa /holokaustu – druhá generace obětí i dětí vrahů 8. diskuse o historické paměti – vnímání nacistického Německa – nejen vina, ale i oběti (např. bombardování Německa, odsun z východních území)

Wendeliteratur 1. Wendeliteratur –otázka německé jednoty, dělení Ossis, Wessis, interpretace rozdělených německých států a jejich historie: Peter Schneider: Der Mauerspringer (1982) Günter de Bruyn: eseje Jubelschreie, Trauergesänge (1991) Martin Walser. eseje Über Deutschland zu reden (1989)

Christa Wolf(Christa Ihlenfeld, 1929 – 2011) od 1949 členka SED v 50. letech redaktorka časopisu Neue deutsche Literatur 1955 – 1977 členka předsednictva svazu spisovatelů NDR. 1977 z předsednictva vyloučena 1961 Moskauer Novelle – láska východoněmecké lékařky a ruského tlumočníka 1963-7 kandidátka ÚV SED, 1965 na sjezdu vystoupila proti nové restriktivní kulturní politice 1968 Nachdenken über Christa T. – kritika života v NDR 1983 Kassandra 1989 patřila mezi řečníky na demonstracích 1990 povídlka Was bleibt – pronásledování po podpisu protestu proti vyhoštění Biermanna, údajně napsána 1979 1993 sama oznámila, že byla v letech 1959-62 spolupracovnicí Stasi, 1992/3 v USA 1996 Medea. Stimmen

Wolf Biermann (nar. 1936) syn nacisty zvražděného přístavního dělníka 1953 přišel ze SRN do NDR studoval filosofii a pracoval u divadla 1962 první veřejné (byť v malém kruhu na literárním večeru) vystoupení s kritickými písněmi, tzn. písněmi socialistickými, ale zaměřenými proti autoritám: naučil se fialektiku u Hegela, revoluční teorii u Marxe, estetiku u Brechta, poezii u Villona a H. Heineho 1965 uveřejnil svou sbírku Die Drahtharfe v západoněmeckém nakladatelstvíWagenbach→publikační zákaz, zákaz vystupování, zákaz vycestovat, sledování (nasazeno postupně 70 špiónů a konfidentů), 1965 označen E. Honeckerem na 11. splenárním zasedání ÚV SED za “zrádce“ socialismu → další nahrávky vycházejí jen v SRN 1976 směl vycestovat na pozvání IG Metal do SRN, koncert v Kolíně nad Rýnem – velký úspěch, televizní přenos→ odebrání občanství→protesty v NDR (otevřený dopis z 17.11. 1976– např. Sarah Kirsch, St. Heym, St. Hermlin, Chr. Wolf, V. Braun, F. Fühmann, Jurek Becker, Günter Kunert, Heiner Müller – celkem 150 umělců pro vysídlení se vyslovili: A. Seghers, Hermann Kant či Peter Hacks

Stefan Heym (Helmut Flieg, 1913-2001) narodil se v Chemnitz v židovské obchodnické rodině, , od mládí antifašistou, blízký soc dem. studovla žurnalistiku, po požáru Říšského sněmu 1933 utekl do Československa, 1935 do USA, od roku 1939 úspěšně publikoval v angličtině. Hostages (1942) od 1943 americké státní občanství, vstoupil do armády a zažil invazi v Normandii po válce pracoval v mnichovských novinách Neue Zeitung (financovány americkou okupační správou), 1945 zpět do USA, 1952 v důsledku Mccarthyovských procesů opustil USA (stejně jako Brecht, Th. Mann či Charlie Chaplin), nejprve do Prahy, 1953 do NDR, nicméně publikoval nadále anglicky 1953 protestoval proti americkému angažmá v Koreji a vrátil válečné vyznamenání od 2. pol. 50. let spory s SED: 1956 5 Tage im Juni – o povstání 1953, publikováno až roku 1974 ve Vídni v 80. letech podporoval hnutí za občanská práva, 1982 se vyslovil pro znovusjednocení Německa, ovšem v socialistickém zřízení, 1989 řečníkem při listopadových demonstracích, pro zachování autonomního NDR – petice Für unser Land: přes milion podpisů 1994-5 poslanec Bundestagu

