NOVOVĚK Kapitola VII. HABSBURSKÁ PODUNAJSKÁ MONARCHIE

Absolutismus a centralismus - rakouská větev posílila x roztříštěné Německo - země Koruny české, Uhry, arcivévodství rakouské atd. Oslabení stavovské moci – cesta k absolutismu a centralizaci – postavení si udržely pouze v Uhrách, jejichž značnou část ovládali TURCI – Habsburkové musejí brát v potaz zájmy uherské šlechty – v Čechách ne + důraz na KATOLIZACI

Války s Turky a Francií Habsburkové – na západě vleklý spor s Francií Barokní móda kolem roku 1680 Habsburkové – na západě vleklý spor s Francií na východě neustále ohrožována Turky četná stavovská povstání v Uhrách Císař Leopold I. 1657 - 1705 Leopold I. - řeší válku s Turky a povstání v Uhrách (Imre Tököly) – zvolen v Kežmaroku králem 1683 - turecká vojska před Vídeň – ji obléhají – pomoc Habsburkům = svatá povinnost západní Evropy = pomoc polského krále Jana III. – válka s Francií – přesto vojska krále Ludvíka XIV. Turci poraženi – Habsburkové získávají moc na Balkáně - tyto četné zisky brzy promarnily – za vlády posledního Habsburka mužského rodu – KARLA VI. – ten měl zájem o španělský trůn – připadne Francii – monarchie ztrácí silného spojence

Pragmatická sankce Karel VI. KAREL VI. – zaměstnává ho snaha udržet moc nad celou střední Evropou problémy dynastické – dlouho neměl žádné potomky Karel VI. Marie Terezie (11 let) 1713 – PRAGMATICKÁ SANKCE – zajištění nástupnictví své dceři Marii Terezii, která se narodila roku 1717 – zákon platí až do roku 1918 - válečné konflikty vyčerpávají monarchii snaha po centrálně řízené ekonomické reformy – MERKANTILISMUS – snaha o napojení na mezinárodní obchod – podpora manufaktur

Země Koruny české Země Koruny české – zůstávají přes sílící snahy právně samostatné - působnost stavovských orgánů oklešťovna – působnost přebírají orgány ve Vídni - po roce 1620 úpadek královských měst – nastává i úpadek ekonomický složitá situace na venkově – vrchnost usiluje o zvýšení robotní povinnosti – naráží na tzv. „STARÁ PRÁVA“, která nic podobného neobsahovala – individuální či nahodilé vzpoury – CHODOVÉ (1693) rozvoj manufaktur + rozvoj poddanských měst – např. Jindřichův Hradec – významné soukenické středisko až do konce 19. století i významné kulturní město

Dovršení rekatolizace - misionáři (jezuité, františkáni, kapucíni) vysíláni biskupy a jednotlivými řády nahrazují násilné rekatolizační metody armády – za vlády Karla VI. sílí pronásledování kacířů (páter Antonín Koniáš) – posílení mariánského kultu + Jan Nepomucký (svatořečený 1729) – tajný nekatolicismus se udržuje pouze ve východních Čechách a na hranicích se Slezkem 1700 – 30% podíl německého obyvatelstva Romské obyvatelstvo – pronásledováno – Leopold I. prohlásil Romy za psance – muži mohli být beztrestně zabíjeni a ženy mrskány 1721 – beztrestně mohou být zabíjeny i ženy

Důležitá data: 1680 – velké protirobotní povstání 1683 – porážka Turků u Vídně 1693 – povstání Chodů 1713 – vydání pragmatické sankce