Další návraty k NDR po roce 1990 Günter Grass: esej Ein Schnäppchen namens DDR (1993) Monika Maron: román Stille Zeile Sechs (1991) Hermann Kant: román Kormoran (1994) Wolfgang Hilbich: Alte Abdeckerei (1991), Ich (1993), Das Provisorium (2000) Thomas Brussig: Wie es leuchtet(2004, česky Oslnění), Helden wie wir (1995), Am kürzeren Ende der Sonnenallee (2000, film) Eugen Ruge. In: Zeiten des abnehmenden Lichts (2011) Christoph Hein: Willenbrock (2000) Erich Loest: Nikolaikirche (1995) Günter Grass: Ein weites Feld (1995) – proti sjednocení, obhajoba NDR Uwe Tellkamp: 2008 Der Turm (2008) Lutz Seiler: Kruso (2014)

Současná lyrika Durs Grünbein (nar. 1962v NDR): Prosadil se hlavně lyrickými básněmi, v nichž se dostává na pomezí přírodních věd od fyziky po medicínu, ale zpracovává v nich i poznatky z historie či dějin umění a vyrovnává se s východoněmeckou minulostí i s filozofickými tématy (zejm. problémem subjektu a vztahu k sobě samému po karteziánkém obratu v novověkém myšlení). Schädelbasislektion (1991, č. 2008 Lekce z lební báze, přel. W. Heinrichová

Případ Günter Grass (1927 - 2015) - Gdaňská trilogie: Die Blechtrommel (1959) Katz und Maus (1961) Hundejahre (1963) autobiografie: Mein Jahrhundert (1999) Beim Häuten der Zwiebel (2006) dopisy s Pavlem Kohoutem – 1968 Nobelova cena za literaturu: 1999

Postmoderna v německé literatuře Patrik Süßkind: Parfém. Příběh vraha Christoph Ransmayr: Die letzte Welt Sten Nadolny: Die Entdeckung der Langsamkeit Urs Faes: Ombra Daniel Kehlmann Botho Strauß: Paare. Passanten (1981) Wolfgang Hildesheimer Peter Handke: Die Angst des Tormanns vor dem Elfmeter (1970) Martin Walser: Tod eines Kritkers (2002)

Současné úspěšné spisovatelky Kathrin Schmidt: 2009 Du stirbst nicht Terézia Mora: 2013 Die Ungeheuer Julia Franck: 2007 Die Mittagsfrau Brigitte Kronauer: 2000 Teufelsbrück, 2004 Verlangen nach Musik und ‚Gebirge, 2009 Zwei schwarze Jäger

Další zajímaví autoři Botho Strauß (nar. 1944): Herkunft (2014) Urs Faes (nar. 1947 ve Švýcarsku): Ombra (1997, č. 2013) Thomas Glavinic Ulrich Pelzer Thomas Strittmatter Martin Walser (nar. 1927): Tod eines Kritikers (2002) Thomas Kling Peter Bichsel (nar. 1935 ve Švýcarsku): Eigentlich möchte Frau Blum den Milchmann kennenlernen (1964 Vlastně by chtěla paní Blumová toho mlékaře poznat) Robert Menasse (nar. 1954 v Rakousku): Das Land ohne Eigenschaften (1992)

G. Grass: Jako rak Jak reflektuje Grass nová média? Promítají se do textu i formálně nebo jen do jeho obsahové stránky? Jak se do textupromítá problém historické paměti? Jsou Němci oběti, či viníci? Jak lze vnímat téma knihy v kontextu životopisu jejího autora? Existuje ještě nebezpečí neonacismu v Německu? Jak text zpracovává problém mezigeneračních vztahů a tedy i živé historie?